Dům uprostřed města
Karel Ptáčník
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135411/dum-uprostred-mesta-135411.jpg
4
16
16
Román jehož postavy jsou zaměstnanci Státní pojišťovny.
Přidat komentář
podepsal bych se pod komentář čtenářky BabaJaga11
s dodatkem, že je to klasické, rozuměj pomalejší a popisnější vyprávění, které ponechává na čtenářově fantazii dost bílých míst bez dovysvětlování; vzhledem k době vzniku textu o to více dnes vystupují tehdejší podnikové a politické reálie, podobně jako "předepsané" charaktery (např. veskrze kladný a příkladně čistý Joska, který odmítne studium a stane se dělníkem, proti vlastnímu bratrovi, vysokoškolákovi chromé morálky, který neváhá mimo sexuálních poklesků bližní i vydírat atd.)
předem varuju mladší ročníky, že v textu se objevuje spoustu sexistických a genderově nekorektních scén
druhá část románu už pro mne byla trochu nudnější, ale i tak doporučuju všem, zejména takovým čtenářům, kteří vyhledávají vyprávění zasazené hluboko do konkrétních pracovních prostředí s náležitou kazuistikou (zde třeba i formálně - viz vložená hesla propagující pojištění nebo "hlášky" z pojišťovácké praxe)
Všechno co jsem chtěl o knize napsat už přede mnou, do svého komentáře vložila Kateřina. Snad jediný rozdíl tu je a to v tom, že já jsem nedávno odlifroval do knihobudky celou tašku knížek a tudíž se pro Dům uprostřed města uvolnilo místo a ponechávám si ho.
Pět hvězd, jež nejsou možná až tak zářivé, ale o to mají stabilnější svit, protože ho čerpají z běžného života.
Vyřazeno z obecní knihovny. Knížku jsem si s sebou vzala na delší služební cestu, abych ji pak mohla nechat v nádražní knihovně. To se také stalo, ale po pravdě, docela mě mrzelo, že nemám doma dost místa, abych si knížku mohla nechat.
Ze začátku jsem se trochu ztrácela v množství postav – můj obvyklý problém :-). Ale celkem brzy jsem se zorientovala a začala s jednotlivými hrdiny prožívat jejich každodenní radosti i starosti. Spojovací linkou je jejich pracoviště – pojišťovna (tehdy Česká státní pojišťovna). Na pohled by se mohlo zdát, že jde o nudné prostředí – ale ani pojišťovně a jejím pracovníkům a rodinám se nevyhnou nemoci, nešťastná láska, nevěra, problémy s dětmi a spousta dalšího... a samozřejmě navrch jsou tu rozmanité případy z pojišťovací praxe, problémy s nadřízenými (včetně různých nesmyslných nařízení shora – bylo, je a bude!), se zvládáním spousty práce...
Knížka je zasazena do 70. let 20. století (v této době autor sám v pojišťovně pracoval a do knížky z toho vytěžil maximum, všechny možné detaily, popisy procedur, prostředí, aj.), ale mnoho věcí mi připadalo jako ze současnosti. Zajímavé jsou občasné – a dost nápadné – narážky na rok 1968. Dumala jsem, zda je cenzura v tom počtu stran prostě nenašla, anebo nad tím mávla rukou. Každopádně na dobu, kdy se o daném roce v hodinách dějepisu zcela mlčelo, dost odvážné. Stejně jako otevřená kritika "honění" nesmyslných plánů, vymyšlených od stolu, a dalších věcí.
Mrzelo mě, že některé postavy, jež jsem si oblíbila, nedopadly úplně nejlépe, anebo se v závěru už nedozvíme, co se s nimi stalo. Jenže takový je život, mockrát bychom si přáli, aby něco dopadlo jinak, lépe, ale ono to tak nakonec není...
A perlička na závěr - v knize vystupuje i "pojišťovací" úhoř Pepík - zjistila jsem, že šlo o skutečnou "postavu" a že jeho již 2. nástupce žije v kašně České pojišťovny ve Spálené ulici v Praze dodnes.
Osudy a rodinné trampoty zaměstnanců pojišťovny. Nevěry, pojistné podvody, osamělost, stáří, ztráta životního partnera, nemanželské dítě, emigrace, schůze, plnění plánu,.....Přečetla jsem, ale na můj vkus moc nudné.
Autorovy další knížky
| 1986 |  Naše parta |
| 1987 | Ročník jedenadvacet |
| 1967 |  Město na hranici |
| 1969 | Chlapák |
| 1962 | Ta maličká, ta je má |
Bavilo mě to číst a určitě vyhledám i jiné autorovy knihy. Co se týká děje, tak kniha myslím dobře vystihuje životy lidí v soc. Československu - v románu jsou lidé takoví, jaký si je režim přál.