Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445401/bmid_duna-pkG-445401.jpeg
4
3669
3669
Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi. Rod Atreidů má planetu spravovat poté, co ji opustili jejich odvěcí nepřátelé, Harkonnenové. A v tu chvíli se rozbíhá mnohovrstvá interakce složitého světa politiky, náboženství, ekologie, technologie a lidských emocí, to vše ve snaze ovládnout Arrakis, protože ten, kdo ovládá Arrakis, ovládá i koření...... celý text
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih SF žánru!!! Vynikající atmosféra, specifické gradování děje, skvěle vybudovaný svět, ...
Další pokračování na mne už tak zdaleka tak nezapůsobily.
První filmové zpracování mne nechytlo, kniha je mnohem lepší. To nové filmové zpracování zatím nehodnotím, ale dnešní móda roztahovaných seriálů mi zde nesedí. Právě hutnost děje, náznaky toho co je v pozadí, domýšlení, to mám spojené s touto knihou.
Kde začít.. Úžasně vystavěný příběh, zajímavé postavy. Ke knize mě přivedlo až druhé filmové zpracování. Jelikož je tato kniha “tlustá jako prase”, tak jsem na ni nikdy neměl chuť. Chyba. A teď je mi líto, že jsem ji dočetl.. Nebudu zde nikomu nutit své názory. Udělejte si svůj vlastní názor. Přeneste se ve Vaší fantazii na Arrakis.. stojí to za to..
Pribeh Duny jsem znala ze starsich filmovych zpracovani. Ted jsem hledala neco na poslech do prace a 40h mi znelo slibne. Takze priznavam necteno ale poslechnuto. A prekvapive me to fakt bavilo. Prijemny hlas predcitajiciho dodal pribehu zivot a ja chvilemi tajila dech nebo se uculovala pribehu.
Pribeh je prekvapive obsahly a bohaty. Poutavy svet a me prekvapilo, kdyz jsem si uvedomila, jsk je kniha vlastne stara a co vsechno autor vymyslel do sveho sveta.
Přiznám se, že patřím k té skupině lidí, kteří o Duně nikdy neslyšely, doku nepřišel do kin film. A ten mě zaujal natolik, že jsem chtěla sáhnout po knižním zpracování.
Nakonec jsem předlohu poslouchala jako audioknihu a na konci jsem cítila ty stejné pocity jako když jsem odcházela z kina. Velké nadšení a touha vědět, co bude dál.
Autor vytvořil neskutečně zajímavý svět, využívající i nám známé kulturní odkazy. V mnohém je vidět doba, ve které dílo vznikalo, protože autor využívá společenský odkaz své doby.
Občas jsem měla trochu problém se zorientovat ve všech postavách, ale na cca v polovině už se mi všechny pojmy ustálily.
Pro někoho, kdo neví, co od knihy očekávat,místy složitější čtení. Pro mě po letech hraní Duny a jejích pokračování, opakovaném shlédnutí Lynchovy Duny i její nové, méně záživné, byť vizuálně kvalitnější, varianty, nezbytný chybějící dílek skládačky. Nebyl jsem zklamán.
Nejlepší kniha, co jsem četl. Opravdu mistrovské dílo. Žádná kapitola není zbytečně nafouklà nebo o ničem. Frank Herbert popisuje příběh v takové úžasné hloubce, jako by u toho všeho byl. Skvělý příběh, dialogy, atmosféra… Doporučuji!
Audiokniha od p. HOLÉHO je výborný přednes tohoto fenomenálního díla a už se těším na audio pokračování.
Na první díl Duny jsem byla hodně zvědavá a to skoro nečtu sci-fi. A jsem z toho nadšená. Je to krásná kniha. Poula jsem si hnedka oblíbila. Už se nemůžu dočkat až si přečtu další díl. Knížku velmi doporučuji.
Dlouho si nepamatuji takto záživné čtení, ještě ze zcela nového prostředí. Cokoliv spojeného s fantazií jsem tu dlouho neměl, navíc s příslibem záruky nějaké kvality. A to Duna určitě je. Přes všechny předsudky se kniha čte v podstatě sama od sebe a příběh je srozumitelný. Asi jediné, co postupem času se děj začne trochu rozplývat, což se hereticky odvažuji říci, že ani není tolik viděním filmu a nepokračováním dál. Přeci jen, kniha se asi 200 stránek táhne v takových náznacích a zevlování postav a vyvrcholení je na posledních padesáti stránkách a působí dost uspěchaně. To bohužel dost ovlivnilo finální verdikt. Ale i ten je stále pozitivní.
Drazí
Literární
Přátelé,
děkuji za doporučení Duny.
Jen si nejsem jistá, že to nebyla další dobře mířená zlomyslnost. Už jich bylo tolik …
Dunu jsem povýšila na vánoční dárek. Největší knihkupectví mělo první díl vyprodaný, nebyla ani na skladech a čekali dotisk. Tak jsem se obrátila na protivného zeleného televizního mimozemšťana, ale ten můj problém taky nevyřešil.
Knihu jsem sehnala těsně před svátky, ovšem byly to nervy!
Do sci-fi jsem vletěla bez jakékoli přípravy. Nutno dodat, že moje technické znalosti oscilují v záporných číslech a představivost v tomto směru začíná a končí kinžálem.
Co odletěli na Arrakis, začala jsem se v tom motat jak Tatar v kukuřici. U první válečné porady jsem se ztratila úplně.
Jak pročítám nadšené komentáře, nemůžu se zbavit dojmu, že mi na Dunu chybí patřičný mozkový závit. Nebo mi v tom předvánočním zmatku prodali výtisk ve svahilštině.
S úctou
Zdrcená čtenářka ;)
Čtenář je vtržen do světa, kde na něj autor hned nahrne množství neznámých výrazů jako Kwisatz Haderach, Bene Gesserit a další a než se čtenář zorientuje, tak to chvíli trvá. Nicméně jakmile začnou jednotlivé pojmy nabývati jasnější obrysy, otevře se před čtenářem působivý svět Duny a mistrně zpracované příběhy hlavních postav. Ne nadarmo je Herbertova Duna brána jako sci-fi protipól Tolkienově fantasy Pán prstenů, neboť velkolepost obou fiktivních světů je prostě ohromující. Už teď se těším na další díl ze série a nemohu se dočkat jaké osudy si pro jednotlivé postavy autor přichystal.
Je to bezesporu vyjimecna kniha. Cetlo se to nekdy tezko a nejsem si jista, jestli se mi libil konec, ale zazitek ze cteni se dostavil a byl to velky zazitek.
Ze začátku jsem byla zaskočená (možná jsem měla velka očekávání), jak komplikovaná kniha je, bylo složitější vyznat se v postavách a terminologii, hodně mi ale pomohl slovník, který je na konci knihy. Asi u 100 stránky jsem knize propadla a svět začala více chápat. Kniha určitě není pro každého, je to spíše těžší kniha i jazyk, ale je v ní něco skvělého, co stojí za to.
Velmi zajímavé sci-fi. Kniha se mi líbila a zhruba do 2/3 si mě hezky držela, ale poté to začalo mít spíše sestupující tendenci a posledních cca 150 stran jsem četl opravdu dlouho a už jsem se musel nutit.
Naprostá paráda! Dokonale promyšlený vzdálený svět včetně vztahů, způsobu života a pravidel přežití, slovníku... který vás nadchne, vcucne a nepustí. První kapitola se vás snaží uvést do toho všeho v takové hustotě, že jsem ji skoro odložila. Ale přemohla jsem se a postupně pochopila, proč tuhle knihu čte tolik lidí a proč ji hodnotí tak vysoko. Ona totiž má všechno (navíc ve správném poměru): přátelství, intriky, lásku, zradu, napětí, ekologii, pochopení, moudrost a naprosto do detailu promyšlenou fabulaci, že si až říkáte, že to snad nemůže být fabulace... Je to velkolepé dílo typu Pána prstenů či Harryho Pottera, kdy Dobro svádí skoro marný boj se Zlem a vy si může palce umačkat jak mu fandíte. Nemohu nedoporučit.
---
„Měla by existovat věda o nespokojenosti. Lidé musí žít v krutých dobách, aby si vypěstovali psychické svaly.“
---
„Můj syn zdědil atreidskou upřímnost. Je v něm ta nezměrná, skoro naivní čestnost - a jaká obrovská síla to skutečně je.“
---
„Správný vůdce je jednou částí toho, co odlišuje lid od davu. Udržuje úroveň individualit. Příliš málo individualit a z lidu se stane opět dav.“
---
„Jestliže se spoléháš na zrak, oslabuješ si ostatní smysly.“
Nemůžu vyloženě říct, že by se mi to nelíbilo, ale zároveň nemůžu ani říct, že by se mi na tom cokoliv líbilo. Žádná z postav mi není sympatická, možná Gurney Halleck, ale je tam tak málo, že to je sotva základ, abych ho nazvala "oblíbenou postavou", a možná Chani, ale ta má paradoxně taky velmi málo prostoru a vlastně o ní skoro vůbec nic nevím. Budu hodně dlouho kontemplovat, jestli mi vůbec stojí za to pouštět se do pokračování. Možná si jenom přečtu na Wiki, jak se to vyvíjelo dál.
Jsem nadšena. Vynikající sci-fi plné podlých intrik, politických machinací a mocenských bojů mezi rody. A to všechno ve snaze ovládnout důležitou planetu Arrakis neboli Dunu, která má velice cenné bohatství - vzácné koření. Dokonale propracovaný svět, promyšlený děj a sympatické hlavní postavy s výjimečnými psychickými schopnostmi a odvahou. Velmi se mi to líbilo a už se těším na vzhlédnutí filmu.
Duna je vynikajúca, postavy sú mimoriadne prepracované, príbeh je vymyslený fantasticky. Čítalo sa mi to veľmi dobre, aj keď jediné, čo by som vytkol je príliš rýchly koniec, ale to nevadí :)
Som veľmi rád, že som si tento unikát prečítal.
Taktiež som zvedavý na filmové pokračovanie, v ktorom bude Paul zachytený aj so všetkými svojimi mentálnymi schopnosťami, čo bolo v knihe neuveriteľne zaujímavé čítanie. Odporúčam úplne každému, nielen sci-fi a fantasy fanúšikom.
Aby som to zhrnul, Duna je jedna z najlepších kníh aké som v živote čítal. Za mňa 11/10 :)
Duna je spešl, to asi není pro nikoho novinka. Hrozně dlouho se mi řadila na seznam „knih, o kterých si nalhávám, že je jednou určitě přečtu, ale někde v hloubi duše je mi jasný, že se k nim nikdy nedostanu“. A pak, tradičně, došla Alžbět s tím, že jestli si na podcast nedáme adaptaci Duny. A že by teda bylo fajn si přečíst předlohu, žejo. No, a tak jsme se dostali do situace, kde mi na poličce leží Dune Messiah a já už se nemůžu dočkat, až po něm sáhnu.
Ve světě futuristického feudalismu Duny sledujete jeden z velkých rodů přebírající kontrolu nad planetou, na níž se těží stěžejní zdroj všeho podstatného, co se ve vesmíru děje – koření, melanž. Už z toho je jasné, že základní složkou knihy je politika, mocenské machinace a plány v plánech. Není to ale jediné, s čím se v knize potkáte a byla by škoda jenom tohle vyzdvihnout.
Řekla bych, že takovým triptychem Duny jsou politika, ekologie a Paul a jeho osud vyvoleného. Ten pro mě byl největším překvapením, vyvolený totiž představuje trope, kterou jsem viděla tolikrát, že už bych skoro propadla představě, jak mě nemůže překvapit - mýlila jsem se šeredně, Paul budiž mou nejoblíbenější reprezentací "vyvoleného"
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
(SPOILER) V době mého dospívání bylo naprostou nutností vidět recenzenty ztrhanou, přesto kultovní Dunu, a pak o ní nekonečně debatovat. Mě dvě hodiny hučení a Olgoj Chorchoj nijak neoslovili, ovšem mohla jsem zasvěceně žvanit na téma Kyle MacLachlan aka patnáctiletý jinoch.
V této době dospívají moje děti a Duna je tu zase. Tak si říkám, že jí dám ještě jednu šanci, možná jsem na to byla moc mladá, neznalá předlohy – a půjdu na to od lesa, koupím si knížku!
Miluju tlusté bichle. Dává mi to naději, že když se mi bude příběh líbit, hodně si ho užiju. A příběh Arrakisu – kdyby to byl křehký předmět a my ho dostali poštou, vybalili a odstranili veškeré ty plastové vycpávky – by mohl být skvělý. Rod klaďouchů proti rodu padouchů, záludný Imperátor i dopravní Gilda, domorodci snažící se zachránit svou planetu, prachy kontra ekologie...
Jenže on to balík není. Plastik v podobě nekonečných a opakujících se zadumaných úvah na libovolné téma se odstranit nedá. Už po několika málo stránkách mám chuť knihu odložit, když zas a znovu čtu o úžasné benegesseritské výchově/výcviku. Cokoliv Paul nebo Jessica vidí/slyší/cítí, díky své benegesseritské úžasnosti vidí/slyší/cítí mnohem lépe, než ostatní... I ten nejtupější čtenář to pochopí maximálně na desátý popis, tak proč to pořád dokola musíme číst od začátku do konce knihy?
K tomu se přidávají i Paulovy vize. Čekala jsem nějaké zúročení benegesseritského a mentantského potenciálu, prolínání bylo, je a bude, cesty v cestách, košaté větvení, koneckonců Paul se k vizím obrací poměrně často. Jenže jejich popis ve mě vzbuzuje spíš pocit, že autor neví, jak to celé uchopit, případně že to přehnal s kořením a brzy mu hrábne, pokud se tak už nestalo.
Co mi ale vadilo nejvíc, byla ta nábožensko fanatická stránka. Chovná stanice Bene Gesseritu, fanaticky nadšení Atreidové, jdoucí s úsměvem na líci na jatka, fanatičtí fremeni, kteří z ekologického boje o svou zemi dokázali udělat děsuplné poslání. Aspoň ti Harkonneni jsou tak fanaticky hnusní, jak se na padouchy sluší, ničeho se neštítí a jde jim o prachy a moc, za to jim děkuji.
Chápu, že autor psal knihu v jiné době, ale džihád, šaríja, prorok... To si nemohl vymyslet nějaká nová slova i pro tuto potřebu? I když takoví sardaukaři, kdykoliv se objevili na scéně, můj mozek je tvrdošíjně četl jako srandakaury, nemohla jsem se toho zbavit. Přestože jsem vždy poctivě zastavila a přečetla to pořádně, pokaždé mě to donutilo k uchechtnutí a jejich bojové jednotky jsem nedokázala cítit jako hrozbu, spíš komický prvek, což mi vydrželo i do filmu. Ale jako povzbuzení pro čtenáře to ušlo, asi jsem potřebovala nějakou odlehčenou linku v tomto moři beznaděje – od začátku víte, že to se všemi těmi fajn Atreidy špatně dopadne, víte, kdo je zrádce a proč, víte, že zradil nadarmo, víte, co bude dál. Zůstane Paul, kterého jako syna vévody docela můžu obdivovat, ale jakmile povýší, sympatie rychle ztrácí.
Celkově vzato za to dám dvě hvězdy a další díly si nechám asi na dlouhé zimní večery. A tohle tedy nepatří ke knize, ale k filmu – nová Duna je koukatelná, i když do dvou a půl hodiny zatím nacpali jen první 2 části z knihy. Nový Paul je uvěřitelnější, ovšem že z planetárního ekologa Kynese udělají ženskou... vážně to muselo být?