Hora hoře
Samuel Shem (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17121/bmid_hora-hore-BOS-17121.jpg
5
93
93
V tomto románu sleduje autor (vl. jm. Stephen Bergman) další osudy svého alter ega Roye Basche, hlavního hrdiny svého předchozího bestselleru Dům Páně (česky 1999) na jeho pouti spletitým světem medicíny. Roy se rozhodl specializovat se v jednom z oborů BPP (bez péče o pacienta) – v psychiatrii. Na prestižní psychiatrické klinice s příznačným jménem Hora hoře se noří do tajemství lidské mysli, s vydatnou pomocí svérázných kolegů, které často pouze jmenovka na plášti odlišuje od pacientů. Roye čeká obdobný kolotoč jako při stáži v Domu Páně: ideály, rozčarování a nakonec smíření.... celý text
Přidat komentář
Vážnejšie a nie až tak sexuálne ako predošlá kniha. Kritika americkej psychiatrie a možno psychiatrie všeobecne, ktorá rozhodne stojí za prečítanie. Psychoanalýza, nedostatok empatie, ládovanie pacienta liekmi namiesto snahy o pochopenie, empatiu a kontakt, etické otázky. Záver bol plný nádejí , no pri čítaní mi až prišlo smutno.
V podstate rovnaká schéma ako v predošlej knihe. Nádej vystrieda tvrdý pád na hubu do reality, potom príde vytriezvenie, obdobie depresií a zhnusenia a katarzia. Malik mi navyše veľmi pripomínal Tlusťocha, starostlivú Viv som si zamiloval a za ženu ako Berry by som bol neskonale vďačný.
Dům Páně se mi líbil víc, to bylo víc o tom, co jsem zrovna prožívala. Hora Hoře je přeci jen už z konkrétní praxe. Přesto mě kniha bavila a pobavila.
Nepochybuji o tom, že autor ví o čem píše. Zpočátku jsem měla problém se do knihy pořádně začíst, žádný děj jen takové povídání... Asi v půlce knihy mě to začalo konečně bavit a nakonec se to vše zajímavě vyvrbilo a bylo o čem přemýšlet. Jsem ráda že jsem to nevzdala a dočetla do konce.
Zpočátku to byl šok, čekala jsem cynický humor "Domu Páně " ,který jsme zde marně hledala,až jsem měla chuť knihu odložit. Ale jsme moc ráda, že jsme to neudělala, ta katarze v posledních pár kapitolách knihy za to opravdu stála.
Psychiatrie a prostredi lecebny me zas az tak nebere, proto mi byla blizsi prvni "vseobecna" knizka.. Ale zas, Roye jsme si oblibili, a chceme vedet jak to bude dal, no ne ???
Protoze zde jde hlavne o psychiku, citlive veci, manipulace, je knizka mozna drsnejsi nez predchozi...
A Berry by mela dostat metal,,.. Kazdy ke svemu poznani musi dospet sam..
Hodne stesti Royi Baschi !!!
Jako psycholog jsem byl k některým popisům trochu skeptičtější (práce psychoanalytiků,...), jelikož mi přišly až moc přitažené za vlasy. Nicméně to je asi jediné, celkem bezvýznamné, mínus na jinak naprosto úžasné knize. Četl jsem ji jedním dechem, střídaly se ve mně emoce, věřím, že mnoho situací v knize si i sám autor prožil na vlastní kůži (stejně tak ale věřím, že něco je lehce přitažené za vlasy, což ale čtivosti vůbec neubírá), což ji dodává na autenticitě a přirozenosti. No a v neposlední řadě jsem si z knihy odnesl plno myšlenek do své vlastní praxe :)
Dobrou knihu vždy poznám tím, že když ji dočtu, tak mám pocit, že jsem byl součástí příběhu a nechce se mi z něj pryč, takže jen sedím a lehce melancholicky vštřebávám právě dočtené stránky. U této knihy jsem měl ten pocit obzvláště silný :) Vřele doporučuju
Samuel Shem umí psát, ne že ne. Jen použil na chlup stejné postupy výstavby děje, jako v díle předcházejícím, a tudíž přečetli jsme-li Dům páně, nečeká nás na Hoře hoře kdovíjaké překvapení. Roy Bosh podstupuje klasické kolečko na psychiatrii, kde na každém oddělení postupně nekriticky propadá a znovuprocitá z jednotlivých metodik "léčby" pacientů, aby v závěru mohl dojít ke katarznímu znovupoznání, že psychiatrická neléčba by pro pacoše byla v podstatě tím nejlepším. To jim ale systém americké psychiatrie nechce nabídnout, protože stejně jako v mnoha jiných mološích, i zde jde především o peníze, moc a ambice těch, jež monstroózní systém lámající lidského ducha i tělo udržují v pomalém ale jistém chodu. A láme a drtí i Royovu osobnost a trhá i jeho sociální nitky, na kterých visí život nejen jeho samotného.
Autor se tedy opakuje a Royovu charakterovou rovinu tak v kontextu obou knih poněkud degraduje, protože Roy je až chronicky neponaučitelný a musí tak čelit opakujícím se důsledkům logicky plynoucích z opakujících se chyb.
Ale Samuel Shem umí psát, ne že ne. A tak je třeba říci, že opět napsal výbornou knihu s humorem, hloubkou, přesahem, ale hlavně knihu a s mnoha silnými poselstvími, které ve čtenáři nutně povzbuzují toho lepšího, humánnějšího člověka. A také je záhodno dodat, že kdybych četl knihu Hora hoře ještě před Domem páně, dostala by ode mě plný počet.
Jste už lehce cyničtí? Pak je to bichle pro vás. Jste dosud plni iluzí o životě? Otužujte se četbou této knihy.
Hora Hoře je jedna z těch knih, které šokují svojí pravdivostí. Kniha o tom, jaká zvěrstva jsou schopni lidé páchat, a to na místech, na kterých by je mnozí nečekali, a jak snadno k jejích páchání lze sklouznout. Kniha o obrovské deziluzi v oboru psychiatrie a nejen jí. Smutná, mrazivá, zarážející.
Štítky knihy
Židé lékařské prostředí psychiatrické léčebny americká literatura psychologické romány černý humor lékařiAutorovy další knížky
| 1999 |  Dům Páně |
| 2002 | Hora hoře |
| 2014 |  Duch místa |
| 2021 |  Čtvrtá nejlepší nemocnice v Americe |
Kritika psychiatrie ve skvělém příběhu. Skvělé okno do toho, jak i v lékařství, a psychiatrii nevyjímaje, člověk bojuje se systémem, s kolegy, s neefektivní léčbou... A jak se z toho člověk sám může málem zbláznit.