Down The Highway: Život Boba Dylana
Howard Sounes
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47322/bmid_down-the-highway-zivot-boba-dylana.jpg
5
12
12
Ačkoli strávil bezmála půl století pod drobnohledem médií, zůstal Bob Dylan dodnes záhadnou postavou, jejíž soukromý život – od nehody v roce 1966 až po otázku, kolikrát se vlastně oženil a kolik má dětí – halí mlha tajemství. Uznávaný životopisec Howard Sounes v knize rozptyluje veškeré pochybnosti a nabízí nový, zasvěcený pohled na téměř každý aspekt Dylanovy existence, včetně jeho hudby, historie jednotlivých nahrávání, složitého milostného života, rodiny a obchodních záležitostí. Výsledkem je dokonalý portrét této nepolapitelné a těkavé hvězdy. Během 3 let se Sounesovi podařilo vyzpovídat více než 250 osob, které v Dylanově příběhu sehrály klíčovou roli. Na základě množství exkluzivních informací se mu povedlo vystavět biografii srozumitelnou, a přitom velmi objevnou a vyčerpávající.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Hudba a zpěv
Vydáno: 2010 , GalénOriginální název:
Down the Highway: The Life of Bob Dylan, 2001
více info...
Přidat komentář
Vyčerpávající shrnutí Dylanova života zhruba do přelomu milénia. Přestože je postavené téměř výhradně na svědectvích "těch okolo" a vlastních autorových průzkumech, působí velice věrohodně. Další předností je přehlednost. Daltonova kniha Kdo je ten chlap? je rovněž skvělá, ale je mnohem víc hřištěm jeho literární imaginace, zatímco Sounes se drží víc při zemi a postupuje přísně chronologicky. To ale neznamená, že Down the Highway je suchým výčtem faktů. Je to rovněž velice čtivá biografie a lze ji doporučit jako vhodný úvod do Dylanova světa. Mimo jiné i díky skvělému a zasvěcenému překladu Michala Bystrova.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Charles Bukowski: Bláznivý život Charlese Bukowského |
| 2010 | Down The Highway: Život Boba Dylana |
Dobrá kniha, možná trochu moc rozvláčná, ale dobrá. Chtěl jsem si trochu ujasnit, kdo je Bob Dylan. Pro pár známých a kamarádů je to kultovní písničkář a autor, no osobně mě nikdy moc nezaujal, ale řekl jsem si, zkusím se do toho trochu ponořit, a jen jsem si potvrdil, že Bob Dylan je písničkářský dříč, ale neřekl bych génius. Hudba i texty, nic moc, tam jsem spíš na straně toho, co o Dylanovi řekl Vonnegut. I ty rádoby nejlepší alba jsou tak nějak hudebně nezajímavý a takový Beatles (a spousta dalších kapel a hudebníků) jsou úplně jiná liga. A textově? Nechci to nějak rozebírat na to jsou povolanější, ale mě to přijde často hrozně plytký, ty jeho texty. Je to mistr jednoho dvou veršů ve spoustě vaty. Je to ale chytlavý a zpěvný, to zas jo, i když často taky mudřecky rozvláčný a až vtíravě vlezlý. Ale to z toho asi dělá tu rádoby geniální esenci, která se trefuje do vkusu (a nostalgie) mnoha posluchačů a obdivovatelů. Bob Dylan je určitě jedna z největších hudebních ikon. A tahle kniha spolu s poslechem alb stojí za to.
PS - Zajímavá je poslední přidaná kapitola, která reflektuje i udělení Nobelovy ceny. Na jednu stranu obdivuji Dylanův postoj, kdy se jako správný starý lišák nenechal "vykouřit z díry" a nepřijal logiku Akademie, která se podle mě už už tešila na soukromý koncert, raut, after párty a fotečky. Nic z toho se nestalo. Na druhou stranu ten inaugurační projev, působí jak kdyby ho Dylan sesmolil pozdě večer ve svém autubusu po koncertě na cestě do dalšího města. Možná ho ani sám nenapsal, nevím, ale je dost jalový a připomíná spíš esej nějakého středoškoláka. Dylan si cenu určitě zasloužil, ale ne jako jednotlivec, spíš jako příslušník té neskutečně silné generace amerických písničkářů, kteří ovlivnili celé generace posluchačů a umělců a mezi kterými bylo i pár opravdových spisovatelů, jako třeba Leonard Cohen. Jinak chápu to dílčí rozhořčení některých kritiků, kteří Akademie ani tak nevyčítali samotnou cenu pro Dylana, jako spíš fakt, že trojice těch největších a nejvlivnějších amerických spisovatelů (Pynchon, McCarthy a Roth) zůstala bez ceny.