Vetřelec
Tana French
Dublinské oddělení vražd série
< 6. díl
Je oddělení vražd, kam se na začátku své kariéry ze všech sil snažíte dostat: oddělení, kde každý den balancujete na okraji s geniálními gaunery a psychopaty s vědomím, že jediné mrknutí ve špatnou chvíli může znamenat rozdíl mezi vítězstvím a dalším zavražděným. A pak je oddělení vražd, na kterém pracujete doopravdy, kde vás ostatní mají za vyvrhele. Kde děláte jednu noční směnu za druhou. Kde schytáváte schválnosti a zlomyslné žerty daleko za hranou snesitelnosti. Kde řešíte tuctový ksindl, pročítáte svědecké výpovědi a zoufale vyhlížíte případ, který by vás mohl dostat tam, kde jste chtěli být. Ten dnešní případ mezi ně nepatří. Podle policajtů z místní stanice jde o tuctové domácí násilí. Od detektiva Antoinette Conwayové a jejího parťáka Stephena Morana se čeká, že pouze vyhledají amanta zavražděné a dají mu náramky. A pak už bude všechno zase jako dřív, zpovzdálí budou přihlížet, jak si to policejní esa rozdávají s psychopaty. Jenže když se Conwayová zahledí do tváře oběti, zjišťuje, že už ji předtím viděla. A znenadání dochází k šokujícímu přesvědčení, že všechno je jinak. Tohle je případ, na který čekala. Precizně střižený a brutální, spletitý a závažný. Jenže jedna věc je dostat vraha a úplně jiná věc je jít proti celému vlastnímu oddělení.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
The Trespasser, 2016
více info...
Přidat komentář
Bohužel sice dobrá kniha, ale proč až tolik rozebírání a popisů ?
Moc rozvláčné na mě..
Tana F. opět tvrdí muziku, a oslavné výkřiky na přebalu ani tentokrát není radno podceňovat. Vynikající procedurální detektivka, i psychologické zamyšlení nad životem policajta. Čtivé, ironické, inteligentní. Ústřední postava vás možná svou umanutostí bude chvílemi štvát, než jí dokonale pochopíte. Závěrečné vyústění je brilantní. Vzhůru do četby!
Jsem ráda, že jsem první stránky vydržela, pak už mě děj vtáhl.Psaním v první osobě mi byla Conwayová hned trochu bližší, i když má drsnější způsob vyjadřování. Děj není nijak akční, ale každou větu jsem si vychutnávala. barvitý styl i smysl pro humor.
Upoutá pozornost od první stránky. Příběh je napínavý, i když ne nijak děsivý - není to tedy vyloženě thriller, spíše skvělá detektivka.
Ze všech autorčiných knih se mi tato líbila nejméně. Vadil mi počáteční přístup policie k vyšetřování: oběť čekala někoho na večeři, tudíž on je tím vrahem. K čemu důkazy? Nebo proč se vůbec obtěžovat něco zjišťovat? Každý ví, že to udělal. Navíc mi děsně lezla na nervy Antoinette.
Námět a zápletka nejsou úplně originální, konec je předvídatelný, vleklý děj a doširoka rozpitvávaný téměř každý detail příběhu - z toho dělají průměrnou detektivku. Autorka se nezapře - je to prý i dobrá scénáristka. Jako by to byl scénář.
Za mě naprostá spokojenost.... líbí se mi jak autorka zabředne do psychologie postav.... Nic není jak se zdá být....
Na další knihu od Tany jsem se dlouho těšila, ale byla jsem zklamaná. Na to jak je kniha tlustá - tak děj nic moc. Strašně moc keců a samotná akce minimální. Tentokrát mě ty sáhodlouhé diskuze a rozebírání tolika teorií hlavních vyšetřovatelů nudily. Nechytlo mě to jako předchozí knihy, nehltala jsem příběh a Antoinette mi nesedla, skoro by se dalo říct, že mě i dost štvala. A ta šikana na oddělení vražd...znechucovalo mě to a zároveň mi jí ani nebylo líto. Škoda
Další knížka od Tany French a zase se mi neskutečně líbila. Tana French se u mě pořád drží na prvním místě mezi všemi spisovateli detektivek! Zápletka byla pěkně zapletená a člověk během čtení vymýšlel spoustu scénářů, jak to tedy vlastně ve skutečnosti je a není. Příběh byl napínavý a velmi, velmi čtivý. Těším se na další dublinský příběh! :-)
Typická Tana s dlouhými popisy myšlenkových pochodů hlavních postav.. Tentokrát bez nádechu tajemna, spíš jen hořká realita. Hlavní viník se dal odhalit poměrně brzo, ale to neubralo na kvalitě, dlouho trvalo, než vše zapadlo tam, kam má a člověku zapadl poslední kousek mozaiky.
Tanu French a celé Dublinské oddělení mám fakt ráda. Přivedla mě k tomu, že cíleně vyhledávám detektivky a thrillery z oblasti UK a Irska. Ale Vetřelec mě trochu zklamal. Námět a závěr byly strhující, ale první půlka knihy byla prostě zbytečná. Antoinette jsem v ní začala dost silně nesnášet, takovou sebestřednou kozu aby svět pohledal. A to její pitvání ve křivdách, ach bože! No alespoň mě to na druhou stranu docela odrazuje od toho, abych dělala to samé.
Šestý díl ze série „Dublinského oddělení vražd“, kde se z banálního domácího násilí stane vražda, která zasahuje až mezi policisty. Dobře vystavěné výslechy podezřelých, pátrání všemi možnými směry i překvapivý konec. Stephen mi byl hodně sympatický, jeho parťačka Antoinette už tolik ne. Celkově dobré čtení, místy mi ale přišlo zbytečně rozvleklé.
Zajímavé. Mohlo by to mít méně stran. Přečetla jsem všechny její knihy. Někdy jsou zdlouhavé, ale vždy jsem byla zvědavá na rozuzlení a dočetla je. Nakonec to stálo za přečtení.
Dočetla jsem. A za sebe musím říct, že jsem spokojená.
Jsem přesvědčena o tom, že ne všichni knihu správně pochopí, neb nic nemusí být tak jak se zdá.
Cronwayová je naprosto úžasná vyšetřovatelka, kterou musí umět člověk správně pochopit, aby pochopil celou knihu.
Tentokrát si s námi Frenchová pěkně psychologicky zahrála.
Ovšem nejsem si zcela jistá myšlenkovými pochody Aislinnin. Osobně bych se po zjištění pravdy ubírala papínkovým směrem.
Tanu French a její knihy mám moc ráda, ale tahle mě skutečně zklamala, nemohla jsem se absolutně začíst, pořád jsem četla dál a dál a nic se v knize nedělo. :( 100 stran před koncem jsem to vzdala a přečetla si jen závěr, který by se dal vložit už v polovině. Za mě opravdu plytký příběh o ničem a hlavní hrdinka mě celou dobu rozčilovala... :(
Poměrně zajímavá zápletka a čtivě napsané - Tana French je dobrá autorka, ale tato její poslední detektivka má oproti většině předchozích také svá negativa: především neúměrně natahovaný děj /musela jsem se do čtení nutit/, podobně jako "V místě pro tajnosti" je dán velký prostor práci kriminalistů a v tomto případě navíc popisu toho, jak se "na oddělení zachází se zelenáči" - čtenář skoro nabývá dojmu, že autorka se minula povoláním. Mnoho výroků se opakuje - překlad v tomto případě není příliš košatý a po většinu času jsem se nemohla zbavit dojmu, že charakteristika osob je doháněna neustále se opakujícími vulgarismy a nesmyslnými odbočkami, které s dějem souvisí jen velmi vzdáleně a nebo vůbec ne. Pro mne je tvorba Tany French bohužel ve znamení postupné sestupné tendence - romány V lesích nebo Podoba nelze s Vetřelcem vůbec srovnávat co do zápletky i způsobu zpracování. Pro mne velké zklamání a mrzí mne to.
Autorovy další knížky
2010 | V lesích |
2012 | Na Věrnosti |
2013 | Ztracený přístav |
2015 | Místo pro tajnosti |
2017 | Vetřelec |
Je to spíš psychologická kniha než detektivka + nemám rád tento typ konce (nechci spoilerovat).