Dračí doupě: Pravidla pro začátečníky
Michael Bronec , Jiřina Vorlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34923/draci-doupe-draci-doupe-pravidla-pr-ds8-34923.jpg
5
74
74
Dračí doupě série
1. díl >
Před sebou máte základní pravidla Dračího Doupěte: nejstarší, nejrozšířenější a nejznámější hry na hrdiny v našich zemích. Tato hra je určena pro 2 – 12 hráčů ve věku 9 – 99 let. Nepotřebujete žádnou hrací desku; stačí vám jen vaše vlastní fantazie. V Dračím Doupěti se budeš vžívat do rolí postav z dávných ság a pověstí. Spolu se svými přáteli se stanete udatnými reky a dobrodruhy, budete procházet cizími světy a prožívat neuvěřitelná dobrodružství. Kdo nikdy v životě nehrál žádnou hru na hrdiny, nemůže to pochopit a nemůže tomu uvěřit. Zbývá jediná možnost: zkusit projít Dračím Doupětem a zažít vše na vlastní kůži.... celý text
Přidat komentář
Naprostá klasika mezi stolními hrami, která zde byla vydána v devadesátých letech. Jeden hráč je Pán jeskyně a další hráči si zvolí svou rasu (člověk, elf, trpaslík) a povolání (válečník, zloděj, čaroděj) . Pán jeskyně vytvoří mapu, zápletku a hráči mohou vstoupit do jeskyně. Tuhle hru jsme hrávali před třiceti lety s obrovským zaujetím. Není to kniha v klasickém slova smyslu, ovšem pokud jí začnete naplno hrát, tak věřím, že vás chytne a nepustí
Taky úplně nevím, co to dělá mezi knihami, ale vlastně to kniha je, takže... XD
Tohle je prostě klasika a průkopník hraní dračáku na českých polích a stráních. Pamatuji si to nadšení při prvním čtení pravidel i nadšení, které zavládlo v okolí. Hltal jsem každý kousek pravidel a brzy jsme se s kamarády dostali i k vlastní hře. A tady se ukázalo, že pravidla jsou naneštěstí psána až příliš komplexně; nutně jsme si tedy museli pravidla upravit, aby nebyla až tak svazující. Nicméně hraní prvních úrovní bylo natolik zábavné, že jsme si užili spoustu zábavy a smíchu.
A pro tu související emotivnost a nostalgii hodnotím tento kus naplno.
Výborně a komplexně napsaná pravidla české verze D&D. Dělám PJ už desítky let a mohu opravdu jen chválit. Je samozřejmě škoda, že dnes je to už taková uschlá větev ztepilého stromu her na hrdiny, nicméně mnoho let k pravidlům vycházely jednotlivé moduly, časopisy (Dech draka, Zlatý drak pro klub Hexaedr), byly zde vytvořeny celé světy (Tara, Asterion, Almir), o které je dnes na burzách obrovský zájem, nicméně Altar už dotisky nechystá a svět DrD tak zůstává bez podpory vydavatele, ale i přesto se má k životu. Před pár lety zde byl nový pokus s Dračí hlídkou, který na DrD navázal, nabídka tohoto typu her je stále široká a kdo chce, ten si najde to své ořechové. S touto hrou jsem strávil nádherné zážitky (a stále jednou za rok se starou partou hrajeme, i když už je nám přes 40) a dávám tak absolutních 100%.
Klasika z dětství, oškubaná a zmuchlaná, místy podpořena izolepou a jiným "drž" materiálem. Sbíral jsem k Dračáku vše co bylo možné i nemožné a ještě dnes mám tyto pravidla a všechny svoje deníky - ano i ten úplně první. V dnešní době je nástupců her na hrdiny spousty, a já sám se spíš přikláním k D&D, ale s Dračákem by snad mohlo začít každé dobrodružství chtivé dítě narozené na území Čech, Moravy a Slezka. Škoda, že se dnes už nedá prakticky sehnat, ale takový dotisk z nostalgie by nezaškodil.
Jsou to věci mého dětství, takže nostalgické vzpomínky jsou možná více než hra samotná.
My jsme to vždycky hráli bez knížek a vše jsme si určovali sami :D
Když má člověk hodně fantazie a volného času, tak je docela zábava vytvářet vlastní pravidla a schopnosti, nastavovat rovnováhu mezi postavami, aby žádná nebyla přesílená atd.
Dost nechápu, co to dělá mezi knihami, vždyť jde o hru... Ale samozřejmě zaslouží plný počet hvězdiček. Dal bych i šestou, protože je to pro mne srdeční záležitost, která je navíc stále aktuální. Svět, který jsem pro Dračák vytvořil, mne totiž inspiroval k tomu, abych začal sám psát.
Ještě někde mám. Už to bude dvacet let co jsme to na střední škole hráli každou přestávku a mastili i o víkendech. To byla doba, krásně se na to vzpomíná :-)
Jen díky této skvělé hře, jsme s partou seděli u stolu a házeli si kostkou (ostatní posedávali v parku u cigaret a krabicového vína či dělali horší věci a my jsme si hráli (kdo si hraje, nezlobí))... Tolik zábavy a vtipných okamžiků a srdečného smíchu jsem snad už nikdy nezažil. Nejlepší je to hrát ve 4 (1+3) aby to odsýpalo, ale musí to být hráči s velkým H a nejdůležitější je pán jeskyně na něm to stojí a padá. Každopádně původní pravidla - verze 1.6 jsou svižná (při jednoduchém boji – ne rozšířeném systému) a lehce pochopitelná - za dvacet let vývoje vyvážená a vyladěná do posledních detailů! Ostatní pokusy jako je DrD plus (složité vypočty a pravidla) nebo DRD II (naopak absence pravidel a principů) považuji jen za pokus vytáhnout z fanoušků nějaký ten groš, ale pro hru jako takovou je klasika nejlepší... Hráli jsme to ve věku cca 15 - 20 a nic nám neuteklo a nepřestali jsme to hrát protože, by nám s věkem odešla fantazie a umění si hrát, ale práce, manželky, děti a každodenní starosti nám už neumožnovali se sejít a zavřít na celý víkend k hracímu stolu.
Tak se mi konečně dnes v antikvariátu poštěstilo a já sehnal tento klenot:)
Netřeba k tomu asi více psát,kdo zná,určitě ocení ;)
Ten věk hráčů 9-99 let je stanoven drobet úzkoprse. Hráli jsme DrD i s menšími dětmi a byly nadšené. A naše nejmladší Anička dodnes úpí, jak to bylo hrozné, že se musela jen dívat jak my starší hrajeme něco tak strašně lákavého. Tenkrát jí byly asi tři roky.
No a já pevně doufám, že budu Dračí doupě schopen hrát i po završení mého 99. roku...
Nakonec jsem se rozhodl zvýšit hodnocení. Je pravda, že DrD neí nijak dobré, ale pro začátečníky je vyhovující a nedá se tomu upřít nadšení autorů v té, pro české RPG, průkopnické době.
Bylo mi dvanáct, fantasie pracovala na plné obrátky a já tenkrát tušil, že s Dračím doupětem strávím ještě mnoho a mnoho hodin, dnů, týdnů. ...)
Pecka, to se neomrzí ani po 30 letech :-)