Dracula
Bram Stoker
Príbeh upíra z karpatských lesov, ktorý rozbúril pokojné noci Angličanov a zapríčinil celú sériu katastrof, si zaručil miesto medzi najväčšími svetovými bestsellermi. 2. vydanie
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1990 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si půjčila v knihovně a byla ve slovenštině, takže kromě upírského zážitku jsem k tomu měla i jeden jazykový. Před čtením této knihy je podle mě dobré pokusit se oprostit od představ, které všichni máme z filmových zpracování, protože potom je zážitek mnohem lepší a kniha si to určitě zaslouží.
Z počátku mi forma denikovych záznamů přišla zvláštní. Chvíli jsem uvažoval, že knihu odložim.
Nakonec mne stejně vtáhnul děj a příběh postupoval jednotlivými deníky i osudy. Rozhodně úplně jinde než filmová adaptace. Když dracula tak v knize...
Dobré rasistické poznámky na účet Slováků. Překvapivě jediné vydání s "ilustracemi" z Murnauova filmu.
Draculu jsem četl kdysi před léty a kniha mne naprosto pohltila. Líbilo se mi zejména, že je psaná formou různých deníků, dopisů a zpráv z pohledu osob, které zažili setkání s Draculou.
Před pár týdny jsem se ke knize vrátil. Při druhém čtení mi však popisy připadaly příliš detailní, rozvláčně až nezáživně. I přesto však dávám čtyři hvězdy, protože ve mne stále převládá silný dojem z prvního čtení knihy.
Parádní kniha, která se skvěle četla a i když jsem si myslela, že Draculu znam, přesto mě tento příběh dostal..
Těšila jsem se na Draculu jako batole na sunar a celou knihu jsem nadšeně hltala! Styl, forma, příběh, ale ten konec...urychlené, useknuté, odfláknuté. Navíc pokládám za velké minus to, že Stoker (při vší úctě) příliš nevysvětlil, proč se vlastně Vlad stal Draculou...tento potenciál využili "o pár let později" :-) filmoví tvůrci Draculy od Francise Coppoly.
Ale jinak prostě klasika, která si své místo v žánru rozhodně zaslouží.
Na Drakulu jsem se těšil. Viděl a hrál jsem tolik filmů, seriálů a her na tuhle tématiku, že jsem si chtěl přečíst dílo, které to všechno odstartovalo. Kniha nezklamala, naopak svou formou velmi příjemně překvapila. Je psaná kombinací deníků několika ústředních postav. Chvilku trvá, než si to sedne, ale opravdu jen chvilku a pak to sedí a nevstane. Prostředí a postavy z Viktoriánského Londýna - vtáhne do děje a nepustí. Pořád jsem byl v takovém zdravém napětí a to bez toho, aby byl děj nacpaný honičkami, akčními scénami boje s upíry a nadhrdinskými výkony klaďáků. A to bylo asi největší překvapení - žádné brutální bojové scény, bez kterých dnes už nemůže vzniknout žádný úpírský halyvůdský trhák. Pro mě třešnička - postava Van Helsinga - to je prostě pecka. Úplný Hercule Poirot. Tahle postava mě bavila z celé knihy úplně nejvíc. Takže doporučuji.
Naprosto skvělá kniha! Pouštěla jsem se do ní s lehkou nedůvěrou a neskutečně mě překvapilo, jak je čtivá, napínavá. Doporučila jsem jí všem a stále doporučuji! Klasika, která neomrzí. :)
Přečetla jsem několik knih na toto téma, viděla i filmové zpracování, a jen díky čtenářské výzvě jsem se pustila do této knihy. A můžu říct jen jediné ÚŽASNÁ. I když tento příběh zná snad každý nazpamět,přesto mě knížka pohltila a nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Po dlouhé době a po zhlédnutí několika filmových podob jsem se dostal konečně ke knize. Jako vždy vítězí na celé čáře kniha.
Mysteriózny horor o Draculovi a upíroch.
Dracula je povinná jazda pre každého milovníka hororov, fantastyky, upírov a tajomných hradov. Knihu napísal anglický spisovateľ Bram Stoker už v roku 1897. V knihe sa dozviete takmer všetko o kniežati Draculovi a o upíroch. Zistíte čoho sa boja upíri, že ich nevidno v zrkadle, že sa majú strach pred cesnakom a že Vám nemôžu vstúpiť do bytu bez toho, aby ste ich o to požiadali. Kniha je písaná formou denníka, zápiskov, telegramov, takže do istej miery zaujme aj forma. Čo sa týka deja, ten isto každý pozná. Dracula si na hrad v Transylvánii pozve právnika z Londýna aby mu pomohol s kúpou vily v Londýne. Právnik zistí, že Dracula ho na hrade väzní tak utečie. Draculovi sa však podarí dostať do Anglicka, kde sa začne po nociach túlať a premienať ľudí na vampírov. Cesty skríži Van Helsing so svojou partiou, ktorí sa snažia Draculu zabiť. Draculovi pomáhajú všemožné zbrane ako vlkolaci, netopiere, hmla či iní upíri...Že to Van Helsing nebude mať ľahké sa dozviete v knihe... PS. existuje niekoľko verzií : 300 stranová, 400 stranová s viacerými opismi a kratšia verzia upravená pre deti... predsalen ide o horor.
Úchvatná kniha! Poutavý příběh psaný úžasným jazykem-na tohle už v současných knihách zkrátka nenarazíte :-) Doporučuji všem romantickým duším se zálibou v poetice, velkých činech a době, kdy čest a slib znamenaly stejně hodně, jako úcta mužů k ženám a naopak. Klasika kterou nesmíte minout.
Draculy stejně jako Čachtickou paní jsem četla jako náctiletá, viděla jsem několik filmových zpracování, ale kniha mi nikdy nevypadla z paměti. Teď již po padesátce jsem se rozhodla, že bych tyto dva skvosty měla mít ve své knihovně, tak jsem je sehnala a právě jsem dočetla Draculy a na to, z které doby pochází, je prostě unikátní. Děj popsaný v denících se mi oživoval, některé pasáže mi byly velmi blízké. Čtu hodně, severské krimi, thrillery, detektivky, ale žádná z těchto knih mi neutkvěla v paměti tak jako Dracula. Kolikrát po půl roce přemýšlím, když vezmu některou z knih do ruky , o čem vlastně byla a musím si přečíst anotaci, abych si ji připomněla. To myslím mluví za všechno, prostě Stoker je jednička.
Skvělý román a horor v jednom, bezchybně napsaný. Dobrá volba napsat knihu jako deníky hlavních postav. O to více to vtahuje do děje.
Povinné čítanie pre všetkých, čo majú radi dobrodružstvo a strach. Neskutočná atmosféra, dokonalý príbeh a postavy. Všetko sa stalo predobrazom toľkých spisovateľov… Vždy, keď túto knihu beriem do ruky, v duchu sa prenesiem do dávnych čias, keď som ju čítal po prvýkrát ešte na základnej škole. Bolo to prvé vydanie s fotografiami z Nosferatu. Tie som pre istotu poctivo zakrýval:)) V knižnici mi ju dlho nechceli požičať, ale napokon som ich presvedčil...
Za bezchybnou považuji první půli knihy, zejména líčení příjezdu k hradu a začátek pobytu, to je vynikající. Postupem však se příběh poněkud zaplétá a zdá se mi rozvleklý. Velmi dobře si s ním poradila televizní inscenace Anny Procházkové, kterou považuji za nejlepší adaptaci románu, právě proto, že je zkrácená.
Konečně jsem se po shlédnutí četných adaptací dokopal k tomu, abych si přečetl samotného Stokera. Takže výsledek. V daném případě velmi oceňuji formu románu složeného z deníkových zápisků a dopisů. Když se řekne Drákula nebo upír, každý si totiž hned asociuje základní atributy života nemrtvého a prostředků proti němu. Postavy ale vesměs o upírech a vampyrismu nemají žádné ponětí a teprve postupně přicházejí na kloub tomu, co se vlastně děje. Tím, že si čtenář čte jejich deníky, čelí spolu s postavami tajemnu a děsu z neznámého, nečte vyprávění ex post od postavy, která již ví, co se stalo, a může tak zpětně vysvětlit to, čeho je svědkem. Takto právě naopak dokázal autor zdůraznit tu cizost vampýrského světa, který se střetává se světem živých.
Druhá věc, která je pro mne zajímavá, je vhled do myšlení lidí konce 19. století, který je pro mne také nezvyklý. Lidé, kteří jsou mnohem sentimentálnější a nešetří expresivním vyjádřením svých citů (můj předrahý příteli, z hloubi svého srdce vás vítám a podobně). Dnes na něco takového zvláště my Češi nejsme příliš zvyklí, city jsou pro nás velmi intimní záležitostí. Obdobně je i pro mne coby tvrdého dawkinsonovského ateistu zajímavé poznávat vztah těchto lidí k bohu, jejich představu boží milosti nebo hněvu a podobně. Což je právě zvláštní. Čím by si třeba taková Mina vysloužila boží nenávist symbolizovanou jizvou po dotyku hostie, ona se sama vlastním jednáním přece nijak neprovinila.
Souhlasím s mnohými v tom, že nejlepší částí románu je cca první čtvrtina, kdy je Jonathan na Drákulově hradě.
A velice mne pobavila věta na konci knihy: díky bohu, že se v této zemi dá mnoho zařídit díky korupci :)
Tuto knihu jsem četla ještě na základní škole. Četla jsem ji min. 2x a doteď si pamatuji styl jakým byla psaná. Na můj tehdejší věk byla docela složitá, ale mě moc bavila a tehdy se ve mně možná zakořenila láska a obliba v hororových knížkách a příbězích které upřednostňuji dodnes. Kdybych věděla, kde skončila s radostí bych si ji přečetla znovu :)
Příběh mě naprosto upoutal a vtáhl do děje. Zbožňuju dobu, ve které se příběh odehrává a je zajímavé sledovat děj na základě zápisků v deníku.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Přeci jen, je to 140 let stará klasika a je to trochu znát. Mírně naivní pohled kdy každá postava má svou úhlednou škatulku (Dracula - čisté destilované zlo, Lucy - čistá křehká líbezná dívčina, atd.) je ale zkrátka u tohoto žánru nutnost. Když se máme něčeho bát, musí být důvod, takže zosobněné zlo je pro tento účel ideální.
Děj se tu hnal, tu vlekl, ale postupně získával na obrátkách a vtahoval mě více a více. A to tak, že jsem na konci měl skoro tentenci hltat stránky dál, jen už nebylo co...