Dům na kopci

01.09.2015

Má očekávání byla trochu jiná, přesto se mi příběh ve výsledku líbil, ale byl na můj vkus příliš krátký. Spíše se jedná o jakousi psychologickou novelu s hororovými prvky ironizující žánr gotického románu. Zajímavý je popis "pouta" mezi domem a hlavní hrdinkou. Knížka ve mne i po 14 dnech od přečtení zanechává pocit znejistění, zda jsem ji správně přečetla a pochopila.

30.08.2015

Knížku jsem si chtěla přečíst, protože Shirley Jackson inspirovala mého nejoblíbenějšího autora Stephena Kinga. Musím bohužel říct, že mě zklamala. Již níže zmiňovaná věta z doslovu "Některé strašidelné příběhy ve vás vyvolají jedno či dvě zamrazení, ale jinak nabízejí poklidnou četbu. Dům Na Kopci vyvolává vleklou, lepkavou hrůzu.", mě hodně překvapila, protože já se nebála ani jednou a to se vyděsím docela snadno. Další knížky od autorky už asi zkoušet nebudu.

25.08.2015

V doslovu knihy se píše: "Některé strašidelné příběhy ve vás vyvolají jedno či dvě zamrazení, ale jinak nabízejí poklidnou četbu. Dům Na Kopci vyvolává vleklou, lepkavou hrůzu."

Bohužel musím konstatovat, že u mě to bylo právě naopak. Našlo se pár situací, kdy mě opravdu běhal mráz po zádech, ale jinak se příběh odvíjel celkem klidně. Námět byl zajímavý, ale nijak zvlášť mě neoslovil, takže na to brzy po přečtení zapomenu. Ani žádný z hrdinů se mi nijak moc nezalíbil.

25.08.2015

Za poslední dobu už druhá kniha (spolu s Mysteriem tremendem), kterou jsem dočetla a vůbec nevím, co si o ní myslet...
Začátek se mi moc líbil a těšila jsem se, co přijde, protože dle anotace by to měla být kniha přesně pro mě. Musím se však přiznat, že ani jedna z postav mi nebyla sympatická a vadilo mi, že se jednalo o dospělé lidi a přesto se všichni bez výjimky chovali jako puberťáci na dětském táboře. U "strašidelných" scén mě vyloženě rušilo, že když se už už mělo něco stát, aktéři se např. začali smát nebo něco podobného...O doslovu taky nevím, co si myslet. Přišel mi spíše nadbytečný, protože já celkově "rozbory" děl moc nemusím (navíc se absolutně neshodoval s mým názorem)...
No, tenhle prazvláštní komentář asi tak nějak vystihuje mé prazvláštní dojmy z knihy...

15.08.2015

Jeden ze stěžejních a základních kamenů mrazivých příběhů o strašidelných domech známé a oceňované autorky, od níž jsme si v češtině mohli doposud přečíst jen pár (ale skvělých) povídek, se konečně dostal i k nám. A možná se chce trošku říci, že se zbytečným a knize škodícím zpožděním. Dnešního mnoha podobnými příběhy (nejednou inspirovanými právě tímto románem) namlsaného čtenáře totiž může přes půlstoletí starý příběh trochu zklamat. Ale jen zdánlivě. Hrůza je v tomto příběhu opravdu plíživá, nejasná a ukrývající se, nedočkáme se žádného explicitního strachu, lekacích scén ani otevřených bubu projevů. Což může vadit. Mě to naopak, společně se silnou civilností jak postav, tak příběhu, hodně strhlo. A ten trošku netypický (a zcela jistě neočekávaný) konec, tak mnohoznačný, mnohavýznamový a stejně mrazivý a nejistý, jako celý příběh před ním... Jsem za překlad hrozně moc rád. Kniha mi udělala velkou radost. Pochválit musím i grafické zpracování knihy, ta kombinace oranžové a černé je výborná, i temné ilustrace a snad až na dvě výjimky absenci překlepů, což v nové knize už je skoro zázrak. Prostě po všech směrech skvělá práce. Tenhle překlad si zasloužila jak samotná autorka, tak i její (za kterého se počítám) čeští horroroví fanoušci.

30.07.2015

Na tuto knihu jsem se těšila dlouho předtím než vyšla, protože hororů vychází málo, ale nevím jestli se to dá nazývat úplně hororem, je to spíš taková lehká psychologická duchařina. A jak jsem se dočetla v doslovu tak hlavní postava Eleanor si vše co se jí v "Hill Housu" dělo možná tak nějak vsugerovala a představovala, za přečtení to ale stálo.