Dva lelci ve skříni - O Karlíkovi nemluvě
Pavel Šrut
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35628/dva-lelci-ve-skrini-o-karlikovi-nemluve-35628.jpg
4
50
50
Rozmarné vyprávění o Karlíkovi z 3. A, který tak dlouho chytal lelky, až je jednou doopravdy chytil… Karel Karlík z 2. A vypadal jako ostatní kluci, ale v něčem se od svých spolužáků přece jen lišil: nic ho nebavilo, celý den jen koukal na televizi a "chytal lelky". Jednou ty lelky doopravdy chytil. Od toho dne se s Karlíkem začaly dít zvláštní věci. Musel se o své nové kamarády starat a na televizi už mu nezbýval čas. Karlík zažil s lelky spoustu legrace i dobrodružství a s jejich pomocí se změnil v docela obyčejného kluka. A tak se lelci nakonec s Karlíkem rozloučili a letěli do světa hledat jiného lenocha. Myslíte, že ještě nějakého najdou? ... celý text
Přidat komentář
Pěkná knížka pro děti, ke které bych se nebýt čtenářské výzvy pravděpodobně nikdy nedostala a jeden ze vzácnějších případů, kdy jsem ráda, že se tak stalo.
Knížka mě i dceru dost pobavila a pro děti cca prvního stupně ZŠ bych ji rozhodně doporučila. Příběh je milý, zábavný i poučný, poměrně krátký - zkrátka přesně takový, jaký má správný příběh pro děti být.
JAK DVA LELCI ODNAUČILI KARLÍKA LELKOVAT :-).
Příběh o Karlíkovi je vtipný a zároveň poučný.
Každý z nás občas někdy chytá lelky, ale co když je najednou máte doma?
A oni nejradši nedělají nic, jenže Karlík se o ně začal starat, povídal si s nimi, rád by je ukázal kamarádům, ale bohužel žádné nemá...
A to se právě postupně a přirozeně změnilo :-).
Moc se mi líbí myšlenka, že děti vymění televizi za přírodu, knihy a kamarády :-).
Čtenářská výzva 2024, téma č.18.
V této knize se mi líbil Karlíkův spolužák Petrmichlvít, protože má tak zvláštní a dlouhé jméno. Já bych nechtěl mít doma lelky, protože pořád dělají zmatek nebo odletí na Moravu a vyzbírají všechny erteple (brambory).
Ať už chcete, nebo ne, říkejte mi Leone. A ten kdo rád lenoší, ať mi říká Leoši...
Fakt je to už přes 25 let, co jsem to četla? :)
„My jsme dva Leoši, co si jen tak lenoší. My jsme dva Leoni, co se nikam nehoní.“ - Tak tohle už mi zůstane v hlavě asi napořád. Skvěle vyprávěný zábavný příběh.
Je už to opravdu dávno, co jsem tuhle knížku četla. Ale jako dítě jsem ji hltala. Možná se k ní jednou vrátím, ale možná raději ne, abych ničím nepřebila to dětské zbožňování. Nejsem si jistá, jestli by mé dospělejší oči tohle dílko vnímaly také tak legračně a roztomile.
Syn měl tuto knihu jako povinnou četbu,tak jsme četli spolu . Pro děti vtipně napsáno :).
Opět jedna knih propagovaných tehdejším Knižním klubem.. Ale pro děti na základce rozhodně čtivá a dobrodružná.
Naše oblíbená dětská knížka, dva lelci ve skříni. Ač většinu dne prolelkovali, tak přesto zažívali různá dobrodružství :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lichožrouti |
| 1998 |  Ezopovy bajky |
| 2010 | Lichožrouti se vracejí |
| 2001 | Pavouček Pája |
| 2005 | Příšerky a příšeři |
Nebýt čtenářské výzvy, určitě bych po Lelcích nesáhla, ale nebýt Lelků, 18. téma by pro mě nebylo jednoduché splnit :-)
Bylo to vtipné, milé a dovedu si představit, že to jednou budu číst svým vnoučatům (ale ráda si na to pár let ještě počkám!).