Dušemrdi
Natascha
Autentický deník sedmnáctileté dívky žijící na předměstí jednoho nejmenovaného německého města. Natascha bydlí pouze se svou matkou, se kterou se věčně hádá. Jedinou útěchu nachází v drogách, na které si ale musí vydělávat prostitucí. Vzhledem k tomu, že vypadá ještě jako dítě, nemá o zákazníky nouzi, i když takových, kteří by se k ní nechovali hrubě, je mezi nimi menšina. Natascha píše do deníčku o všech svých zážitcích až s brutální otevřeností...... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2009 , Volvox GlobatorOriginální název:
Seelenficker, 2007
více info...
Přidat komentář
Jedná se o ošklivé téma, které se spousta lidem nemusí líbit, ale zdůrazňuje na pocity lidí, kteří tuto situaci zažívají. Není vždy vhodné tyto lidi na okraji společnosti odsoudit, ale také se kouskem empatie vcítit do jejich kůže. Mě se kniha líbila i přes špatné komentáře níže
Ježiši, větší kravinu než bylo tohle snad už číst nikdy nebudu.. příšerný, měla jsem velký problém to dočíst.... Absolutní blbost, kterou nemá cenu číst!
Hloupý příběh o hloupých lidech činících konstantně hloupá rozhodnutí.
Smutné.
Z mojí strany zklamání. Dočetla jsem to jen proto,že to má pár stránek a za tři hoďky to bylo za mnou.
Rozhodně se to nedá srovnat s Dětmi ze Zoo nebo Mementem.
Otevřená a surová zpověď Nataschy, která se živí prostitucí a zároveň bere drogy, aby všechnu tu špínu dokázala přežít. Natascha formou deníkových zápisků sděluje svoje pocity méněcennosti, pocity z prostituce, drog, z pocitu smrti. Je to drsné vyprávění, které by nemělo být přehlíženo.
je jí 17 proboha už by se měla rozhodnou co jo a co ne, asi jí to nakonec vyhovuje.Dneska a už dávno každý ví, jak to skončí jak to probíhá. Každý si svou cestu vybírá sám.
Já na tyhle "reálný" příběhy moc nejsem.
Chápu že ten někdo to chce utajit, ale mám-li o tom psát knihu "otevřeně", měla bych asi vystoupit z anonymity a tu autenticitu prokázat.
Holky nemají co nabídnout - pouze nastrčení jistých otvorů všem a všude že ano, takže je to pořád dokolečka.
Navíc je vše dobrovolné, takže jak bych ji měla jakože litovat nebo jí to vůbec věřit ?
(Fakt chce celej svět otentovat dětsky vypadající puboše ??!!)
Někde tak někdo třeba opravdu žije nedobrovolně, proto mě nějaký nářky o zadečkových aktivitách nějakýho děcka, který si tím "vydělává" a ačkoliv ji to bolí, dělá to zas a zas, nezajímaj a nedojímaj.
Autentické? Ale prosím vás... Nudná hromádka vulgarit bez jakékoliv literární hodnoty, bez originální myšlenky, bez ladu a skladu. Takhle lobotomickej nemůže být ani náctiletej trash (hlavně že používá slovo prisma). Nejlepší na tom je název. (Čteno v překladu Běly Michálkové.)
Tezko hodnotit. Takova sonda do hlubin duse fetacky a prostitutky. Vulgarity mi nevadily, prispivaly k autenticnosti vypraveni.
Skvělá rychlovka jako rychlej šlech na cestě z Hlaváku do brlohu.
Bez přetvářky a kurva sprostý.
Možná někdy až moc ale když seš vyfetovaná kráva tak to píšeš jak ti to jen jde.
No proč ne :)
Příliš krátké, vulgární, bez nějaké logické posloupnosti děje. Styl psaní a jazyk mi naprosto nevyhovoval - vím, že se jedná o deník, autor (či překladatel) se snažil vystihnout šokující autentičnost. Věty se neustále opakují, bohužel ne třeba po třech stranách, ale po 3 větách... ne, neoslovilo mě to.
Chaos a zoufalost na Vás dýchne z každé strany. Pokud se přesně tohle odehrává feťákům v hlavě, tak to potěš koště... Nedivím se že se mnohdy zblázní. Kniha mě uchvátila a zároveň ve mě budí zhnusení (co všechno dokáží lidi udělat "bezbranné" dívce) a respekt (když zjistila že je v jiném stavu). Zkrátka tohle nevymyslíš. Šokující příběh ze života jedné feťácké teenagerky.
Dušemrdi
U této knihy opravdu nevím, jak jí hodnotit. Téma je velmi těžké a hnusné a rozhodně pravdivé...ale styl, jakým je napsaná je otřesný. Oproti například Dětem ze stanice ZOO je kniha opravdu odpad. Dám ale vyšší hodnocení, protože si myslím, že i takto se dají napsat myšlenky např. v deníku.