Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
< 4. díl >
Když jejich matka po havárii skončí v nemocnici v kómatu, Tara s bratrem Kylem jdou bydlet k prarodičům, které nikdy předtím neviděli. May a Peter Folcroftovi se zpočátku zdají být vřelí a okouzlující a jejich velký dům, schovaný v horách na kraji lesa, působí idylicky. Do té doby, než se začnou dít divné věci. Poté, co bouřka přeruší telefonní vedení, se i May začne chovat podezřele. Tara s Kylem se snaží předstírat, že se svými prarodiči tvoří spokojenou rodinku, ale zdánlivě prázdný deník spolu s jednou ze zamčených místností odhalí stopy vedoucí k pátrání po neodpustitelných lžích a tajemstvích, které se k příběhu rodiny Folcroftových vážou. A duchové začínají být neklidní...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , FobosOriginální název:
The Folcroft Ghosts, 2017
více info...
Přidat komentář
Úplně jsem před sebou viděla děj hororu The visit. Hodně podobné!!!Knížka se mi skvěle četla, jak u Darcy je zvykem. Příběh byl dobrý. Její knížky se mi líbí.
No na knížku jsem četla spoustu kladných recenzí, tak jsem se do ní díky tomu pustila... Ale asi jsem náročná... Upřímně, vůbec mi to jako horor nepřišlo... Četla se fajn (za dva dny přečteno), ale žádný WOW efekt, na který jsem pořád čekala, se nedostavil... Škoda... Ještě zkusím Kořist od této autorky, tak třeba...
Variace na Perníkovou chaloupku pro odrostlejší čtenáře. Jeden z nejslabších příběhů Darcy Coates, osobně bych jej zařadila do kategorie pro čtenáře od 10 do 15 let. Pokud by Darcy neměla známé jméno, pochybuju, že by tento výtvor vůbec našel vydavatele. Sloh je velmi prostý a připomíná především literaturu pro dětské čtenáře (možná chtěla Darcy psát původně o upírech, opakované olizování a kousání se do rtů je v této knížce tak četné, až je hororové, podle mého názoru je to zřejmě nejstrašidelnější část vypravování :) Jedná se opravdu o velmi oddechovou četbu, nic víc nečekejte. P. S. Darcy píše brakovku první třídy, proč ji vůbec čtu? Připomíná Stopy hrůzy, populární četbu v dobách mého dětství. Ovšem ty tehdy vycházely jako kapesní paperback za pár korun. A obávám se, že kvalitativně bývaly některé příběhy mnohem propracovanější než čtivo od Darcy Coates :)
Nenáročný duchařský příběh na jedno odpoledne. Sourozenci se po nehodě rodičů uchýlí ke svým prarodičům, které dosud neznali a jejichž velký dům stojí na opuštěném místě v horách. Přívětivost prostředí se brzy promění v tísnivý a zlověstný pocit, že zde není něco v pořádku.
Autorka si drží svůj standard. Za použití obvyklých rekvizit tohoto žánru (bouře, výpadek elektřiny, zamčený pokoj, ...) se jí opět podařilo vytvořit tu správnou, tíživou atmosféru slibující působení podivných entit.
Dobré oddechové čtení.
Pro mě je to první knížka od autorky, kterou jsem dočetla. Chytila a pohltila mě hned na prvních stránkách a já se od ní nemohla odtrhnout. Děj ubíhá rychle, samotný příběh se neodehrává ani týden. Jedná se o horor, ačkoli mě úplně strašidelná nepřišla (teda až na pár míst) Kyle i Tara byli moc sympatičtí, i když mi Kyle přišel na svůj věk až moc chytrý.
Nemám nic proti krátkým knihám, naopak, ale musí být dobře napsané. A tohle bohužel dobře napsané nebylo. Autorka na začátku vybudovala dobrou atmosféru, ale pak absolutně nevěděla,jak s ní naložit a jak to celé uzavřít, takže byl konec zmatený, uspěchaný a zbytečný. S hororem tato kniha má opravdu pramálo společného.
Další skvělý duchařský kousek. Kniha se četla velice rychle, za jeden den máte hotovo, ale příběh je čtivý a hlavně je každý díl trochu jiný. Takže se nemůžes stát, že budou příběhy podobné. Zatím mě tato série moc baví.
Jednohubka, která nebyla tak strašidelná jako Tajemství sídla Craven Manor. Já, coby nezkušená se žánrem horory, jsem se vážně u Craven Manor bála. Pro někoho jsou knihy Darcy Coates spíše pohádkou, ale já jsem strašpytel. Mně stačí málo. Tady jsem se ale nebála. Možná to bude i tím, že jsem knihu četla za denního světla. Tenkrát jsem Craven Manor četla v noci.
Kniha je vážně jen takovou jednohubkou. Má jen 194 stran, ale bohatě to stačilo. Krásné zhotovení knihy. Určitě si přečtu další autorčiny knihy. Doma mám již Kořist, což je sice neduchařina, ale čtenáři si ji chválí.
Pěkný díl. Opět... kniha psaná neuvěřitelně poutavě. Odtrhnout se prostě nešlo! O napětí, co bude dál nebylo nouze. O překvapení a šok z toho, co se všechno stalo a stane taky ne. Nechyběly ani takové menší záhady. Celou knihu mi hlavou běželo spoust otázek.
Jen mě mrzelo, že je kniha tak krátká, kdyby autorka prodloužila konec, tak by potom nepůsobil tak useknutě a nepůsobil by dojmem, že to autorka chtěla rychle ukončit. Na mě to tak působilo. Ale co se mi v knize opravdu líbilo, jak spolu sourozenci drželi. Starali se jeden o druhého, nedali na sebe dopustit... to jsem opravdu ocenila. Teď se těším na další díl.
Hned na začátku mě zarazilo, že je kniha tak krátká, ale ono to asi ve finále stačilo. Kdybych to četla jako dítě, tak asi pecka, ale jako dospělou mě to až tak nezaujalo. Mám duchařiny moc ráda, ale tohle bylo takové sušší a okoukané, napětí se stupňovalo jen pomalu. Nějak mě to zkrátka nedokázalo vtáhnout. Celkově jsem si všimla, že autorka staví své příběhy na notoricky zažitém klišé.
k tomuto titulu jsme se dostal jako ke třetímu z knih o strašidelných domech (ostatní jsem měl v podobě audioknihy) a zatím mi přišel nejslabší, ale tím nesnižuji jeho kvalitu.
Kniha je čtivá a děj se příjemně vtírá do mysli, takže večerní četba je strašidelná a s trochou představivosti se i váš pokoj promění ve Folcroftovo sídlo.
Doporučuji číst za deště až bouřky v pozdních hodinách
Autorka píše velmi čtivě. Líbí se mi popisy prostředí, vykreslování daného místa, představa, jak hlavní postavy přijedou a prozkoumávají tajemný dům a okolí. Takový nenásilný příběh, oddechovka na letní dny, když se chcete trochu bát a ucítit mráz na zádech. Viděla jsem dost podobnost s filmem The Visit.
Velkým plusem u Darcy je čtivost. Jednoduchost s jakou svá díla píše, Vám dovolí proplout příběhem bez přemlouvání. A přesto, že třetí Strašidelný dům je za mne nejslabší, jako duchařská jednohubka s povinným klišé zafungoval.
Autorčin styl je dost jednoduchý až naivní. Kniha je pro nenáročné čtenáře, děti by se u ní bát mohly. Není ale špatná. Čte se lehko, nemusí se u ní nijak přemýšlet a jako odpočinková jednohubka je naprosto ideální.
Přečteno jen kvůli čtenářské výzvě a opakovaně zjištěno, že tento druh už nemusím. Ale uznávám, že v nějakých -nácti bych to asi zhltla s jiným vnitřním nastavením. Uznávám, že autorka docela umí udržet napětí a příběh dobře postavit. Vybrala jsem si ji hlavně proto, že měla málo stran. No jo, i takhle se někdy plní ČV!
Hezká duchařina, ale tentokrát na můj vkus moc jednoduchá a krátká :-) ale jako jednohubka to ušlo :-D zajímavá byla historie celé rodiny a trocha šílenství.. :-) Darcy má prostě stále svůj standart :-)
Slabší čtyři hvězdy, přesto se mi tento díl líbil více než dům Marwicků, možná díky pečlivě budované atmosféře.
Při čtení jsem se nemohla ubránit neustálým myšlenkám na hororový film The Visit (2015), jelikož zápletky jsou v hlavní pointě dost podobné... Zajímalo by mě, zda se autorka tímto filmem nechala silně inspirovat. Dětští hrdinové jsou sympatickými průvodci příběhem a celkově se opět jedná o oddechové čtení, které však velmi svižně uteče.
Co se týče duchů, nevadilo mi, že knížka téměř zcela postrádá okaté demonstrace jejich přítomnosti v domě, protože jsem si při čtení daleko více připadala, že mě "sledují ze stěn". :)
Moje třetí řada knihy od Darsy Coates. Nebyla až tak napínavá jak dvě předchozí, ale stále si udržovala vysoký standart. Je čtivá měl jsem ji za dva dny přečtenou. Napínavých momentů tam bylo trošku mín, ale stále můžu s klidným srdcem doporučit.
Tohle bylo moje čtvrté setkání se strašidelnými domy a musím říct, že u tohoto dílu jsem se nebála skoro vůbec. Knihu bych ani neřadila do hororu, spíš do psycho thrilleru. Opět to bylo ale velmi čtivé dílko a oproti jiným dílům zde byl poměrně uvěřitelný konec.
Štítky knihy
horory duchové a přízraky strašidelné domy strašidelné příběhy
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
No... paní Folcroftová je jiná babička :D
Na rozdíl od jiných knížek této autorky jsem se během čtení ani moc nebál, ale zato finální zápletka mi přišla hodně zajímavá. Přečetl jsem od ní skoro všechno, a u ostatních knih to bylo právě naopak.
Zrovna u téhle bych uvítal možná trošku více stránek, malinko rozvést ten psychický teror, kterým si Tara s Kylem museli projít, ta rodinná tajemství byla na můj vkus odhalena trošku brzy a ledabyle, ale četlo se to pěkně. Nenáročné, jedním dechem, zajímavé. Ale na víc, než 4 hvězdičky prostě kliknout nemohu...