Dům vzpomínek
Barbara Wood
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/2655/dum-vzpominek-2655.jpg
4
473
473
Přeloženo z německého vydání (Haus der Erinnerungen, 1995) anglického originálu. Andrea se po čtvrtstoletí vrací z USA do svého rodného domu v malém městečku Warrington v Anglii, kterou s rodiči opustila, když jí byly dva roky. Důvodem návštěvy je vážný stav jejího dědečka, cesta je však pro ni vítaným únikem z krachu dalšího nevydařeného vztahu. Netuší však, že dům, v němž nyní žijí její prarodiče, má děsivou a krutou historii. Když se od babičky začíná dozvídat střípky příběhů, jež se tu odehrály, ani zdaleka by ji nenapadlo, že se v nejbližší době stane jejich přímou účastnicí…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR)Originální název:
Yesterday's Child, 1979
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Fajn, ale čekala jsem něco víc a ten konec, jak proste Viktor musel být dobrý, mě celkem naštval. Podle anotace jsem čekala mnohem temnější příběh.
Z postav jsem měla asi nejradši Henriettu.
3,5 hvězdy
Bývaly doby, kdy jsem měla Barborku docela ráda. Dokonce mám doma i pár jejích exemplářů, ale jak jde čas, tak mě nějak přestává to nekonečné omýlání ničeho pořád dokola, jen aby se prodloužil jeden dobrá nápad, bavit...
Mám ráda knihy, kde se minulost střídá s přítomností, ale toto ne. Andrea, babička a zbytek rodiny, to vše jsou tak zbytečné postavy. Příběh z minulosti se mi líbil. Škoda, že se autorka nezaměřila pouze na tento děj. Mohla to být velmi dobrá kniha.
V rámci žánru červené knihovny jde o moc hezkou knížku s působivým námětem a zápletkou v podobě tragédie rodiny Townsendových! Přečetla jsem ji jedním dechem, oceňuji poselství o zamyšlení se nad životem, posmrtným životem a časem. Vzato z druhé strany, kniha však postrádá jakoukoliv psychologii postav a současná linka je takřka nadbytečná, nehledě na to, že styl v této lince hodně pokulhává. Jak říkám, knihu je potřeba číst jako typickou oddechovku, pak bude čtenářka nadmíru spokojená.
Nenáročná oddechovka, kde hlavní roli hraje ponurý studený dům a rodinné tajemství, má zpočátku hororový nádech (viz zlo ve skříni), ale postupně se mění v červenou knihovnu o nenaplněné lásce.
Příběh mě zaujal, byla jsem zvědavá na konec. Ano, chlad a zima byly všude a čaj vyřešil vše. Přesto jsem byla spokojená.
Barbaru a jeji knihy mam rada. Ale tahle mi nesedla. Vecne se opakujici zavany ledoveho vzduchu a pak i tepla, to mne fakt nebavilo. A bylo to temer na kazdy strance. Pak mi vadilo trochu i jeji uvazovani a to, ze furt si delali caj, ke konci uz ani nejedly. Nevim, tahle se podle mne nepovedla, i kdyz se cetla velice svizne. Asi radsi zustanu u realistickych knih od teto autorky.
Krásná knížka, tajemná atmosféra.
Kdo by nechtěl takovou babičku jako měla Andrea ?
Jen mě hrozně rozčilovalo, jak si Andrea neustále stěžovala na bolest hlavy.
Slabé s náznakem a snahou dosáhnout duchařiny? hororu? Čekala jsem asi víc. Kniha se pěkně četla, ale byly pasáže, které mě nudili. Kniha se i tak odehrává celkem cca v nějakých 80.90. letech v Anglii, kdy stejně hlavní hrdinka Andrea, ač je jí 27 let, se chová jako náctiletá. Občas jsem měla sklon si ji tak i vykreslovat, než jsem si uvědomila, že je to dospělá žena.
Část, kde proplouvala do vzpomínech dávno minulých, se mi líbila, ale přišlo mi, že přes den krom únavy a pití čaje se tam nic neděje. Rozuzlení osudu jejího pradědečka a jeho rodiny nebylo zlé, ale kniha celkově nenadchne.
Tak tohle nebylo nic pro mě. Příběh se táhl jako ta příznačná anglická mlha a z mého pohledu skoro o ničem. Ano, mělo to něco do sebe, Andrea, která přijela navštívit těžce nemocného dědečka, je tou vyvolenou, která přijde na kloub ošklivému tajemství provázejícímu její rodinu po několik generací... Jen kdyby to nebylo takové zdlouhavé, docela jsem se nudila. Již zmiňované popisy střídání tepla a zimy, starostlivá babička se svým věčným oslovováním "dítě" (vlastně toto oslovování používalo prakticky celé anglické příbuzenstvo), návštěvy dědečka v nemocnici a pak výlety do minulosti... prostě furt dokola... Ale nemám ve zvyku knížku odkládat, tak jsem vydržela do konce. Nicméně je knížka pro milovnice tohoto žánru určitě lahůdkou, tím jsem si jistá.
Krásný, strašidelný, napínavý příběh. Knížka se krásně čte a moc se mi líbila.
K této knize jsem se po letech vrátila ,abych si přečetla tuto skvělou duchařinu.
Vzduchem se vznášela děsivá aura,vyzařující z temnoty,jakoby v té tmě číhaly nejstrašnější věci ,bylo to skoro ,jako by tam na mě něco čekalo-to byl krátký úryvek z knihy.
Mám ráda knihy od této autorky a k některým se po čase vracím,tak jako k této knize.
Skvělá kniha! Tajuplná atmosféra u prolínání přítomnosti s minulostí, kdy se o hlavní slovo hlásí právě minulost. Velice emotivní příběh, který z hlavy jen tak nevymažu.
Je to má první kniha od této autorky. Těšila jsem se na pěknou duchařinu, což jsem taky dostala. Náhledy do minulosti byly moc dobré. Co mi však vadilo, byly věčné popisy zimy a tepla, které hrdinka zažívala. Kniha jimi byla úplně „vycpaná“.
Kniha mile překvapila. Bylo to napínavé, chvílemi strašidelné, poutavé a mě kniha bavila.
Štítky knihy
láska 19. století cestování časem tajemství rodinná tajemství historické romány
Autorovy další knížky
| 1998 |  Panenky z ráje |
| 1999 | Pod africkým sluncem |
| 2001 | Doktorka Samantha |
| 2002 | Plamen duše |
| 2011 | Zlatá země |
Jediná knížka, kterou jsem od paní autorky četla. Proč jediná? Protože mě nalákala anotace :) napínavé příběhy atd. - to je moje :D četla jsem to už před lety a líbilo se mi to.