Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80692/mid_dracula-qat-80692.png
4
3534
3534
Dracula je nepochybne jednou z "ikonografických" postáv popkultúry 20. storočia. O jeho nesmiernej obľube svedčí neuveriteľne vysoký počet nových reedícií na celom svete, ale aj neustály záujem filmárov, divadelníkov, či autorov grafických noviel, ktorý neutícha ani viac ako sto rokov od "narodenia" tejto svojráznej literárnej postavy. Írsky spisovateľ a dramatik Bram Stoker napísal svoj najslávnejší príbeh v roku 1897 v duchu tzv. "gotického románu". Čitatelia na celom svete našli v Stokerovom diele všetko to, čo sa od poriadnych príbehov očakávalo: nadprirodzeného hrdinu – upíra, "stredoveké rekvizity" tajuplného hradu, poriadnu dávku strašidelnosti; a na druhej strane aj romantický príbeh o odvekom súboji dobra so zlom, ktoré sa v tejto knihe zdá takmer neporaziteľné. Tento zdanlivo jednorozmerný príbeh sa dá čítať viacerými spôsobmi – nie je to iba strašidelno-dobrodružná story s typickými rekvizitami fin de siècle, ale aj romantický, milostný príbeh o nenaplnenosti, šifrovaná psychoanalytická hádanka a v neposlednom rade skvelá mystifikácia.... celý text
Přidat komentář
Chvílemi to bylo zdlouhavé, hlavně některé dialogy mezi postavami. Ale jinak se mi to líbilo, nejvíc asi začátek a konec.
Náramně jsem si knihu užila, Draculu znám pouze z filmových zpracování, kdysi dávno jsem ho otevřela ale tenkrát jsem byla moc malá, knížku jsem nepřečetla.
Bavilo mě vše, děj, prostředí a samozřejmě postavy. Překvapilo mě, jak se to dosti liší od filmových zpracování a po přečtení knihy mám chuť zkouknout filmové verze a porovnávat.
Vřele doporučuji :)
hodnocení: 5/5*
Kdo by tento příběh neznal? Ale kdo ho zná doopravdy: Kdo si dal tu práci, aby poznal originál? No teď i já! :P
Knížka má víc, jak 100 let, a i po té době se jedná o velice zdařilé dílo. Největší problém je v tom, že se mi promíchává se všemi těmi filmovými a seriálovými adaptacemi, které si vždy něco vyzobnou a něco poupraví, tak jak se jim to zrovna hodí.
No můj celkový pocit je na 4 hvězdičky! ;) Není to knížka, ze které by mi mozek zůstal v mrazivém úžasu, no příběh mě hezky bavil celou dobu. Samozřejmě, je pro mě těžké se na knížku dívat jako takovou, no i tak si myslím, že stojí za přečtení!
Z této knihy mám dosti rozpoluplné pocity. Na jednu stranu byl příběh super, čtivý, bavil mě. Setkání s Drákulou a Van Helsingem bylo přínosné.. Na druhou stranu některé pasáže byly až moc dlouhé. Prvních 50 stran bylo asi nejzáživnějších. A pak se to tak nějak střídalo - bavila, nuda, bavila, nuda :) Každopádně, po dočtení knihy sem měla v noci "krásný" sen a probudila se s arytmií, jak byl výživný :) Určitě stojí za přečtení.
Nečtu a ani se nikdy nedívám na horory, toto byl můj první v životě. A taky nemám ráda upíry, prostě mě to nebaví, ale tuším, že za to může můj pokus podívat se před několika lety na Stmívání - nedala jsem ani jeden díl a probudilo to ve mě odpor k upírské tematice. Ale tohle bylo jiné (kupodivu ????), a když jsem se po chvíli začetla, dokonce mě to fakt bavilo! Příběh je psaný z pohledu několika postav, formou jejich deníků a dopisů, což mám v knihách opravdu ráda. Je tu skvělá atmosféra i jazyk, velice se mi líbila ta dobová zdvořilost a slušnost všech postav. Navíc je to napínavé a promyšlené, takže pokud vás tohle klasické dílo doposud minulo jako mě, určitě mu dejte šanci, i pokud vám nesedí horory nebo upíři!
Mě učarovala forma dopisů a deníkových záznamů. Přeci jen lidé přelomu 19. a 20. století ještě neznaly sms, wassupy ani instragramy. Oproti tomu ti z vyšších vrstev uměli řecky, latinsky, byli všeobecně vzděláni a tomu odpovídal i jejich písemný projev.
Autor sice osobně rumunské hory nenavštívil, ale popis pobytu Johnatana Harkra, je velmi sugestivní a naprosto se těším až osobně tuto část Rumunska navštívím.
Já jsem tak šťastná, že jsem si konečně přečetla tuhle nesmrtelnou klasiku, protože byla naprosto boží. Má úžasnou atmosféru, moc mě bavil deníkovo/dopisový formát vyprávění a i když to není vyloženě nic hrůzostrašného, tak se našlo pár momentů, při kterých mi tuhla krev v žilách :)
Závěr jsem teda čekala velkolepější, to je asi jediné, co mě trochu zklamalo, ale i tak moc doporučuji!
Čteno v originále a tudíž i neskutečně dlouho... Bavilo i nebavilo, jak kdy. Já vždycky říkám, že mi popisy v knihách nevadí, ale tady jich bylo moc i na můj vkus.
Příběh sám o sobě mě bavil, i když působil jak béčkový horor. Takže jsem si musela neustále připomínat datum vydání. Ono to v kontextu té doby působí hned zajímavěji...
Dracula je nadčasový příběh a klasika svého žánru. Líbila se mi celková atmosféra příběhu - tajemná Transylvánie a půvabná viktoriánská Anglie. Začátek knihy odehrávající se v sídle hraběte Draculy byl skvělý. Ponurá atmosféra, místní obyvatelé a jejich pověry, záhadný a ďábelský Dracula a nebohý J. Harker bojující o přežití. Z mého pohledu šlo o nejnapínavější část z celého příběhu. Zajímavý byl i příjezd hraběte do Anglie. Musím říct, že to měl všechno velmi dobře promyšleno a naplánováno.
Samotná deníková forma vyprávění je neotřelá. Z postav mě zaujal Dracula, Van Helsing a záhadný pacient Renfield. Celkově jde o působivý příběh, který i s ohledem na četná filmová zpracování, má co dát i současnému čtenáři.
Upřímně, já nevím, co na tomhle příběhu všichni mají. Poněkud mne zklamala. Nebavila mne.
Popravdě mě ta kniha trochu zklamala. Začátek perfektní, ale pak se to tam začalo hemžit nepřirozenými vyznáními lásky nebo přátelství (všimněte si, že sám Drákula mi nepřijde tak nepřirozený, jak ty citovky, ale jestliže jedna z prvních slov Van Helsinga, když potká Jonathana Hakera, kterého předtím nikdy neviděl, jsou "buďme přátelé na celý život", je to prostě divný). Samotný vrchol příběhu také jakoby ztratil na razanci.
Nicméně, když si uvědomíme, že to bylo napsáno v 19. století, úžasný nápad. Rozhodně to stojí za přečtení. Už jenom proto, že těch filmových zpracování je tolik (a s různými "vylepšeními"), že je dobré se seznámit s originálem.
Skvělá kniha. Nejlepších bylo dle mého prvních cca 50 stran knihy, ty jsem úplně hltala. Trochu mě zklamal Draculův konec; čekala jsem přeci jen něco dramatičtějšího.
Zbytek knihy to však vynahradil. Úžasné postavy (především samotný Dracula - každou scénu s ním jsem si naplno užívala - ale i Van Helsing a Renfield) a skvělá atmosféra.
Četla jsem ho teď znovu po xxxx letech v rámci instagramové skupiny #klasikomilove. Nebudu tvrdit, že bych umírala hrůzou, to se mi u knížek skoro nikdy nestává, ale bavila jsem se. Líbila se mi atmosféra, kterou Dracula má, líbil se mi květnatý překlad, i když, mezi námi, než se někdy Van Helsing vymáčkl, tak to trvalo. :-D. Mě narozdíl od mých klasikomilovnických souputníků část s Lucy bavila, tam bych řekla, že atmosféra docela dost gradovala. V každém případě je pro mě Dracula příjemnou nostalgickou připomínkou dnes už klasické literatury.
U mě je to z klasickými knihami tak, že buď mě totálně pohltí nebo mě "jen" baví, ale tak nějak "normálně", či-li průměr, respektive lepší průměr, a tak to mám i s Draculou. Z čeho jsem absolutně unešená je semišové vydání a dřevorytinami od Arga z roku 2018, je to skvost mé knihovny a jsem ráda, že ji mám. Co se týče obsahu a opravdu všem známého děje (i když, opravdu všichni známe ten opravdový příběh a ne jen filmové podoby ;-)...) tak se mi líbí forma deníkových zápisků a dopisů, občas jsem měla pocit rozvleklosti děje, ale to je vlastně i pochopitelné. Nejméně mě zaujala část se slečnou Lucy, ta mě snad i doslova nebavila. Čeho si ale rozhodně cením je autorova odvaha takové dílo před více než 100 lety napsat, muselo to být obrovské WOW. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ale re-reading určitě neplánuji.
Bram Stoker se světového úspěchu svého románu již bohužel nedožil, ale my si ho však můžeme číst a užívat už přes 100 let.
I já jsem se o to pokusila a vystoupila ze své komfortní zóny a začetla se se skupinou #klasikomilove.
Začátek knihy byl skvělý, příběh mě vtáhl, strašně mě bavilo číst o tom jak Jonatan přijíždí na hrad. Pak jsem se sekla a měla dlouhou pauzu - děj s Lucy mě nudil, nebavil! Nechtěla jsem to vzdát - zakousla se a přečetla zbytek na jeden zátah...
Bohužel nejsem z těch čtenářů, kterou by děj vyděsil nebo bych se bála, přikládám to tomu, že mám načteno hodně dnešních thrillerů a jsem už otrkaná a jen tak něco mě nedostane!
Nelituji, že jsem knize dala svůj čas ... beru to jako obohacení mého čtení ????❤️
Můžete mi někdo připomenout, proč jsem se zrovna já, největší strašpytel na světě, rozhodla číst horor?? Mráz mi občas běhal po zádech a čekala jsem, kdy se nějaký upír objeví u mě doma. No ale k té knize, začátek byl boží. Bála jsem se a moc mě to bavilo. Konec taky. Ale prostřední část s Lucy mi přišla slabší, chvílemi hodně táhlá, proto to není 5, ale 4*.
(SPOILER)
Přiznání: Tuto klasiku jsem rozečetla letos na jaro a po 100 stranách to jednoduše vzdala a odložila. Nevyhovoval mi styl, jakým je psána - a to deníky a v dopisech.
Pak přišel podzim, s ním výzva na instagramu a já se do ní hecla. Je to klasika a chci ji prostě dočíst! Ani nevíte, jak jsem ráda, že jsem to udělala.
Po těch nezáživných pasážích, a to korespondenci mezi Minou a Lucy, nastal zvrat, jaký jsem nečekala. Došlo na Lucyinu náměsíčnost, náhlou únavu a chudokrevnost. Na scéně se objevuje slavný Van Helsing, kterému vše nějak rychle dochází, a musí s nepříjemnou skutečností obeznámit i své přátele. Při některých scénách mi bylo mírně šoufl (transfuze), a to mi krev vůbec nevadí! Zkrátka zjistila jsem, že všechny dopisy a deníkové záznamy mají nějaký smysl a postupně do sebe vše zapadne.
Bavilo mě: položení základu "upírománie" se všemi symboly, které k tomu patří - česnek, svaté symboly, dřevěný kůl atd.
Výtka: mrzelo mě, že se děj víc neodehrává na tajemném hradě v Transylvánii. Začátek knihy totiž stál za to! A taky - zabití Draculy bylo jaksi urychlené, čekala jsem nějakou děsivou rvačku nebo tak něco. :D
Každopádně do podzimní nálady jak dělané, jsem moc ráda, že jsem ji přečetla a uvažuji o její koupi do mé knihovny.
Štítky knihy
upíři láska tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura muzikály tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Draculův příběh je tak známý a tolikrát umělecky zpracovaný, že by se těžko našel člověk, který by ho neznal. Možná i proto mě několikrát při čtení přepadl smutek, že už nikdy nezažiji ten ohromující pocit někoho, kdo čte příběh poprvé. Některé věci se dají bohužel zažít jen jednou... I tak jsem si při čtení opětovně užila atmosféru příběhu a alespoň jsem si připomněla, jak je kniha odlišná od audioknihy i filmů. Jasně, zápletka, postavy i rozuzlení jsou stejné, ale v knize je něco navíc.... Pokud pomineme určitý díl naivity, který je pochopitelný s ohledem na rok prvního vydání, předvede nám kniha báječnou ukázku statečnosti, věrnosti, oddanosti, přátelství a neochvějné víry v pravdu a spravedlivý skutek zároveň s ochotou obětovat pro tuto víru vlastní život. Ctnosti, které v dnešní době jakoby pozbyly významu a prostou přítomnost mezi námi. Je ale dobré si je připomínat a Dracula a jeho pronásledovatelé jsou pro to dobrá cesta. - Díky, Mr. Stoker !!