Druhá šance
Adam Pýcha
Nekonečné putování za nadějí a jedním velkým tajemstvím. Všichni chtěli začít znovu, až nezůstal vůbec nikdo. Muž se svou malou dcerou hledají odpovědi a doufají, že jednoho dne konečně zapadne slunce. Ze své minulosti si pamatují málo, ale pomalu nacházejí další díly skládačky. Vydejte se s nimi na cestu za hranice své fantazie, protože čas a prostor změnily svůj význam. Román Druhá šance vás zavede jak do naší minulosti, tak vzdálené budoucnosti. Je příběhem o nezkrotné touze po lepším životě i jiskřičce naděje, kterou má v sobě každý z nás.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem měl rozečtenou snad půl roku a vůbec jsem neměl chuť pokračovat.. Až přes Vánoce jsem si řekl, že už jí musím dočíst. Vůbec nic mě na ní nechytlo. Nuda. Plácání páté přes deváté.. Nedoporučuji..
Přemýšlím, co k této knize Adama Pýchy napsat. Bylo to pro mě něco nového, tento žánr úplně často nečtu a nevyhledávám. A přesto jsem velmi ráda, že jsem zrovna Druhou šanci přečetla. Nedřelo to ani trochu, šlo to krásně. Děj plynul až doplynul do konce. Nemám žádný problém s přeskakováním v čase či místech. Přišlo mi to přirozené, čtivé a takové ladné.
Chápu, že kniha asi nesedne každému, ale mě se líbila. A těším se na další knihu z pera pana Pýchy.
Je mi to skoro líto, ale tohle se úplně nepovedlo (samozřejmě z mého pohledu). Adam je velký sympaťák a taky mě dostal dobrou reklamou. Ale číst tuto knihu byl pro mě boj. Četla jsem ji snad více jak měsíc. Musela jsem se nutit a pořád jsem si říkala, že už to chci mít dočtené. Kniha je taková trochu zmatená a nevtáhne. Bohužel jsem si ani na chvilku četbu neužila :(
Obávám se, že autor se tak moc snažil o světovost a jakési velkolepé poselství, až kniha vyzněla do ztracena. Jako by tam chtěl nacpat všemožné nápady, které se smísily v naprosto absurdní kombinaci nesourodých motivů. A k tomu ta vtíravá reklamní kampaň, kterou si coby zaměstnanec nakladatele de facto sám řídí... :-))
Velmi příjemné překvapení. Tento žánr moc nečtu a vlastně jsem ani netušila, do čeho s knihou Adama Pýchy jdu. Ale už od první stránky mě příběh pohltil. Jsem si vědoma, že ne všechny souvislosti zapadly na své místo, přesto se tomuto činu nedá upřít čtivost, nápad a sympatické postavy. A nikdy nezapomenu na nádheru, kterou jsem objevila pod přebalem :).
Tak já jsem na velkých rozpacích. Knížku jsem si musela přečíst 2x po sobě, abych pochopila základní souvislosti. Jestli toto bylo záměrem autora , tak to nebyl dobrý nápad, kdo má dnes tolik času, aby četl knihu 2x? Věřím, že většina raději knihu odloží nedočenou. Přestože jsem tu knížku četla 2x, a k některým částem jsem se ještě speciálně vracela po třetí, nejsem si úplně jistá zda jsem úplně všechno pochopila a je to tam vůbec natolik vysvětleno?
V každém případě nápad vytváření dómů a různých realit není špatný. A kdybych to měla převést do pro mně srozumitelné verze, je to svým zůsobem cestování časem, v knize uváděno jako cestování různými relitami. Jenomže kniha je moc náročná na pozornosta a dlouho, a to přepříliš dlouho, nic nedává smysl a člověka to proto nebaví. Ano když jsem na konci vše pochopila a s tím, co jsem zistila, jsem četla knihu znovu, tak už mě to bavilo víc. Přesto jsem ani na podruhé nemohla ani na chvilku při čtení polevit v pozornosti.
Ano nejsem čtenářka takto složitých scifi. Ale něco jsem už přece jen přečetla a nejsem si jistá jestli si tato knížka udrží čtenáře.
Bohužel se musím shodnout spíše s negativními komentáři. Knížka je zmatečná a ač jsem to četla opravdu 2x, tak jsem asi úplně všechno nepochopila. Přestože chápu, o co se autor snažil, tak podle mě knížka nemá žádné vysvětlení, žádný pochopitelný, i kdyby otevřený konec.
Také souhlasím, že nelze ani tu obálku pochopit. Proč dívka v knize popisovaná jako modrooká blondýnka je na obálce černovlasá?
A ano spousta skvělých knížek se vydala samonákladem, což je škoda. A ano tato knížka měla ohromnou kampaň, která neminula ani mě. Knížku velice brzy očekávám ve slevách , no nakonec já jsem ji vlastně v určité slevě už koupila.
Na druhou stanu četla jsem už i mnohem horší knížky a některé jsem ani nedočetla.
Druhá šance mi ukázala, že každý náš čin má svoje následky a môže ovplyvniť aj ľudí na druhej strane zemegule (alebo v paralelnom vesmíre). Je to veľmi komplexné dielo, autor svoj príbeh premyslel do najmenšieho detailu, vyhral sa s ním, poprepletal, skomplikoval a stvoril obrovskú multižánrovú bombu.
Vidím to tak, že Druhá šance je presne tá kniha, v ktorej pri každom ďalšom čítaní objavím niečo nové, nejaký dôležitý detail, vďaka ktorému bude príbeh ešte komplexnejší. Nie je totiž v ľudských silách zachytiť na prvýkrát všetky spojitosti s ktorými sa autor tak precízne vyhral. Treba teda počítať s tým, že na úplné pochopenie príbehu vám jedno prečítanie rozhodne stačiť nebude.
Tento mysteriózny príbeh je ako tisíckusové puzzle. Pre niekoho extrémne náročné a nad jeho sily, pre iného zas dokonale strávený voľný čas. Autor nám postupne podsúva jednotlivé kúsky puzzle, ktoré do seba nakoniec perfektne zapadnú, avšak niektoré si na svoju dvojicu musia počkať veľmi dlho (chápte v podstate celú knihu), preto treba čítať veľmi pozorne.
Kniha okrem paralelných svetov ponúka aj skoky v čase a prelínanie prítomnosti, minulosti a budúcnosti a okrem hlavného príbehu tu nájdete aj mini príbehy rôznych postáv, ktoré sa spočiatku zdajú akoby navyše, no majú svoj dôvod a do príbehu dokonale zapadnú.
Obrovským prekvapením bol pre mňa mini príbeh istého Xaviera, ktorého meno mi najskôr nič nehovorilo, no jeho príbeh mi bol každou ďalšou vetou čoraz známejší. V skutočnosti je to skutočný, doteraz nevyriešený prípad vrážd a zmiznutia a poznať ho môžu napríklad fanúšikovia dokumentárneho seriálu Unsolved Mysteries. Neskutočne sa mi páčilo, ako tento nevysvetliteľný prípad autor zakomponoval do príbehu, ako kreatívne ho vyriešil a ako dokonale to sedelo.
Druhá šance nesadne každému. Je to ťažké čítanie, na ktoré treba mať náladu. No ak vám sadne, podobne ako mne, dostanete perfektnú multižánrovú lahôdku, ktorú z hlavy tak skoro nedostanete.
Kdybych měla tuto knihu popsat jedním slovem, tak to bude zmatek. To byl asi nejčastější stav, ve kterém jsem se při čtení nacházela.
Začátek byl slibný, jenže pak se to místo odpovědí začalo ještě více zamotávat, přibývaly postavy, dost často jen jakási "vata" pro dokreslení bůhví čeho...
Několikrát jsem měla chuť knihu odložit, ale nakonec jsem ji dočetla, chtěla jsem vědět, jak to vlastně dopadne... a musím říct, že jsem se vlastně skoro nic nedozvěděla. Zmatek pokračoval až do posledních stránek a žádné "wow, tak takhle to je" se nedostavilo.
Pro mě velmi příjemné překvapení. Přijde mi že knize paradoxně uškodila její mediální kampaň ve skupině Knižní závisláci na Facebooku. Sám jsem čekal nějakou dobu s objednávkou na další recenze. Teď vím že to byla chyba, stejně jako knihu v létě po koupi odložit a číst ji až teď. Příští knihu budu brát v před objednávce
Kniha je velice čtivě napsaná. Autor hodně přeskakuje mezi časy. Někomu to může vadit, když se začte a najednou je děj jinde, ale mě na té knize moc bavila její promyšlenost a to že nevodí čtenáře za nos a musíte si sami přijít na to jak spolu vše souvisí. Autor Vám otazníky vysvětluje opravdu po kapkách, takže to byl zážitek až do konce, kde do sebe všechno zapadne tak jak má. A na závěr i lehká kritika, asi pro mě nejméně podstatné věci na knize, ale přesto... Kniha obsahuje i playlist písní, které si jedna z hrdinek románu pouštěla cestou. Na Sportify jsem to pustil ke čtení, ale záhy jsem to vypnul. Ty písničky mě k té knize nesedí.
V úvodu listopadu je velice brzy na hodnocení nejlepších knih v tomto roce, ale jedno ocenění u mě ta kniha má:
Adam Pýcha: Druhá Šance - Literární debut roku 2021
Měla jsem velká očekávání a to možná zapříčinilo tak velkou bolest.... Miluji sci-fi a fantasy, to jsou mé nejčtenější žánry. Ale tohle?
Postavy plynoucí... Ne... Ani dočíst mi knihu moc nešlo a musela jsem se do ní nutit. U některých knih si říkám, škoda papíru a tohle je jedna z nich. Bohužel.
Obavy, že se bude jednat o variaci na nepřekonatelnou Cestu, kvůli kterým jsem čtení odkládal, rozptýlila hned úvodní část, šmrncnutá kingovskou náladou a citem pro detail, byť klidně bezvýznamný. Paradoxně mi přímočarý úvod sedl nejvíc, Druhá šance je totiž hůře zařaditelný slepenec událostí, postav a časových rovin, ve kterém, přiznám, jsem se chvílemi lehce ztrácel.
Nevadilo, že svět a jeho zákonitosti nejsou komplexně vysvětlené a postupně se z detailů čtenář dozvídá fragmenty a vše si skládá dohromady sám, ale některé odbočky moji pozornost táhly jinam. Což nemusí být nutně negativum a jen osobně preferuji přímočařejší zápletky a semknutější obsah. Na druhou stranu jsem se několikrát přistihl, že o některých postavách (primárně Miles) bych chtěl číst mnohem víc, stejně jako o místech, kde na povrch probublávala syrová post apokalyptická atmosféra. Právě onu skokovitost, střídání míst a postav, beru jako minus, protože když jsem se do něčeho naplno ponořil, děj poskočil jinam. Přesto je Druhá šance chytře vymyšlenou knihou, která je sice chvílemi překombinovaná, ale v závěru ji zvládl autor ukočírovat a vše do sebe zapadlo. Pokud jste ovšem po cestě zásadní detaily nezapomněli.
Knížka podle mě není tak hrozná, jak tu mnozí píšou. Dostala se do rukou spoustě lidem, co tomuhle žánru neholdují a autor některým není sympatický.
Předem jsem od knížky radši neměla žádná očekávání.
Prvních pár desítek stránek bylo fajn, říkala jsem si, že příběh bude svižný a dobře našlápnutý a že mě čeká i nějaké to wau. Jenže místo toho, aby se pokračovalo v nastoleném tempu, se to začalo strašně vléct, pointu jsem odhalila na můj vkus až moc rychle a žádné wau se nekonalo.
Knížka podle mě měla rozhodně větší potenciál. Ale jako autorova prvotina, je to ve výsledku pecka.
Jako co si budem, šéf marketingu Knihy Dobrovský si tomu samozřejmě udělal obrovskou reklamu. Po přečtení ale musím říct, že mi to vlastně vůbec nevadí. Protože je to fakt dobrá kniha. Správně zmatená, na konci se to krásně spojí. Jen jsem měl občas zmatek v příbězích, které tam byly jakoby navíc. Trvalo mi, než mi došlo, že jsou tam jen na takový dokres. Knihu si budu muset přečíst určitě ještě aspoň jednou, přece jen to není lehké čtení, vyžaduje si sto jednotek vaší pozornosti.
Debut Adama Pýchy slibuje prvky mysteriózní, sci-fi, fantasy, postapokalyptický svět, zkrátka od každého něco. Takový multižánr mi nevadí, ale tady mi prostě nesednul.
Začátek mě zaujal, i když jsem se občas zarážela nad stylistikou. Postavy stále putovaly a putovaly, autor popisoval místa a prostředí a takhle to šlo dál a dál.
Bohužel to tak jednoduché nebylo. Mnoho časových rovin mi dalo zabrat a nevýrazné a těžko zapamatovatelné charaktery také.
Jakmile jsem jen na chvíli polevila v soustředění, byla jsem ztracená. A věřte mi, že bylo setsakra těžké se na Druhou šanci stále soustředit, když mě kniha k smrti nudila.
Ale já vytrvala. Říkala jsem si, že když už mě čeká psaní negativní recenze, tak musím vydržet, třeba to konec zlepší. No… :D
I když Scifi nepatří mezi mé nejčtenější žánry, tohle mě bavilo. Je tedy potřeba si prvně ujasnit všechny postavy v dané realitě, ale potom se čte kniha sama. Vždy jsem byl napjatý, kam je dóm přenese. Co bych vytknul, tak možná až přílišně detailní bojové scény, respektive "krvavé" scény. Z toho mě mnohdy mrazilo v zádech.
Knihu jsem začala číst v elektronické podobě a po pár stranách mi bylo jasné, že ji potřebuji i v papírové podobě ve své knihovně.
Kniha se skládá ze spousty příběhů. Může se vám zdát, že příběhy spolu nijak nesouvisí, ale později do sebe zapadají i sebemenší detaily. Autor mi přijde geniální, že dokázal napsat něco tak promyšleného.
Celkově nápad s Druhou šancí mi přijde super a řekněme si to narovinu, kdyby něco takového opravdu existovalo, každý by si to chtěl vzít.
Miluji knihy, které mě nutí nad nimi ještě dlouho po dočtení přemýšlet.
Po přečtení knihy přišel celkem šok, když jsem poslouchala Opravdové zločiny a zjistila jsem, že největší masakr z Druhé šance není žádný autorův výmysl, ale věc, která se opravdu stala.
Každopádně kniha mě opravdu hodně bavila a určitě se k ní ještě někdy vrátím.
Když jsem knihu začala číst, byla jsem hned nadšená. Od začátku nabízí pěkně zamotaný děj, který pěkně odsýpá. Několik zdánlivě nesouvisejících dějových linek, mezi kterými se postupně odhalují souvislosti. Svět je hezky vybarvený, ani chvilku jsem se nenudila. Jenomže 360 stránek uteklo jako voda, najednou jsem byla na konci knihy a zůstala jsem dost rozpačitá. Na to jak složitá hra se rozehrála, podle mě rozuzlení prostě nebylo dostatečné a na spoustu mých "proč" byla odpověď "protože prostě proto".
Větší blbost jsem dlouho nečetla. A to mám tento žánr celkem v oblibě. Již dlouho se mi nestalo, že bych knihu odložila nedočtenou.
Začátek knihy mne úplně uchvátil a já chtěla číst pořád dál a dál. Postupně to ale získávalo na takové složitosti, že si do teď nejsem jistá, že jsem vše pochopila a hlavně pochytila. Své na tom samozřejmě hraje také to, že jsem knihu nečetla úplně v ideálním čase, ale v průběhu stěhovaní. Mezi čtením jsem tak někdy měla i dva dny mezeru a pak jsem se jen hodně špatně v příběhu orientovala.
Kniha obsahuje velmi mnoho zajímavých námětů, myšlenek a příběhů a mne při čtení hodně mrzelo, že mám vše jakoby zkrácené. Druhá šance by si podle mě zasloužila být sérií klidně o 3 dílech, ve kterých by příběhy, ale především úžasné nápady autora byly více rozpracovány. Autor vymyslel úžasně zajímavý svět, nicméně já jsem ho bohužel nebyla schopná dostatečně pochytit, což mne velmi mrzí.
HODNOCENÍ: 70 %
Jestli máte rádi záhady a nevadí vám otevřené konce bude se vám Druhá šance rozhodně líbit.
Štítky knihy
tajemství konec světa apokalypsa české sci-fi české romány sci-fi romány
Autorovy další knížky
2021 | Druhá šance |
2022 | Držet břitvu na tepu doby |
2019 | V odstavném pruhu |
2020 | Desatero |
2022 | Víš, tak to prostě musí být |
WOW. Převažuje nadšení. Čteno trochu později, než jsem měl v úmyslu, ale to vůbec nevadilo. Mělo to zajímavou strukturu, ale proč ne! Za mě 5 hvězd a naprostá spokojenost, když chcete číst něco s hlavou a patou.