Vetřelec
Tana French
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/350658/mid_vetrelec-THN-350658.jpeg
4
229
229
Dublinské oddělení vražd série
< 6. díl
Je oddělení vražd, kam se na začátku své kariéry ze všech sil snažíte dostat: oddělení, kde každý den balancujete na okraji s geniálními gaunery a psychopaty s vědomím, že jediné mrknutí ve špatnou chvíli může znamenat rozdíl mezi vítězstvím a dalším zavražděným. A pak je oddělení vražd, na kterém pracujete doopravdy, kde vás ostatní mají za vyvrhele. Kde děláte jednu noční směnu za druhou. Kde schytáváte schválnosti a zlomyslné žerty daleko za hranou snesitelnosti. Kde řešíte tuctový ksindl, pročítáte svědecké výpovědi a zoufale vyhlížíte případ, který by vás mohl dostat tam, kde jste chtěli být. Ten dnešní případ mezi ně nepatří. Podle policajtů z místní stanice jde o tuctové domácí násilí. Od detektiva Antoinette Conwayové a jejího parťáka Stephena Morana se čeká, že pouze vyhledají amanta zavražděné a dají mu náramky. A pak už bude všechno zase jako dřív, zpovzdálí budou přihlížet, jak si to policejní esa rozdávají s psychopaty. Jenže když se Conwayová zahledí do tváře oběti, zjišťuje, že už ji předtím viděla. A znenadání dochází k šokujícímu přesvědčení, že všechno je jinak. Tohle je případ, na který čekala. Precizně střižený a brutální, spletitý a závažný. Jenže jedna věc je dostat vraha a úplně jiná věc je jít proti celému vlastnímu oddělení.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
The Trespasser, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Bylo to jako na houpačce. Po předchozí knize, kde tyto dva detektivy poznáváme, bylo moc fajn, že to projednou dopadlo dobře a tito se sešli právě zde. Bohužel mne strašně štvala hlavní myšlenka toho, že když jsou policajti kámoši, kryjou i vraždu. Tady ta hra Kdo z koho se mi opravdu nelíbila (a už vlastně částečně byla naznačena autorkou i v předchozí knize - viz chování Franka). Tohle mi vadilo. Když se k tomu přičetlo i to, že ze Steva a Antoinette se stali (aspoň to tak na mne působí) nestabilní a nesebevědomí lidi, neustálé přehrávání situací A. jak to mohla a měla udělat a že si nevěří - no nevím, tohle mě štvalo celou knihu. V případě první a druhé knihy série, myslím, Cassie byla taky součástí vražd a problém s kolegy nula. Bylo tu na druhou stranu pěkně popsáno to paranoidní chování - všichni po mně jdou, a tak budu mrcha na všechny. Ani pořádně nevím, jestli A. nějaký ten důvod z minulosti měla. Čtení jsem prokládala dalšími knihami, ale tak od půlky jsem se hecla a dočetla to celkem rychle, protože jsem chtěla vědět, co z toho komplotu bude. Za ten konec jsem ráda. Šéf se tady zachoval skvěle. Tyto knihy jsou specifické tím pomalým (někdy až moc) tempem a zároveň to dopadne dobře (tak jak to v životě chodí), ale přece jen to zanechá hořkou pachuť. Když se ohlédnu na všechny knihy série, tak Místo pro tajnosti zatím vede. A velmi pěkný požitek jsem měla i z V lesích, byť bych byla ráda za vysvětlení minulosti. U ostatních to trochu vázlo. Autorka i tuto knihu završila slovním spojením Ježkovy zraky (místo tolik oblíbeného Ježkovy voči - no ne, že by mne to uspokojilo, klidně mohla vynechat, nebo že by překladatel? :o)). Jdu si přečíst, co vy na tuto knihu.
Přiznám se, že název mi uniká: kdo je tady vetřelec?
A další věc, která mi u téhle knihy nesedne, je přílišná vulgarita policejního sboru. Dovedu pochopit, že detektivové z oddělení vražd přicházejí do styku s lidmi, kteří nepatří mezi smetánku, a setkávají se se situacemi, které zacloumají lidskou psychikou. A že nevybíravý slovník může být jistým druhem sebeobrany. Jenže stejně se mi to nejevilo a vadilo mi to.
Ale jinak jsem ráda, že jsem duo Conwayová - Moran zase potkala. Místo pro tajnosti jim podle mého názoru sedlo více a lépe, ale ani tohle nebylo špatné čtení. Výslechové strategie byly skvělé, zato Conwayové paranoia příšerná, ovšem naprosto chápu důvody.
Takže teď máme v naší knihovně konečně kompletní dílo Tany French a já budu tyto knihy doporučovat podle komentáře janamaluveckova (ke knize Slídil) především těm, kteří nečtou detektivky . . .
„Vztah nepotřebujete. Potřebujete jenom zdravý rozum, aby vám to došlo tváří v tvář všem těm kecům v médiích, které na vás ječí, že sami o sobě jste nuly, a pokud s tím nesouhlasíte, jste navíc nebezpeční cvoci. Pravda je taková, že pokud ke své existenci potřebujete někoho jiného, tak neexistujete.“
Tady máme od autorky předloženy detektivní příběh plný psychologických her mezi detektivy oddělení vražd. Mezi tím se snaží vyřešit vraždu mladé ženy.
V tomto dílu autorka nasadila poměrně vysokou laťku. Pachatele jsem tipovala, ale rozhodně jsem nečekala kdo to nakonec udělal.
Detektivové kteří byly pověření vyšetřováním vraždy byly velice sympatický. Antoniette byla velice svérázná postava která se nenechá od ostatních do ničeho tlačit, což ji způsobuje dost problémů.
Stephen byl na první pohled takový milý ňouma. Spolu ale tvořily skvělý tým kteří se nebojí jít proti svým lidem.
Přemýšlím, jestli kniha je více o vyšetřování vraždy či boji mezi těmi, co ji vyšetřují. Ale zcela jistě to není na škodu příběhu. V podstatě to spolu i souvisí.
Myslím, že předchozí detektivky byly,co se týče atmosféry, hutnější,ale přesto se jedná o nadstandard.Autorka zde rozehrává spíše psychologickou hru založenou na tom,že každý žijeme ve svém světě,ve své bublině a že je zkrátka prospěšné ji někdy opustit a podívat se na sebe z jiné perspektivy,ať už jsme oběť,pachatel ,detektiv nebo svědek.
Tak se mi zdá, že jsem objevila další oblíbenou autorku. A jsem za to moc ráda.
Jedná se o vyšetřování zdánlivě tuctového případu. Velká část je věnována výslechům, kterých si čtenáři užijí opravdu požehnaně. Případ sledujeme z pohledu detektiva Conwayové, která nemá daleko k sarkasmu a ironii.
Způsob vyšetřování je pomalý, ale to příliš nevadí, protože síla příběhu tkví v dialozích.
Beru i samotný konec pátrání a hodnotím knihu 70%.
(SPOILER)
Z knihy mám podobné pocity jako Awča.
Líbilo se mi, že je to takové "normální" - žádný sadismus, vraždy jedna za druhou, ale naopak psychologie postav - i vtipné to občas bylo např. nedoslovná citace: Leda hovno "máš pravdu", sympatická detektivka (jakože ta žena ne žánr :) )
Bohužel později to začalo být stále stejné, nebavilo mě to a naše milá detektivka mě štvala čím dál víc. Nejvíc mi asi vadilo, že mrtvou kritizovala dost nehezkým způsobem. a když jsem si myslila, že by ji mohla i pochopit nebo aspon neodsuzovat (otec), tak to zhodnotila velmi nevybíravými slovy. A tak jak byla nepříjemná i na ty, co se snažily být na ni milí. Jasně, chápu, že mezi muži nemohla být citlivka, ale tohle mi přišlo moc .....SPOILER.....vážně jí bylo i jedno jak to bylo s jejím tátou? nechtela slyšet vubec nic? když už ji vyhledal a tvrdil že neměl jinou možnost? nebyla zvědavá na pohled druhé strany?
a uplne přes čáru mi přišlo, že by policisti nechali uplně klidně zavřít nevinného. Když už, tak snad by to mohli nechat jako nevyřešené nebo tak neco, ale odsoudit za vraždu slušného člověka???? .....konec SPOILERu a vlastně i celé knihy.
Zpočátku mě kniha velmi bavila, žádné potoky krve, poctivý kus vyšetřovací práce, výslechy, dedukce.
Vyšetřovatelka si hned získala mé sympatie. V mužském kolektivu nelze projevit slabost, prala se s tím statečně.
Stále jsem čekala, kdy se kniha rozjede, ale bohužel, styl byl stále stejný, až mě přestalo čtení těšit.
Hlavní postava neprošla žádným vývojem, až mi lezla na nervy a byla jsem ráda, že se příběh dovlekl ke konci.
Úplně špatné to nebylo, ale s dalšími knihami této autorky si dám chvíli přestávku.
Reaguji na informaci od tamila - seriál Dublin Murders rozhodně nedoporučuji! Vydržela jsem pouze cca dva díly - tvůrci dost nešetrně smotali dvě autorčiny knihy (V lesích a Podoba) dohromady a výsledný mišmaš postrádá jakoukoliv atmosféru, kterou se mohou jejich knižní předobrazy chlubit. Škoda!
Jsem skalní fanynka knih od Tany French. Vzpomínám si,jaké pocity ve mne vzbudila její první kniha V lesích a potom i všechny následující. Vetřelce jsem měla dlouho koupeného a nebyl čas si ho vychutnat, až teď. Nechci porovnávat s ostatními jejími knihami, pro mne to byl opět zážitek a užila jsem si to. Postava vyšetřovatelky mi byla sympatická, idkyž ta její podezíravost vůči všem v okolí byla i pro mne někdy přes čáru. Jinak - objevila jsem, že na motivy knížek Tany French byl natočen seriál Dublin murders, takže pro všechny, co ji mají rádi, doporučuji.
Od autorky se jedná spíše o slabší knihu, ale stále se jedná o dobrou krimidetektivku.
Kniha se mi četla někdy lépe, někdy hůře, trvalo mi to déle,ale celkový dojem dobrý. Co mi tedy nesedlo, byla hlavní hrdinka, působila na mě zakomplexovaně a protivně.
Moc se mi líbila, stejně jako ostatní knihy od autorky. Oceňuji detektivky bez litrů krve a za vlasy přitažených nechutností. Vyšetřovatelé jsou sympaťáci a rozhodně palec nahoru za konec, který mně velice příjemně překvapil.
Mnoooo, tahle byla od Tany nejslabší. Na rozdíl od jejích předchozích knih jsem se k této opravdu musela nutit. Snad to bude příště lepší!
Tanu French mám ráda, ale tato mi přišla slabá. Zdlouhavé rozhovory o ničem, popisy myšlenkových hnutí postav, které děj nikam neposouvají a nic nového o postavách neprozrazují... přeskakovala jsem. Málo podezřelých, málo zvratů ve vyšetřování, a přitom tolik stránek! Navíc velmi nesympatická vyšetřovatelka, večně naježená a protivná, zřejmě zakomplexovaná, protože proč by si jinak stále tolik dokazovala svou sílu? Co se mi líbilo a za co dávám tři hvězdy, byla reálně působící fakta ze zákulisí kriminální policie.
Napinavá detektivka, Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, což jsou hned body navíc. Autorka zde rozehrála příběh, kde postupným rozkrýváním zjišťujete, že nic není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát a to je přesně podle mého gusta.
Předchozí díly byly lepší ,ale určitě zůstanu Taně věrná a přečtu si i další díly,pokud je napíše.
Poměrně komorní detektivka, na kterou asi brzy zapomenu, ale četla se skvěle. Tana French mě zatím ještě nikdy nezklamala.
Autorovy další knížky
| 2010 |  V lesích |
| 2012 | Na Věrnosti |
| 2013 | Ztracený přístav |
| 2015 | Místo pro tajnosti |
| 2017 |  Vetřelec |
fajn díl :) přečteno za víkend.