Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546693/bmid_duna.jpg
4
3740
3740
Příběh Duny se odehrává v daleké budoucnosti v mezihvězdném impériu, kterému vládne padišáh imperátor Shaddam IV. z rodu Corrino, jemuž jsou podřízené všechny velkorody. Mladý Paul Atreides – dědic a následovník rodu Atreidů – odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis, pouštní planetu, jež je jediným zdrojem výjimečného koření, nejdůležitější a nejcennější látky ve vesmíru s podivuhodnými vlastnostmi.... celý text
Přidat komentář
O sérií jsem věděla již z minulosti, ale tenkrát mě nezaujala.
Psané podobě Duny jsem dala šanci až po shlédnutí filmů, protože ty mě natolik uchvátily, že i po delší době mám z jejich zpracování husí kůži.
Děj, jak to tak bývá, není totožný s filmovým zpracováním, ale velká část v něm byla zachována.
Svět Duny je nádherný, zajímavý, ale také nebezpečný a nepředvídatelný.
Čtení je to trošku náročnější, ale to se dalo očekávat. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala v rodech a postavách. Významnou roli hraje v knize i politika, která mi nejednou dala zabrat. Pokud vás zajímá svět Duny, tak to zkuste. Kniha má co nabídnout.
K této knize jsem přistupovala s určitou skepsí, protože sci-fi opravdu nečtu. Ale byla mi doporučena, proto jsem se rozhodla ji zkusit přečíst. A byla jsem překvapená, protože se mi četla dobře, a také příběh se mi líbil. Mimo to oceňuji propracovanost, na které si dal pan spisovatel opravdu záležet. Na závěr tedy udílím všech pět hvězd a děkuji za tip na knihu.
I když jsem milovníkem sci-fi a fantasy, tak mě tenhle vesmír vůbec nechytil. Podíval jsem se i na filmové zpravování a to bylo o trošku lepší - nadále však ostatní knihy v sérii odkládám na neurčito.
Vzhledem k poměrně vysokému hodnocení ostatních uživatelů zůstanu se svým hodnocením v menšině.
Tak jsem se konecne dockal a kniha je behem jednoho tydne sfouknuta.
Jak zde jiz nekdo psal,ctenar je okamzite hozen do vod ci spise pisecnych dun Arrakisu a je nucen obcas nahlednout do slovniku.
Ze zacatku jsem mel trochu problem s orientaci v politikareni,ale postupem casu jsem zacal vse vice chapat a musim rict,ze cteni jsem si naprosto uzil,hltal kazdou stranku a proklinal zavirajici se oci nutici me cteni prerusit.
Docteni s sebou nese i dalsi vyhodu a to,ze se mohu konecne take podivat na filmy.
A ted hura na Spasitele duny
Musím říct, že na mě Duna nakonec udělala opravdu velký dojem. I když jsem ne vždy plně rozuměl složité politice, která je jádrem příběhu, rozhodně jsem ocenil, jak propracovaný a detailní svět Herbert vytvořil.
Začátek pro mě byl poměrně náročný – autor vás bez varování vrhne do zcela nového univerza, což vyžaduje dost pozornosti a trpělivosti, abych si zvykl na všechna jména, rody, zvyky a intriky. Ale když jsem se zorientoval, děj mě začal postupně vtahovat čím dál víc. Herbertův styl je hodně atmosférický a myšlenkově bohatý, což mi zpětně dává smysl, proč je Duna tak ikonická kniha.
Celkově tedy skvělá zkušenost, i když ne úplně snadná na první přečtení.
83%
,,V mládí patří k nejhorším okamžikům,“ říkal dále Paul, ,,když chlapec zjistí, že jeho otec a matka jsou lidské bytosti, které spojuje láska, jakou nebude moci doopravdy okusit. Je to ztráta, je to probuzení do skutečnosti, že svět je tam a tady a že jsme v něm sami. Ten okamžik přináší s sebou svou pravdu; člověk se mu nemůže vyhnout.
-------------------------------
Nechápu, proč jsem si návrat na Arrakis tak dlouho odpírala. Byl fajn, i když člověk dvakrát nevstoupí do stejného písku. Kdysi jsem ji vnímala jinak, dnes si všímám jiných věcí, ale tato kniha zůstává dál jedna z mých nej.
Knihu jsem četl těsně před promítáním filmu Duna: Část Druhá, abych viděl jak se liší od originálu.
První kniha byla dosti náročná - věčné přeskakování mezi slovníkem a samotným dějem, ale vyplatilo se to! Již v polovině první knihy se to četlo plynule a děj byl chytlavý, skoro jsem nemohl knihu pustit z rukou!
A o druhé knize nemluvě! ta se četla skvěle. Děj - opět - chytlavý a četl se velmi plynule. Děj byl také dosti napínavý.
I když budu chápat, když tuhle knihu nebude mít pár lidí moc v oblibě. Kolikrát se které-si části dosti protahovali - což mně osobně nevadí - a děj se moc neposunoval.
Za mě 5/5 hvězdiček! Sci-fi moc nečtu, ale tahle kniha se mi velmi líbila. :)
Jedna z klasik sci-fi žánru, ke které jsem se konečně dostala :) Kniha se velmi dobře četla a i když člověk prvně viděl obě filmové adaptace, tak mu má kniha co nabídnout. Za mne velmi povedené dílo, které si najde vždy své fanoušky. A já se jdu pomalu vrhnout na pokračování :)
Viděl jsem prvně filmové zpracování a to jak od Lynche tak od Villeneuva, které se knihy vcelku velmi drží. Chyběl mi při čtení tedy takový ten moment překvapení, i když je toho v knize logicky více než ve filmu. Kniha přestože je rozsáhlá, četla se vcelku rychle. Na rozdíl od filmu je zde kromě děje i pojednání z ekologie či náboženství. Nevím, zda Herbert knihu natahoval nebo si prostě jen rád hrál se slovy. Zajímavý je i doslov Ondřeje Neffa. Do dalších dílů už ale patrně nepůjdu.
Je to originální, z jiných světů, s náznakem vodní krize. Nicméně bylo pro mě utrpení knihu dočíst. Bylo zde pár zajímavých úseků, kniha a celý příběh má něco do sebe a je to svým způsobem zajimavé. Přijde mi ale, že to autor sám psal pod vlivem psychotropních látek, některé dialogy nedávali smysl. Bohužel si další díly již přečíst nechci.
To je sci-fi naprosto jiného druhu než Asimovova Nadace. Zatímco Asimov je jasný představitel "vědecké", možno říci vernovské fantazie, v Herbertovi je pozadí "fantazy"; věda jde stranou. Asi jsem se k Duně dostal zákonitě v době, kdy mě "vědeckost", resp. "sci-fi", začala opouštět a ukazovat mi svou nedokonalost a omezenost. A zatímco literatura fantazy, se kterou jsem se setkával, jako by byla svázána s minulostí (Hra o trůny...), tato fantazy zamířila do propastné budoucnosti a je tak více spojena s mou vernovskou láskou sci-fi.
Chvílemi mi to dávalo zabrat. Leč zvládl jsem to a objevil nový svět. Nikoliv chladně "vědecky" vykalkulovaný, ale krevnatě vášnivý.
Hodnocení nemohu dát žádné, protože po 30 stranách jsem knihu vzdal. Scifi není můj šálek a čtení mě vůbec nebavilo. Přitom každý tvrdil, jak je to dobré. Fanoušky si tato kniha určitě našla a ještě najde, ale já mezi ně patřit nebudu. Pokud se najde volný čas - dám přednost filmu. Ale ani to není můj šálek kávy.
Přiznám se, že mě kniha až tak nenadchla. Možná zase ta zbytečně vysoká očekávání, možná mi něco unikalo, přiznávám. Poslouchala jsem jako audio a číst to, nevím, jestli bych to zvládla dokončit. Chvílema mi to prostě přišlo extrémně nezáživné a zdlouhavé. Paul mi navíc v průběhu příběhu lezl víc a víc na nervy... Pořád si v hlavě přehrávám ty smíšené pocity z knihy a přemýšlím, jestli se mi nakonec spíš líbila nebo spíš ne. A tak jsem se rozhodla, že dám přeci jen šanci dalšímu dílu...
Skvělé, propracované sci-fi s velikým světem a vesmírem. A i zde platí pravidlo, že kniha je lepší než film.
Krásné čtení, vůbec nevadí, že velmi pomalé.
I pro někoho, kdo nemá rád sci-fi tak jako já, velmi zajímavé - ty otravné sci-fi prvky jsou použity tak civilně, že opravdu neruší.
Poněkud necivilně je popsáno používání drog a jedů, ale chápu, kniha vznikla v Americe v šedesátých letech :-DDDD
Krásná kniha, krásný film. Každé je jiné, oboje skvělé, jedno druhé nevylučuje. Přečtete si knížku a mrkněte na film nebo obráceně, budete spokojení.
**Člověk se neposuzuje podle toho, co si myslíš, že udělá. Ale podle toho, co opravdu udělá.**
Tato kniha vystupuje z davu, protože nutí nad čtením přemýšlet. Je plná filozofie, uvědomělých myšlenek a intuitivních postřehů. Až jsem se zdráhala uvěřit, že se to opravdu děje.
Na druhou stranu jsem některé pasáže četla opakovaně i proto, abych se vyznala ve všech intrikách a plánů plánů v jiných plánů.
Opakovala bych, co už bylo napsáno. Klenot, nepředstavitelná rozmanitost představivosti autorovy, tolik odkazů do současnosti, politických, ekologických, lidských, stálo by za opakované čtení. Nechávám si s radostí ve své knihovničce.
81: "Vylezte na horu jen tak vysoko, abyste zjistili, že ta hora je. Z jejího vrcholu ji neuvidíte."
489: " "Trápení vysává sílu," poznamenal tichým hlasem Paul."
513: "Gildovní navigátoři, nadaní omezenou jasnozřivostí, udělali tehdy osudné rozhodnutí: vždycky volit jasný, bezpečný kurz, který vede stále blíže ke stagnaci."
.....
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Ke knížce jsem se odhodlávala delší dobu a musím po přečtení říct, že vůbec nelituji. Příběh, postavy i celý svět, vše se mi moc líbilo a na počet stránek jsem nevěřila, že to bude mít i dobrý spád. Doporučuji. Teď můžu v klidu kouknout na film :-)