Druhá šance
Adam Pýcha
Nekonečné putování za nadějí a jedním velkým tajemstvím. Všichni chtěli začít znovu, až nezůstal vůbec nikdo. Muž se svou malou dcerou hledají odpovědi a doufají, že jednoho dne konečně zapadne slunce. Ze své minulosti si pamatují málo, ale pomalu nacházejí další díly skládačky. Vydejte se s nimi na cestu za hranice své fantazie, protože čas a prostor změnily svůj význam. Román Druhá šance vás zavede jak do naší minulosti, tak vzdálené budoucnosti. Je příběhem o nezkrotné touze po lepším životě i jiskřičce naděje, kterou má v sobě každý z nás.... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem nečetla větší kravinu. Kdyby tohle napsal kdokoliv jiný, tak věřím, že by žádné nakladatelství knihu nevydalo, ale protože se jedná o zaměstnance nakladatelství a knihkupectví který si k tomu udělal nechutnou reklamu, tak mu to vydali. Jedním slovem brak. Lituji času, který jsem knize věnovala. Nemá to hlavu ani patu.
Knihu jsem cetla diky zavislackemu cteni od KD. Zanrove to urcite neni kniha,kterou bych si vybrala,ale v ramci rozsirovani svych ctenarskych obzoru jsem moc rada,ze se mi dostavaji do rukou i tyto druhy knih. Po prvnich par strankach jsem si rikala,ze to opravdu neni pro me,postupne jsem se zacetla a chtela jsem vedet,jak to vse dopadne. Na konci se vsechno celkem rozmotalo,ale stejne mam pocit,ze bych si ted knihu potrebovala precist znovu s tim,ze znam zaver,aby mi vse zapadlo, kam ma. Po precteni tohoto typu knih nikdy nevim,jestli mam moc malo fantazie,inteligence nebo pozornosti pri cteni,ale neco z toho mi musi chybet… :D
Takze z knihy nemam ten spravny pozitek,ale moc se tesim na zhodnoceni knihy od Adama (autor knihy),ktere mi snad nektere mezery vyplni.
Knihu jsem dostala k Vánocům, tak jsem ji ze slušnosti otevřela, přestože bych se do ní asi normálně nezačetla ani si ji nekoupila. Nebavilo mě to, ale své čtenáře si jistě najde.
Druhá šance, knížka, kterou jsem nikdy neměla v plánu číst, ale ve chvíli, kdy jsem zjistila, že existuje něco jako společné čtení na Knižních závislácích, zrovna se četla tahle knížka, tak jsem to prostě zkusila. Byla jsem překvapená, že se mi čte dobře, styl psaní se mi líbil, i když jsem moc nevěděla, která bije. Jen jsem pořád čekala, že už dočtu do fáze, kde všechno zapadne, já řeknu to obrovské AHA a budu nadšená. To se ale bohužel nestalo. Ani po dočtení a několikerém listování zpět vlastně nechápu valnou většinu souvislostí, jen nějaký základní rámec. Musela bych si asi během čtení dělat zápisky nebo ji přečíst několikrát. Ztrácela jsem se v postavách, časových rovinách a občas na mě byl příběh i příliš brutální. Určitě se najde spousta čtenářů, kteří tenhle žánr čtou a budou nadšení, pro mě to není.
Právě jsem dočetla Druhou šanci. Začnu přebalem, ten je povedený, ale obal knihy, ten je dokonalý.
Text knihy - naprosto mě vytáčelo divné provedení y které trvalo oči. Opravdu velmi rušivý. Asi budu jediná, ale já teda z této knihy nejsem vůbec ale vůbec nadšená. Hodně mi vadilo, že jsem skoro celou knihu nevěděla, jak se příběh bude vyvíjet. Nic mi nedávalo smysl. A vlastně mi nedal smysl ani samotný konec, bohužel.
Kniha mi nepřišla jako poutavě napsaná. Takže já jsem z této knihy vcelku zklamaná.
Ještě dříve, než jsem se do knihy začetla, tak mne zaujal obal knihy pod přebalem. Je to krásně vyvedené a originální. A také pěkné překvapení :). Co se týče samotného příběhu, tak první čtvrtinu knihy jsem si říkala, o čem to vlastně čtu, protože mi nic nedávalo smysl. Ale nevzdávala jsem to a četla dál, neboť kniha je poutavě napsaná. Díky tomu jsem u knihy vydržela a dobře jsem udělala, protože se pak konečně objevovali detaily a propojení v příběhu, které vše vysvětlovalo. Za mne rozhodně povedená kniha a jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Vřele doporučuji :)
Kniha je zajímavě psaná.I když jsem se ze začátku nemohla zorientovat, ke konci dávala smysl. Je plná otázek. Krásně se čte. Je zajímavá. Moje první sci-fi, fantasy. Čtu úplně jiný žandr.
Bez mučení se přiznám, že z nějakého pro mě neznamého důvodů nemám ráda a nečtu české autory, neptejte se mě proč, nebudu vám schopna odpovědět.
Druhá šance je pro mě prakticky třetí kniha z žánru sci-fi, co jsem doteď přečetla, první byla kdysi dávno Metro 2033, druhá celkem nedávno Výpadek systému. Mezitím se má knihovna kupila knihami s krimi/drama/thriller tématikou a díky Druhé šanci jsem asi beznadějně propadla žánru sci-fi.
První stránky pro mě ale nebyly vůbec jednoduché! Pro mozek matky se třemi dětmi, která je už skoro pátým rokem na mateřské (tudíž si dovedete představit nakolik asi musí být scvrklý, díky každodenním stereotypním věcem), to pro mě byl docela záhul. V půlce knihy jsem začala hořce litovat, že jsem si nedělala nějaké poznámky, protože jsem se začala ztrácet. Ale měla jsem v Adama naprostou důvěru a věřila jsem, že na konci mi to prostě scvakne a mozek exploduje.
A taky že jo! Byla sobota 16.4. 23:46 hodin a já knihu zavřela a ozvala se exploze.
Já asi se svou slovní zásobou nebudu schopna nějak popsat, jak geniální knížka je, bude vám prostě muset stačit to, když napíšu, že je to asi nejlepší kniha, jakou jsem kdy držela v ruce a zcela určitě si ji přečtu znova, což nedělám, nebaví číst něco, co už jsem četla a vím, jak to dopadne a podobně....tohle je jiné. Je to velké.
Musím uznat, že kniha je opravdu skvěle napsaná, dobře se četla, prostě vás ten děj pohltí a i když občas vůbec nevíte, cože se to zrovna děje, čtěte dál, protože musíte!
Tímto zahazuju svůj neopodstatněný důvod nemilosti k českým autorům! Děkuju ti Adam Pýcha a bylo mi ctí, že něco takového mohlo projít mými mozkovými buňkami!
Zajímavé české postapo scifi o tom, jaké to může být, když si lidstvo chce pomoci tím, že bude brát zdroje mimo náš svět. Je zajímavé sledovat osudy hlavního hrdiny, Pětky. Kniha jako taková se mi nečetla úplně dobře, nejsem cílovka pro scifi, často jsem byla zmatená z mnoha postav i časových rovin. Přesto ale koupě ani přečtení nelituji. Zkuste sami a uvidíte.
Tak dočteno,️
Druhou šanci jsem si koupila a musím říct, že nelituji. Nalákalo mě scifi od domácího autora. I když teda nějak jsem netušila, že je to postapokalyptický/apokalyptický žánr, který mě nikdy nijak nelákal. I přesto se mi kniha líbila.
I když musím uznat, že určitě mnoho lidí musí mít rozporuplně pocity, kde jsem se to ocitl, kde mě další kapitola zas zavedla a jak to proboha dopasovat do dosavadního děje. Nicméně oceňuji propracovanost dějových linek (i když má notorická a odvěká špatná paměť na jména v knížkách je sakra špatný handicap pro tento příběh) – tedy myslím, že mnoho lidí po přečtení o té knížce musí uvažovat – co to vlastně přečetl, jak a kde jsou jednotlivé příběhy propojené. A to je asi na takové knize velmi dobré, že se pouze nezaklapne, ale nutí člověka k přemýšlení.
A nejenom jestli je příběh o Xavierovi katarzí poodkrývání vývoje postupu druhé šance, která vlastně žádnou šancí není, anebo je to celé úplně jinak. Ale i jak a kam do jakých světů přeskakovali Pětka a Jenny, když se má mezi světy pohybovat jen Ella a jak to že v tolika podobách potkali/utkali se s Danielem. A jak budou v pomyslném dalším pokračování na konci knihy bránit zbývající cestovatelé nezasažených pět světů. A vlastně čeho jsou lidé v rámci zblahobytnění života schopní a kam to vede.
Pětka a Jenny se pohybují po cestě světy, kde děs střídá hrůzu, ale to je ta apokalytptika a snaží se složit střípky paměti jako střípky naděje na konci knihy. Doporučuji, i když se vám z příběhu zamotá hlava - a to na tuty. A jedna je jistota, že nejlepší recenzi mna knihu má Zuzana Lašťovková, i to, že nejdojemnější je unavený lední medvěd. Dávám 8 hvězdiček z deseti a velkou pochvalu za obal knihy pod přebalem.
(SPOILER)
Tak co napsat. Byly momenty, kdy mě kniha neskutečně vcucla, ale byly i chvíle, kdy jsem si říkala x zda dočtu. Hlavně jsem se pořád ztrácela co je co a kdo je kdo. Pak to opět bylo velmi čtivé a říkala jsem si teď, teď je ta chvíle kdy to celé zaklapne do sebe a já pochopím...
Podstatu jsem asi pochopila, že nějaký vědci a lidé jdou přes mrtvoly, dokáží svou ideí nalákat celou masu lidí, nalákat je na lepší svět, druhou šanci a tím zničit dosavadní svět.
Kniha se četla místy opravdu dobře, jen můj mozek asi není na sci-fi, kam se například poděl Xavier? Ale musím říct, že asi z těch 4 knih, které jsou sci-fi a já je četla, jsem měla tuhle nejradši.
Adame, já smekám! Český sci-fi román, který by ale klidně mohl být zahraničním.
Druhá šance je zajímavá kniha, která nám ukazuje jak "odporný" živočišný druh jsme a že nám nestačí "zmrvit" jeden svět ale potřebujeme další... Bohužel je to tak a při čtení této knihy to dojde většině z nás...
Pokud jste zvyklí číst Kinga tak se tady neztratíte. Ne, že by se jednalo o horor, to vůbec ne, ale vzhledem k většímu počtu postav a přeskakování mezi dobami a časem vám to ušetří zpětné otáčení stránek a spoustu nervů.
Je pravda, že zpočátku jsem se příliš nechytala ale jak jsem četla dál tak vše zapadlo naprosto dokonale a já se jen vezla.
V knize je všeho dost, přesně akorát vyváženo aby i ten, kdo obvykle nečte sci-fi si přišel na své. Nejednou jsem při čtení uronila slzu, třeba ve scéně s medvědem, která byla opravdu dojemná.
Hodnotím 4,5*, naprosto doporučuji protože tohle si musíte přečíst! :-)
Z počátku jsem měla problém se začíst, což částečně způsobilo i to, že jsem se neorientovala v příběhu. Ovšem tajemství byla postupně odkrývána a já díky tomu měla čím dál tím větší problém knihu odložit. Kniha je velmi dobře napsaná a má silný příběh, což možná dokazuje i to, že jsem v průběhu uronila nejednu slzu. Vřele ji doporučuji.
Jakmile mi došlo, že jen nepůjdou celou dobu pouští, zajásala jsem, k jak skvělému nápadu to spěje. Ale bylo toho tolik, skoro až moc, a doteď nevím, jestli jsem to pojala všecko.
Kromě toho, že jsme opravdu zhovadilý živočišný druh...
(A tím se nechci povyšovat, že by se mě to netýkalo: Jen přede mnou zkuste zamávat tou pilulkou :D )
Tak odkud začít...
Třeba od obálky, to je beztak první věc, které se dotkne naše ruka i oko.
Přebal je sice fajn, k ději se hodí, ale ta pravá pecka se skrývá pod ním: pevné desky potažené plátnem a na nich hra světel, tříštění světů... a kolem temnota...
To sedí ke knize ještě víc, než barevný motiv na přebalu.
Pak tu máme děj... příběh...
Narovinu: nedá se to vyprávět... to se MUSÍ přečíst.
A ne: jen tak... přečíst...
Doporučuji od počátku vnímat detaily, jména... a ukládat si vše do paměti. Je to nejlepší způsob, jek udržet bez problémů krok s textem - přesně tedy s časovými i prostorovými "skoky".
Než se pustím dál, zmíním na konci knihy uvedený playlist (kdo četl či bude číst, bude vědět, o co jde) - na mne "šitý" nebyl, ale na někoho jiného zase bude doslova jako ulitý - takže: super nápad, protože i když nevyužijete ten z knihy, nakopne vás to udělat si svůj... Já si do sluchátek potichu pouštěla svoje oblíbené hity v podobě Manowar, Metallica, Lordi... V některých pasážích to sedělo jako "pr*el na hrnec"
Pokračuji dále:
Zmínka o tom, že by kniha mohla být to pravé pro fanoušky S. Kinga, se ukázala jako oprávněná v momentě, kdy mi došlo, že díky mnohaleté četbě Kingových děl mi opravdu nedělalo problém udržet se v rozdělení děje i v orientaci se v tom všem, včetně osob...
Navíc od počátku máte dost indicií (záchytných bodů) k tomu, abyste nemuseli stále obracet listy zpět, a přesto jste chápali návaznost a spojitost. Zdá se to chvílemi nemožné, ale když už "zpanikaříte", že jste se ztratili - naskočí ujištění, že vás nit příběhu vede správně.
Kniha je opravdu moc pěkně propracovaná, jsem vlastně ráda, že jsem na ni narazila až po největší vlně její propagace a nejsem tak ovlivněná všemi těmi recenzemi "alá: novinka".
Ale hodlám si je po vložení mojí recenze projít - ráda bych viděla, s kolika lidmi se shodnu a kdo jak Druhou šanci pochopil (či: uchopil? ).
S postavami jsem problém neměla, ale paradoxně nejvíce mě dostal "medvěd"...
Za prvé proto... no, kdo mě zná, ten chápe. A kdo nezná - nechť tápe Toto není důležité info pro recenzi.
Důležité je: ta pasáž s "medvědem" je podle mne asi nejdojemnější z celé knihy. Opravdu vás zasáhne hloubkou myšlenky i okamžiku.
Tato kniha je jedna z těch, kterou musíte buď přečíst na jeden zátah "a pak přemýšlet", nebo: dávkovat po částech "a pak přemýšlet". Pokud vás leká to "a přemýšlet" - tak vám... vám to dilema "koupit - nekoupit" vážně nezávidím
Jednoznačně ale doporučuji udělat si na čtení klid a čas...
A od počátku se snažit si některé věci zapamatovat.
U této knihy totiž hraje paměť důležitou roli jak v ději, tak i u čtení
Konec se mi moc líbil, v podobné zakončení jsem tajně doufala, v předpovědi mi nevyšel jen jeden detail, ale vlastně moje varianta by nebyla tak logická a asi by nepřinesla to, co přinesl konec v Adamově podání.
perličky během četby:
Čtu... čtu... čtu... Pak si nahlas ulevím: "Dane, ty si ale pěkná sviňa!"
Vedle mne v polospánku můj muž: "Co sem zase udělal? Nech mě spát..."
No, nějak mi nedošlo, že se jmenuje Daniel (čtenáři po přečtení pochopí)
Mimochodem: to ale ten můj Daniel mi tu knihu pořídil k Valentýnu
Pak tu byla moje neodbytná sugesce hlavního hrdinu Pětku číst coby Peťku Prostě: je to Peťka... mohl dopadnout hůř, mohla jsem to číst jako Prťka... No, ale zase by pak sedlo heslo dne: "Vydrž, Prťka, vydrž...!"
A Pětka (Peťka, Prťka) vydržel
A pak... Adame!
Už si někdo všiml, že na obálce zmiňujete, že písmena "X" a "Q" na stránkách nenajdeme?
A co Xavier
Ale v pohodě, jen jsem se musela usmát
Zajímalo mě, jakým stylem píše kluk o pouhé tři roky starší než můj syn - a píše skvěle!
Je to přesně můj styl: žádná usínačka...
Nápad s druhou šancí je zajímavý, zkoušela jsem si dát na papír pro a proti, kdyby mi ji někdo někdy v budoucnu nabídl...
Bylo by hodně těžké odolat a nezkusit to, ale asi bych odolala pokušení. Přeci jen bych se bála, že na podruhé to "poondím" ještě víc
Tak... snad jsem se nedopustila nějaké spojleru - to bych byla nerada, sama to nemám ráda.
Na úvod musím podotknout, že daný žánr jde tak trochu mimo mě. Sci-fi téměř nečtu (až na výjimky - Blake Crouch a Andy Weir). A musím také přiznat, že jsem prvních 120 stran absolutně nevěděl, která bije a měl tak několikrát chuť knihu odložit. Nicméně jsem vytrval a jsem za to rád. Příběh mi přišel, jako by byl konstruován do podoby jakési skládačky, kdy čtete o událostech, které Vám nedávají vůbec žádný smysl. Nicméně vše časem perfektně zapadá do sebe a jako čtenář se pak nestačíte divit. Popravdě, na začátku četby jsem si připadal jako na porouchané Tagádě, nefunkčním kolotoči, kdy si nejste příliš jisti, zda celý ten kolotoč tak trochu nedrhne a nemá poškozenou mechaniku, a vy máte strach, že tahle jízda nedopadne dobře, ale pak se naštěstí dozvíte, že všechny ty zdánlivé nedokonalosti měl sám velký principál v programu. Pochybnosti se rozplynou v mlhu a všechny obavy se překlenou v úžas. Tleskám a ze srdce děkuji. Oceňuji originální myšlenku a autorův cit pro funkční dialogy. Autor na 360 stranách projevil schopnost objektivního nazírání a vytvořil postavy, na které se jen tak nezapomíná. Ještě jednou díky. Bylo to dobré čtení, které můžu s klidem doporučit.
Já to říkám pořád, že scifi není můj šálek kávy. Knížku jsem sice přečetla celkem rychle, ale... Příběh není špatný, ale nějak jsem se v těch realitach ztrácela. Myslím, že tam toho bylo až moc a občas mi to vůbec nedávalo smysl. Možná to bylo tím, že tenhle žánr úplně nechápu a tak ve svém hodnocení nejsem úplně objektivní. Možná je ta knížka naprosto dokonalá a já ji jen správně nechápu. Téma příběhu mě zaujalo, ale přišlo mi, že toho tam bylo opravdu až moc a já jsem se někde při cestování knihou ztratila a nenašla ten správný portál. Ale i tak - číst se dá.
Alternativní světy, skoky časem a prostorem, jiné dimenze, paradoxy, chytré technologie a spousta lidských osudů, které spolu nemají zdánlivě nic společného, leč opak nemůže být větší pravdou.
Bylo to zmateně? Bylo. A ze začátku hodně. Při čtení ale nespekulujte, nevymýšlejte si květnaté teorie, nesnažte do příběhu vnést logiku a nechejte se jim jen unést. Čtěte ale pozorně a vyhraďte si na knihu čas (a prostor ). Pokud jí budete číst s jinou knihou naráz, dávat si od ní pár dní pauzu a pak se k ní zase vracet tak vám pravděpodobně uniknou ty nepatrné souvislosti, které dělají knihu výjimečnou.
IG: @hanybooks
Štítky knihy
tajemství konec světa apokalypsa české sci-fi české romány sci-fi romány
Autorovy další knížky
2021 | Druhá šance |
2022 | Držet břitvu na tepu doby |
2019 | V odstavném pruhu |
2020 | Desatero |
2022 | Víš, tak to prostě musí být |
Knihu jsme vzala do ruky díky závisláckému čtení. Bohužel jsem se úplně ztratila v ději, osobách atd. Jestli tedy tohle vůbec nějaký děj mělo mít. Našla jsme tam drobnou psychologickou nit a proto alespoň hodnotím tak jak hodnotím. Jinak odpad.