Dům číslo 6
Nela Rywiková
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145883/bmid_dum-cislo-6-wQa-145883.jpg
4
357
357
Novela zavádí čtenáře na periferii města, do polorozpadlého domu schovaného kdesi uprostřed bývalého továrního areálu mezi vysokými pecemi vítkovických železáren. Stejně jako zchátraly, zrezivěly a rozpadly se výrobní haly továrny, sešli také lidé, kteří v domě ještě přežívají. Příběh s detektivní zápletkou popisuje osudy čtyř sousedů, kteří se při hledání zdánlivě nejjednodušší životní cesty dopustí zločinu. Všechny hrdiny spojuje minulost prožitá v kleci fabriky, neschopnost změnit svůj život k lepšímu, neschopnost představit si sebe samé jako strůjce vlastního osudu. Společně tak vegetují mezi panelákovými zdmi, daleko od zraku lidí a zájmu úřadů. Za tichého přihlížení se stávají svědky, a nakonec i aktéry zločinu. Každý, kdo by je chtěl vytrhnout z pohodlí jejich řádu, se pro ně stává nebezpečným. Není nic jednoduššího než se nepohodlného člověka zbavit…... celý text
Přidat komentář
Přesvědčivě napsaná kniha, oddechová, výborně popsané prostředí, kde se příběh odehrává, šikovně vložené skoky zpátky do minulosti...
No teda přiznám se, dlouho se mi do té knihy nechtělo, ale vida - neskutečně jsem autorku podcenila! Dialogy s ostravským slangem, poutavý příběh a velmi čtivé.
Pro člověka jako já, co to prostředí zná a vyrůstal tu, je velmi snadné si představit prostředí, dokonce i osudy postav jsou typické pro náturu okolních obyvatel - nevidí, neslyší, hledí si svého.
Určitě bych doporučila
Na tuhle knížku jen tak snadno nezapomenu. Zajímavý příběh, který je neotřelý. Já vím, že takoví lidé mezi námi žijí. Vím, že mají volební právo. Vím to, ale těžko se mi s tím smiřuje. Ubližovat malé holce takovýmto způsobem je nad mé chápání. Zůstává ve mně pachuť, které se budu špatně zbavovat.
velmi mile prekvapeni, ceska detektivka z oblasti Dolnich Vitkovic, rozpadajici se barak c.6 se sveraznymi obyvately a jeden zmizelej kluk, policajt, ktery se do baraku rovnou nastehuje, aby tomu prisel na kloub, bavilo me to moc, precteno za necele 3 hodiny, na prvotinu velice povedene
Zajímavý příběh s detektivní zápletkou. Popis nájemníků a jejich životů byl dobře propracovaný . Knížha se moc dobře čte. Ostravšina je super, snad i správně , ale to nemůžu posoudit :) Uzavřený konec hodně čtenářů potěší :) Za mě opravdu skvělá knížka .
Za mě výborné! Čtivé a strhující. Autorka čtenáře lapí od první stránky a nemůžete jinak, než to fofrem dočíst :-). Zkrátka skvělé!
Tak na prvotinu výborné, ponurá atmosféra Ostravy vystižená a popsaná dokonale. Ostravština neměla chybu a k tomu naprosto skvělé mikropříběhy ze života figurek přežívajících v domě číslo 6. Zejména příběh Ivetky byl dokonalý a ze života. 5* a není co řešit.
Nečetlo se to špatně, i když občas jsem se v příběhu ztrácela, když paní autorka vyprávěla o minulosti nějakého nájemníka domu. Každopádně nápad na příběh dobrý, zajímavý, navíc z prostředí mého bydliště, za což má u mě autorka plus :) Čtení této knihy bylo pro mě odpočinkem.
Tak mě se kniha líbila moc . Na to, že je to autorčina prvotina, tak klobouk dolů. Dle mého autorka mistrně vykreslila charaktery postav a skvěle popsala bezútěšné prostředí ostravské periferie. Vystihla i atmosféru této bohem zapomenuté končiny. Doporučuji .
Reklama jak prase, upoutávky ..... totální zklamání. Detektivka má být detektivka, tohle je plytké popisování života v domech. Co je na tom zvláštního?
Průměrná detektivka, odlehčený styl. Obyvatelé domu se spikli proti novým nájemníkům a naložili s nimi podle svého. Na závěr ženská intuice opět nezklamala a díky ní došlo k vyřešení případu.
Nadějná prvotina. Pokud se autorka poučí z chyb, které tady z nezkušenosti udělala, nevidím důvod, proč by si její knihy nemohly najít své čtenáře. Ani vstup do "vysoké" literatury nepovažuji za docela nemožný, vždyť již v této knize se objevily jisté směrové tendence. Autorce moc fandím a těším se na její další knihu.
Možná i proto že bydlím kousek od Ostravy dokážu se vžít do děje této knihy. Poutavě psaná kniha (sice je v ní pár nesrovnalostí), ale kdo by to autorce v její prvotině neodpustil. Kniha se líbila i mému příteli, který z Ostravy pochází tak si dokázal živě představit místo, kde dotyčný barák (v knize) stál. Zchátralé prostředí, lidi z nižší sociální třídy to vše bylo perfektně popsáno. Taky mi přijde že kniha kdyby nebyla psána jako detektivka by měla stejný možná i větší úspěch. Ale to už není tak důležité. Ten šedý popílek v Ostravě neměl chybu. Vždycky je a bude že v Ostravě byl popel černý. Ostrava je skoro celá poddolovaná, horníci bez práce a sociální úroveň o hodně klesla. Moravskoslezský kraj je na tom v poslední době o dost špatněji než byl před lety. Co s tím? My jako obyčejní občané to prostě nevyřešíme! :o(
Velmi milé čtenářské překvapení, detektivní příběh z ostravska je čtivý a uvěřitelný. Myslím, že plný počet si autorka zaslouží a její další knihu si ráda přečtu.
Čtivá a zajímavá kniha, autorka-debutantka se občas sice dopustila nějakých těch klišé, které čtenář prostě nemůže nevidět, na druhou stranu si zase na nic nehraje a nevymýšlí zbytečné zamotanosti a vedlejší linky. Sympatický hrdina, zajímavé prostředí, dialogy v ostravském nářečí. Závěrečné vygradování děje bych označila za nejlepší část knihy, tam jsem byla příjemně překvapená.
Poutavé, zajímavé ... Autorka píše stylem, který mě zaujal. Skvěle dokáže popsat atmosféru místa i různorodé lidské povahy. Těším se na další její knížku *
Když chce někdo psát detektivku, měl by napsat detektivku. Tohle mělo ambice stát se vysokou literaturou. Tak proč detektivka? Kvůli prodejnosti? Celek je zvláštní, ani ryba ani rak.
Dům číslo 6
Po dlouhé době se mi dostala do rukou kniha současného českého autora, přesněji autorky. Svoji originalitou a úžasnou schopností zachytit atmosféru, byla kniha přečtena téměř jedním dechem. Kriminální děj, jenž se odehrává na temném místě, tj. v bývalé industriální části města, kde zmar a beznaděj čpí na každém kroku a kde obyvatelé jednoho domu dobrovolně kapitulovali nad životem, mne uchvátil. Ač jde o příběh depresivní, neuvrhne Vás do ní, ba naopak. Naděje přece umírá poslední :).