Dům žen bez mužů
Karine Lambert
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306477/bmid_dum-zen-bez-muzu-p2l-306477.jpg
3
58
58
Zanevřít na muže nebude tak snadné... V tomto domě žen jsou muži všudypřítomní... v jejich nostalgických vzpomínkách. Pět žen různého věku a z různých prostředí má společné jediné: nechtějí už ani slyšet o lásce a rozhodly se žít bez mužů. Až do okamžiku, kdy poklidnou hladinu jejich života rozbouří nová nájemnice. Juliette se líbí jejich přátelství a semknutost, jejich odvaha a jejich nekonformnost. Ale ona rozhodně na muže nerezignovala! A mluví o tom nahlas. Naruší spolehlivé jistoty svých sousedek? „Poslyšte, vy nová, vysvětlila vám Carla pořádně domovní řád?“ „Jen v hrubých rysech.“ „Tady platí přísná pravidla! Žádní manželé, žádní milenci, žádní instalatéři, žádní elektrikáři.“ „Žádní donašeči pizzy.“ „Žádní chlapi!“ „Žádní chlapi?“ vykoktá Juliette.... celý text
Přidat komentář
Zpočátku mi opravdu dalo velkou práci se do knihy začíst.. Přečetla jsem několik prvních stránek, snad dvě, tři kapitoly a na pár týdnů knihu odložila, což u knihy, která byť jen zaujme nebo doslova pohltí, rozhodně nedělám.. Jelikož se ale knihy prostě přes všechna "proti" vždy snažím dočíst do konce, tak jsem o víkendu zkoukla rozporuplné recenze a poté ji znovu po náročném začtení se, dočetla.. Absolutně se mi nepodařilo, udělat si nějakou představu o hrdinkách v ní zmíněných (většinou si postavy nějak vykreslíte a po celou dobu čtení je tak nějak vidíte před sebou..), motala jsem se ve jménech, která je vlastně která a nenacházela smysl toho, co mi chce vlastně daný text říct.. Z celé knihy jsem si vzala možná tak maximálně deset zajímavějších (v určitém smyslu asi moudrých) vět, které stojí za to si zapamatovat, ale jinak nuda o ničem. Úplný brak to možná není, ale jelikož dělím přečtené knihy na ty, které si chci ponechat a někdy se k nim třeba i opakovaně vrátit a na ty druhé, které by jen zbytečně zabíraly místo a sedal by na mě prach, tak tato s několika dalšími poputuje do boxu místní knihovny, kde třeba zaujme někoho jiného.. ;-)
Pěkné pozitivní čtení - Casa Celestina a 5 žen, které se rozhodly žít bez mužů ....
Královna - baletka, která už žije pouze ze vzpomínek ....a muži zklamané Simone, Rosalie a Giuseppina ....
Jejich kruhy rozbouří nová Juliette, která to rozhodně ještě nevzdala....
Napsáno s jemnou francouzskou elegancí a osobitým humorem....
A závěr - jak myslíte, že to dopadne ?
" To je nemožné - praví Hrdost.
To je nebezpečné - praví Zkušenost.
To je bezvýchodné - praví Rozum.
Pokusme se - zašeptá Srdce. "
W. A. Ward
Tato knížka je naprosto skvělá, nemohla jsem se od ní odtrhnout, mnohdy jsem ji četla i celou dobu ve škole a vůbec neměla ponětí co se kolem mě děje.
Bohužel po přečtení této knihy jsem byla opravdu zklamaná. Název knihy a obal byli jediné dvě věci, které bych této knize dala jako plus. Jinak celkem nezajímavé čtení o ničem.
Nenáročné čtení o ženách, které si jen myslí, že je jim lépe bez mužů :-). Kapitoly jsou krátké a čtení rychlé.
Jednoduchá oddechovka, román pro ženy a o ženách. Dům, kam mají muži vstup zakázán i jen jako návštěva nemůže fungovat věčně, i když člověk by chápal důvody majitelky domu. Dům je plný žen a jejich příběhů. Ideální kniha na půjčení z knihovny, půjčítem, přečtete, vrátíte.
Milá oddechovka, žádná slaďárna. Dům žen obývají dámy, které již na lásku rezignovaly a v domě, kam muži neměli přístup, se chtěly vyhnout dalšímu životnímu zklamání. Kniha není sentimentální ani ubrečená. A má nádhernou obálku.
Ale jo, takové lehčí, decentně zmatné počtení, neurazí, ale ani nenadchne. Její příběh zanechal milý pocit, ale nikomu nemám touhu ho převyprávět.
Co napsat? Autorka píše celkem čtivě, bohužel příběhová linka je jednoduchoučká a předvídatelná, postavy nejdou do hloubky a celkově to jen tak klouže po povrchu. Taková hodně oddechová kniha.
Nadpis zaujal na první dobrou. Ale asi jsem čekala vtipné pojetí tématu. A ono bylo spíše smutné, smutné osobními prožitky zúčastněných dam. Takže vlastně jako život. Hořko-sladký.
Tak tato kniha mě moc nepotěšila . Říkala jsem si dům žen bez mužů zajímavý námět mohlo by to být vtipné. No tak autorka se s tímto námětem moc nepoprala .Kniha mě přišla spíš nudná .
Oddechové, možná trochu nudné čtení. Líbil se mi konec, kdy Královna svěřuje Casu Celestinu drahým přítelkyním a je jen na nich, aby si stanovily nový protokol, který budou používat a Jean-Pierre už nebude jediný "chlap" v domě :)
Bylo to hezký a poetický, kdybych měla dát na názory ostatních, tak by mi tahle zvláštní knížka asi utekla. A že je to moc francouzské? Vždyť je to krucipisek z Paříže!
No, tak o tomhle nějak nevím, co říct... Postavy průměrné a nesympatické... Atmosféra nudná, byť anotace zněla opravdu lákavě... Nějak jsem se nebyla schopná začít a poprvé v životě jsem knihu 20 stran před koncem odložila... Bohužel, tohle byl prostě přehmat..
Jednotlivé osudy pěti žen žijících v domě, kam muži nesmějí a jejich důvody proč jsou samy. Nová nájemnice do toho ale tzv. hodí vidle a po smrti majitelky domu s jejím svolením jsou muži povoleni. nenáročné, ale mile oddechové čtení.