Dracula
Bram Stoker
Príbeh upíra z karpatských lesov, ktorý rozbúril pokojné noci Angličanov a zapríčinil celú sériu katastrof, si zaručil miesto medzi najväčšími svetovými bestsellermi. 2. vydanie
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1990 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Skvělá atmosféra. Má to styl a je to prostě klasika. Určitě někdy budu chtít přečíst znovu.
Klasika. Co víc dodat?
Horrory mají být strašidelné,stejně jako "harlequinky" mají být romantické. Něco mezi tím mě moc nebaví.
Tuto klasiku jsem slyšel v podobě rozhlasové hry. Když se v pozdním odpoledni stmívalo, musel jsem se tehdy ve svých 22 letech ohlížet, jestli se někdo neukrývá ve stínech, a to jsem prosím v literatuře a filmu zvyklý na ledaco. Opravdový klenot! :)
EDIT: Rozhodl jsem se knihu i přečíst a rozhodně to nebyl špatný nápad.
Kdo by neznal nejznámnější dílo o po krvi lačnícím tvoru ? Do poloviny knihy je to výborné, po smrti Lucy nicméně trochu upadá kvalita při následném honu na hraběte a trochu zklame rychlé zakončení bez konfrontace - holt už je tenhle příběh vousatý, ale věřím, že ve své době nejedna panna strachy nespala. Coppolovo filmové zpracování lze jenom doporučit, Oldmanův Vlad neměl chybu - 80 %
Pro mě nezvyklé čtení formou deníku (v té době - četla jsem ji v deváté třídě na ZŠ), ovšem krásně to graduje a poslední části jsem četla prakticky jako napínavou detektivku se zatajeným dechem, bušícím srdcem a příběh jsem tak zhltla.. ani nevím jak. Ráda se ke knize vracím a s hrdostí ji stavím mezi nejvýznamnější knihy ve své knihovně.
Úchvatné.
Klasika, dobře se mi to četlo a je to dobrý příběh, počátek van Helsinga, a musím říct, že mě to navnadilo, asi seženu Draculu ve filmovém zpracování s Christopherem Lee. A fakt jsem jim fandila, aby to stihli :-)
Nefandím moc upírům, ale tahle kniha si mně i přesto získala. Je skvěle napsaná, rychle se čte, zažrala jsem se do ní a přečetla jí za pár dní. Ráda se k ní vracím. Vždycky mně zabaví. Super dílo!
Je to doposud jediná kniha, kterou jsem četla v podobě deníkových zápisků a dopisů. Rozhodně to není ku škodě. Právě naopak. Děj můžeme pozorovat hned z několika pohledů. Hrabě Drákula mi naháněl od počátku skutečnou hrůzu, a ty tři upírky, co s ním bydlely na hradě, mě děsily stejně jako chudáka Jonathana. Děj uprostřed je poněkud rozvleklý, zachraňuje to povídání o chorobomyslném Renfieldovi, ale ku konci to má opět spád. Jen jedno jsem příliš nepochopila...
Možný spoiler!!!
... podle filmových adaptací a některých recenzí měl být hrabě zamilovaný do Miny, která mu připomínala zemřelou manželku. Já teda nevím jak vy, ale žádnou podobnou zmínku jsem v knize nenašla. Je ale možné, že jsem ji přehlédla :-D a pak se tímto omlouvám. Jisté je, že Drákula Minu navštívil a chtěl si ji podmanit a udělat si z ní svou upíří družku, ale Mina jeho city pochopitelně nesdílela. V tomto směru jsou veškeré filmové adaptace mimo mísu. Drákulu chápu jako gotický román s ponurou atmosférou a romantiku v tom nehledám...
Perfektní počtení. I po letech má své nepopiratelné kouzlo a má co říct. Je to snad jediná kniha u které nikomu nevadí, že předem ví co se bude dít a jak to dopadne... Děkuji.
Ze začátku se mi to četlo dost těžko, ale pak jsem si na styl zvykla. Drákulovský příběh mě nakonec zaujal. I když každý asi tuší, co ho čeká, když sáhne po této knížce. :-)
Klasika. Forma deníkových zápisků, kterou je kniha psána, je příjemnou změnou. I po tolika letech od vydání má svoje kouzlo, i když už nevyvolává mrazení v zádech jako v době svého vzniku.
Asi jsem rozežraná. V dnešní době, ve které jsou horory v knižní nebo filmové verzi běžné, na mě Dracula nepůsobil extrémně děsivě. Ale věřím, že v době vydání slušně stavěl chlupy na zádech. Je těžké takovou klasiku hodnotit.
Kniha se docela vlekla. Doufala jsem, že to vykompenzuje velkolepé finále. No, mohlo se z toho vytěžit více. Ale když se objevila akčnější část, popis se mi líbil.
Postavy byly sympatické, s žádnou jsem se však neztotožnila. Obecně mi to nevadí, ale ráda bych poznala alespoň jednu z nich více do hloubky. Bohužel, přesto, že byla kniha psána formou deníků, seznámila jsem se s hlavními hrdiny jen povrchně.
Navíc na mě působili všichni naivně. Někoho sotva poznat a hned na to mu líčit, jak úžasná je to bytost a jak budou do konce života kamarádi... no, nevím.
Přesto jsem ráda, že jsem si Draculu přečetla a poznala kořeny příběhu, jehož záporáka znají i ti, kteří nikdy nečetli knihu, ani neviděli zfilmovanou verzi.
Knížka je moc fajn, trochu jsem čekal dramatičtější zakončení, ale na celkovém dojmu to moc neubralo.
Co ubíralo na dojmu, bylo několik pravopisných, gramatických či typografických chyb na každé stránce - proto Draculu od Dolmenu z roku 1991 raději nečtěte a sežeňte si jiné vydání.
Stojí za přečtení, ale pro mě je to kniha "nenadchne, neurazí". Jsem ráda, že jsem jí přečetla, je to klasika, ale popravdě - žádný velký dojem na mě neudělala.
Pro mě napínavé čtení, ale do hororu mi chyběla ještě špetka děsivosti, která by způsobila, že se večer budu bát zhasnout a usnout :)
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Jedna z mých nejmilovanějších knih. Pro mě jasně vítězí jako kniha, která zachycuje takový příběh lidské lásky, jako žádná jiná. Což je přesně důvod, proč mě naprosto odpuzuje Coppolův Drákula, který sice zpracovává (hororový) příběh, ale pomíjí naprostý základ, na kterém kniha stojí, a to je právě ta láska. Četla jsem mnohokrát a mnohokrát ještě číst budu. Srdíčko a nazdar.