Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
< 4. díl >
Když jejich matka po havárii skončí v nemocnici v kómatu, Tara s bratrem Kylem jdou bydlet k prarodičům, které nikdy předtím neviděli. May a Peter Folcroftovi se zpočátku zdají být vřelí a okouzlující a jejich velký dům, schovaný v horách na kraji lesa, působí idylicky. Do té doby, než se začnou dít divné věci. Poté, co bouřka přeruší telefonní vedení, se i May začne chovat podezřele. Tara s Kylem se snaží předstírat, že se svými prarodiči tvoří spokojenou rodinku, ale zdánlivě prázdný deník spolu s jednou ze zamčených místností odhalí stopy vedoucí k pátrání po neodpustitelných lžích a tajemstvích, které se k příběhu rodiny Folcroftových vážou. A duchové začínají být neklidní...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , FobosOriginální název:
The Folcroft Ghosts, 2017
více info...
Přidat komentář
Nerada hodnotím knihy od Darcy, protože jsou tak specifické svým žánrem. Já mám duchařiny ráda a tyto knihy beru jako oddechové čtení, když potřebuji změnu. Kdo nemá rád nadpřirozeno, kdo se nerad bojí, a kdo řeší každý detail, který nemusí dávat smysl, tak ať Darcy nečte. Nikdo jí ale nemůže upřít, že všechny její knihy jsou čtivé a poutavě psané. Folcrofty jsem začala dnes dopoledne a i s přestávkami jsem je už odpoledne měla dočtené.
Líbilo se mi, že postupně se děly věci, které přestávaly dávat smysl. Všechno působí zcela idylicky - hodná a laskavá babička May, která vám každé ráno připraví k snídani hostinu a dědeček Peter, který tráví většinu svého času na zahradě. Děti jsou doslova hozeny do jámy lvové, protože o svých prarodičích nic nevěděli, ale zároveň nemají na vybranou, protože nikoho jiného nemají. Bylo zajímavé sledovat, jak jednou pochybuje Tara, pak zas Kyle a vždy se snažili najít nějaké logické vysvětlení. Jenže, co když neexistuje?
Po dlouhé době se mi překvapivě i líbil konec, kdy se vše vybarvilo a mělo to spád. Veškerá propletená minulost rodiny Folcroftových se mi líbila a klobouk dolů. Lehce napínavý příběh, který si rozhodně ještě někdy přečtu.
Rychle odsýpající hororová pohádka spíše pro náctileté. (Dětští hrdinové se na konci chovali, jako kdyby to zažívali každý týden :-D ) Ale jo, ze všech předešlých knih, které jsem od D. Coates četla se mi tato líbila asi nejvíc.
Knihy tohoto typu nečtu, tato autorka je ale výjimkou - její styl psaní se mi velmi líbí, nápady také, příjemné rychlé čtení, jsem spokojena, těším se na další knihu a doporučuji!
Keďže sa blíži Halloween chcelo to prečítať niečo iné...
Kým je mama Tary a Kyle v kóme v nemocnici súrodenci idú bývať k prarodičom..Zo začiatku sa im javia ako veľmi milý... Starajú sa o nich. Ale v dome sa dejú čudné veci a ich prarodičia ukrývajú desivé tajomstvá...
Darcy píše zaujímavo a spočiatku sa mi to zdalo ako nejaký Fantasy román...ku koncu knihy som už tušila o čo ide... Áno už podľa názvu ide o duchárinu... a statočnosť dvoch súrodencov... Veríte v duchov? Ak áno presvedčíte sa , že duchovia občas vedia byť nápomocný...
Ale v tom dome by som nestrávila ani minútu.. Poďme sa príjemne báť...
Čtivé, ale zázraky se nekonají. Ze série strašidelných domů (přesněji prvních 4 z nich) je tato kniha nejméně děsivá. Jazyk je zde jednoduchý a příběh je napsaný takovým stylem, díky kterému i původně zamýšlená děsivá událost vyznívá pohodově. Dětští hrdinové jsou sympatičtí, ale i díky tomu se dá očekávat, že všechno nakonec dobře dopadne.
Oproti předchozím knihám (Duch domu Ashburnů, Tajemství sídla C.M. a Přízraky domu C.), byla tato kniha "čajíčkem".
Zábava na dva večery, vhodná spíš pro mladší čtenáře.
Děj je z pohledu dětí, takže strachu a děsu zde mnoho není, zápletka nenáročná, přesto tvořila rovnoměrný průběh.
O tomto dílu musím říct, že je pro mě jednoznačně nejslabším dílem z celé série.
Sourozenci Tara a Kyle žijí s matkou, která má vážnou autonehodu a skončí v nemocnici. O děti se nemá kdo postarat a tak se ocitnou u babičky May a dědy Petera.
Babička je jako z pohádky, zahrne děti dárky, pozorností a splní jim všechna přání... Jenže přijde bouřka a oni se nikam nemohou dovolat. Ve městě je nepustí z dohledu. Mobily jsou schované. A do toho všeho začíná Tara vidět duchy a Kyle má dojem, že nic není takové, jak se zdá a jak se babička s dědou tváří.
Je opravdu pobyt u milující babičky a trošku nabručeného dědy terno?
Vezměte knížku a za pár hodin budete mít jasno :)
Kniha mě velmi příjemně překvapila. Četla jsem od autorky již Craven Manor, ale tenhle díl mě bavil víc. Ač jsem původně trochu čekala, že se bude jednat o knižní "kopírku " příběhu z filmu "The Visit", podobnosti tam sice patrné byly, ale od první strany mě kniha bavila, četla se skvěle a musela jsem si ji šetřit, abych ji neměla přečtenou během jednoho večera. Za zmínku opět stojí krásné přebaly knih. Těším se na další díl :)
Přečteno za jeden den.
Trochu přitažené za vlasy, ale i tak jsem se docela bavila. Začetla jsem se a nemohla přestat, protože mě zajímalo, co chtějí duchové rodiny Folcroftů po své živé rodině. A v čem je ten háček.
Ale na to, že zde měly hlavní roly děti, tak to nebylo tak strašidelné, jak bych čekala.
Ale jinak další fajn oddechová hororovina. :)
Taková jednohubková záležitost na jeden večer. Já vím, jsem rozmazlená Kingem, ale stejně jsem čekala něco víc. Promrhaný potenciál, v rukou někoho jiného a s větším obsahem by to mohl být super námět. Ale takhle...Reakce dětí jsou úplně mimo, nějaké strašidelné prvky se nekonají. Zjevení nějaké duchařské entity je popsáno zhruba stejně, jako když na scénu přijde do pokoje kočka. Žádný level děsivosti, možná jen snaha určitou částí šokovat, ale i ta snaha se ztrácí v tom, jak špatný je zbytek...
Možná bych i dala tři hvězdy, ale dávám dvě proto, že mě štve ten potenciál, co to mělo a jak s ním bylo naloženo.
Kniha na jedno odpoledne, od které nemůžete nic moc čekat. Od autorky jsem četla první knihu a byla taková nijaká. Tuto bych nečetla, kdybych ji neměla ve výzvě. Kniha byla stavěná na stejně jednoduchém příběhu a stejně jednoduché češtině.
Četla se sama, když přeskakujete řádky, tak se také nic nestane, protože se v knize vlastně nic moc neděje. Strašidelné? Ani trochu.
Nebyla to katastrofa, takže za mě průměr, lehce podprůměr, ale zase tak strašné, abych dala 2 hvězdičky to nebylo.
Od autorky další knihy číst pravděpodobně nebudu.
Za mne příjemná oddychovka, má to být sice "děsivá" kniha, ale mne se četla příjemně. Asi mi zrovna sedla do noty.
Kniha se čte svižně, taková oddechovka, člověk od toho nesmí moc čekat a určitě na tom není ani nic strašidelného, pro mě průměr
U knížek Darcy Coates se prostě neumím bát, ač to jsou horory, mně děsivé vůbec nepřipadají. Pro mě to jsou strašidelné pohádky na dobrou noc. :D Ale skvělé pohádky! :) Knížka opět jak přes kopírák stejně jako ty předešlé, ale mně to vůbec nevadilo, strašidelné domy jsou mé oblíbené téma, které si klidně přečtu ještě stokrát. :D
Tak co mám napsat, když od stránky 5 do 194 (Kde knížka reálně začíná a končí) to byla naprostá kur.a dokonalost. 5/5
Tak ještě, že to bylo tak krátké, protože to bylo celkem zklamání. Těšila jsem se na příběh, kde hlavní aktéři měly být děti, ale bylo to slabé.
Musím uznat, že mě Craven Manor bavil o dost víc. Knížka by si určitě zasloužila pár stánek naívc, rodinné tajemství tu tedy bylo odhalené moc brzy. Ale opět se autorce podařilo vytvořit mrazivou temnou atmosféru.
Štítky knihy
horory duchové a přízraky strašidelné domy strašidelné příběhy
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Kdysi jsem četla první dva díly z této série, a když jsem v knihovně viděla tento, říkala jsem si, že dám autorce další šanci. Brzy mi ale došlo, že nejsem cílová skupina.
Nepatřím totiž mezi náctileté (už dlouho ne, bohužel). Hlavními postavami byly dvě děti - 15letá Tara a 12letý Kyle - a celý příběh vlastně nejvíc ocení jejich vrstevníci. Už jen začátek ve mně vyvolal pochybnosti - copak by si někdo tak snadno nechal vzít mobil? V dnešní době? Mobil, to není jen signál na volání a internet, máme na něm hry, fotky, staré zprávy, které si můžeme přečíst pro povzbuzení. A podobných záseků bylo... zkrátka nemálo. Nicméně čtivost a napětí nelze upřít.
V 90. letech vycházely pro hororu chtivé teenagery knihy (spíš sešitky) z edice Stopy hrůzy. I v nich byli hlavními hrdiny školáci a musím říct, že taková Posedlá nebo Neznámá v zrcadle byly propracovanější a děsivější.