Dražebník
Joan Samson
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527275/bmid_drazebnik-6565846b443e7.jpg
4
49
49
V sérii děsivých událostí, jež by se mohly stát kdekoli a komukoli, přichází rodina Mooreových o všechno – majetek, svobodu, odvahu i důstojnost. Stejně jako další lidé z malého města Harlowe, kterým změní život přítomnost zákeřného cizince Perlyho Dunsmora. Ten přesvědčí místního šerifa, že potřebuje zástupce, aby předešel možné kriminalitě. A peníze na jeho plat by se měly vybrat na dražbě, do které rodiny věnují nepotřebné věci. Vše ze začátku vypadá nevinně, jenže po první dražbě, vedené Perlym Dunsmorem, kterému lidé nedokáží odolat, se ukáže, že dražby budou pokračovat. A od místních se očekávají pravidelné a hodnotné příspěvky. Je jasné, že něco takového se mnohým nelíbí, jenže právě těm se začínají stávat různé „nehody“. Dunsmorovy požadavky jsou stále dotěrnější a následky odmítnutí zlověstnější. Kam až může dražebník zajít? Co všechno může farmářům vzít? A najdou odvahu se manipulátorovi postavit?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
The Auctioneer, 1975
více info...
Přidat komentář
Drsné, děsivé dílko o bezmoci, respektive neschopnosti městečka postavit se jedné lidské svini. Ukázkově vystavěný příběh mě lehce zkazilo neuspokojivé finále. I tak vřele doporučuji k přečtení
Knihu jsem dočetla předevčírem v noci a pořád ve mně rezonují pocity vzteku, bezmoci, zoufalství a beznaděje. Autorka bravurně vykresluje život na malém městě - možná spíše na venkově, který se úplně od základu změní, když se přistěhuje nový "okouzlující" soused. Při čtení jsem měla pocity, jako bych tam také bydlela a všemu musela přihlížet bez možnosti cokoli udělat. Měla jsem chuť dražebníka a jeho přisluhovače normálně zastřelit ! Ten konec byl nečekaný a velmi žalostný. Román se mi velice líbil a skvěle se četl. Další kniha, která potvrzuje kvality edice Smrtihlav.
Už dlouho mě tak strašně nes....postava jako byl Perly.Obyvatelé mi přišli jak po lobotomii.Neverim že by se někdo, alespoň jeden člověk nevzbouřil a nezakroutil mu krkem. Láska k půdě je velice hezky a srozumitelně vykreslená. Konec jsem čekala trochu víc vygradovaný. Nemůžu dát plný počet hvězd, nicméně všem určitě doporučuji.
Občas se to hrozně táhne, chápu ale že to má sloužit atmosféře, která je s blížícím se koncem tíživější a tíživější. Ale zvládl jsem se od knihy i odtrhnout, zas tak poutavé jak se tu uvádí to opravdu není.
(SPOILER)
Vynikající a děsivé: dlouho na mne žádná kniha nepůsobila tak tísnivě. Od prvních stran na mne padla tíseň a ta se jen prohlubovala s každou další přečtenou stránkou. Přes svírající se útroby a značnou nepohodu z čteného jsem pokračovala dál. Musela jsem zjistit, jak a kam to bude pokračovat a jak to celé skončí...
Pocity frustrace, nejistoty, beznaděje jsem plně prožívala s hlavními hrdiny: na místní poměry malou a soudržnou rodinou (stará téměř nepohyblivá matka, syn zdatný farmář a jeho šikovná a pracovitá manželka, byť náplava hluboce zakořenila, a jejich malá dcerka, stále s rodiči na farmě). Všichni milovali svoji půdu a místo k životu, vykonávali náročnou fyzickou práci na poli a kolem hospodářství, včetně péče o matku a malou dcerku. Pracovití a nesmírně spokojení s tím, co měli, co vybudovali, co obhospodařovali. Odděleni trochu od nejbližšího městečka, společnost ani moc dalších věcí nepotřebovali, užívali si času společně.
Jakmile přišel do městečka velký manipulátor (dražebník), situace se začala měnit. Jemný tlak na ně byl stále větší, museli se vzdávat nejprve haraburdí, pak i vzácnějších věcí, až po nářadí a stroje pro vlastní práci a věcí nutných pro život. A pořád to nebylo dost, až neměli už žádné úspory, nemohli si vydělávat (ani prodejem mléka a másla - nejprve odstředivku, pak i krávy odevzdali; ani prodejem dřeva - nejprve pily, sekery, pak i traktor odevzdali...), takže už šlo o holé živobytí a nakonec i o vlastní život. Utéct nechtěli, na místě a půdě lpěli, jinde by živořili, zejména ve městě, ostatně neměli úspory na přestěhování jinam... Jejich tichému vzdoru jsem plně rozuměla, starost o rodinu bránila otci a hlavě rodiny vzít situaci radikálně do svých rukou (a zanechat pak třeba rodinu zcela bez ochrany). Jejich lpění na životním prostoru, který měli a milovali se vším všudy, kde měli fyzické i psychické kořeny, jsem rovněž plně rozuměla... Radikálnějšímu záměru otce ke konci knihy jsem už rozuměla o poznání méně.
Autorka psala příběh v 70. letech, kdy Amerika měla své problémy tolik odlišné od těch našich té doby. A ty naše na rozdíl od amerických dobře znám. Proto možná překvapivě můžu příběh chápat i jako jakousi alegorii: podobný hororový (nikoli ve smyslu literárním, ale lidském) scénář v malé komunitě se může odehrávat kdykoli a kdekoli, ale připomíná i reálný socialismus, kdy na začátku byl třeba i dobrý nápad, záměr, ale (spíš) charismatický vůdce jel podle své linie, oblboval masy a mastil si kapsu, za pomoci stále více přisluhovačů (některým ale příslušnost k téhle vůdčí straně nakonec stejně nepomohla a nezachránila rodinu, zdraví, ani život) a stále přísnějších pravidel a nátlaku psychického a fyzického na to "ovčí stádo" pod sebou. To nemělo víc šancí než tiše vzdorovat, kdo snad vystrčil růžky, se zlou se potázal, policie (branná moc) byla na straně usurpátora, takže se poslouchalo a dělalo to, co byl vyžadováno, až skoro k vlastní záhubě. A na jejím pokraji se nakonec stádo vzchopilo a vyjádřilo svůj nesouhlas, revolučně, ovšem na vrchního manipulátora si nepřišli - samozřejmě unikl, i když oběti byly.
Příběh, který se takto mohl a stále může leckde odehrát (a odehrává). V malém i velkém. Proto je to děsivé a tísnivé čtení, protože se to opět může stát ... i nám.
"Půda je všechno, co máme. ...
Co můžeme udělat jiného, než jít? Dávají ti na výběr, tvoje posvátná půda, nebo...
Věci jsou věci. Ale nemůžou ti vzít to, jaký jsi člověk. A taky nám nemůžou vzít půdu, protože na ní žijeme.
To jsou jen slova. Nic z toho je nezastaví..."
Knihu jsem si v knihovně půjčovala s domněním, že se jedná o novinku. Předmluva mě ale hned vyvedla z omylu. Kniha byla napsaná již před více než 40 lety a na české pulty se dostala až nyní. A proto je taky tento psychologický thriller odehrávající se na americkém venkově v období 60.-70.let tak autentický. Autorka sama vyrůstala na tradiční farmě a v dospělosti se svým manželem žila na venkově/samotě.
Samotný příběh má postupnou gradaci. Dražebník je zkušený manipulátor, který pod záminkou dobročinných dražeb na podporu městečka rozjíždí svůj troufalý plán.
Autorka opravdu moc dobře vykreslila spjatost a lásku k půdě, stupňující beznaděj, bezmoc a strach.
Kniha je vystavěná na postupném budování napětí a strachu. Nápad to má asi celkem dobrý, ale prostě bych asi čekal něco více, nějaké větší vystupňování události a na konci asi i o něco lepší konec s větším zakončením.
Joan Samson předvedla hrůznou jízdu bezmoci. Potvrzuji, že se velmi přibližuje k tvorbě Shirley Jacksonové, kdy všednost nebo chcete-li obyčejnost dokáže přetvořit v neuvěřitelnou hrůzostrašnost a liknavost, kdy jako čtenář/ka pouze pozorujete dění, nicméně tak moc si přejete zasáhnout! A to všechno vás doprovází až do samého konce příběhu, kdy vlastně až na posledních stránkách konečně dosáhnete nějakého, byť částečného uspokojení. Klobouk dolů!
Pokud máte rádi horory, kde nemusí téct hektolitry krve, ale který spíše vyniká psychologickou rafinovaností, Joan Samson je tou pravou volbou. A proto jsem smutná, že svět přišel tak moc brzo o tak výtečnou, nicméně čtenáři nedoceněnou autorku (hlavně proto, že Joan nedostala možnost svou knihu do světa uvést). Joan se totiž vydání se první a vlastně i poslední knihy nedožila. A je nejen velká škoda tak mladého života, ale i toho, že je čtenářům vesměs skryt příběh, a to ještě prvotina, s tak vizionářským kontextem, při jehož četbě vám vysloveně přebíhá mráz po zádech. Tady to je další kniha, která patří do TOP knih, které jsem zatím v tomto roce přečetla. A to už je vyznamenání.
Povinná četba pro všechny, kteří mají ve zvyku kádrovat druhé za to, že se v určité chvíli zachovali tak, jak se zachovali.
Jak byste se zachovali vy? A jste si tím jistí?
Zhruba ze dvou třetin poklidně plynoucí beznaděj a zmar, atmosférou nemálo připomínající Orwellovu Farmu zvířat, závěr vám téměř nedá vydechnout.
Harlowe je malé městečko obklopené farmami a žije si svým poklidným životem, dokud se neobjeví Perly Dunsmore, dražebník. A má nápad. Aby pomohl rozšířit policejní oddělení, udělá nějaké dražby a věci do nich dobrovolně věnují občané městečka. Což zní docela fajn, lidé se zbaví starého harampadí ze sklepů, půd a kůlen, lidé z měst na ně zaplatí přemrštěnou cenu, něco málo z toho každému kápne a pomůže to celému městečku.
Idilka.
Ale jen do té doby, dokud jsou dary dobrovolné. Jakmile se rozroste policejní oddělení, dary přestanou být dobrovolné a pokud člověk odmítne, může se mu nebo někomu z rodina stát nehoda. Třeba ho někdo náhodou postřelí.
A tak lidé začnou pomalu přicházet o veškerý majetek, domy, půdu a dokonce i své děti.
Dostane někdo odvahu a postaví se dražebníkovi?
Musím říct, že tahle kniha mě fakt zasáhla. Nejde o žádný přímočarý horor psaný na efekt, ale o studii pomalého nátlaku a lží. Kam až jsou lidé ochotni zajít, aby si udrželi dobré bydlo, případně si polepšili a naopak, kolik jsou ochotni toho skousnout ve strachu o své rodiny? Dá se udržet starý způsob venkovského života? Kde je hrana, přes kterou nejde přejít?
Joan Samson napsala úžasnou knihu. Už dlouho jsem necítil takové napětí, beznaděj a vztek při čtení knihy. Jakmile tyhle pocity začnou, autorka pomalu utahuje šrouby až do samotného konce a nenechá čtenáře ani chvíli oddychnout. Hlavně ta beznaděj byla chvílemi naprosto drtivá. Nejhorší na tom celé je, že při troše fantazie se tenhle příběh v menším může klidně stát.
Někde jsem četl, že takhle by vypadaly Nezbytné věci, pokud by je napsal McCarthy. Asi se s tím dá souhlasit.
„Jediná věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nic nedělali.“
Dražebník
Vynikající příklad „tichého hororu“.
Je to pomalý příběh, který se vám dostane pod kůži, naplní vás úzkostí a vytáhne vám koberec zpod nohou. Pokud máte rádi příběhy odehrávající se v malých městech, kde jsou lidé skutečnými monstry, rozhodně bych vám doporučila tento.
Jedná se o skvěle napsaný román. Ponuré a plné hrůzy a bezmoci. Vypovídá to hodně o amerických hodnotách a americkém způsobu. Vlastnit pozemek a mít dům s rodinou není jen cíl, ale také právo. Zabývá se tématy maloměstské komunity a politiky, davové mentality, pokroku versus tradice.