Dům v Amityville
Jay Anson
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534083/bmid_dum-v-amityville-65ee23fd05dc8.jpg
4
44
44
Zeměměřič George a jeho krásná manželka Kathy si v městečku Amityville na Long Islandu našli svůj vysněný dům. Navíc za úžasnou cenu. Co na tom, že v něm před rokem došlo k šestinásobné vraždě, při níž mladý Ronnie DeFeo puškou postřílel své rodiče, dvě sestry a dva bratry. Dům jako dům. Manžele Lutzovy pověry nezajímají a vrah už beztak sedí ve vězení. Dům si jako správní křesťané nechají požehnat od svého faráře Franka Mancusa, který však s dopadem prvních kapek svěcené vody uslyší děsivý hlas. Následujících dvacet osm dní bude jak pro Mancusa, tak pro pětičlennou rodinu Lutzových tou nejtěžší životní zkouškou. Lutzovi si dlouho nechtějí přiznat, že se dostali do křížku s temnými silami. Všechny ty podivné události, jež postupně nabírají na intenzitě, přece musejí mít nějaké racionální vysvětlení. Když jim však dojde, že v domě jsou nebezpečí vystavené i jejich tři děti, musejí konat.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
Amityville Horror, 1977
více info...
Přidat komentář
Edice Smrtihlav je zkrátka skvělá a potvrzuje to i příběh inspirovaný skutečnou událostí Dům v Amityville. Výborně napsaný příběh rodiny Lutzových, kteří si dlouho nechtějí připustit, že vysněná koupě domu není až tak úžasná a že je jejich dům v moci temných sil, na které je krátká i samotná církev. Představím-li si, že bych byla svědkem takového řádění zlých mocností, asi bych si nadělala do kalhot a pravděpodobně se pomátla na rozumu. Každopádně si nedovedu představit, že bych tam strávila celých 28 dní - nevydržela bych ani týden. V každém případě jsou příšerné události, které se v tomto domě staly, dodnes předmětem diskuzí. Myslím, že existuje spousta věcí mezi nebem a zemí, na které zkrátka lidský rozum ani věda nestačí.
Mě to ve výsledku bavilo. Strohé popisy, žádné zbytečné okecávání, trošku připomínající deníkové zápisky.
Velice, velice suchý popis zajimach události, které si do ruky měl vzít nějaký autor který by knize dal duši a dokázal vyděsit. Tohle bylo fakt suché až nudné. Jako nějaká beta verze scénáře pro film.
Troufám si tvrdit, že úplně každý milovník hororů tenhle příběh zná. Někdo si možná říká "hmm Amityville, ne to mi nic neříká". Ok a když řeknu "3:15 zemřeš" ? To už jsme doma, že jo?:))
Film super, ale tahle knížka? Mnohem lepší. Nabízí vcelku detailní popis toho, co se celých 28 dní, které rodina Lutzových v domě strávila, dělo (slibuju, že mráz po zádech se dostaví).
Jednoduchý a věcný popis událostí rozhodně přidal na čtivosti a také jakési "důvěryhodnosti", ve finále to nepůsobí jako beletrie, nýbrž reportáž z domu hrůzy:) Bavilo mě to neskutečně, já jsem velký milovník hororů, a strašidelných domů dvojnásob:) za mě jednoznačně doporučuji:))
*je na každém z nás, zda tomu, že se jedná o "příběh podle skutečných událostí" věří, nebo ne. Já tu nejsem od toho, abych zpochybňovala jejich příběh. A něco ve mně mi nedovolí chvástat se tím, že "je to nonsens/nic takového se stát nemohlo/vymýšlejí si apod. Jediné co dodám je - nic podobného jsem nezažila a velmi doufám, že to tak zůstane:)
O rodině Lutzových a domě v Amytyville jsem už pár knih na to téma četla i viděla filmové zpracování... I přesto že sem většinu věděla a něco nového zistila se to četlo prostě samo mělo to atmosféru a kdybych si zítra ký nešetřila dám to max za den a půl za mě je kniha dobré zpracovaná :)
O Amityville už nejspíš slyšel každý kdo má rád horory,tento dům byl už v pár filmech a dokumentech zmíněn a to hned pod aktovkou "podle skutečné události". Pokud se tohle reálně na Ocean avenue 112 v Amityville odehrávalo tak asi jop: děs a hrůza.Ale já tu chci mluvit o této knize která mi prostě strašidelná nepřišla,jen takové přeplácané fantasy kde se furt za každou cenu něco děje a proto mi to moc důvěryhodné nepřišlo, bohužel. Navíc tohle místo je přesně v takovém hajpu jako u nás například hrad Houska,legenda o Hagenovi ve štolách lomu Ameriky a nebo například Branišovský les zvaný Bor kde prostě může psychika zafungovat přesně tak jak od toho místa očekáváte.Je tedy jen na vás jak moc v podobné věci věříte a zdali by v Amityville člověk reálně něco zažil kdyby před tím o tom místě zhola nic nevěděl.
Tak tohle pro mě byla opravdu děsivá kniha, u žádné jsem se snad nikdy takhle nebála. Byla jsem rozhodnuta ji nedocist protože jsem to tom měla noční můry ale nakonec jsem ji přes den dočetla. Skvěle napsané, atmosféra opravdu děsivá a nedoporučuji číst večer.
Kniha mě zaujala už od prvních stran ... podle skutečných událostí... zprvu mě to opravdu dost děsilo... pak jsem si na ty události docela zvykla... pokud máte rádi strašidelné domy ... přečtěte si tento příběh...
Dům v Amityville je další z řady příběhů z edice Smrtihlav. A ač příběh založený na skutečných událostech všichni dobře známe díky filmu 3:15 zemřeš, stejně jsem si ji nechtěla nechat uniknout…
Příběh Lutzových mne bavil, ač jsem moc nerozuměla jejich přílišné racionalizaci. Forma vyjadřování, kterou autor zvolil, bez květnatých souvětí, často holé pozorování jednotlivých členů, prostý jazyk, to byl ten správný efekt! Jay tak z vyprávění zainteresovaných osob rekonstruuje události z konce roku 1975 a začátku 1976, které donutily konečně rodinu Lutzových přehodnotit situaci, zanechat svůj majetek na pospas nadpřirozené existenci a utéci. Dramatický sled událostí, kterého se staneme svědky, by nás určitě donutil odejít dříve. Protože stejně tak jako racionalizace má své místo mezi lidmi i spiritualita…
Knihu jsme zhltla na posezení, za mne má veliké doporučení a určitě ji věnuji plný počet hvězd.
Jestli je tato kniha sepsána dle skutečných událostí, neliší se ničím od strašidelných domů.
Pravdou je, že když jsme nic podobného ještě nezažili neznamená,
že to nemůže existovat.
Kdo ví, co je mezi nebem a zemí...
Doslov autora:
Co se týče George a Kathleen Lutzových, jejich zvědavost byla více než uspokojena. My ostatní však před sebou máme dilema. Čím je vysvětlení „racionálnější“, tím méně je obhajitelné.
Příběh, jejž jsem nazval Dům v Amityville, nadále zůstává temnou záhadou, která zpochybňuje naše tradiční vidění toho, co všechno se na tomto světě nachází.
Kniha je takový delší žurnalistický článek s prvky beletrie. Popsáno je jen to nejdůležitější, žádné zbytečné zastávky. Bohužel samotný příběh, který je vydáván za popis skutečných událostí, spíš působí komicky než děsivě. Je to prostě příběh jedné rodinky, kde matka nepracuje a otec/otčím podniká a topí se v dluzích a občas si zaskočí do nálevny, přesto si dovolí na splátky koupit veliký dům. Tihle dva protagonisté ve finanční tísni ztrácejí nervy. Děti zlobí, chlápek řve, ženská hysterčí. Někde na okraji příběhu se loudá katolický kněz, co má chřipku a divné tušení. Za jasný důkaz strašení je tu vydáváno každé vrznutí nábytku či nějaké fantasmagorie psychicky zdeptaných a vyčerpaných rodičů. Tamhle jsem viděl kozlí hlavu, jinde zase létala moucha, tuhle někde protíká voda a včera dokonce po vnější římse domu přeběhla kočka. Nejdříve je nám předkládáno, jak Lutzovi neměli před nastěhováním do domu DeFeových žádné problémy a o pár stránek dál je zase řečeno, že děcka chtěly zdrhnout z domu už kdysi dávno a že finanční problémy se s rodinou táhnou stejně jako jejich neochota řešit problémy jakýmkoli jiným způsobem, než sedět na zadku a zkoušet se z domu někomu dovolat, i když telefonní linka v tuhých mrazech prosincového roku 1975 nečekaně nefunguje, jak má. Skepticismus je zde opravdu na místě. Důvěryhodnost celého příběhu ještě podkopávají jakési údajně pravdivé legendy a osobnosti, které nikdy neexistovali nebo jsou nedohledatelné.
Nafouknutá bublina. Na tomhle se pár lidí pěkně napakovalo. Aneb jak z jedné rodinné tragédie vytřískat nějaké love.
Nečte se špatně, je to prý podle autentického vyprávění rodiny Lutzových. Asi hodně lidí příběh Amityville zná, tak nebudou překvapení. Přečetla jsem se zájmem, i když se řadím k těm co jim nevěří ani slovo :-) ...když se ale od toho oprostím, tak proč ne. A vlastně je to i zajímavé si přečíst a dát do kontrastu s reálem ( je podrobně dobře dohledatelná řada svědectví, která jejich historku vyvrací)
Dům v Amityville
Ignorujte zastiňující debatu o tom, zda se to skutečně stalo nebo ne, a zůstane vám jeden z nejjemněji zpracovaných příběhů o strašidelném domě, jaký byl kdy napsán. Vyprávění je tak pevné, tak věcné, že se s ním nedá polemizovat. Tak se to stalo, říká kniha, a to, co se stalo, bylo děsivé. Pocit je dokonalý, kniha v sobě nese zlověstný pocit od první do poslední stránky, podobně jako samotný dům na Ocean Avenue. Zapomeňte na nějaké hotovostní romány nebo filmy, toto je silné, děsivé mistrovské dílo hororu.
Upřímně, vidět levitujícího člověka nad postelí, brala bych schody po pěti a utíkala bych jako Forest Gump. V tom domě bych nezůstala ani o jedinou vteřinu navíc.