Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542867/bmid_dracula.png
4
3468
3468
Klasický horor od Brama Stokera se zařazuje do kategorie gotického románu a literárního vampirismu. Dílo je strukturováno jako přehled zápisků a dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou je právník Jonathan Harker, který odcestuje do Transylvánie na hrad knížete Drákuly. Po několika dnech strávených v jeho domě mu dochází, že se domů nedostane vůbec jednoduše. Postupně odhaluje jeho krvavé tajemství. On i jeho milovaná snoubenka se stávají obětí strašného upíra.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2018
,
Audiotéka
Originální název:
Dracula, 1897
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Nesmrteľná klasika, ktorou som si "dočítala" ďalší rest vo svojom klasickom literárnom vzdelaní. Mám rada tento štýl písania, metodický, kde všetci účastníci spolupracujú a diskutujú o plánoch, páčil sa mi štýl zápiskov aj denníkov. Na druhej strane je pravda, že práve štýl otupil možnú "hororovosť" celého diela a nebála som sa pri ňom ani sekundu, čo mi však vôbec nevadilo.
Bolo to ako príjemný návrat domov po všetkých možných YA upírčinách :-)
Rozšírené vydanie ma veľmi potešilo. Skrátený Dracula sa mi zdal vždy neúplný. Rozšírenie o úvahy a opisy môže niekomu pripadať otravné, lenže to je práve niečo, čo sa mi neodvratne spája s gotickým hororom. Opisy sú prekrásne a mnohé úvahy veľmi úderné - nečudo, že sa v tejto knihe hľadá už dlhé roky ďalší, skrytý význam. Bolo dôležité vytvoriť protiváhu čistému zlu, ktorým je Dracula, vytvorením dobrých hrdinov. A zvlášť treba upozorniť na Mínu, lebo kto nečítal Draculu, ale videl film Draula Brama Stokera, môže nadobudnúť pocit, že tak Lucy ako Mína, boli šľapky, schopné skočiť na krk prvému chlapovi, ktorý sa o ne obtrel. Dodám len, že by som si želala aby aj ďalšie gotické horory ako Neviditeľný, Carmilla alebo Podivný prípad doktora Jekylla a pána Hyda z ničoho nič vyšli v predĺženom vydaní.
Četl jsem jiné, kratší vydání, které v databázi není.
Od začátku padne na člověka vynikající atmosféra doby, podpořená znatelně starším jazykem, který ale nádherně vtahuje do děje. Pravda, část s posedlou Lucy se více táhne, protože se pořád opakuje několik aktivit postav a teprve cca poslední čtvrtina obsahuje samotný hon na hraběte.
Draculu ale není možné vnímat okem dnešní doby poté, co člověk viděl či hrál jeho četná zpracování. Je nutné vzít v úvahu, že jde o první a základní kámen žánru.
Jako takový nabízí všechno, co má - atmosféru, nového protivníka, společenství přátel, kteří jsou ochotni pro sebe zemřít a souboj s časem. Pravda, to finále mohlo být trochu delší, ale výsledku to nijak moc neubírá.
Dracula bývá označován za klasiku brakové literatury, ale když se podívám na některé v současnosti vydávané knihy, musím jej označit za časem prověřené mistrovské dílo. Čtenář samozřejmě musí brát v potaz, v které době byla kniha napsána. Já jsem si román velice užil a svojí atmosférou se mu nejvíce přibližuje (neoficiální) filmové zpracování Nosferatu z roku 1922.
Dílo patří mezi klasiku hororové literatury, četl jsem ho poprvé jako kluk a od té doby ještě mnohokrát, pořídil jsem si ho i jako mluvenou knihu, několikrát jsem viděl filmová zpracování, ale nad knihu není. Vlastní fantazie při četbě je to nejlepší co může být.
Klasické dílo, zpracováno v mnoha různých podobách, přesto mě nikdy nepřestane bavit a sáhnu po něm určitě ještě mnohokrát.
Stará dobrá klasika, kde upír ještě není ukňouraná litující se troska, nebo sexuální symbol, jako v leckteré současné tvorbě. Také netradiční pojetí knihy formou deníků hlavních postav mi přišlo zajímavé.
Vzhledem k vysokému hodnocení a pozitivním komentářím, jsem si zvolil tuhle knihu i z důvodu, že je psaná formou deníku a pro mne to byli spolu s úvodem, kde se odehrálo první setkání s hrabětem, jediné pozitivní věci na téhle knize. Bohužel, jsem si vědom, že kniha se opravdu odehrává mnoho let před námi, jenže sentimetalita v podobě toho, že každá žena je vlastně dokonalá a každý ji miluje a je ohromen její krásou a další věci, které jsou v knize uvedeny snad v každém druhém řádku, mi opravdu kazili atmosféru a zvědavost, jak to vlastně všechno do sebe zapadne a jaké bude rozuzlení. A s politováním byl konec také opravdu zklamáním. Musím říci za mne, že těch 647 stran bych nedokázal přečíst znovu, bohužel s legendou jsme si nesedli a nemáme důvod k dalšímu shledání.
Dracula je dnes již profláknutá klasika, kterou zná každý včetně těch, jež knihu nevzali nikdy do ruky. Je to starý román z konce devatenáctého století a tak bychom k němu měli i přistupovat. Má své mouchy, je psaný jiným stylem než jsme zvyklí v současné literatuře a popisuje věci tak, jak si je představoval Bram Stocker ve své době, kdy ještě neexistovaly horory od Kinga a děcka nehrála Doom nebo Silent Hill. Za sebe mohu říct, že kniha má své kouzlo a je na svou dobu rozhodně zajímavá, ale také jsou v ní pasáže, které mě vůbec nebavily. Na druhou stranu bavila mě víc než třeba kdejaké moderní upírárny jako je Stmívání nebo Pravá krev.
Nemůžu si pomoct, a určitě je to dobou vzniku, ale některé pasáže mi přijdou jako z románu Jane Austinové. Z dnešního pohledu až neuvěřitelně naivní, příliš čisté a až příliš rychle vznikající pravá a důvěryhodná přátelství. Nemůžu a ani nechci zpochybnit přínos a kultovost díla, ale nedokážu příběhu tak úplně věřit.
Sakra, je fajn vrátit se do dob, kdy upíři sáli krev, byli démoničtí, vyvolávali v lidech hrůzu a děs a na slunci nezářili jak disco koule :)
Drákula si právem vydobyl (vysál?) svůj titul "Povinná hororová četba". Zpracování v deníkových záznamech vytváří i za pomoci košatosti jazyka správnou atmosféru gotických románů, ke které stačí dodat jen deštivé počasí, během kterého po tomhle díle sáhnete.
Vlastně si nejsem jistý, co přesně jsem čekal, ale čtivost a hororovost knihy si v ničem nezadá s modernějšími protikusy např. od Kinga. Doporučuji.
K přečtení mě nalákalo vysoké hodnocení a doporučení k Čtenářské výzvě. Forma deníkových záznamů mne zaujala. Bavila mě postava Renfielda a popis jeho šílenství ( i když jsem čekala, že bude hrát nějakou větší úlohu). Celkově jsem ale knihu dočetla opravdu hlavně kvůli splnění Čtenářské výzvy. Kromě části kdy byl pan Harker zavřen na Drakulově zámku mi děj zas tak napínavý a strašidelný nepřišel. Některé pasáže byly dost rozplizlé, na mne příliš mnoho sladkobolných popisů jak je Lucy nebo Mína andělská, jemná, laskavá, okouzlující, překrásná bytost atd... A v hlavě mi uvízne pouze to, jakým způsobem dělali Lucy transfuzi - od kohokoli, kdo šel zrovna okolo ( 4 x!!!) . Pravděpodobně se pokaždé strefili do krevní skupiny, protože Lucy to kupodivu přežila. Ano, asi základní kámen hororového žánru a významná kniha své doby, ale já se nedám strhnout pětihvězdičkovým hodnocením a jdu si pustit své oblíbené Drákuloviny :-)
klasika klasik, dílo nesmrtelné,škoda, že takové knihy nebyly v povinné četbě, nevím, kdo vybíral tzv. povinnou četbu nebo zda to vůbec ještě existuje - nemám k dispozici mládež ke srovnání.Možná, že se to teď jmenuje doporučená literatura nebo jinak poeticky.
Pokud to existuje, velmi by mě zajímal seznam nynějších autorů.
Naprosto úžasné dílo. Docela dlouho jsem se odhodlávala ho přečíst, už jen proto jak notoricky známá je postava Draculy. Jsem ráda že jsem to udělala. Ten příběh mě nadchnul, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Tajemno a hrůza okamžiku na vás z knihy úplně dýchá. Bavila mě forma deníkových zápisků, dobře se to četlo. Konec byl trošku zdlouhavý ale to jí na kráse neubírá.
Naprostá klasika, základní kámen moderního horroru a taky ikona popkultury. To by se Bram Stoker jistě divil :-)
Tuhle knihu jsem tak nějak přecházel, protože ten příběh je tak známý, že se mi to nechtělo číst. Navíc v dnešní době, kde téma upírů je snad nejoblíbenější žánr, tohle dílo skoro uniklo mé pozornosti. Až mi kolegyně v práci řekla, že by mi to doporučila, že to stojí za to, tak jsem dal na ni a knihu si přečetl. A nelituji toho. Spíš lituji toho, že jsem ji nečetl mnohem dřív.
Ten všeobecně známý svět upírů je v knize jiný a lepší. Postava samotného hraběte je výborně popsána, stejně jako vše ostatní, ať už popis osob nebo jednotlivých míru a krajin. Navíc kniha je psaná formou deníků různých postav, což dodává knize zcela jiný rozměr. Za mě opravdu povedené dílo, staré již přes 100 let.
Vydanie ktoré som čítal sa chválilo že je prvé ktoré nebolo nijako skrátené a zároveň upozorňovalo že tie predošlé boli skrátené z istých dôvodov, ktoré sa ukázali byť Cthulhužiaľ naozaj pádne. Spočiatku je to fajn, Jonathan na Draculovom zámku, príchod vyvraždenej lode, popis Renfieldovho pozoruhodného šialenstva ( ktoré ale nikam neviedlo ), to všetko malo správne goticko-hororovú atmosféru. Neskôr sa to však až nepochopiteľne brutálne rozplizne v mláčku sentimentálnych kecov ktoré neberú konca. Tie príšerne sladkasto-naivistické popisy toho ako niekto bozkáva Míne ruku a so slzami v očiach šepká že je to tak čistá anjelská bytosť boli dosť smiešne a hlavne ničím nevyvážené, lebo finálne zúčtovanie s Drakulom je rovnako nepochopiteľne odfláknuté, ako by si v tej chvíli Stoker zrazu povedal že text by už nezniesol ani písmeno naviac a tak strašného ( ale ako sa začalo ukazovať aj celkom detinsky hlúpeho ) upíra proste dobehli, zapichli a šli na čaj o piatej. Toto stretnutie s legendou pre mňa neskončilo príliš slávne.
Možná je trochu škoda, že dneska všichni víme, co je karpatský šlechtic zač. Jinak by ten začátek musel být ještě děsivější. Moc se mi líbila forma deníkových zápisů jednotlivých postav, která knize dodává hodně autentičnosti.
A malá odbočka: být upírem ve viktoriánské éře nebylo tak jednoduché jako dnes, kdy (prý) na slunci jen světélkují. Těch omezení měl "chudák" hrabě tolik - pohyb přes vodu, hlídat si hlínu, nutné pozvání do domu apod. :)
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 | Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Vzhledem k datu vzniku a deníkové formě zápisu jsem měl obavu, že půjde o úmorné, zdlouhavé čtení, ale opak je pravdou. Kniha je nadčasová a čte se velmi dobře. Jedná se o kultovní dílo, doporučuji k přečtení.