Duna
Frank Herbert
Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi.... celý text
Přidat komentář
Upřímně doznávám, že tohle není vůbec můj šálek čaje a stejně tak upřímně přiznávám, že jakmile jsem si večer tu knížku otevřela, nemohla jsem se odtrhnout. Je to zkrátka dobře vystavěné a imaginární svět na planetě bez vody je vykreslen tak dokonale, že se do ponoříte do písku dřív, než dočtete první stránku...
Kultovní ? Vskutku. Opravněně ? Jakbysmet. Duna je zkrátka, jak říkají naši kolegové "engláni", groundbreaking. Někdo by řekl zeměbořící, ale já ne. Já říkám dokonalá.
Začátek příběhu (původně vydávaného časopisecky), který se rozrostl na celkem ... počítám ... počítám (je jich fakt dost), 6 knih od Franka Herberta a dalších 7 knih od syna. A ještě další "related" knihy. Celkem snad 10.000 stran materiálu, což je něco. A čím je vlastně originální Duna tak zajímavá ? Tak dala vzniknout strhujícímu filmu (někomu nesedl, ale já se mezi ně neřadím). V mém životě je tato kniha velice významná. Četl jsem jí totiž jako jednu z prvních, někdy v šesté třídě základní školy, tedy v době mého začátku s knihami. V 11ti letech člověka hodně ovlivní.
Proč je vlastně tak dokonalá, sám se někdy ptám. Prostředí, určitě prostředí. A taky skrytá poselství, že technika se nakonec obrátí proti přírodě (což čtvrtý díl efektivně ničí, ale tam jde zas o jiné věci). Osobně mám techniku rád, ale příroda, stará dobrá nature má něco do sebe.
Stejně jako červi. Kombinace, tak syrové spojení techniky, daleké budoucnosti (ale zase v některých ohledech zaostalé, vždyť vzpomeňte si na Landsraad, nebo kontrolu vesmírného cestování. Uděláš problém a nikam se nedostaneš. Tedy ano, za několik let.
A tak čtěte, jen čtětě. A vnímejte. Tato kniha ukrývá ohromné bohatství a jsem rád, že je.
EDIT: Četl jsem to tedy samozřejmě s tou starou obálkou. V té době ještě nová nebyla tak se mi zákonitě líbí ta stará.
Není to jednoduché čtení, ale stojí to za to. Jedna z knih, které ve mě zanechaly hluboký dojem.
Jedna z mála knih, co jsem schopen číst několikrát a pokaždé mám pocit, že jsem objevil něco nového. Přes svoji obsáhlost jsem ji četl v každém volném okamžiku až do konce... :-) BTW nejkrásnější obal mělo tuším první české vydání v paperbacku, které obsahovalo písečnou dunu měnící se ve vlnu. Prostě stylové...
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Koření musí proudit! Kniha která je pro mě jak živá... Kdybych jí teď otevřel, určitě bych se znovu začetl (a znovu dočetl), a zas bych cítil rozpálená zrníčka písku, slyšel tetelící se silová pole a zvuk kariolů s kořením... paráda...