Duše moderního člověka
Carl Gustav Jung
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87246/duse-moderniho-cloveka-87246.jpg
5
98
98
Výbor klade do rukou českého čtenáře reprezentativní texty jednoho z největších moderních znalců lidské duše. Z obsahu: I/ Problémy duše moderního člověka Základní problém současné psychologie Protiklad Freud a Jung Problém duše moderního člověka O vzniku osobnosti Nadaný Manželství jako psychologický vztah Životní obrat Duše a smrt Psychoterapie a světový názor Ulysses — Monolog Picasso Po katastrofě Doslov k „Rozpravám k současným dějinám“ Boj se stínem II/ Ze vzpomínek — snů — myšlenek C. G. Junga Svazek uzavírá Ediční poznámka překladatele, Bibliografie a text O autorovi a jeho díle. Stati vybral a z německých originálů přeložil Karel Plocek Předmluvu napsal Ludvík Běťák Vydání první... celý text
Přidat komentář
Ještě nikdo ke mně nemluvil tak čistě a harmonicky. Takřka každý okamžik s těmito slovy byl v souznění s hlasem mojí duše a já žasnul nad tím, jak někdo může tak přesně vyjádřit slovy to, co uvnitř cítím, a co jsem nevěřil, že slovy vyjádřit jde. Mnohé díky za Váš kontakt s proudem, velký pane.
Jak někde Jung sám praví, netřeba vnímat jako Písmo svaté a každé jeho slovo tesat do kamene. Netřeba se asi ani namáhat nelehkým blouděním lidskými hlubinami, pokud člověk nedosáhne určitého věku, možná i zenitu, dalo by se říct. Možná šťastní ti, kteří nerozumí. Každopádně někdy byste to měli zkusit přečíst, až se vám to jednou trefí do té správné životní fáze, budete mít pocit, že TO JE ONO.
Přesto, že možná Jung došel svým poznáním dál, než kdokoliv jiný před ním a po něm, určitě si od něj hned zas tak něco nepřečtu. Sebezkoumání, kterým při čtení procházím, není vždy úplně příjemné. Pokud se mu Jung věnoval celý život, není divu, že se svému okolí odcizil...
“Osamělost nevzniká tím, že by člověk kolem sebe neměl lidi, nýbrž spíše tím, že jim nemůže sdělit věci, které se mu jeví jako důležité, nebo že považuje za platné myšlenky, které jiní považují za nepravděpodobné.
Ví-li člověk více než jiní, osamí.
Osamělost však není nutně v protikladu ke společnosti, neboť nikdo totiž nepociťuje společnost více než osamělý jedinec a společnost vzkvétá jen tam, kde je každý jedinec pamětliv své svéráznosti a neidentifikuje se s ostatními.”
Tato kniha, stylizovaná jako články do vědeckých časopisů nebo přednášky obsahuje osobní filozofické postřehy a názory na určitá témata z pohledu analytické psychologie a ačkoli jsou téměř stoleté, jsou neskutečně svěží, aktuální a opravdové. Jung je tak aktuální i v naší době.
Líbila se mi část, kdy autor popisuje rozbor Joyceova Odyssea, stať o manželství, o smrti a duši nebo o psychologii v Picassových obrazech.
Některé části byly náročnější, připadají mi i možná vlivem údajné epilepsie či neurózy autora únikem z reality, ale celkově mne kniha velmi mile překvapila a oslovila.
C.G. Jung je pro mě neuvěřitelně silný pramen. K přemýšlení o obecných psychologických zákonitostech či jako zdroj k osobnostní či duchovní proměně. Vynikající. Určitě se budu věnovat i dalším jeho knihám...
Zajímavé. K zamyšlení. Jung byl jeden z nejlepších ve svém oboru a bylo skvělé číst si jeho myšlenky na různá témata.
Jeho přístup, který nepopíral mystično, mi byl vždy sympatický.
nádrehná kniha. "Čte se to v ní jako v bibli". Z každej stránky cítiť Jungov hlboký vzťah k ľudskej duši, ktorú nechápal výhradne ako predmet vedeckého skúmania, pre neho znamenala oveľa viac. Je trocha smutné, že viacerí práve toto považujú za hendikep.
Veľmi mnohorozmerné, v psychologikom slova zmysle "úplne", takpovediac kalokagathické dielo.
Na Junga jsem se chystala už asi deset let. A jsem ráda, že mi to tak trvalo. Některé jeho myšlenky jsou trochu náročnější, ale hodně z nich mi přišlo naprosto nadčasových.
Tato kniha je soubor jeho esejů na různá témata. Neřekne zas tak moc o psychoanalýze, spíše obsahuje jeho (osobní) zamyšlení a texty k různým i světovým tématům.
V knize sebrané články ukazují Junga jako myslitele, mnohdy vizionáře. Nejde o odborné práce, spíše o osobní reflexe vybraných témat. Pro mě asi nejzajímavější "Nadaný", "Manželství jako psychologický vztah", "Po katastrofě".
Jung, Jung, Jung... Nevím, těžko se komentuje něco, co není "vědecky" vyvratitelné. Samozřejmě jakožto věřící s moderním obhajováním vědy ze strany Dawkinse, Hitchense etc. nesouhlasím, ale řekněte sami - jak má člověk reagovat na Jungův esoterismus - nic jiného to totiž není - jsou to domněnky, je to komunikace s duchy a vše, co by "nemělo být" reálné. Některé Jungovy názory nejdou potvrdit, ale nelze je ani vyvrátit, proto se vymykají vědeckému poznání jak jej známe. Ale to i Freud, a přesto na něm z velké části stojí moderní psychiatrie. Nebudu skrývat, že mě i Jung zaujal, nejvíce asi právě tím, co je mi alespoň trochu známé - kritikou Freuda, která je úderná a hlavně přesně mířená.
Celá kniha je vlastně svazek esejů, jeden z těch, které mě zaujaly nejvíce, byl samozřejmě esej o Joycovi a jeho monologu v Odysseovi, kde Jung neskrytě mluví o tom, jak u knihy usínal, a hlavně se snaží pomocí knihy zjistit více o samotném autorovi a ukazuje, proč je Joyce v knize "všudypřítomný". Ostatní eseje obsahují také ledacos zajímavého - ať už jde o výklady snů, rozvíjení jungovských teorií podpořených psychiatrickou činností, všednodenním životem, východní filosofií a velmi často snad pouhou intuicí, neméně zajímavé jsou Jungovy komentáře ke druhé světové válce a vině Němců nebo obecné komentáře k modernímu umění.
Kniha byla čtivá, někdy více, někdy méně, někdy jsem se absurditou smál, někdy jsem si říkal, že pokud (na jedné straně reformátor psychologie) Jung myslí vše, co píše vážně, měl bych se nad tím více zamyslet. Proto snad někdy více zabrousím do východní filosofie, ale musím si dát pozor, protože vybrušování zpět do západní skutečnosti je asi velmi obtížné.
"Rimamia napríklad poznali všetky mechanické princípy a fyzikálne skutočnosti, ktoré by im umožnili zostrojiť parný stroj, ale vznikla len hračka Heróna Alexandrijského. Príčinou toho bolo, že neexistovala žiadna naliehavá nutnosť. Túto nutnosť so sebou priniesla ohromná deľba práce a špecializácia posledného storočia. Duševná nutnosť našej doby nás prinútila k objaveniu psychológie. Duševné skutočnosti tu prirodzene boli aj skôr, ale nevnucovali sa, nikto si ich nevšímal. Šlo to bez nich. Dnes už to bez duše nejde." (str. 39)
Výborná zbierka spisov. Každá kapitola ma oslovila svojim spôsobom. Netvrdím, že všetkému rozumiem a že so všetkým súhlasím, no mnohé Jungove myšlienky a pochody sú mi veľmi blízke. Čítanie jednotlivých kapitol vo mne vyvolávalo všakovaké pestré emócie a zo všetkých zaujímavých citátov by som vybrala asi tento jeden krásny, ktorý ma oslovil:
"Člověk konečně začal vnímat psyche, začal dokonce objevovat nevědomí, což - jak dokazuje historie - byla zvlášť trapná záležitost. Vždyť člověk si myslel, že se vypořádal se všemi přízraky, a tu se ukázalo, že už sice nestraší v komoře mezi harampádím nebo na staré zřícenine, ale patrně v hlavách zdánlivě normálních Evropanů."
(z kapitoly "Po katastrofě")
Autorovy další knížky
| 2010 |  Červená kniha |
| 1994 | Duše moderního člověka |
| 2017 | Člověk a jeho symboly |
| 1995 | Člověk a duše |
| 1993 | Analytická psychologie: Její teorie a praxe |
Klasika od klasika ... knížka, ke keteré se člověk stále vrací ... a které mu pokaždé má co říct ...