Dva divoši
Ernest Thompson Seton
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279031/mid_dva-divosi-6R4-279031.png
5
504
504
Dobrodružství dvou chlapců, kteří žili jako Indiáni a čemu se naučili.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1925 , B. Z. NekovaříkOriginální název:
Two Little Savages, 1903
více info...
Přidat komentář
V dětství jsem hltala všechny dobrodružné knížky, takže mě nemohla minout kniha Dva divoši. Když jsem ji opětovně prolistovala, znovu jsem si uvědomila, jak silně na mě zapůsobily hodnoty jako odvaha, přátelství, čest, spravedlnost. Oceňuji, že kniha je nejen zábavná, ale i poučná. Zkusím na tento druh literatury nalákat svou vnučku, která má ráda přírodu, tak uvidíme.
V dětství se mi to hrozně líbilo, protože jsem si toužila hrát na indiány. V dospělosti zjišťuji, že je tam strašně milý jemný humor, kterého jsem si tenkrát nevšimla. Pořád super. (překlad: Dana Krejčová)
"Když se Datel vplížil do sklepa podruhé, našel v něm papírek se zprávou tohoto znění: „Oznámení nepřátelským indiánům – Až příště vyvraždíte tuto osadu, vraťte džber a nenechávejte sundané poklice z nádob na mlíko.“
Jak se tak držel větve, vzpomněl si na Calebova slova: „Odvaha nejni v tom, že se nebojíš, ale v tom, že jdeš, i když se bojíš, a tak ukážeš, že svůj strach ovládáš.“
Přečetl jsem rychločtením během přestávek v práci, byl to jiný překlad, než který jsem četl v osmdesátkách, místo D. Skládky D. Díra atd...
...a ten YAN už mi tímto novým pohledem spíš lezl na nervy, strašný milovník přírody a tady chtěl vycpat zabitého výra, tady zase ulovit rysa...prostě magor na facku.
Chvíli mi trvalo než se mi knížka dostala pod kůži. Ale po pár desítek stránkách jsem ji nemohla odložit a nakonec jsem ji přečetla za tři dny. Skvělý příběh pro všechny co se rádi toulají divočinou a vždy chtěli nějaké to lesní dobrodružství.
Knihu jsem četla se sedmiletým synem a nadchla nás oba. Krásný, dobrodružný, v mnoha směrech poučný příběh. Jsem si jistá, že se k ní syn ještě vrátí
Super knížka o životě v přírodě. Obsahuje spoustu zajímavých postřehů a návodů pro zálesáky. Především ale vypráví o přátelství a o americkém venkově konce 19. století.
Knížka o klukovi, který chce žít jako indián, tábořit v přírodě a poznat co nejvíc z lesní moudrosti. Koho tyhle věci zajímají, dozví se tu o nich spoustu věcí. Chybí ale jasnější dějová linie, která by příběhu dodávala větší spád. Knížka je tak rozbitá na jednotlivé epizody z táboření, které většinou začnou a skončí v jedné kapitole. Náznaky zajímavější zápletky s bandity a zvířetem, které zabíjí ovce, nejsou pořádně rozvinuté a ke konci se vyřeší na pár stránkách. Kdyby knížka byla o půlku kratší, neměl bych problém, ale takhle to byla opravdu těžká práce dočíst. Škoda, místy je to opravdu zajímavé čtení.
to je ono! žádné pitomé za vlasy přitažené jezerní kotliny a bobří řeky, ale typické "prázdniny u babičky" - ne organizované tábory a stejnověké stejnopohlavní umělé kolektivy, ale přirozeně vzniklé vztahy s vrstevníky a místními nepříliš problematickými podivíny.
V dětství to byla moje první kniha, kterou jsem četla s velkým zápalem, chystala jsem se být zálesákem, a napsala o ní minimálně tři strany do čtenářského deníku - k mému zklamání si to učitelka nepřečetla - a docela mě mrzí, že mi tenhle deník zmiznul, ráda bych si moje hodnocení po letech přečetla znovu! Mimochodem zálesák nejsem. :)
Já teda nevím, asi jsem četl jinou knihu než ostatní. Kniha mě moc nebavila a dočetl jsem ji s vypětím všech sil . Hodně mi vadilo ,jak se kluci chovali ke zvířatům, nebylo to pro mě zrovna příjemné čtení. Kniha nesplnila mé očekávání.
[audiokniha]
"Statečnost není ani tak moc to, že se člověk nebojí jako to, že jdeš dál i když se bojíš!"
Tohle je bible táborového vedoucího. Nikdy jsem táborník nebyla ani synové skauti tuhle knihu nepoužívali a je to velká škoda.
Docela by mě zajímal pohled dnešního dětského čtenáře. V komentářích jsem našla jen jeden od skautky a jeden od Kopretiny, co četla knihu svým dětem.
Je tam kromě přátelství a lesní moudrosti důraz hlavně na poctivost, odvahu, čestnost a vůbec odlišení správného postoje k životu od sebestřednosti, lenosti nebo zneužití přírody. Všechno nenásilně, ústy malého kluka a jeho kamarádů.
Chvíli sice trvá, než se k táboření a dobrodružství klučičího přátelství autor prokouše, ale pak to stojí za to! Kluky musí bavit nejen výroba indiánských věcí od teepee po mokasíny :o) a mnohé holky jistě taky. Zkusím na vnoučata. Třeba budu mít úspěch jako Kopretina.
Top komentář RichardvonT.
Hodně sázím na poslech uchoknihy, to čtyřleťáka baví už teď. Aleš Procházka odvedl velmi dobrou práci.
6/6
(SPOILER) Řekla bych, že tato kniha je určená primárně pro chlapce, případně i děvčata s duší dobrodruha ;-). Mně se dostala do rukou až nyní, kdy už dávno nejsem v tom správném věku. Ale jsem si naprosto jistá, že jako dítě bych ji doslova hltala :-). Nyní mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhů Yana a Sama dokázala ponořit tak, jak by si zasloužily. Ale nakonec se mi kniha začala líbit a po určité době jsem byla dokonce doslova nadšená ;-). Nebudu popisovat, o co tam přesně jde, protože tam toho oba kluci zažili celou řadu a navíc bych musela spoilerovat, což tedy nechci ;-). Ale úplně nejvíc mne uchvátily příběhy, ve kterých vystupovala zvířata. Například když kočka jako každá správná matka chrání i za cenu vlastního života svoje mláďata před skunkem, nebo když se ujme malých osiřelých veverek. Přestože zrovna tohle neskončí dobře - navzdory tomu, že se kočka o sirotky stará opravdu vzorně... Mne na knize asi nejvíc zaujal způsob života v tehdejší době, kdy děti musely vykonávat různé práce na farmě, bez ohledu na to, zda se jim to líbilo nebo ne. Dnešní děti to mají o dost jednodušší a zároveň je jejich dětství bohužel oproštěné od těchto nádherných dobrodružství, což je velká škoda. Vždyť kdo z nás by nechtěl (aspoň na chvíli) žít také v přírodě, učit se zajímavé věci a blíže tak poznat zvyky indiánských obyvatel? Já tedy určitě ano, i když už mi v tomhle ohledu dávno ujel vlak :-))). I přes počáteční potíže, o kterých jsem psala výše, knihu hodnotím plným počtem. Je totiž úplně jiná než jiné v tomto žánru, ale zároveň originální a jedním slovem prostě skvělá ;-).
Mám rád dobrodružky, takže mě nemohla minout ani tahle kniha. A byla fakt dobrá! Taková jako příručka pro kluky, co si chtějí hrát na Indiány :). A klidně bych se k Samovi a Yanovi připojil, kdyby to šlo :).
(SPOILER)
S takto realisticky popsaným dějem jsem se setkala jen u biografií. Věřím tomu, že to je na vlastních zážitcích a prožitcích postaveno :-) (tím mám na mysli, že tato kniha nepatří mezi knihy označené jako biografické, ale u kterých jsou některé historky nebo momenty zpochybňovány).
Prostřední část, kdy si podle instrukcí chlapci vyrábí spoustu indiánského náčiní, mi nebyla tak blízká, protože to není předmět mého osobního zájmu. Ale kdyby byl, byla bych z knihy ještě více nadšená. Následující část byla o to zajímavější, protože se z popisů výroby dostali k využití, také začali detektivně pátrat po zločinci z okolí, a navíc se urovnávaly staré křivdy a v karma začala vracet úder.
Přiznám se, že několik násilných okamžiků, kterým byl Yan vystaven, mě v duchu rozpalovalo do běla a těm kreténským zmrdům jsem přála zlý konec.
Ještě daleko starší young adult literatura a předobraz našich Hochů od Bobří řeky. Příběh je komornější, zábava méně organizovaná, ale kanadští hoši jsou mnohem blíže opravdové divočině než naši skauti!
Spoustu let téměř bez povšimnutí ležela doma v knihovně. Škoda, že jsem po ní nesáhl jako kluk, Yanovo dobrodružství by mě vtáhlo ještě víc. Čtivě napsáno, příjemné poznávání tajemství přírody a návrat do chlapeckých let...
Dva divoši jsou možná spíše dětskou knížkou, ale já ji objevila až v dospělosti a byla jí uchvácena jako dítě. Krásný, laskavý příběh o přírodě a touze po ní.
Nejenže tři mušketýři byli čtyři, ale i dva divoši byli tři. Zajímavé. Ale k věci. Jako dítě jsem se do knihy nezačetl a když jsem to zkusil dnes, spíše jsem se prokousával. Přitom jako dítě jsem chtěl prožívat to samé, co ti kluci, a jako dospělý "objektivně" uznávám, že je to vlastně napsané dobře. Ale dnes už je to tak zastaralá a těžkopádná četba, že si myslím, že nové čtenáře bude hledat těžce.
Kanadská příroda a parta kluků hrajících si na indiány. Poznávání přírody, získávání zkušeností a krása klukovství a správně prožitého dětství.
Štítky knihy
pro děti příroda Indiáni divočina dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapce dobrodružné romány
Část díla
Autorovy další knížky
| 1973 |  Rolf zálesák |
| 1970 | Kniha lesní moudrosti |
| 1990 | Dva divoši |
| 1974 | Král vlků |
| 1968 | Divoké děti lesů |
Pěkně napsané čtení pro milovníky divoké přírody. Knihu jsem četl už jako malý chlapec a musím uznat že jsem hltal každou stránku. Příběh je vystavěn na přátelství svou chlapců Yana a Sama kteří prožívají svá dobrodružství v divoké Kanadské přírodě. Kniha je samozřejmě cílená na dětské čtenáře, pokud máte rádi přírodu tak i čtenář starší model jako já si knihu užije.