Dům plný vůní
Erica Bauermeister
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539536/bmid_dum-plny-vuni.png
4
22
22
Emmeline vyrůstá na osamělém ostrůvku poblíž kanadského pobřeží jen se svým otcem. Živí se tím, co jim poskytne příroda, tatínek Emmeline vypráví pohádky a učí ji poznávat svět prostřednictvím svých smyslů. Nikdy jí ale nevysvětlí, k čemu vlastně slouží lahvičky uložené do zásuvek, které lemují stěny jejich chaty a ukrývají v sobě kousky voňavého papíru. Čím je však Emmeline starší, tím víc roste její zvědavost, až ji nakonec zavede na cestu, z níž není návratu. Emmeline je nucena ostrov opustit a začlenit se do života v moderním světě, kde pro pohádky ani kouzelné vůně není místo. Zato se tu setká s láskou, zradou, ctižádostí i touhou po pomstě. Chce-li Emmeline porozumět své minulosti, musí z kusých vodítek zjistit, kdo vlastně je – za poznání je však někdy nutné zaplatit vysokou cenu. Dům plný vůní je lyrický příběh, který nás přiměje ponořit se do světa vůní, jež mohou ukrývat tajemství, ale zároveň nás mohou zavést k tomu, co hledáme, nebo nám pomoci najít cestu domů.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , KontrastOriginální název:
The Scent Keeper, 2019
více info...
Přidat komentář
Krásná obálka s lahvičkou, ze které se line vůně. Už jen to zbystří naše smysly, které v nás jsou shonem, civilizací a stresem potlačovány. Je pro nás přínosem pozastavit svůj hektický život, zastavit se třeba v parku nebo u řeky, zavřít oči a rozvinout naše smysly.
Na malém opuštěném ostrůvku vyrůstá Emmeline jen se svým otcem. Ten ji učí poznávat život přes své smysly a tím žít v souladu toho, co nám příroda a život nabízí. V jejich chatě je stěna plná šuplíčků a v každém z nich zapečetěná lahvička, která ukrývá papírek s vůní. Tatínek k tomu vypráví nádherné příběhy.
Když je nucena ostrov opustit najednou zjišťuje, že pro ni, která je schopna čichem rozeznávat vše, je ale pro ostatní divná.
Odjíždí do města hledat matku a přítele. Pomalu začíná zjišťovat minulost. Ne vše je, jak si myslela. Emmelin je velice zranitelná, ale dar a víra , ji nesmírně posiluje.
Dům plný vůní je knihou, která čtenáře okouzlí svým jedinečným stylem a atmosférou. Bauermeister vytvořila příběh plný tajemství, vůní a emocí, které vás pohltí od první stránky. Emmeline vyrůstá na malém ostrově, kde se svým otcem žije izolovaně od světa. Jejich život je prostý, ale naplněný zvláštní magií, která se soustředí na vůně a jejich schopnost uchovávat vzpomínky. Vůně, které Emmeline a její otec sbírají, odrážejí jejich životy a přinášejí s sebou nejen radost, ale i temné stíny minulosti.
Kniha mě dojala svou hloubkou a citlivostí. Emmelinein přechod z bezpečného světa vůní do tvrdé reality pevniny je zachycen s takovou jemností, že čtenář spolu s ní cítí každou ztrátu i zmatek. Dům plný vůní není jen o krásných vůních, ale o tom, co tyto vůně znamenají – vzpomínky, lásku, ztrátu a hledání pravdy o sobě samém. Pro mě to byla emocionální jízda, která vás nutí zamyslet se nad tím, jak moc minulost ovlivňuje naši současnost a jak daleko jsme ochotni jít, abychom objevili pravdu.
Kniha si mě nejprve získala zajímavou obálkou. Následně pak poutavou anotací. A to většinou anotace nečtu, tady jsem z nějakého důvodu udělala vyjímku.
Emmeline žije na ostrově se svým tátou. Ten jí vykládá pohádky o vůních. Každá vůně má vzpomínky a každá vzpomínka má příběh. Naučí jí získávat potravu z toho, co si nasbírá nebo uloví, domnívá se, že mimo ostrov nic neexistuje.
Postupně roste a pozná nové skutečnosti. Nakonec ostrov opouští a žije u lidí, kteří provozují pronájem chatek. Začlenit se do společnosti, chodit najednou do školy a neřídit se jen čichem a vůněmi je pro ni velmi těžké. Colette a Henry se o ní starají dobře, přesto Emm potřebuje zjistit pravdu.
V novém prostředí se seznamuje s Fisherem, nejdříve mají kamarádství, později to neznatelně, postupě jak dospívají přechází v něco víc. Jenže nastanou další události v životě obou mladých lidí a navzájem se ztratí z dohledu. Nic o sobě nevědí.
Emmelin se v dospělosti vydává do města, aby vypátrala pravdu o svém původu. Náhodně si přečte článek v novinách o svých rodičích. A rozhodne se najít Fishera a za svou lásku bojovat.
Nakonec se postupně dozvíme, co se tehdy stalo. A já nevím, jestli mě bolelo víc, jak se zachoval otec nebo jak se zachovala matka. Ani jeden se nezachoval ideálně. Kdo má rád dojemný příběh s postupným odkrýváním tajemství, popisy vůní a krásu přátelství, knihu si užije.
Hltala jsem každou stránku. Bylo to tak opravdové a zároveň kouzelné. Postavy jsem si oblíbila a chtěla se k nim neustále vracet. Prostředí ostrova i zátoky bylo nádherné. Nápad s vůněmi byl naprosto originální. Nikdy jsem si neuvědomovala co vše se dá cítit a co vše díky tomu člověk vnímá.
Kniha se dotýkala i spousty témat.
Doporučuji všem, kteří třeba někdy někam nezapadali. Také všem milovníkům vůní a románů, které mají co předat.
Erica Bauermeister je autorka, kterou fascinují smysly. To se projevilo už v její předchozí knize Škola milostných chutí. Tentokrát dostává hlavní roli čich a vůně. Emmeline vyrůstá s otcem na opuštěném ostrově, kde žijí jen sami dva a živí se tím, co naleznou a vypěstují (ale občas také tím, co jim nadělí "mořské panny"). Otec učí Emmeline poznávat svět prostřednictvím smyslů - ale zejména a hlavně prostřednictvím čichu. V jeho podání vůně vyprávějí příběhy, konzervují vzpomínky i celé světy. Takových světů se v jejich malém srubu skrývá spousta.
První část se mi líbila pravděpodobně nejvíc, je tajemná a má v sobě určité prvky magického realismu. Ve druhé části je Emmeline nucena ostrov opustit a naučit se žít v moderním světě a mezi cizími lidmi. Schopnosti, které jí na ostrově pomáhaly přežít, jsou najednou téměř na obtíž. Ve třetí části potom Emmeline dospívá a objevuje, jakou jí její schopnosti dávají moc - a že se ta moc dá i zneužít. Poslední část je bohužel slabší než dvě předchozí, jako by autorka náhle nevěděla, co si s tak slibně rozvinutým příběhem počít.
Příběh v lecčems připomíná knihu Kde zpívají raci Delie Owensové. Pokud máte rádi literaturu v podobném stylu, nebudete zklamaní.
Dům plný vůní
Taková americká oddechová jednohubka, bez hloubky. Ani nemá žádný konec. Stejně jako vůně, asi se prostě jen vypařil spisovatelce z hlavy.