Děti Duny
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2958/bmid_deti-duny-YhA-2958.jpg
4
768
768
Třetí díl ságy nás zavádí do doby, kdy Paul Atreides, spasitel Duny, mizí v poušti. Za sebou zanechává Arrakis tak, jak si ji představoval - i nepředstavoval. V bezútěšné poušti se objevuje stále víc zeleně - ale také kněžské byrokracie, která se ohání jeho jménem. Fremenský džihád se žene vesmírem jako krvavý požár. Paulova sestra Alia podléhá stále více zlým hlasům svého nitra, jeho matka Jessica se sice snaží svou dceru usměrnit, ale nakonec se musí uchýlit pod ochranu fremenů. Jedinou nadějí proti strašné budoucnosti, které se Paul pokusil zabránit svou obětí, jsou jeho děti, dvojčata Leto a Ghanima, děti nadané vizí a schopnostmi svého otce - a železnou vůlí. Protože vize si žádá ještě větší oběť - od jednoho z nich..... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , BaronetOriginální název:
Children of Dune, 1976
více info...
Přidat komentář
Celá Duna je velké utrpení, takže je docela zázrak, že jsem se po několika letech dokázala prokousat i ke třetímu dílu. Jsou to příliš složité a nezáživné knihy (krom toho je scifi můj nejméně oblíbený žánr), ale k Duně mám určitý vztah, proto jsem nějak vytrvala :) V průběhu téhle knihy jsem si několikrát říkala, že další díl už rozhodně číst nebudu, že tímhle dílem s Dunou končím, protože se to tak obtížně čte a já u každého dílu strávím celé měsíce, někdy i roky. Tuhle knihu jsem s přestávkami četla asi rok. Ale možná od poloviny se mi to četlo už snáze, chvílemi jsem se do děje i začetla a uvažuju, že bych možná časem zkusila přeci jenom ještě i čtvrtý díl... No uvidím. Ale vůbec jsem si nedokázala oblíbit Leta, a ke konci knihy jsem ho už vyloženě nesnášela.
Osobní názor mám jednoznačný. Knihy mají vzestupnou tendenci. Respektive, první díl byl vynikající zatímco co ve druhém příběhu trochu spadl řetěz. Nicméně třetí pokračování vše vynahradilo a nabízí předzvěst nové zajímavé zápletky.
Kéž by šlo dát více než pět hvězdiček. Takovou husí kůži jsem u knihy snad ještě neměla.
(SPOILER)
Všichny ty náboženské kidy by si mohl Herbert vetknout za svůj ctěný klobouk a dát mi aspoň jednu pořádnou záporačku, která není magor.
Alia vypadala tak slibně - a autor s ní zatočí takovým způsobem, že je mi z toho nanic. Když už Paula a ty jeho spratky nezabila Irulán (což na můj vkus měla), proč je - sakra - nechala naživu Alia? Přece měla zatraceně dost důvodů svého bratříčka i jeho potomstvo nenávidět k smrti, když přece tou prvorozenou měla být původně ona.
Do dalších dílů se mi už vůbec nechce.
Po přečtení tohoto dílu váhám, jestli ve čtení pokračovat. Už je toho filozofování trochu moc.
Jsem sice zvědavá, kam se bude děj ubírat dál, ale možná je lepší si celou sérii Duna dávkovat pomaleji a s rozestupem.
Asi jsem v menšině, ale Spasitel Duny se mi líbil víc jak Děti Duny. Dějově byl sice slabší, ale postavy a role tvarových tanečníků, Tleixanů, nebo trpaslíků mi přišly zajímavé. V tomto díle jsem měla pocit, že už to začal Herbert všechno trošku překombinovávat...
Třetí díl Duny jsem dočetl jen proto, že jsem se rozhodl a místy to pro mne bylo dost velké utrpení. Celá kniha je o filozoficko-politicko-náboženských diskusích, které mi připadaly bez hloubky a smyslu. Ještě dám šanci čtverce, která je údajně svižnější. No, uvidím...
Souhlasím s předchozími komentáři v tom, že se série po Spasiteli Duny opět zlepšila, ale v pár věcech, řekl bych, se zhoršila.
Až příliš zde vychází najevo, že Frank Herbert o náboženstvích měl jen mlhavou představu. Všechno to, co má být ,,náboženské" v Dětech Duny, je jen takové mystické bezobsažné tlachání. Jaké ,,Muad'dib učil"? V tom náboženství není žádný zřetelný morální základ pro jakékoliv jednání.
Taky mi vadilo ke konci to, že se tam najednou roztrhl pytel s výrazy ve fremenštině, na nichž je hrozně znát, že si autor vymyslel jenom pár slovíček, ale o gramatice nebo vůbec o tom, co to vlastně jazyk je, nemá ponětí.
Naopak zlepšení je v tom, že kniha má vůbec nějaký děj, což se o Spasiteli Duny dá říct jen stěží.
A abych jen nehaněl, kniha opět dělá brilantně to, co Herbert fakt uměl, a to je vyjádření komplikovaných manipulací s osudy lidí i světa. Politika vyšší, než jaká existuje v současném světě, uvažování ve větších měřítkách, než si mnoho lidí umí představit, pořád to stojí za to číst a pořád si četbu užívám.
Mírný zlepšení oproti Spasiteli tam je, přesto jsem se se směrem, kterým se Duna vydala chvílemi trochu pral. Tolik filozofování a zejména náboženství je tak těžko stravitelný, ale přesto svět Arrakis pro mě zůstává stále fascinující místo. I v TV minisérii Děti Duny (2004) měli asi co dělat a ledasco z příběhu si museli trochu poupravit, protože toto zvizualizovat musí být neskutečná výzva. Už teď se píše scénář k pokračování aktuální série a fakt netuším, jak se s tímhle hodlají filmaři poprat. A já jsem vážně zvědav, co mě čeká dál, protože dál už si ani žádný filmař netroufl a bude to pro mě úplně nový...
Podstatně lepší než druhý díl. I když prvních asi 200 stran pro mě bylo o ničem a posun děje skoro nulový. Pak se to naštěstí zlomilo a začalo se konečně něco dít. A k závěru už to jelo na 100%. Celkem za 4*. Kdyby to šlo, spojit 2 a 3 díl, vypustit ten, pro mě nezajímavý a nudný, filozofický balast, byla by to pecka za 5*. Na druhou stranu by to asi ztratilo tu svoji jedinečnost.
Úskok v úskoku v úskoku. Taký je tretí diel Duny, pohľad niekoľkých hlavných predstaviteľov, z ktorých každý sleduje svoje vlastné záujmy a zámery, pričom príbeh je tradične pretkaný filozofickými úvahami, metaforami a cudzími (alebo cudzo pôsobiacimi) výrazmi. Nie je to ľahké čítanie, ale kto vydrží až do konca, nemal by byť sklamaný. Osobne by som preferoval skôr dôraz na príbeh alebo dej ako taký než nábožensko-filozofický, abstraktný obsah okolo neho, avšak na druhej strane, bez toho by asi Duna nebola tým čím je.
(SPOILER) Paul který si denně uvědomuje že není schopný zastavit hrůzy které pod jeho jménem dělají "jeho" fremeni v okamžiku kdy umře jeho milovaná a porodí mu dvojčata zdrhne do pouště a na všechno hází bobek. Nepostaral se a nepomohl ani své sestře Álii, která evidentně nezvládá to čím se né její vinou stala už v lůně své mocichtivé matky. A její matka která jí to provedla, jí ještě pohrdá a chce ji vidět mrtvou. Kdyby to viděl její vévoda asi by se...ani nedivil tušil že je loutkou toho spolku čarodějnic z B.G. Fremeni už jsou jen stínem ,ale spíš ostudou toho kým bývali , ztrácejí sami sebe a fakt jsem nepochopila že pro ně bylo lepší sázet kytičky a nechat umřít červa , ve kterého se modlili a měli jej za boha. Kniha se mi opět četla dobře
(SPOILER)
(8.5/10) „Dělat si nárok na absolutní vědění znamená stát se obludným. Znalost je nekonečné dobrodružství na hraně nejistoty.“
Po Spasiteli Duny a smutném zakončení jsem si hýčkal naději, že třeba další díl bude pozitivnější. No... není. Člověk se tu knihu pomalu bál i otevřít z obavy, co se zase stane. I tak se mi tento díl líbil asi o chlup více, než ten předchozí. Ale musím říct, že už mi ze všech těch intrik, koření a náboženství jde hlava kolem. Že proti sobě bojují různé rody, to je klasika, ale když mezi sebou bojují lidé, co jsou jedna rodina nebo dřív drželi při sobě, je to smutné. Až zbytečná mi přišla už druhá smrt Duncana, Alie je také neskutečná škoda a když jsem se konečně oklepal ze smrti Paula, Herbert ho vzkřísí a zabije znovu, čímž jeho osud udělá ještě smutnějším. Do toho všeho tu máme ještě tu podivnou proměnu Leta (napadá mě, že Herbert asi taky bral nějaké "koření"), u které jsem tedy zvědavý, co přinese a jak to bude v další knize vypadat. Začíná mi připadat, že mám s Dunou takový love-hate relationship, protože ač je to sice zajímavá a hodně specifická série, zároveň to není moc veselé čtení a přijde mi, že asi lepší na postavách příliš nelpět. Ale dvojčata byla fajn a příjemně mě překvapilo, že to dobře dopadlo i s Farad'nem.
(SPOILER) Ani trojka není srovnatelná s prvním dílem, ale to plyne už z prostého faktu, že se jedná o „pouhé“ pokračování, nástavbu, něco, co autor zřejmě neměl v plánu od prvopočátku, ale rozhodl se napsat teprve dodatečně. Mé hodnocení pak snížil ještě závěr – autor tradičně shromáždil na jednom místě všechny důležité postavy, vypadalo to, že směřuje k rafinovanému řešení ve stylu úskoku v úskoku, ale nakonec v podstatě zvítězila nelidská, hrubá síla. Přesto je to velmi dobrá kniha. Oproti dvojce totiž – podle mého názoru ku prospěchu díla – Herbert ubral na složitosti, byť se stále jedná (a to platí i o jedničce a dvojce) ve své podstatě nejen o klasické scifi, ale také do značné míry i o svérázné filozofické dílo. Z každého dílu je patrno, že Herbert byl velmi inteligentní a přemýšlivý člověk, jehož úmyslem nebylo ve svých knihách čtenáře jen pobavit, ale také přimět k rozmanitým úvahám – o ekologii, politice, moci, významu informací, morálce, tradicích a svobodě, rodinných vztazích a kdoví, o čem všem ještě. Takže každá z jeho knih má řadu vrstev, z nichž některé si čtenář možná ani neuvědomí.
Po nevýrazném Spasiteli (po něm jsem to chtěl zabalit) přichází velmi zdařilý třetí díl s názvem Děti Duny. Nakonec velká spokojenost, tenhle díl uzavře mnoho těch nedokončených dějových linek z první a druhé knihy a vysvětlí další aspekty života na Duně, včetně její pozvolné proměny na "zelenou" planetu a s tím související vymírání písečných červů. Hodně se intrikuje a hodně filosofuje, ale to nic neubírá na atraktivním ději, který je vesměs založený na někdy přeci jen trochu moc šroubovaných dialozích a vnitřních monolozích. Ale to holt k Herbertovi patří. Velmi zdařilý díl, pro mě zatím asi nejlepší z celé série.
PS - Jsem zvědav na Villeneuva, jak pojme svůj třetí díl Duny, bylo by fajn, kdyby do něj pojal i tenhle díl, protože právě až Děti Duny uzavírají Paulův příběh.
7,5/10. Posloucháno jako audiokniha. Svět Duny spisovatele Herberta je hodně specifický, pokud jste dospěli ke třetímu dílů, už si musíte uvědomovat jak moc specifický spisovatel to je. Mne osobně audioknihy hodně pomáhají, do knihy jsem se nemohl začíst. Načtení není nijak dechberouci ale je kvalitní a dopomáhá ke stravitelnému zážitku. O čem tenhle konkrétní díl vlastně je? V podstatě se jedná o politologickou úvahu o podstatě vládnutí a jaký má určitý způsob vedení ( tyranie, teokracie, demokracie atd.) vliv na ,,poddané", jak se dokáží během jedné generace změnit zvyky a kultura všeobecně. Je to opět hodně tuhé sousto ale dá se lépe vstřebat než spasite, který byl hodně spirituální
Slyšeno jako audiokniha.
Po tom co Spasitel, byl pro mě obrovský sešup dolů oproti první Duně, jsou Děti Duny příjemným překvapením, jak příběhem, napětím a hlavně dějem.
Mé finální hodnocení: 90%
Jak tu již vylo zmíněno, sdílím názor, že třetí díl je diametrálně lepší než druhý. Musím však říci, že k dokonalosti mu kus chybí. Politické machinace jsou zde naprosto neuvěřitelně (podtrženo dvakrát) překombinované, že to po x set stránkách přestává být zábavné. Namísto řešení vytáhnout Krispel a umlčet ty plky (ó díky Stilgare), se pořád natahuje a natahuje, než konečně dojde na lámání chleba.
Nicméně jsem rád, že jsem se ke třetímu dílu dokopal, byť jsem po Spasiteli řekl dost. Nu, myslím že dojde i na čtvrtý díl. Uvidíme co bude dál.
Děti Duny po Spasiteli funguje opět přibližně tak dobře jako první díl série - rozvine se nad daleko silnějším spektrem událostí, ale zároveň si udržuje potřebnou dynamiku vývoje. Něco, co se už v sérii nebude opakovat (a ne nutně to vždy nějak extrémně vadí, prostě je to konstatování). Potřebné postavy dostávají dostatečné odůvodnění, obsah a prostor, přitom je zachován poměr mezi důležitostí postavy a prostorem, které dostanou. Nevím co bych tomuto pokračování vytkl, všechno cajk.
Třetí díl ságy se svou rozkročenou strukturou a množstvím "hráčů" v příběhu opět přibližuje prvnímu dílu a podle mě je stejně dobrý. Čtvrtý díl je pak zase podobný druhému.
Z těchto, které jsem četl, jsou liché díly dějově více strhující, protože v nich dochází k dejinným změnám v impériu a sudé díly, které jsou komornější, stáví na akcích předcházejícího dílu a tematicky rozvíjí jejich důsledky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Hodně lidí tu zmiňuje, že se jim třetí díl líbil víc než ten druhý, ale u mě je to přesně naopak. Spasitel Duny měl spád, ale v tomto díle mi přišlo, že se pořád dokola omílají ty samé filozofické a náboženské řeči. Postavy neustále pronášejí nějaká moudra, ale právě tímto nadužíváním to všechno ztrácí svoje kouzlo. Samotná zápletka se mi sice líbila, ale jen horko těžko jsem se prokousávala tou omáčkou okolo. Do dalších dílů se zatím pouštět nebudu, ale kdo ví, třeba tomu ještě někdy dám šanci.