Dráhy
Benoît Duteurtre
Román přináší deník Florence, velmi úspěšné stárnoucí ženy. Pařížská podnikatelka v oblasti PR dělí svůj život mezi velkoměstský pracovní kolotoč a večery u ohně ve venkovském domku, kde hýčká nostalgické sny o poetickém, přátelském a skutečnějším světě. Její rozpolcenost mezi pragmatismem a nostalgií a obavy osamělé ženy, která se rozhodla být silná, vystihuje centrální metafora Francouzských drah: Florence touží, aby cesta vlakem zůstala tím, čím je v její dětské vzpomínce, a zároveň se jako odbornice na PR aktivně podílí na přerodu podniku v duchu bezohledného neoliberálního kapitalismu. Kudy z takového labyrintu ven?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , AtlantisOriginální název:
Chemins de fer, 2006
více info...
Přidat komentář
Smutná esej o současném kapitalismu, ne dějový román. A dost tomu chybí vulgární přímost, kterou umí třeba Houellebecq. Naštěstí rozsah je příjemně nevelký. Závěr naruší stereotypní proud úvah povedenou špetkou surrealismu. (Čteno v překladu Evy Blinkové Pelánové.)
Trochu mi příjde, že se autor opakuje (nebo jsem jím přesycen, čili pauza). Souhlasím, že závěr knihy mi přišel naprosto ujetý a nic neřešící. Jako občasný cestující vlakem však autora plně chápu.
Prvních 80% knihy jsou velni dobré - zajímavý pohled městským člověkem na život na vesnici. Konec knihy mě zklamal, škoda.
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Holčička a cigareta |
| 2012 | Rebelka |
| 2003 |  Divná doba |
| 2018 | Šťastné město |
| 2010 | Dráhy |
Perfektně vystihuje dnešní dobu, ale po dějové stránce se toho příliš nestalo.