Dům na kopci
Shirley Jackson
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485573/bmid_dum-na-kopci-8wR-485573.jpg
3
409
409
Do starého domu zvaného Hill House přijíždí čtveřice pátračů: odborník v okultních vědách doktor Montague, jeho asistentka Theodora, dědic domu Luke a také mladá dívka jménem Eleanor, o níž se téměř nic neví. Společně se rozhodnou přijít na kloub podivným úkazům, jimiž je dům proslulý. Ten však má s těmito nebohými tvory své vlastní plány. Oldschoolová hororová klasika patří k nejznámějším dílům Shirley Jacksonové. Na tento román se odvolávají i takové hvězdy temných žánrů, jako jsou Neil Gaiman nebo Stephen King. Už několikrát se o jeho adaptaci pokusili filmaři, ale vystihnout obrazem hrůzu, jak ji slovně vylíčila autorka, se jim většinou nedaří.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
The Haunting of Hill House, 1959
více info...
Přidat komentář
Tak toto jsem asi nepochopila. Jako horor mně to vůbec nepřišlo, naopak jsem měla pocit, že šlo spíše o psychothriller. Všechny postavy mi byly silně nesympatické.
Upřímně- nechápu jak z tohoto mohl Netflix udělat tak dobrej serial. Jako ano, počítala jsem, že to bude jiné a tak jsem od začátku vyhýbala srovnání se seriálem. A udělěla jsem dobře, protože seriál si z knihy bere jen jména postav jinak nic. Dokonce úplně změní jejich příbuzenské vztahy. Takže srovnávat knihu/seriál rozhodně nejde. Ovšem i když se zaměřím jen čistě na knihu, tak je tam spousta věcí, co mi vadilo. Vadilo mi ono "strašení"které za mě osobně bylo opravdu nic moc a navíc takové... prostě divné. Také se mi nelíbily častokrát useknuté kapitoly, kdy to na mě působilo, jako by někdo z knihy vytrhl několik stránek nebo autorce uprostřed kapitoly došla tuha v peru (nebo fantazie). Navíc stejně na mě působil i konec knihy.
O poslední věcí, která mi na knize připadala divná byly charaktery a chování postav. Když vynecháme Eleanor, která se chovala divně již od začátku a během knihy se její chování jen zhoršovalo (a dostala se díky tomu do čela mých nejméně oblíbených knižních postav, protože ta holka byla celou dobu vážně na ranu), tak se všechny ostatní osoby taky ne vždy chovali jak by teoreticky měli a jejich vzorce chování se během knihy neustále měnili. Samozřejmě je možní, že toto byl autorčin záměr, ale mě to zabránilo si jakoukoliv osobu oblíbit a tey s kýmkoliv z nich soucítit.
Tématika strašidelných domů je v hororovém žánru mou nejoblíbenější, ale tady jsem bohužel zklamaná. Neříkám, že potřebuji lekačky na každé stránce, navíc je mi jasné, že kniha z roku 1959 bude napsaná trochu jinak než dnešní horory, ale čekala jsem aspoň něco mrazivého a ono nepřišlo skoro nic. Víc než hororem bych to spíš nazvala psychologickou sondou do jedné ztrápené duše. Jinak je to napsané hezky, autorka píše bezesporu čtivě a třeba ta citace, co tu zmiňuje Finn69, je super, ale to mi nestačí. Dějově velmi slabé. Bohužel jen 3*.
Kniha se nečetla špatně, ale dějově byla velice slabá. Jako horor bych knihu neoznačila, i když se autorka snažila postavit příběh do roviny strachu a hrůzy v některých pasážích knihy.
Knihu jsem četla hlavně kvůli vychvalovaného seriálu na netflixu. Upřímně musím říct, že kniha mě skoro vúbec nebavila. Postavy mi přišly šílené a to jejih chování bylo naprosto divné. Možná jsem ji jen četla v nesprávný okamžik a nebyla jsem na té ,,správné vlně\". Každopádně jsem byla z knihy zklamaná a čekala jsem víc. Tato kniha se bude řadit k velice malému množství vyjímek, kde se mi filmové zpracování líbilo více než kniha. Bohužel za mne 2,5*
Nádherně napsaná gotická stylovka, tohle jsem si vážně užil. Shirley mi utkvěla v paměti kdysi dávno díky skvělé povídce Loterie a tímhle klasickým strašidelným románem si mě definitivně získala.
No uznejte sami, hned první odstavec je okouzlující:
"Žádný živý tvor si nezachová příčetnou mysl, je-li vystaven absolutní skutečnosti. Dokonce i skřivan nebo luční kobylka musí někdy snít. Hill House, sám nepříčetný, se vypínal oproti okolním kopcům a svou temnotu držel uvnitř; stál takto osmdesát let a dalších osmdesát stát může. Uvnitř se stěny tyčily, cihly navazovaly jedna na druhou, podlahy byly pevné a dveře pečlivě zavřené. Ticho se opíralo do dřeva a kamene, a cokoliv tudy kráčelo, kráčelo samo."
A už jste tam.
Bohužel jsem se do knihy nemohla vůbec začíst a trápila jsem se s ní asi dva týdny. Do asi první třetiny se vůbec nic neděje, a i potom je to prostě děsná nuda. Možná ve svojí době to bylo něco nového, ale zdá se mi, že teď to v konkurenci neobstojí. Četla jsem si i doslov, kde byly rozebrány hororové prvky této knihy, ale na mě prostě hororově nepůsobily.
Řeknu na rovinu, že jsem od toho čekala víc.Četlo se to dobře, ale kdybych si jí nečetla při dlouhé cestě vlakem, ale doma. Tak si myslím, že bych se ke čtení trochu nutila. Ještě před knížkou jsem viděla filmovou adaptaci Zámek hrůzy, ale překvapilo mě mnoho zásadních odlišností s knihou(což přímo nesnáším). Film byl super, některé pasáže byly úplně cool, ale nějaký vypadaly jako by je vymyslelo pětiletý dítě. Celkově knížka má určitě nějaký ten potenciál, který tady nedostal dostatek prostoru. Ani postavy mi nějak zvlášt nepřirostly k srdci. spoiler: líbí se mi myšlenka, že to co se dělo v domě, nebylo kvůli zlým duším nebo nějaké neznámé agresivní síle,ale bylo to zrcadlo velmi smutného a pokřiveného vnitřního světa Nell.
Nebudu lhát, místní hodnocení mě pobuřuje. Jako kdyby si každý usmyslel, že knižní horor zkrátka musí být plný prvoplánových lekaček, mrazivý od začátku do konce, neustále plný akce, krve a duchů. The Haunting of Hill House je smutný psychologický horor, ve kterém nadpřirozené a mrazivé události a strašení tvoří pouhou kulisu skutečného děsu - postupného propadu šílenství a rozkladu lidské mysli. Eleanor byla zajímavá a hluboká hrdinka, která strávila celý dospělý život neustálou péčí o nemocnou matku, což z ní udělalo naivního a přecitlivělého člověka, který nikam nepatří, necítí se milován a neumí navazovat vztahy s okolím. Jaká ideální oběť pro dům, který ve svých nepřirozených, temných a pokřivených zdech nabízí hrdince nečekanou útěchu a - domov. Některé scény byly opravdu mrazivé (například držení za ruku), člověk ale musí počítat s tím, že jde o dílo z padesátých let, což se silně odráží v jednání i komunikaci postav (nemohu hodnotit překlad), a také s tím, že sama Eleanor, z jejíhož úhlu je příběh vyprávěn, nevnímá realitu kolem sebe zrovna přesně a spolehlivě. O knize budu ještě dlouho přemýšlet.
Zlákalo mě jméno autorky vynikající povídky Loterie, ovšem tahle kniha mě ničím nepřekvapila. Nejspíš mám přečtených příliš mnoho knih a rovněž shlédnuto dost filmů s podobnou tématikou. Dočetla jsem do konce.
Mám z knihy rozporuplné pocity. Staré domy jsou skvělým příslibem tajemna, pořád jsem čekala, kdy se napětí nakonec dostaví, ale nedočkala jsem. V půlce knížky bylo i pár pasáží, u kterých jsem se skoro musela smát, několik situací bylo opravdu absurdních a komických. Kdyby to byla horká novinka, myslela bych si, že si při psaní autorka něco zobla. Na druhou stranu, když si uvědomím, že kniha je z konce padesátých let, tak jsem schopná mírně přimhouřit oko. Závěr to také trochu napravil.
Jednu hvězdičku z celkového hodnocení ubírám, protože nehledě na to, jaký strašpytel jsem, mi tam přece jenom chybělo trochu více toho "strašidelna". Jinak jsem si ale příběh užila, četlo se to prakticky samo a celková atmosféra knihy se mi moc líbila. 4/5
Úžasný psychologický román. Jediné, co mě rušilo, byla přítomnost doktorovy manželky a komické prvky, které do románu (ať už chtěně či mimovolně) vnesla.
Tyhle knihy asi nejsou pro mě. Mám stejný pocit jako u knihy Dům v růžích - Deník Ellen Rimbauerové. Bohužel to nejsou pocity příjemného mrazení v zádech, ale totální nudy.
Nejde o to, že to není strašidelné, to bych vzhledem k tomu, že kniha pochází z roku 1959, odpustila - holt dnes už nám asi dveře, které se samy zavírají, k pocitu hrůzy nestačí. Jde o to, že tam nějak nebylo co obdivovat, jazyk nic extra, děj takový nezáživný, postavy podivně nesympatické a bez potenciálu, že by si k nim čtenář vytvořil vztah. To platí i o hlavní hrdince, jejíž osud mi byl celou dobu v podstatě ukradený.
Konec to možná trochu zachraňuje, protože podává jakési mlhavě vzdálené vysvětlení a spolu s doslovem nabízí možnost zamyslet se, co se to tam vlastně celou dobu dělo. Mě už se ovšem do hlubšího popřemýšlení nechtělo, neb už tak mě ta kniha okradla o dost času, který mohl být pročten lépe...
Jen co jsem knihu zavřela, tak už jsem téměř nevěděla o čem byla. Velké zklamání. Taková slátanina všeho možného s ne moc povedeným koncem.
Tak tohle je naprosté zklamání. Ta kniha neměla s hororem nic společného, dšj se nijak nehýbal, postavy se chovali nepřirozeně, hlavní hrdinka byla hloupá a dětinská. Závěr knihy byl stejně tak nudní, jako zbytek. Jediné pozitivum spatřuji ve sklatbě vět, protožr se četli příjemně a v rozsahu textu, protože ta nuda aspoň netrvala dlouho.
Ohodnotit tuhle knihu není jen tak. Když jsem si ji pořizovala, bylo to v domnění, že jde o parádní strašidelný příběh, při jehož večerním čtení budu muset mít všechna světla v domě rozsvícená, a strachy nepůjdu ani na záchod. To jsem se tedy parádně sekla, nebála jsem se. Ale přesto ve mě kniha jeden silný dojem vyvovala, a to sice odpor ke stavbě jménem Hill House. Popis se autorce doopravdy vyvedl, jako kdybych v tom domě byla. Hlavní postava byla zvolena dozajista výborně, hodně se mi zamlouvalo, jak si Shirley Jackson poradila s její povahou a myšlenkami, které začal dům ovládat. Také se mi líbilo, že si vlastně někde v hlavě uvědomovala, že za to může Hill House, jen si to odmítala připustit. Nicméně absenci strašidelné atmosféry, na kterou jsem se těšila, autorce neodpustím, a nebýt toho, jak to celé dopadlo, na víc jak na dvě a půl hvězdy by to opravdu nebylo. Takový lepší průměr.
Za mě dost slušná klasika. Přečetla jsem dřív než jsem shlédla seriál The Haunting of Hill House a to bylo dobře, pro pochopení některých návazností.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura horory duchové a přízraky strašidelné domy zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2015 |  Dům na kopci |
| 2022 | Loterie a jiné povídky |
| 2023 | Sluneční hodiny |
Dom na kopci má všetko, čo sa na strašidelný dom patrí: krvavú históriu (aj keď nie extrémne krvavú) a architektonické podivnosti. To však neplatí o príbehu. Príbeh sa nezačínal zle, alebo skôr nezačínal by sa zle, keby po pomalom rozbehu a načrtnutí Eleanorinej osobnosti začal gradovať. To sa ale nestalo. Nádej sa po prvých stránkach rozplynula a celá kniha sa niesla v mdlom duchu nemastnosti-neslanosti. Niežeby v strašidelnom dome nedostatočne strašilo. Naopak, až na prvú pokojnú noc to duchovia vzali riadnym útokom. Hrôza však nehrozila z prostého dôvodu – nebáli sa a prirodzene sa nesprávali ani postavy samotné. Okrem nelogickosti a nevystrašiteľnosti sú ešte aj veľmi monotónne. Eleanor vo mne spočiatku vyvolala náznak sympatií a súcitu, ktoré síce pretrvávali, ale nerozvíjali sa a neprinútili ma sa o ňu báť.
Celkový dojem? Nuda, nuda a ešte raz nuda. Príbeh mal potenciál, ale bol zle vystavaný a do istej miery aj zle napísaný.