Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80692/mid_dracula-qat-80692.png
4
3497
3497
Dracula je nepochybne jednou z "ikonografických" postáv popkultúry 20. storočia. O jeho nesmiernej obľube svedčí neuveriteľne vysoký počet nových reedícií na celom svete, ale aj neustály záujem filmárov, divadelníkov, či autorov grafických noviel, ktorý neutícha ani viac ako sto rokov od "narodenia" tejto svojráznej literárnej postavy. Írsky spisovateľ a dramatik Bram Stoker napísal svoj najslávnejší príbeh v roku 1897 v duchu tzv. "gotického románu". Čitatelia na celom svete našli v Stokerovom diele všetko to, čo sa od poriadnych príbehov očakávalo: nadprirodzeného hrdinu – upíra, "stredoveké rekvizity" tajuplného hradu, poriadnu dávku strašidelnosti; a na druhej strane aj romantický príbeh o odvekom súboji dobra so zlom, ktoré sa v tejto knihe zdá takmer neporaziteľné. Tento zdanlivo jednorozmerný príbeh sa dá čítať viacerými spôsobmi – nie je to iba strašidelno-dobrodružná story s typickými rekvizitami fin de siècle, ale aj romantický, milostný príbeh o nenaplnenosti, šifrovaná psychoanalytická hádanka a v neposlednom rade skvelá mystifikácia.... celý text
Přidat komentář
Legendární román a povinné čtivo každého milovníka mýtyckých bytostí. Kniha je naprosto úžasná. Detailní, leč napínavý děj vás vtrhne do děje a nebude chtít pustit. Skoro každé ukončení kapitoly ve vás zanechá pocit napětí a zvědavosti.
Nejvíc se mi líbil originální deníkový způsob napsání celé knihy.
Kniha pro mě, jakožto milovníka krvežíznivých a nemilosrdných upírů, je velmi srdcová záležitost.
Když jsem se nacházel v knihovně a uviděl jsem knihu DRACULA v tomto vydání, tak jsem neváhal a knihu jsem si půjčil. O této knize jsem už dlouhou dobu uvažoval a konečně jsem se odhodlal se začíst. Knihu s námětem upírství jsem pravděpodobně ještě nečetl.
Kniha je hodně obsáhlá. Možná jsem očekával, že kniha bude více strašidelnější a budu se při čtení více bát. Některé okamžiky mi nahnaly více strachu. Kniha svou atmosférou zapadá do kategorie gotických románů. Příběh mě celkově zaujal. Knize by prospělo, pokud by byla napsána svižněji a nikoliv tak rozvláčně.
V knize se mísí detektivka, horor, akční drama, humorné scény (např. hlídač v ZOO), nalezneme v ní také prvky romantiky. Kniha je napsána formou dopisů z pohledu hlavních postav. Autor se nechal také inspirovat jinými autory, kteří v minulosti napsali knihy o upírech. Tato kniha patří mezi klasická díla a asi získala největší proslulost po celém světě a je čtena dodnes. V knize se mimo jiné dočteme, podle jakých znaků poznáme, že se jedná o upíra a jak se před ním máme chránit. To je určitě důležitá informace, pokud bychom se někdy s upírem setkali osobně. Člověk nikdy neví.. :) :) :)
V knize se vyskytují pěkné ilustrace a doslov.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Tvrdí se, že lidé, kteří jsou na prahu smrti, většinou umírají za svítání nebo v době, kdy odliv vystřídává příliv či opačně.
Jak šťastni jsou někteří lidé, kteří v životě nepoznají ani strach, ani hrůzu, a kterým je spánek požehnáním, dostavujícím se noc co noc a přinášejícím pouze sladké sny!
Smích je král a dostaví se, kdy jak se mu zlíbí. Nikoho se neptá, neohlíží se na vhodnost okamžiku.
Draculu jsem četla jako dospívající. Je to naprosto nadčasová knížka. Spustila ve mně zájem o vše spojené s upíry. Od té doby se pravděpodobně datuje má obliba česneku. Manžel ji četl ve slovenštině a je to prý ještě mocnější zážitek. Moc si to nedovedu přestavit, protože si vzpomínám, jak jsem tou knihou žila celé dny. Otáčela jsem se za každým šramotem, sledovala zrcadla, když jsme měli na večeři topinky, celá hlavička česneku mi nestačila, jíst se to moc nedalo, ale byla jsem chráněná. Mým krevním oběhem tenkrát kolovala krev s česnekem. Děkuji svým rodičům, že toto česnekové období, s typickým odérem, se mnou zvládli.
Tak nevím, jestli se tohohle před 100 lety někdo bál, ale pro současného čtenáře to strašidelné není vůbec. Pokud by člověk o upírech nevěděl vůbec nic, tak by to asi bylo poutavé, ale takhle mi to přišlo spíš jako dobrodružný příběh s prvky romantiky.
Čekala jsem mnohem, ale mnohem více. Kniha mě opravdu nebavila.Celé to vlastně bylo o ničem, povaha všech hlavních hrdinů mi vadila a nevím proč všichni byli zlatíčka, drahouškové, chudáčkové a miláčkové. Opravdu jsem se na knihu těšila, protože příběh jako takový znám z různých filmových a divadelních představeních a vždycky se mi moc líbil, ale toto bylo pro mě nezajímavé a utahené.
Úvodní sekvence deníkových zápisů Jonathana Harkera byla perfektní. Pak však kniha pokračovala a k mému zklamání nabrala (s nepravidelnými výkyvy) sestupnou tendenci. Někde v půlce už můj zájem opadl; vlastně jsem fandil starouši Drákulovi a doufal, že ta užvaněná banda klaďasů dostane na frak.
Za mě trochu zklamání. Zub času zaúřadoval a hororová atmosféra se přetavila v romantismus. Nicméně stále jde o klasiku, ve které se inspirovala řada autorů - a proto bylo fajn si to přečíst.
Tajemný hrad v Karpatech má už 100 let své temné místo v mysli každého z nás. Jméno Drákula bylo do dnes v mé hlavě jen jako nezřetelný obrys povídaček a bylo skvělé nechat ho tímto příběhem na chvíli oživnout. Zdlouhavost knihy považuji za velké plus. Stoker nikam nespěchá narozdíl od dnešních čtenářů.
Taková ta kniha či postava, o které neustále slyšíte, o které se lidé baví, každý ví, o koho jde a oč běží. ALE pak se vám tato kniha dostane do rukou, vy si ji přečtete a zjistíte, že Dracula a vše kolem něj není takové, jak jste si to poskládali z toho, co jste se doslechli.
Tuto knihu jsem si zamilovala z toho důvodu, že je na její dobu strašně pokroková. Když si třeba představím, jaká byla společnost v Irsku v letech Stokera, všichni si museli klepat na čela a dívat se na něho s povytaženým obočím. Ale ve skutečnosti byli podělaní strachy.
Což mě vede k další myšlence, že pojem stach se přenesl na úplně jinou rovinu. Kdysi se lidé báli báchorek o upírech, dneska by nejspíš Stoker psal o tom, jak nějaký záhadný Facebookula tajně v noci kradl mladým lidem příspěvky z Facebooku a Instagramu, až jim nakonec smazal účet a oni uhynuli. Je úžasné, jakou má ta kniha pověst, jaké mají lidé povědomí o její existenci a ještě lepší je, co se na jejich stránkách nachází a co vše může lidem předat (samozřejmě ne se vším souhlasím, v některých věcech jsme udělali krok správným směrem)!
První polovina knihy je velice zajímavá, zactete se a děj rychle ubíhá. I trocha toho strachu tam je a když ne to,tak tísnivá atmosféra zaručeně. Nicméně od druhé poloviny převážně nuda a stereotyp. Nejvíce mi vadilo seznamování postav a jejich následné neochvějné přátelství na celý život,jenom díky tomu,že si někdo přečetl něčí deník, nebo byl přítel jiného dobrého přítele apod. To mi vážně přišlo směšné. Musím přiznat,že jsem nedočetla. Slabší tři!
Už dlouho jsem měla v plánu si tuhle klasiku, jejíž děj zná snad každý, přečíst. Konečně se zadařilo. Upírská tematika rozhodně není můj šálek kávy, tak jsem se trochu obávala, co to se mnou udělá a ejhle - ono mě to zaujalo a bavilo. Návdavkem i překvapilo. Očekávala jsem hororové či hrůzostrašné čtení, při kterém se v noci budu bát opustit postel a nekonalo se. Noční návštěvy toalety jsem zvládala bez doprovodu. Místo toho na mě knížka působila jako typická představitelka literatury romantismu - úžasní kladní hrdinové bojující proti zlu a dokonce jich byla spousta na výběr dle vkusu každého čtenáře. Muži charakterní, galantní, stateční a ženy krásné, jemné a něžné. Jo, to byl svět ještě v pořádku. Já jsem si knížku moc užila!
Kniha mě bohužel zklamala, nejspíše jsem čekala více napětí a hororové atmosféry. Začátek knihy, kdy se děj odehrával v Drákulově sídle se mi moc líbil, bohužel poté mi kniha začala připadat poněkud nudnější a některé části byly zbytečně moc zdlouhavé.
Ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem přečetla další z literárních klasik a mohla se dozvědět jak vznikl tak všemi známý upír pod jménem Drákula.
Byl jsem omámen Draculou.
Dodnes jsem ohromen Stokerovým románem... )
Atmosféra tohoto literárního skvostu je ojedinělá...
A pokud někdo čte dříve, než současné romány o upírech, bude nadšený...
Dracula je základ, Dracula je jen jeden...
Drákula je klasika a dá se říct, že toto dílo je otcem jedné z mé nejoblíbenější postavy fantasy žánru - upíra. Bohužel ale musím říct, že mi moc nesedl způsob, jakým byla kniha psaná a já se kvůli tomu nemohl do knihy začíst. Nakonec musím říct, že jsem rád, že jsem knihu četl, ale už bych se k ní asi nikdy nevracel.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 | Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Kniha se mi líbila a celkem jsem v ní dostala vše, co jsem očekávala. První půlka mne bavila víc, než ta druhá, kdy už ho začali honit. A také mi přišlo, že na to, jak byl děj někdy poněkud zdlouhavý, tak Draculu zabili až příliš rychle a snadno. Ale budiž.
Kniha mě jinak zaujala a velmi silně působila, možná to bylo i tím, že jsem ji četla v Rumunsku. Když vás tam pak zastihne mlha, že není vidět víc jak pár metrů dopředu, okamžitě máte dojem, že Dracula po vás jde. A dokonce se mi o něm i zdálo.
Dobrý, jsem ráda, že jsem se ke knize konečně dostala a jsem o další čtenářské dojmy bohatší.