Dům na prahu noci
Catherine Banner
Amedeo Esposito, nalezenec z Florencie, našel konečně svůj domov na maličkém ostrůvku na samém jihu Itálie. Zaujal ho dům, o němž místní lidé tvrdí, že v něm straší. Amedeo opravil drolící se zdi, vyměnil zetlelé dveře a zametl podlahy a hrdě zde otevřel bar, který pojmenoval „Dům na konci noci“. Obklopen šuměním moře a vůní bougainvillejí tu začíná svůj nový život s krásnou, nesmírně inteligentní učitelkou Pinou. Dům na konci noci se stává domovem pro celé generace odvážné a chaotické rodiny Espositových, zatímco na ostrov doráží století prudkých změn, po válce přicházejí turisté a také recese. Je to místo plné příběhů, legend a občas i zázraků. Mění se režimy, na světlo vycházejí zrady a vznikají nečekaná přátelství, ale Dům na konci noci zůstává jako pozadí pro dávné sváry i dějiště velkých lásek.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
The House at the Edge of Night, 2016
více info...
Přidat komentář
Velmi hezká kniha,úplně jsem se viděla na ostrově a nedivím se že se jim z něho nechtělo odjíždět.
Krásná kniha. Příběh mě bavil hned od začátku. Cítila jsem vůni bougainvilleí i chuť limoncella. Líbili se mi příběhy ostrovanů i samotného ostrova. Příjemné nenáročné čtení
Krásná kniha o historii jedné rodiny z ostrova. Kniha se krásně četla,bavila mě od začátku do konce, takové knihy si moc ráda přečtu. Je zde vidět,jak se myšlení různých lidí rodiny v průběhu roků mění,stejně jako doba ze začátku klidná,později světová válka všechno změní.
Příjemné čtení o jedné rodině napříč dvacátým stoletím. První půlka knihy mě přesto bavila o něco více. Konec už pro mě tak zajímavý nebyl, přišlo mi, že se nic moc pořádně nedělo v rodině, pouze se měnila doba a myšlení lidí. Hledala jsem po vánocích něco odpočinkového ke čtení a tohle určitě nebyl krok vedle, ale kniha, která je poměrně čtivá a nenáročná.
Úžasná kniha od začátku až do konce. Ani chvíli jsem se nenudila a bylo mi líto, že knížka dál nepokračuje i když konec byl krásný.
Čtivé, prohřáté středomořským sluncem a provoněné květy bougainvillií, ozvláštněné starými legendami a vírou v zázraky. Bohužel ve snaze obsáhnout několik generací jsou postavy ploché, většinou černobílé, často stejné v dětství, mládí i ve stáří. Jazyk mě ničím nezaujal, snad jen nepřeložené střípky italštiny jsou dobrý nápad pro vtáhnutí do místa děje. Některé zápletky jsou předvídatelné a na efekt.
Nádherná četba.Zaujal ma už prvý príbeh kde sa na ostrove narodili dvaja synovia jednému otcovi a dvom matkám.Potom ste vtiahnutý do príbehu malého nalezenca ktorý je ponechaný svojmu osudu pred dverami sirotčinca.
A pak to začína...pohltí vás knížka s postavami,príbehmi,názormi a krásami ostrova a života,ktorý je i na malom ostrove tak pestrý že vydal na rodinnú ságu členov Domu na prahu noci.
Odporúčam prečítať všetkým tým ktorý si myslia že ich rodina im nemá čo ponúknuť,pretože všetci máme v sebe zaujímavé príbehy,ktoré tu po.sebe zanecháme.
Bohužel mě kniha opravdu strašně nudila. Těšila jsem se na ní, mám ráda příběhy z Itálie, Španělska, Francie. Přečetla jsem ale asi 30 stránek (ze začátku to docela šlo) a pak jsem už jen v rychlosti pročetla další stránky, zda se to nějak zajímavě vyvrbí. Z mého pohledu se tam ale nic moc zásadního nedělo a děj se nevyvíjel poutavě. Pro mě teda opravdu špatná volba.
Tak to bylo moc a moc pěkný. Jak se na jeden malý ostrůvek vejde tolik osudů a příběhů? Knížka, kterou si neužijete při čtení v metru. Musíte jí číst v tichu, pomalu a beze spěchu a nejraději byste ji četli se zavřenýma očima.
Právě díky takovýmto knihám jsem si oblíbila příběhy z prostředí Itálie. Krásný poutavý příběh.
Ačkoliv Itálii miluju a příběhy z Itálie rovněž, tohle bez obsáhlejšího děje bylo roztažené na skoro 400 stran a dalo mi to docela zabrat. Pěkné, ale spíše průměrné líčení třech generací na italském zapadlém ostrůvku.
Pěkná rodinná sága. Zajímavé informace o životě na odloučeném ostrůvku. Jen ve způsobu vyprávění mi něco chybělo. Takové spíše popisné s odstupem a bez emocí. Přesto určitě stojí za přečtení.
Hodně odpočinková kniha. Nic náročného. Příběh vás zavede na krásná místa na úžasný ostrov, kde zažíváte příběh velké generace. Pro mě trošku zdlouhavé, knihu bych trochu zkrátila a byla by pro mě zajímavější.
Nádherná kniha, která Vás zavede na ostrov Castallamare, který si žije svým vlastním životem a pohltí Vás natolik, že se stanete součástí příběhů lidí, kteří na ostrově žijí.
Příjemné, odpočinkové čtení, ze kterého dýchá vůně moře, květin a italského espressa, trochu lásky, rodinných sporů i zázraků.
Román typu rodinné ságy od spisovatelky Dům na prahu noci vás v tomto období doslova přenese na jih Itálie. Hlavní hrdina najde svůj domov na ostrově Castellamare v Itálii, kdy si vyhlídne dům o kterém mu místní navypráví příběhy o strašení. Přesto hlavní hrdina Amedeo se nenechá odradit a dům dá dohromady. Začíná mu nový život, začíná život rodiny a já se doslova přenesla mezi místní, kteří prožívají své životy, trápení i radosti, změny i krize a proplouváte 100 letým vyprávěním o milující rodině a místních obyvatel ostrova. Od knihy se jen tak nelze odpoutat, jak je čtivá, krásná a plná citů. Kniha je tenká, takže nečekejte bichli, obsahující příliš popisující rodinnou ságu. Knihu si přečtu znovu to vím jistě a doporučuji na klidné čtení v jakémkoliv období. Jsem velmi ráda, že jsem knihu dostala.
Příběh se mi líbil, není to vyloženě oddychová četba, pár hutných momentů se taky našlo. Ale kniha ke mně přišla ve vhodnou dobu, v jiný čas bych si ji možná tak neužila.