Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532758/bmid_duch-domu-ashburnu-65d8732744d2c.jpg
4
2549
2549
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2024
,
Fobos
Originální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
Interpreti: Anna Fixová , Libuše Švormová
více info...
Přidat komentář
Kniha byla taková nenáročná, dobře se četla. Ale žádný zázrak, čekala jsem asi víc.
Po dlouhé době jsem sáhla po nějaké duchařině a chtěla jsem se trochu bát. Ale nebylo čeho. Nicméně kniha byla napínavá a dobře se četla. Taková pohádka pro starší děti.
Původně jsem chtěla dát jen dvě hvězdy, ale nakonec se mi to vlastně líbilo. Hlavně Wolfgang a konec.
Když u nás tahle série začala vycházet, strhl se kolem ní hype a já čekala, až trochu utichne. Nezabránilo mi to ale tomu, abych se na její přečtení těšila, takže když se mi pár knížek autorky nahromadilo v knihovně, dala jsem se do toho.
Očekávání? Veliká!
Od začátku do konce se knížka četla dobře. Od první stránky jsem byla napnutá, protože jsem nevěděla, co čekat, ale věřila jsem, že se budu bát. To se ale nestalo. Miluju horory, takže můj práh strachu je asi trochu výš, ale i tak jsem dle recenzí předpokládala, že to bude fičák. Upřímně? Nevadilo mi to. Užívala jsem si autorčin styl vyprávění. Bavilo mě poznávat dům a jeho okolí spolu s hlavní hrdinkou. V půlce knihy jsem se smířila s tím, že si "jenom" užiju atmosféru.
Maličko mi vadila jen jedna věc, a to že se hlavní hrdinka opakovala. V jednu chvíli mi přišlo, že čtu jen o tom, jak má hlad, nemá počítač a v domě nejde elektřina. Chápu, že to bylo důležité, ale pochopila bych to, i kdyby mi to řekla jenom 2x.
Ke konci knížky se věci dali do pohybu a to bohužel směrem, který se mi zdál dost uspěchaný a mě v první chvíli napadlo "neeee, timhle se to všechno nevysvětlí, že ne?" ... A ono jo. Zápletka mi připadala bez nápadu a bez snahy z toho ždibečku napětí vytěžit maximum. Jako kdyby autorka měla předem daný počet stran a chtěla se vejít.
Naštěstí se na pár stránkách objevila nějaká ta nechutná scéna, která mě dostala do hororové nálady, ale vzhledem k finále mi to nestačilo. Do dalších knížek autorky se pustím. Teď alespoň vím, co doopravdy čekat a když se budu bát, tak jedině dobře a jsem ochotná dát o hvězdičku víc.
Přečteno jedním dechem. Jestli něco Darcy Coates opravdu umí, tak je to postupná gradace od relativně pohodlného domečku, po okamžiky ve kterých vždy hlavní hrdina udělá nějakou chybu, něco přehlédne a pak bojuje o život. Napětí v této knize postupně stoupalo až nakonec dosáhlo sice očekávaného, ale i tak zajímavého konce. Nejlepší na tom je, že autorka nepoužívá k zachycení hororových okamžiků tolik brutality jako jiní autoři. Té krve a jiných nechutností je tam tak akorát, aby si čtenář domyslel svízelnou situaci ve které hlavní hrdinka je. Přesně tenhle typ hororů je můj šálek kávy. Četl jsem od Darcy zatím jen 3 knihy, ale tahle byla nejlepší.
Tak už i u mě došla řada na onu slavnou Darcy a její sérii strašidelné domy. A vlastně jsem asi dostala to, co jsem očekávala.
Jsem fakt docela strašpytel, takže obava, že to bude moc, byla. Ale vlastně se mi potvrdilo podezření, že je kniha cílená na velké publikum a tak je děsivý prvek tak akorát pro mě (a asi slabota pro ty náročnější).
Atmosféra knihy se mi opravdu líbila a ta postupná gradace si mě chytla, bohužel pak to trošku pokazil závěr, kdy se zlý "duch" ukázal. Honba v lese byla děsivá, ale skok ze střechy už byl spíš tlačen do nechutnosti a působil na mě spíš komicky.
Hlavní hrdinka mi byla sympatická a bavilo mě, jak se strefovala do hororových klišé, kdy se postavy chovají naprosto stupidně a sama se těmto hloupým rozhodnutím snažila vyvarovat. Selský zdravý rozum rozhodně nepostrádala.
Takže jo, kniha mě bavila, rychle ubíhala, dobře se četla a pro člověka, který úplně nevyhledává děsivé knihy, ale chce sem tam zkusit něco nového, je Darcy skvělá volba, protože píše pro masy lidí a rozhodně asi necílí na fanoušky Kinga.
Taky se jedná o moji první hororovou knihu.
A vyplatilo se !
Kniha svižná, nenáročná, málo postav, žádné psychologické a propracované děje, ale přesto hodně zajímavý příběh.
Díky jednoduchosti a mladé hlavní hrdince vhodné i pro nějaké teenegery - pokud ještě čtou :-)
Asi jsem našla další oblíbenou autorku. Duchařina, paranormální jevy, nebezpečí nejen pro hlavní postavu, takové to lehké mrazení, ale ne od začátku, pomalu se k tomu dostáváte, až se začne ukazovat zlo, se kterým je třeba bojovat. A jelikož to končí dobře, bylo by to fajn čtení pro puberťačky. Když si vzpomenu na čtení Drákuly ve stanu při baterce ... tak nějak.
Kniha mě naprosto uchvátila. Jedná se o můj první hororový žánr, který jsem kdy četla, a musím se přiznat, že jsem se neskutečně bála. Už po pár stránkách jsem se od příběhu nedokázala odtrhnout a knihu jsem doslova zhltla za tři dny. Často mi při čtení bušilo srdce strachem, což je trochu problém, protože si nejraději čtu před spaním a po této knize usnout nebylo vůbec snadné. Příběh je skvěle napsaný, plný napětí a tajemna. I když byla dějová linka místy lehce předvídatelná, vůbec mi to nevadilo. Naopak mě to bavilo až do poslední stránky.
Myslel som si, ze to bude taka lahka bubu literatura s prepacenim skor pre zeny ako pre fandu hororov. Bol som vsak celkom milo prekvapeny. Ako nemylil som sa celkom, ale... DC nepise vysoku literaturu. Nehra sa s psychologiou postav, su len plytke. Je trosku naivne a primitivne definovat hlavnu postavu jedinou spomienkou na akysi zahmleny utek z domu s matkou. Ja si napr. z detstva nepamatam ani prd. :)
Skratka mame strasidelny dom, naznaky, napinave momenty, budovanie dost hustej atmosfery a je toho dost, nie len ako zlaty klinec programu na konci. Mame bubaka, mame tajomstva z minulosti, mame sceny ako z filmu, a to staci. Aspon mne ano. Pristupoval som s malymi ocakavaniami, a asi aj preto je moje hodnotenie pozitivne. Nevadi. Ako oddychovka a podzaner hororu hountig house story to dobre funguje. Postav je par, DC ich pouziva na posuvanie deja, nie na hlboke analyzy a spomienky ako King. No, a konecne mozem dat jednu knihu do vyzvy bo je tu kocour. Kocur Wolfgang funguje, tak ako kazda spravna macka, ako detektor na duchov, takze je to tiez ok :) Taky young adult horor, urcite zabavnejsie citanie ako Utahovani sroubu, ci Barkerov Hellraiser. Nehra sa to na nic, len vsadza na atmosferu a odvaznu slecnu v nesnazich. Ze je taka blbka, ze neujde, je kanon zanru, bez toho by to nefungovalo, keby si kazdy povedal "serem na to, tu strasi, drem prec". V podstate sa tu stretnete so vsetkymi klisoidnymi scenami z podobnych hororov. Duch sa vam zjavi za plecom v zrkadle, utekate a uz ste skoro doma a chnapnu Vas za nohu, zhasnu sa Vam svetla, hoci ste za elektriku ucty zaplatili. Cely nakup roztratite po lese ako utekate pred lesnym duchom :) Bezne veci, kazdy zazil ci aspon v kine videl.
Jo, poznamka, odkladal som si citanie vzdy az na vecer a noc. Ono to doda atmosfere. Je jesen, horory patria k tomuto obdobiu, uz som si napr. v nedelu znova, ako skoro kazdy rok, pozrel Nosferatu z 1922, to je taky moj ritual.
Jediná část knihy, která byla strašidelná, bylo samotné čtení...
Příběh vypráví o ženě bez sebevědomí, která vy snad "bez váhání" nasadila svůj život za jejího kocoura. Seznámí se se čtyřmi dalšími ženami, které si chtěli jen prohlídnout strašidelný dům a pořád dokola je tam popisováno, že má konečně přítelkyně.
Prvních 100 stránek čtete o tom, jak prochází barák, ale to je tak vše, protože nechce znesvětit svoji zesnulou tetu. Dalsích 100 stránek se snaží něco dozvědět o historii domu, ale vlastně skoro na nic nepříjde.
Až na konci se začne vůbec něco "strašidelného" dít. Uznávám, že posledních 20 stránek bylo to nejlepší, co kniha nabízí...
Na Darcy Coates jsem se dlouho těšila. Série o strašidelných domech? Jen do mě! Původně jsem čekala větší zásah, ale čím víc titulů vycházelo, přibývaly různé recenze a ohlasy. Srazila jsem tedy svá očekávání a přistupovala k tomu s otevřenou myslí, ono to nějak dopadne. A musím říct, že je to příjemný průměr. V e-verzi se první díl této série dal schroustnout během chvíle a bylo to příjemně mrazivé odpočinkové čtení. Chystám se pokrčovat v sérii a jsem zvědavá, jestli se autorka ve svém psaní někam posune :)
Druhá moje audio knížka od paní autorky, bohužel to nebylo tak dobré jak jse očekával čekal jsem mrazivý horor bohužel se tak nestalo. knížka kořist se mi líbila víc.
Už delší dobu mám tuto audioknihu staženou a konečně jsem se k ní dostala. Od autorky jsem již četla jinou knihu z této série "Strašidelné domy" a bohužel jsem z toho nadšená moc nebyla - proto jsem neměla žádná velká očekávání. Přednes byl skvělý, do příběhu mě to vtáhlo hned po pár minutách a hudba skvěle podtrhovala atmosféru. Co mě ale už od začátku zarazilo bylo, že kapitoly nebyly očíslované, a tak jsem si je nejdříve musela seřadit. Adrienne byla skvělá postava a jejího kocoura jsem si hodně oblíbila. Příběh byl ale celkem dost předvídatelný, už před polovinou jsem věděla, kdo je ta oživlá mrtvola. Konečné vysvětlení bylo trošku přitažené za vlasy, ale jinak to byl průměrný příběh, který mě zabavil na pár dní.
Dostal jsem chuť na nějakou tu duchařinu a po dlouhém pátrání jsem se dostal k této docela slušně hodnocené autorce a bez větších očekávání jsem se pustil do rozkrývání záhady sídla Ashburnů. Naštěstí jsem nedostal vylouhovanou verzi "děsivých" jednohubek ze série Stopy Hrůzy, autorka je rozhodně daleko nadanější a popisné i atmosférické party zvládá povedeně, o třídu až dvě lépe než některá esa z výše zmíněné edice. Kolem a dokola to nakonec bylo docela povedené, sice možná určené spíše pro mladší ročníky, ale autorka si dokázala udržet mou pozornost a zvědavost až do konce, solidní průměr - 60 %
Darcy Coates jsem měl tu čest poznat skrze čtyřdílný cyklus Černá zima z kterého se vylouplo solidní postapo s jen jedinou iritací a to romantickou linkou která je vlastně v celé serii stěžejní,ale což už nějak jsem to překousl. Zde u této prvotiny šlo vidět že spisovatelka teprve začíná,ale i tak alespoň si to drželo slibovanou hororovou notu,kde ano horor skutečně má být pozvolný a budovat atmosféru a nééé nemá se hned snažit v prvních dvaceti stránkách šokovat že je tam frajer rozsekanej mačetou,ženská znásilněna a nemluvně snědeno:to fakt horor není.Jelikož je knížka v celku tenká tak se mi líbilo že se spisovatelka snažila budovat nejen atmosféru kolem domu Ashburnů,ale byla tam i snaha nahodit vibe ospalého maloměstečka kde se všichni znají a tvoří komunitu.Kniha pak následně nabírá spád(tak jak by jste to od hororu někde kolem půlky čekali)a směřuje až k celkem napínavému konci a rozuzlení celé zápletky,která nutno podotknout dává hlavu i patu alespoň co se hororu s nadpřirozenem týče. A rada pro ty co by někdy šli bydlet do strašidelně vypadajícího domu:pořiďte si psa a ne arogantního tvora jménem kočka i když Wolf se nakonec alespoň trochu vybarví :D Lepší tři hvězdy protože je to dobrá kniha a pro všechny škarohlídy JE TO JEJÍ PRVOTINA, ale v hlavě mi to jako horor neuvízne narozdíl například knihy pana Kariky:Strach a Trhlina :) .Možná dám i šanci nějakému lépe hodnocenému dílu této serie
Tuhle knihu mám doma už delší dobu. Nejprve jsem ji nacpala mámě, která naznala, že to nebylo zas tak úžasné, ale prý se to četlo dobře. Já musím říct, že mě překvapilo, jak mě to nakonec bavilo. Nejprve jsem byla trochu otrávená z hlavní hrdinky, ale jak se příběh začal rozjíždět změnilo se to. Knihu jsem si užila a dost pravděpodobně nebude tou jedinou od této autorky.
Poslouchala jsem audioknihu. Líbilo se mi, jak to bylo načtené, trochu i strašidelné. Zklamalo mě vysvětlení, na kterém si autorka nedala vůbec záležet. Takový béčkový horor.
(SPOILER) Jsem moc ráda, že i přes veškerý HYPE kolem Darcy Coates jsem si knihu nekoupila a přišla k ní úplně náhodou zadarmo v audioformě. Ale i u té mě hned během prvních několika minut začala paní Fixová svým hlasitým nadechováním tak rozčilovat, že se můj požitek z příběhu ještě zhoršil. Naivní ustrašená holčina, které se stane tolik zvláštních věcí najednou... Mrtvola lezoucí z hrobu byla jasná už od začátku, kdy se poprvé projevila. Asi si hororový příběh představuji trochu jinak. Spíš bych to doporučila teenage čtenářům, než dospělým. Pro mě to bylo vše až moc předvídatelné a prvoplánové. Vezmu starý barák, dám do něj strašidlo, nějakou dobrou sílu na oplátku a laxní kočku a děj se co děj. Žádná hitparáda... Ale na služebních cestách mě nějakou chvíli zabavilo.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Já té Darcy prostě nedám pokoj. Po průměrné Kořisti se vrhám i na její slavnou duchařskou sérii. Tak jaké to je?
Upřímně musím přiznat, že tentokrát mě kniha bavila o něco víc. Hrůza, která obchází sídlo Ashburnů, je předestřena slibně, je to napínavé, hlavní postava mi tentokrát sedla (na rozdíl od postav vedlejších) a tak nad některými nelogickými a nedotaženými minelami mhouřím oko.
Opět jde o dílo určené spíše mladšímu čtenáři, hloubku a poselství v ní nenaleznete ani s balíkem kostelních svící. Ovšem pokud si ty svíce rozestavíte do pentagramu a o půlnoci se uprostřed něj při svitu skomírajících plamínků do knihy ponoříte, možná vás postupem času přepadne neodbytné nutkání se otočit a zjistit, jestli to zrcadlo za vašimi zády je opravdu přikryté starým prostěradlem...