Drákula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391674/bmid_dracula-pU6-391674.jpg
4
3582
3582
Nejslavnější hororový příběh popisuje formou dopisů, deníkových záznamů a novinových výstřižků děsivé věci, které se odehrávají v blízkosti tajemného maďarského hraběte. Jak odhalí právník Jonathan Harker, s hrabětem není vše v pořádku.
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2018 , Fortuna Libri (CZ)Originální název:
Dracula, 1897
více info...
Přidat komentář
Líbila se mi forma textu, která je za mě velmi neotřelá. Bavil mě i děj, který byl srozumitelný, nikam se zbytečně neodbíhalo. Jediné, co bych za sebe vytkla, bylo na můj vkus poněkud zdlouhavé vyjadřování postav, které ale asi odpovídá způsobu vyjadřování tehdejší doby.
Z knihy přímo čiší romantismus, ve kterém dílo bylo napsáno. Snad jen o trochu méně zde "tečou" emoce oproti Frankensteinovi.
Ve své době trhák, z dnešního pohledu pro mě poněkud utahanější děj, ovšem s velice propracovanými postavami a charaktery.
Pro mě bylo zajímavé číst si o náhledu Angličana na uherské obyvatele a jejich celkovou "primitivnost" ve srovnání s důvtipem, vynalézavostí, odhodláním a charakterovou vyspělostí Angličanů. Tak to na mě trošičku působilo, nicméně realita té doby se tomu skutečně mohla blížit.
Drákula mě moc bavil. Rychle to ubíhá a člověk se v ději neztrácí. Je to klasika, která neomrzí.
z recenze této knihy, kterou publikoval v roce 1897 britský deník Guardian: "Autor, který se v 19. století pokouší oživit dávné legendy o vlkodlacích a vampýrech, před sebe staví nelehký úkol. Většina těch roztomilých starých pověr má totiž nešťastnou vlastnost - ve světle pozdějších dnů vypadají ochable a mdle. A při četbě příběhů, jako je Dracula Brama Stokera, musí čtenář s rozpaky připustit, že krajina hororu se změnila. Člověk se dnes nebojí monstrózního a nadpřirozeného, a přestože pan Stoker svoje hrůzné téma pojednává s entuziasmem, je výsledek častěji groteskní než děsivý." .... tedy nevím, jak na konci 19., ale na konci 20. století, kdy jsem Draculu opakovaně četla já - mě krásně děsil a nesmála jsem se ani trošičku...
Tuhle klasiku jsem dlouho odkládala - jednak je to přece tak profláklé a jednak mě odrazovala ta hustá malá písmena textu (vydání z roku 1970). Ale jakmile jsem se do čtení pustila, nemohla jsem se odtrhnout.
Je to psáno kombinovaně formou deníků různých postav plus dopisy plus novinové články, a i když tohle zrovna ráda nemám, tady mi to nevadilo. Asi že ty deníkové záznamy jsou čistá beletrie, nikdo by si asi ve skutečnosti nezapisoval (a asi ani nepamatoval) několikastránkové dialogy. První část, když je Jonathan u Draculy na hradě, je prostě pecka. Druhá část z Londýna, když tam hrabě začíná rozpínat svou moc, je slabší, ale taky pořád dobrá. Třetí část, kdy skupina přátel zosnuje plán na zničení upíra a pak ho pronásleduje, je nejslabší. Už je moc ukecaná. Všechny ty promluvy o ujištění lásky, oddanosti, přátelství, vysvětlování a otevírání vlastního nitra a myšlenek, dojímání se, ronění slz... Je toho fakt zbytečně moc.
Další výtku bych měla k tomu, že postavy někdy jednají poněkud nelogicky, naivně a neopatrně, třeba když vědí, že se upír zjevuje v podobě mlhy, a pak Mina v noci sleduje proužek mlhy, jak přes park leze k jejímu oknu a obklopí ji... a nic ji při tom nenapadne? Nebo když začne být po noci zničehonic hrozně bledá a unavená, a nikdo z mužů na to nic? To vás prostě musí rozčilovat, že jsou tak slepí.
No ale když se přestanu šťourat v malichernostech, tak i přes tu nadmíru romantičnosti a archaickou mluvu, která k tomu ale patří, je to výborný upírský román. To bez debat.
Dracula je taká veľká klasika ako pre filatelistu čierna jednopenny (je to prvá anglická známka z roku 1840 čiernej farby s portrétom anglickej kráľovnej Viktórie). Je to stará kniha, nie je krásna, je napísaná štýlom z konca 19. storočia, plná vzletných oslovení a na dnešok nepochopiteľného konania postav, ale je vynimočná. Kniha je písaná formou denníkov a zápiskov jednotlivých postáv. Abraham Stoker navodil atmosféru, čo túto knihu robí nesmrteľnou. Cesta Jonathana Harkera na hrad grófa Draculu je napísaná božsky a pri čítaní v noci má tú správnu atmosféru. Hodnotiť knihu z hľadiska obsahu je ťažké, ale je to taká klasika že až......Môžem dať iné hodnotenie ako 5*, nie.
Nestárnoucí, vpravdě nesmrtelná klasika. Díky tomuto románu bude hrabě Dracula žít na věky.
Druhé čtení po 25. letech. Klasika gotického horroru. První část má naprosto parádní atmosféru, po přesunu do Londýna se příběh trochu zklidní, aby vzal ke konci příběh za otěže a dospěl k uspokojivému závěru. Všechny postavy jsou výtečné...jmenovitě Van Helsing. To je v podstatě pojem. Trochu mě zarazilo jeho archaické vyjadřování....to že se k sobě postavy chovali až neuvěřitelně mile...ale asi je to znak vyšší třídy Viktoriánské Anglie...a pak oslovení "Přiteli Johne"..."...Atrhure, Jonathane" mi zůstane vyryto v mozku na nějáký čas. Nicméně klasika kterou by měl mít na seznamu každý. Po třetí ale číst netřeba.
(SPOILER) Čekala jsem víc. Začátek knihy v Transylvánii mě bavil a navnadil na další čtení, ale po příjezdu do Londýna místo očekávané gradace přišlo zklamání. Top strašidelným/vzrušujícím momentem knihy pro mě byla plavba Draculy do Whitby a postupné vyvražďování posádky. Jinak byl ale “děj v Anglii dost nudný. Čekala jsem třeba postupné odhalování a vysvětlení úpířích schopností a místo toho jsem se dočkala spíš nekonečného opěvování úžasné paní Miny (nepochopila jsem ovšem, proč je tak skvělá), prázdných a težko uvěřitelných vzdechů, jak se všichni navzájem milují, váží si sebe a jsou ochotni bez zaváhání za sebe položit životy.
Tohle je prostě klasika, která se neomrzí a žije věčným životem jako sám Dracula.
Kdo čeká na nějaké brutální hororové obrazy, čeká marně, tady jsou tajemno a hrůza postaveny na nadupané mrazivé atmosféře a záhadnosti. Chlad a temnota z ní doslova vystupují a mrazí v kostech. Tohle je horor s velkým H.
Na každou stránku knížky jsem se neskutečně těšila a také si ji užila.
Dracula- bez téhle knížky by moje knihovna nebyla úplná a já nebyla klasický čtenář horrorů a upířích románů.
Dracula je román irského autora Brama Stokera. Dracula je dílo týkající se vampyrismu a je to první zpracování upírské legendy do románové podoby. Filmové zpracování také stojí za to.
Dracula? Ten rumunský zloděj? A ne, myslíte onu LEGENDU! Ano, tak nějak jsem začal se čtením této knihy. Nutno říci, že celá kniha je ve formě zápisků a dokumentů, tedy něco na způsob detektivky a crime story. Postav je zde 6 a k tomu náš Černý Petr Dracula. Upřímně… nejvíce mě nebavil Dracula sám o sobě, ale spíše ostatní (živé pro změnu) postavy :D Mína a Van Helsing jsou určitě mé nejoblíbenější. Kniha je plná srdceryvné mluvy, aktů a póz, takže silně připomíná divadelní hru. A za zápory beru někdy až trapně kýčovitou "láskyplnost" našich postav a velmi detailní popisy. I tak mi ale kniha (s filmem z roku 1992) zůstává navždy v srdíčku :) 95/100
Asi se bude tento komentář hodně shodovat s ostatními.
Začátek knihy je velice svižný, čtivý a čte se prakticky sám. S příjezdem do Anglie nastává menší problém a to s velice zdlouhavými, popisnými a nudnými pasážemi, které jsem čtením i trochu vypouštěl z hlavy. Ovšem v době, kdy byla tato kniha napsána, to bylo běžné.
I přes nějaké ty pasáže je tato kniha stále geniální a nemohu ji ohodnotit jinak než plným počtem.
Jak už někdo napsal níže, začátek je slibný. Svižný děj, napětí. To dokud je Jonathan na Drákulově hradě v Karpatech. Pak se přesuneme do Londýna, a to už není ono. Pak je to zdlouhavé a místy nuda. Trochu jsem přeskakovala věty. Čímž mně asi i uniklo, jak přesně se Jonathan zachránil. Za mě tak tři a půl hvězdičky.
(SPOILER)
Je to kniha, ke které se musíte dopracovat, příležitostný čtenář si jí asi úplně neužije, protože její čtení jde více či méně ztuha, a mnohdy to připomíná prosekávání džungle mačetou, ale stojí to za to, už jen díky tomu dobrému pocitu, že jste si proklestili cestu nějakou intelektuální klasikou.
Určitě doporučuju si k téhle knize ještě načíst doplnující informace, nebo si zajíz na nějaký seminář, který toto dílo rozebírá z mnoha různých úhlů...z jistíte totiž, že má hned několik vrstev, které musíte postupně odlupovat, až se dostanete až na dřen. Ovšem s tím odlupováním vám musí někdo pomoct, protože samy na to asi úplně nepřijdete, nebo aspon já ne.
Je to opravdu kniha jak z jiného světa. Má jiné téma, jinak se čte...je velmi nepředvídatelná, mnohdy úsměvná, překvapivá, překvapivě brutální a znepokojivá na mnoha místech. Navíc je jiná než Coppolův film a není tak jen jeho předlohou, kterou by monotoně kopíroval.
Štítky knihy
upíři láska tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura muzikály tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Čteno se záměrem konečně poznat zrod moderního upířího mýtu, se kterým se dnes setkáváme na každém kroku.
Příběh Drákuly je víceméně znám, a tak by se četba tohoto díla mohla zdát snad zbytečná, ale opak je pravdou! Kniha napsaná na konci 19. století překvapí svou čtivostí a i nadčasovou formou vyprávění – jde o mozaiku dopisů, deníkových záznamů jednotlivých postav, telegrafických zpráv apod., které dohromady tvoří skutečně poutavé vyprávění o hraběti Draculovi a boji proti zlu, které představuje.
Ať už jste viděli (nového) Nosferatu, seriál od BBC Dracula (2020), (někým zavrhovaného, někým zbožňovaného) filmového Van Helsinga (2004) či jakékoli jiné zpracování upíří látky, rozhodně doporučuji přečíst Stokerova Draculu a spolu s tím vypátrat, které následně opakované narativy a motivy pocházejí právě odsud.