Drak spí
Michaela Klevisová
Josef Bergman série
< 7. díl >
Josef Bergman #7 V zapadlé jihočeské vesničce se před čtrnácti lety odehrálo něco, o čem Eliščina matka už nikdy nechtěla mluvit. Dospělá Eliška se teď vrací, aby dávné události pochopila. Po jejím příjezdu však zmizí mladá žena a další je zavražděna. Spojitost zločinu se starým nevyřešeným případem nakonec přivede na scénu Josefa Bergmana. A kriminalista během pátrání po vrahovi zjišťuje, že místní před ním tají temnou minulost i vlastní skříně plné kostlivců.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura česká
Vydáno: 2021 , VoxiInterpreti: Kristýna Kociánová
více info...
Přidat komentář
Četla jsem tuto knihu na doporučení paní knihovnice na mé zadání: potřebuji něco čtivého u čeho se nemusí přemýšlet a zároveň se odtrhnu od reality - žánr jsem nechala na ní.
Podařilo se perfektně, česká mentalita děje mě potěšila, kniha mě zatáhla do myšlenkového děje s živou obrazotvorností příběhu.
Za mě ANO!
Velmi podařená detektivka, v níž napětí nevyvěrá z akce, ale z dobře popsaných vztahů mezi postavami a atmosféry zajímavého místa. Klevisová mi tím připomíná slavnou P. D. Jamesovou, která děj také posunovala především dialogy. Pro někoho může být tempo příběhu pomalejší, já jsem s tím problém neměla. Příjemné čtení na dovolenou.
Naprostá pravda komentář konicekbily pode mnou. Nemusím dodávat nic jen že to je fakt skvělá knížka.
Opět skvělé detektivní dílo! Nenápadné seznamování se s hlavními postavami příběhu v úvodu pomocí úvah navracející se bývalé prázdninové obyvatelky do zapadlé vísky a spojení s popisem prostředí mě nadchlo. Stejně tak včlenění návaznosti na různá časová období příběhu bez nutnosti skákat ve vyprávění v čase je srozumitelné. Hlavní zápletka i vedlejší zápletky jsem pochopil a těším se na další knihu autorky.
Další skvělá detektivka. Klevisová opět nezklamala. Celkově měl příběh spád. Vůbec jsem se nenudila spíš naopak nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Líbilo se mi pěkně popsané prostředí jihočeské vesnice, kde každý má to svoje tajemství a i skvěle popsané charaktery postav. Vrah může být v podstatě kdokoliv a až do samého konce jsem vůbec netušila, kdo jim je. Každopádně pro mě to bylo překvapení a hodí se k tomu přísloví Tichá voda břehy mele . . .
Těším se na zfilmování :)
Zase jsem jednou zkusil detektivku, což není můj nejoblíbenější žánr.. A nevím. Prostředí malé vesničky na hranicích s Rakouskem je určitě zajímavé, postavy celkem rozmanité a některé také zajimavé, ale samotný děj mi nijak extra neuzaujal - opět jsem se utvrdil v tom, že mi všechny detektivky přijdou stejné :))
Klevisová opět nezklamala, jižní Čechy krásně vykreslené, příběh zajímavý, postavy propletené, nevím, jestli jsem měla větší radost z dopadení a přiznání pachatele nebo z rodného listu Agnes... skvělý případ!
Příběh se odehrává v zajímavé lokalitě. Je těžké odhadnout kdo z hrdinek příběhu je největší obětí. Obvykle se mi knížky této autorky čtou snadnější a děj je poutavejší. Možná, že mi v tomhle vyprávění chybělo víc kriminalistické práce, ale mezilidské linie se velmi zajímavě prolínají.
Tento typ detektivek se mi líbí. Nemusím detektivky, kde jde o co nejdrastičtější způsob vraždy a o pátrání po vrahovi jde vlastně až ve druhé řadě.
Líbilo se mi zasazení děje do malé vesničky, kde všichni o sobě všechno vědí (i když se nakonec ukáže že tomu tak není). Jen mi chvilku trvalo zorientovat se v rodinných vztazích.
Sympatické jsou i postavy vyšetřovatelů. Jsou takoví civilní, soustředí se na drobné detaily, které pak zapadnou do mozaiky.
Je to zase příjemná detektivka bez zbytečného násilí a potoků krve, která se tentokrát odehrává v malé jihočeské vesnici, kde si jeden druhému takřka vidí do talíře. Možná je to spíš román s detekvitní zápletku a svou roli hraje i tajemství z poválečných Sudet. Detektiv Bergman mi navíc připomíná vyšetřovalatele ze starších českých filmů, které mám ráda.
Nejvíce mě bavil začátek, když se čtenář seznamuje s postavami. Vraha jsem neodhalila, respektive měla jsem dva kandidáty, ale ani jeden to nebyl :-D a to jsem si byla skoro jistá. Bezva čtení.
"...nic je vlastně prostor pro cokoli.."
Moje první setkání s autorkou a hned si mě zasekla na háček a knihu můžu z mého pohledu doporučit. Příběh uzavřený na malém prostoru zapadlé pohraniční vesničky, kde každý každému vidí do talíře, zdánlivě si hledí svého a po večerech oprašuje kostlivce ve skříni. Příběh se rozjíždí pomalu, dozvíte se spoustu zdánlivě nedůležitých věcí a pak se něco stane a vy už víte, že každý něco skrývá a každý hraje komedii. Byly chvíle, kdy si mě autorka vodila tak, že jsem málem podezřívala i kočku Mášu, ale přitom jsem chápala každou z postav a nenacházela jsem nikoho, kdo by mi byl vyloženě nesympatický kromě toho, že byl svým způsobem nešťastný.
Začátek trochu zklamání, ale pak jsem se začetla a bylo to příjemné čtení. Mám paní Klevisovou ráda a teším se na další příběhy :o)
Po dlouhé době jsem sáhla po detektivce a musím říct, že Klevisová je dobrá volba. Už jen proto, že jde o uvěřitelný příběh, který se může klidně stát na vsi, kam jezdíte na chalupu. Příběh hezky ubíhal, záhadna bylo tak akorát, vyšetřovatelé jsou normální lidi bez nadpřirozených detektivních schopností a podezřelí se podobají vašim sousedům. Líbilo se mi.
Čtivé a dobře napsané. Jen bych knihu nezařadila mezi krimi, ale mezi společenské, možná ženské romány s krimizápletkou. Je to příběh o třech ženách, které se znají z dětství a nyní se po letech znovu potkají. Příběh ze zapadlé malé obce, kde jedna bydlí a dvě tady hledají klid. Jedna utíká z velkoměsta, jedna se vrací pro odpovědi. Každá z žen má jiný problém, jiný přístup k životu, vyznává jiné hodnoty. A na tom je příběh postavený. Po letech se jejich životy znovu propletou, přidají se další postavy a osudy, sem tam se děj vrátí do minulosti, zamotá se to vraždou a pak zase postupně rozmotává...
Je to příjemné čtení na víkend a já dávám 4,5*.
PS: Toto byla moje 1. kniha od M. Klevisové a po dalších se určitě podívám.
Přestože se mi kniha líbila o něco méně než ta předchozí, zanechala ve mně mnoho dojmů. Trochu mi připomněla autorčinu prvotinu Kroky vraha.
Postavy byly jako obvykle vykresleny velice autenticky, vyprávění jsem si užila - působilo opravdově, střet městského života a Hůrky byl neskutečně čtivý.
Michaela Klevisová píše detektivky přesně podle mého gusta. Žádné drsné vraždy, pohodový detektiv bez závislostí nebo psychických problémů a počet stran tak akorát. I u tohoto dílu jsem byla napjatá prakticky od první stránky a záhad neustále přibývalo. Jako bych se přenesla do té malé zapomenuté vesničky a musela jsem číst dál a dál, ať už konečně vím, kdo je vrah a jaká jsou všechna ta tajemství z minulosti.
A jako milovník koček nemůžu opomenout jednu poznámku Josefa Bergmana, která mě pobavila:
"Jediná dekorace do domácnosti, která má smysl, je kočka."
No a pak nemám mít tohoto kriminalistu oblíbeného...
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány incest blata vesnice jižní Čechy české detektivky a krimi sousedské vztahy poválečné odsuny Němců české rományAutorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Drak možná spí, ale já ne. A to dík této knize. Dva večery jsem trávila nad stránkami tohoto kriminálního románu. Skvělé. Prošla jsem se vesničkou, nakoukla do všech stavení,
prohlédla si její obyvatele, odhadovala jejich charakter, a co myslíte - občas někdo něco tají. Tak to by byla první část knihy, jak je u paní spisovatelky zvykem. A pak nastupuje kriminalista Bergman se svojí asistentkou. Že se nejedou na venkov rekreovat, je jasné z další části knihy. Moc se mi líbilo (a bylo to v mých milovaných jižních Čechách).