Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
Interpreti: Anna Fixová , Libuše Švormová
více info...
Přidat komentář
Klasická duchařina, která nepřišla s ničím převratným, ale je to dost dobře napsané. Úplně jsem si přišla, jak kdybych po Ashburnu chodila a na záda mi dýchal děs. A velmi oceňuji, že zde bylo vše vysvětleno, sice s nadpřirozenem, ale to vůbec nevadilo. Jediné, co fakt nepochopím, je, že hlavní hrdinka přijede pozdě odpoledne do neznámého domu, kde neví, co ji čeká (ale budiž, chápu, že neměla kam jinam jít), ale to, že hned druhý den ho celý neproleze, nehledá důležité dokumenty, informace, to mě neskutečně štvalo. Vždyť to nedává smysl, jen se divit a čekat. Ale i přes to fajn příběh, snad se mi bude v noci dobře spát.
Knížka je opravdu čtivá, na to jak je zápletka ohraná překvapivě nenudí, je to akční, má to spád, jen pro čtenáře jako já, kteří mají radši plíživé tajemno a duchařinky v náznacích, to není úplně to pravé ořechové. Nicméně zmíněné klady se této knize nedají upřít, proto takové hodnocení.
Čtivá duchařina, s překvapivým rozuzlením. Kniha dokáže zaujmout a upoutat tak, že se těšíte na další čtení. Rozhodně stojí za přečtení.
SPOILER. 3,5* Knihu jsem si vzala na víkend, že ji rychle přečtu, a opravdu - na dva zátahy, nemohla jsem skoro přestat číst, příběh a atmosféra mě vtáhli, zajímalo mě rozuzlení. Samozřejmě, že tam bylo klišé se skrytou sestrou, což jako berličku používá spousta hororových příběhů. Takže tam bylo trošku zklamání. Fajn rychločtení na víkend, když se člověk chce trochu bát a má rád tajemství :)
Nakonec moc hezky horurek, ktery sice na klise stoji, ale plne je nenaplnuje a zvlada pri tom kreslit atmosfericke obrazky i slusne mrazivy survival. Hlavni hrdinka Addy (i Wolfgang!) je navic neotravna sympatanda. Dum na kopci, zapad slunce, maly lesni hrbituvek, kroky na zaprazi, vykopany hrob. Je patek. Cas zapalit svici.
Přečteno jedním dechem...vážně dobrý duchařský příběh, který drží čtenáře stále v napětí a konec je opravdu překvapivý. Asi tak první třetina knihy je taková poklidnější, pomalejší rozjezd, ale pak už je to jízda! :-) Četla jsem v noci při lampičce a trochu mi chvílema běhal mráz po zádech. Určitě knihu doporučuji.
No páni, ještě nikdy jsem se u knížky tolik nebála! Ale nešlo se odtrhnout... přečetla jsem jedním dechem. Teď už všude ale jen se svíčkou a číst pohádky.
Duch domu Ashburnů mě bavil. Hlavní hrdinka byla sympatická a román byl napsán čtivou formou, i když překlad nebyl “zrovna dokonalý”. Mám výtku spíše vůči některým zdejším komentářům.
Zaprvé nechápu výtky vůči “nesmyslnému” jednání hrdinky. Vždyť i románová postava má nárok na chyby, stejně jako my v běžném životě. Každý z nás někdy jednal nelogicky, proč by zrovna Addy nemohla někde šlápnout vedle? Naopak to dokazuje její lidskost a omylnost.
Spoiler!
Že je duch domu Asburnů spíše oživlou mrtvolou není nic proti názvu díla. V originálu se kniha jmenuje “The Hunting of Ashburn House” a navíc se domnívám, že slovo duch nemusí nutně značit éterickou průhlednou bytost, ale spíše atmosféru domu. Navíc je zde přítomen duch Edith. I když, název "Prokletí domu Ashburnů" by knize možná sedl lépe.
Takže ano, není to kniha na Nobelovu cenu za literaturu, ale jedná se o čtivou knihu, která má skvělou atmosféru.
Pro mě spíše kvalitní duchařina než horor. Velmi čtivě psáno, nemohla jsem se odtrhnout a klidně bych takové dědictví brala. Miluju staré domy, tajemství a kočičí společníky.
Opravdu ubohost. Čekala jsem duchařský horor.
POZOR SPOILER: místo ducha zombie, hlavní hrdinka dělá jeden nelogický krok za druhým. Autorka chová kočky, což se bolestně podepsalo i na obsahu tohoto díla. Holka se nastěhuje do baráku, o kterém lautrnic neví. Pak si prohlídne tři pokoje, pak už je noc. Druhý den začne hledat koupelnu, protože má už nemožné vlasy.. V podstatě se autorka zabývá jen časem, kdy se stmívá, je tma. S tím, co má hrdinka dělat přes den, si prostě nevěděla rady,tak byly dny velmi krátké. To bylo k smíchu. Překladatelské chyby jako: "sluší ti ty oční čočky, uvařila si vejce a pak si do nich namáčela toust". Děj prostoduchý, hrdinka tupá, překlad zoufalý. Možná jako hororové čtivo pro čtrnáctileté by to obstálo. Na straně 174, když se zombie zakousla hrdince do nohy, jsem knihu vzdala. Myslím, že mi odumřel milion mozkových buněk a další bude následovat, protože jdu bít hlavou do zdi, za co jsem to utratila peníze.
Kniha mě příjemně překvapila, tento žánr většinou nečtu jen občas, když potřebuji trochu změnu. Moc jsem od knihy neočekávala a proto jsem byla překvapená, že je kniha vážně dobrá. Autorka velmi dobře popsala hrůzostrašnou atmosféru starého domu a do poslední chvíle jsem nevěděla jak to dopadne. Po většinu čtení jsem měla husí kůži a pořád jsem přemýšlela co se tam vlastně stalo v minulosti a jak se bude kniha dál vyvíjet. Hlavní postava mi byla sympatická. Příběh mi přišel dobře promyšlený a propracovaný, budu čekat až autorka vydá další knihu a určitě si ji ráda přečtu.
------------SPOILER----------------------------------
Na konci příběhu se mi moc líbilo, že Adrienne vlastně nezůstala sama, po těch hrůzách, které přežila jí celý její život bude doprovázet duch její pratety Edith. Konec knihy se mi moc líbil. Co mě osobně přišlo nejstrašidelnější je popsaný pohyb mrtvé Eleanor. Jak Adrienne honila po čtyřech, byla na střeše nebo zapřená o trámy na stropě. Tohle ve mě vyvolávalo opravdu tísnivé pocity. :oD
No tak to pardón, ale toto je opravdu ohromně přeceňovaná kniha. Na tohle čtení jsem už vážně moc velká.
POZOR SPOILER - Kdyby tam ta její teta nelítala jako blázen, tak by se mi možná líbila popisová část - hledání kamarádek, rozmluvy s kocourem, finanční tíseň a celkově atmosféra domu. Jenže babka se musela schovávat za komínem a pořád jí vypínat ty pojistky!!!
Prosím prosím ať vyjdou všechny autorčiny horory. Fakt se mi líbila. Pořádných duchařin je fakt málo.
Tak tohle bylo velkolepe!!! Sice zezacatku jsem furt mela v hlave Sama v cernem lese a cekala jsem, kdy se z toho zas vyklube jen nejake smecko na hlavni hrdinku, ale tohle jsem necekala.. Dala bych si to jako filmecek :D
Za mě totální trapnost. Děj naprosto bez hlubší myšlenky, nudné a zdlouhavé. Těšila jsem se na pořádnou duchařinu a i Věřte Nevěřte bylo důmyslnější. Opět se mi asi dokazuje, že mkt je silnější než kniha samotná... prostě obrovské zklamání.
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Kniha mě zaujala od první stránky,skvělé napětí,docela jsem se i bála.Škoda jen té druhé poloviny která mě trošku zklamala.