Dračí oči
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473252/mid_draci-oci-mOw-473252.jpg
4
1239
1239
Bylo nebylo jedno království, dračí srdce, zlý čaroděj a princové. Jak už to v pohádkách bývá, střetnou se i tady sily dobra a zla, ale protože jde o magický svět stvořený Stephenem Kingem, můžete čekat i ledové sevření děsu a napětí, podobně jako v příběhu o Temné věži. Pohádku plnou králů, královen a kouzelníků psal autor původně pouze pro svou dceru Naomi. Tatínkovy děsivé horory ji příliš nezajímaly, nebyl by to však Stephen King, kdyby se do vyprávění nevložil naplno se vším, co umí. Výsledkem je klasicky kingovský napínavý příběh, jehož hrdinové, byť pohádkově typizovaní, cítí skutečnou radost, bolest i strach, a mistrně stupňované napětí čtenářům nedovolí knihu odložit do poslední stránky.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2021
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Eyes of the Dragon, 1987
více info...
Přidat komentář
Stephen King místo toho, aby dceři četl klasické pohádky, radši napíše svoji. Moc mě baví provázanost Kingových knih, kdy zde jako zlý rádce vystupuje Randal Flagg, který se vyskytuje v mnoha dalších mistrových románech. Ač možná toto není jedna z nejlepších knih, které jsem od Kinga četl, přesto je velmi dobrá
Dobře si pamatuji, jakým zklamáním pro mě byly "Dračí oči" v době prvního vydání: coby náctiletá žaba jsem z knihkupectví přímo klusala, jen abych už byla doma a mohla se začíst do dalšího strašidelného příběhu mého nejoblíbenějšího spisovatele. A ona z toho na mě vylezla jakási užvaněná pohádka o superhodném princi, jehož království je sužováno superzlým černokněžníkem. King si ode mě vysloužil podprůměrné dvě hvězdy a knihu jsem prodala.
Minulý týden jsem "Dračí oči" objevila v audiopodobě a rozhodla se otestovat, nakolik mě věk učinil trpělivější a smířlivější. Psychicky jsem se nastavila na černobílou pohádku (ovšem děti by se z pečlivého líčení každého kroku asi sežraly nudou), v zaměstnání navíc nejsem extra náročná - stačí pozornost obou mých mozkových buněk upřít k libovolnému ději.
K dokonalosti měl i tentokrát zážitek daleko, zápletka totiž není žádný zázrak, logika si občas hodila šlofíka a dialogy mi často připadaly vyloženě hloupé. K poslednímu bodu ovšem výrazně přispěl neznámý předčítající, který dokázal každou postavu namluvit protivným, dementně znějícím tónem - lhostejno, zda šlo o rádoby drsný hlas mužů nebo hůř, příšerné kňourání žen a dětí či mladíků. Vážně nerada haním něčí práci, ale málo platné, u přímé řeči jsem pravidelně měla nutkání vyškubnout z uší špuntová sluchátka, vrazit si místo nich palce až do kochleárního nervu a řvát: "Já to neslyším, la-la-la-la-la!!!"
Po 23 letech od prvního čtení mohu k dojmům přidat hvězdu a kdo ví, třeba za dalších 23 let... no, spíše ne.
Knihu jsem si vybral hlavně podle názvu. Jedná se o teprve mé druhé přečtené dílo od S. Kinga. Fanoušci prominou, ale nutí mne to napsat: tak tohle že je ten slovutný King? Jistě, bylo to napínavé, gradovalo to, popisy byly pěkné, nápady super - písek, dračí oči, ubrousky... Originální prvky - devítikomorák.. Ale bylo to neskutečně dlouhé, při úvahách a plánech hlavních postav, které byly nasnadě a dokola omílané to byla téměř slovní onanie. To hlavní, co mi vadilo, byl však americký styl, který jsem v bledě modrém viděl v nějakém televizním pořadu (myslím, že se to jmenovalo Pekelná kuchyně, nutno podotknout, že jsem se ani na ten jeden díl nedodíval a podobným pořadům se od té doby vyhýbám) : pár větami prozrazuje, co bude následovat, v podstatě kniha spoiluje sama sebe. Toto provedl i King v Dračích očích a několikrát. Budiž, pohádková atmosféra knihy by to snesla, možná... Lehké náznaky ve správnou chvíli jsou OK... Ale to, že ze čtenářů dělá nepokrytě blbce, když jim před koncem knihy už tak omílané indicie ještě prežvýká (opět v duchu zmíněného tupého TV scénáře "... před deseti minutami jste viděli a za deset minut uvidíte" ) to už mě vážně míchlo.
Takže shrnuto - příběh zajímavý, jen tak jej nezapomenu, ale kvůli zpracování si knihu už nepřečtu. Doporučil bych ji snad dětem, ovšem až tak od 12 kvůli pasáži se žezlem :-)
Doufám, že známější autorovy knihy budou lepší (povídka - či rozsahem spíš novela Vykoupení z věznice Shawshank nasadila laťku příjemně vysoko).
Tuto knihu jsem četla jako malá a velice ráda se k ní teď v dospělosti vracím. Od Kinga jsme trochu zvyklí na jiné žánry, ale byla to bomba
Na Kinga veľmi neobvyklý žáner, ale ja osobne si myslím, že každý aspoň trochu normálny spisovateľ sa vo svojom živote skôr alebo neskôr dostane do štádia, v ktorom chce napísať aspoň nejakú drobnosť pre deti - či už pre svoje, alebo cudzie. Možno to príde v osemdesiatke, ale príde. Myslím, že Stephenovi nečakaný výlet do rozprávkového žánru vyšiel, nie je to veľdielo, ale tak zas to možno v tomto konkrétnom prípade ani nikto nečakal. Atmosféra je zaujímavá, proste to fakt vyzerá ako keď majster hororu píše rozprávku resp. fantasy.
Na své cestě k Temné věži jsem si s chutí užila tuhle pohádku.
Narozdíl od čistě temnověžních knížek mě tato bavila od začátku až do konce a připomněla mi doby, kdy nám vyprávěl náš tatínek pohádky... Jo, tohle byl můj šálek čaje.
Po dlouhé době jsem si zase jendou přečetl Kinga... ač byl text čtivý, přišlo mi, že čtu jen vatu - celkem se v příběhu nic překvapivého nestalo, žádné odbočky, kličky, děj šel přímo od začátku do cíle, který čtenář už skoro od začátku znal. Celé to byla spíše jen taková pohádka.
Dračí oči jsem dostala společně s To pod stromeček a když už mi ona zmíněná 'cihlička' došla, rozhodla jsem se, že se podívám i na tuhle 'pohádku'. Jen jsem si tak nějak ve své naivní hlavě vsugerovala, že se jedná o čistější pohádku pro děti, ne pro dospělé, jak jsem se pak přesvědčila asi o patnáct stránek vepředu. Má znuděnost, s jakou jsem k příběhu přistupovala, se náhle rozplynula a nastoupilo místo ní vítané peprné rozptýlení. Jen když jsem pak jistou scénu o výhni a žezlu dávala přečíst spolužákům, trochu žasli nad tím, jak se mi pořád daří vyhledávat a číst takové sprostoty. Ale když já si vážně myslela, že je to pohádka...
No, tedy poté, co mě scéna o stvoření mladého prince vyvedla z úplné pohádky, dostavilo se další takové prozření; fakt, že jediný drak, co se tam za celou dobu mihne, je pouze hlava šmírovacího Devítíkomoráka. Tehdy jsem už úplně odevzdaně a bez nějakých zkoušek předvídavosti postupovala po stránkách a zvykala si na vyprávěcí styl psaní s promlouvacími frázemi autora, co obyčejně moc nemusím, ale nakonec jsem se i s nimi sžila.
Děj až do toho, než čaroděj skutečně zatne dráp do správy státu, plyne velmi pokojně a v duchu seznamování, pak je čtenář pomalu stavěn před kousky mozaiky celistvého plánu, co souvisí i s roky předtím, než se odehrává samotný popsaný příběh. Neskutečně jsem se tehdy začetla, držela Petrovi palce a dumala nad tím, o co tomu Flaggovi vlastně ve skutečnosti jde, protože jsem si nemohla připustit to prosté pohádkové 'chtění páchat zlo', kdy zloduch něco takového dělá proto, že je zlý zloduch. Ale někde jsem četla nějaké zmínky, že se Flagg vyskytuje i v jedné jiné autorově sérii, tak na to třeba jednou dostanu odpověď.
Na konci je děj dělen do mnohdy velice krátkých kapitol, co nemají někdy ani šest řádků, ale napětí se stupňuje a vyplouvá tu na povrch um atmosféry hororového krále, protože jsem měla osobně pocit mrazu, že slyším Flagga taky dupat někde na schodech, a to jsem četla v přízemí. Nikdo asi nečekal nic jiného, než jak to nakonec dopadlo, ale i tak bych to označila za zábavné čtení, sice asi ne přímo pro děti - tedy pokud u nich nejsou vyvinuté dvojsmysly a nebo kdyby se moc nebály Flagga, aby pak usnuly - , ale tak nad těch jedenáct by to asi už podle mě šlo.
Tak jsem právě dočetla. Celou dobu, jsem nemohla uvěřit, že toto napsal opravdu King. Pro mě opět super čtení. Kniha mě opravdu chytla a těšila jsem se na chvíle, kdy budu moct pokračovat v knize. Když jsem se dozvěděla, že tuto knihu napsal pro dceru, zahřálo mě to u srdce. Kdo by nechtěl knihu "jen pro něj"? Po této knize jsem šáhla jen kvůli propojení s Temnou věží a těším se na další pokračování....
Pohádka podle Kinga. Trochu netradiční dílo z pera mistra Kinga. Rozvíjí příběh o zradě a tužbě po moci. Jasné rozdělení, kdo je kladná a kdo záporná postava, tak jako v pohádce. Akorát, že tou zápornou postavou je pouze čaroděj Flagg, který prostupuje jako padouch několika Kingovými díly (Svědectví, Temná věž). Děj je trochu předvídatelný, ale zato velmi čtivý a zábavný.
Bezesporu ma nejoblibenejsi knizka od pana Kinga :) a zustane to tak,je to proste srdecni zalezitost..
Já nejsem ,,kingovec" takže nemůžu srovnávat s jeho další tvorbou. Četla jsem totiž dohromady dvě jeho knihy, ale tahle pohádka se mi líbila.
Výborně napsaná knížka, s dobrou atmosférou a zajímavým stylem vyprávění. Škoda, že příběh byl jednoduchý a prostý. Navíc jsem čekal trošku více fantasy. Toto bylo jednoduché drámo ze středověku. :-) Ale dobrý...
Tohle byl můj první King,naneštěstí jsem zvolila pohádku pro dospělé.
Příběh jako takový je zajímavý,jen mě mrzí,že King nerozvinul více Flagga,protože pro mě to byla zajímavá postava.
Kniha se četla celkem dobře,ale ke konci už to autor zbytečně natahoval.
King umí i pohádky. První půlku knihy jsem četla s napětím a očekáváním, druhá půlka je už trosku klišé, ale i tak krásné.
Nevím co si o této kníze myslet. Čekala jsem něco více strašidelného. Připadalo mi to jako hodně špatná pohádka.
King nás přesvědčil, že i pohádka pro děti může obsahovat hororové prvky. Naposledy jsem podobnou zkušenost zažíval při čtení některých "kouskú" od bratří Grimmů, ale to již bylo hodně dávno.
Kingův příběh se četl velmi dobře a autor v něm opět prokázal své vypravěčské nadání.