Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí

21.12.2023

Vždycky mě potěší, když objevím nějakého Rushdieho, kterého ještě neznám, protože ty knížky jsou vždycky chytré, plné magické atmosféry a navíc se moc dobře čtou. Tentokrát se rozhodl spojit Pohádky tisíce a jedné noci s naším světem, a řekl bych, že se mu to povedlo naroubovat docela přesvědčivě. Já jsem toho názoru, že pár džinů nikdy neškodí a jelikož Rushdie jich v téhle knížce nachystal pěknou řádku a k tomu přidal i zajímavý příběh, dávám 4 hvězdičky.

17.09.2023

První román, který jsem od Rushdieho četla, a který mne naprosto uchvátil. Magický realismus, filosofie, pohádka.

08.02.2023

Nakladatelství Paseka se dílu světoznámého britsko-indického spisovatele Salmana Rushdieho (1947) věnuje soustavně již dlouho. Řadu jeho knih vydalo v české premiéře (romány Zem pod jejíma nohama, Zběsilost, Klaun Šalimar, Čarodějka z Florencie, Luka a Oheň života, autobiografii Joseph Anton – Vzpomínky), další pak v reedici (romány Děti půlnoci, Hanba, Maurův poslední vzdech, Hárún a Moře příběhů, vloni nový překlad Satanských veršů). Každý román oceňovaného autora, mj. nositele Booker Prize za Děti půlnoci, je očekáván s velkým napětím. O Rushdiem slyšel snad skoro každý v souvislosti s fatwou, kterou nad ním vyhlásil tehdejší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní po vydání kontroverzního románu Satanské verše (1988). Rushdie je však především skvělý spisovatel, který si zaslouží pozornost kvůli svému psaní a ne kvůli tomu, že se musel dlouhá léta skrývat, používat cizí jména (odtud i název jeho autobiografie) a zvyknout si na ochranku. Ve svých dílech se zabývá především indickým subkontinentem a často kombinuje magický realismus s historickou fikcí; fascinují ho rozdíly mezi západní a východní civilizací. Rushdieho desátý román (resp. dvanáctý, počítáme-li mezi ně i dvě knihy určené dětem a mládeži) z roku 2015, který letos v květnu vydala Paseka, má dlouhý název Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí (přeložila Barbora Punge Puchalská). Jak brzy zjistíme, je to vlastně to samé jako tisíc a jedna noc – pro děj románu důležitý časový údaj a také samozřejmě odkaz na slavnou sbírku Šeherezádiných vyprávění. Svou fantaskností a imaginací román překonává vše, co jsme od Rushdieho doposud četli. A také svou neuchopitelností a nezařaditelností. Je to směs sci-fi, fantasy, pohádky, báje i utopie, inspirovaná poetikou orientálních pohádek i dobrodružných ság moderní popkultury. Autor si prý chtěl vynahradit práci na vzpomínkách s důrazem na pravdu a fakta a proto nyní dostala prostor nezkrotná fantazie a epický příběh o souboji dobra a zla. Od čtenáře vyžaduje jediné: poddat se této imaginaci a zapomenout na realitu, nechat se unášet příběhy, které Rushdie vrství jeden za druhým a jeden v druhém (podobně jako Šeherezáda), jako by ani nechtěl přestat. Zároveň by to však nebyl Rushdie, kdyby se v jeho románu neskrývala i kritika současného světa a lidstva vůbec.
Román je vyprávěn tak, jako by se jeho současné události (zhruba v naší době) odehrály před tisíci lety. A na začátku nás děj přivede ještě o osm set let nazpět do minulosti, do roku 1195, do Španělska, kde ve vyhnanství žije filozof a lékař Ibn Rušd, do nějž se zamiluje princezna džinů Dunjá. „Toto je příběh o jedné džince, mocné princezně džinů, pro její mistrné ovládání blesku známé jako Princezna blesku, která před dávnými časy, ve dvanáctém století, jak bychom řekli my, milovala jednoho smrtelníka, o jejím četném potomstvu a o tom, jak se po dlouhé nepřítomnosti vrátila na zem a znovu, tedy alespoň načas, se zamilovala, než vytáhla do války. Je to také příběh o mnoha jiných džinech, mužských i ženských, létajících i plazivých, dobrých, zlých i takových, kteří se o morálku nestarají, a o době krize, době vymknuté z kloubů, jíž říkáme doba podivna a která trvala dva roky, osm měsíců s osmadvacet nocí, což v součtu znamená tisíc a jednu noc.“ Tak shrnuje autor v kostce děj románu na jeho začátku. Po prologu ve 12. století se přesuneme do současnosti, kdy na New York udeří katastrofální bouře a na celém světě se začnou dít podivné věci. Jedním z hlavních hrdinů románu je zahradník pan Geronimo, který se po oné ohromné bouři přestane dotýkat země. Právě jemu se po osmi stech letech zjeví džinka Dunjá a zamiluje se do něj podobně, jako se kdysi zamilovala do Ibn Rušda, s nímž měla mnoho dětí – a pan Geronimo je jedním z jejích pra-pra-pra… potomků. Do příběhu postupně zasáhne řada dalších postav i džinů, dějí se neuvěřitelné věci, schyluje se k válce, lidstvo musí být zachráněno, osvobozeno, spaseno… Až mám obavu, že tentokrát Rushdie čtenáře svou fantazií poněkud zahltí. Ovšem základní myšlenka – že by se lidstvo mělo zbavit iracionálna, náboženství a bohů – je mi na tomto románu velmi sympatická.

16.01.2023

75% - Kdesi v daleké budoucnosti je nám vyprávěn příběh o tom, kterak kdesi v daleké minulosti jedna džinka jménem Dunja navázala vztah s lidským filozofem a vzešlo z toho početné pokolení lidí bez vyrýsovaných ušních lalůčků, zato však s hluboko ukrytými schopnostmi. A pak, kdesi v polovině doby mezi těmito dvěma časovými rovinami (tedy - soudě podle četných popkulturních odkazů - zhruba v naší současnosti) sestoupili zlí džinové ze své říše, aby rozesévali strach a chaos a ovládli náš svět. A džinka poté, co způsobili jí samotné, se jim s pomocí několika svých praprapra (a možná nějaké to pra k tomu) potomků rozhodla pomstít. Přičemž mezi těmito potomky byl například zahradník Geronimo, kterého postihlo vznášení se pár centimetrů nad zemí (a neumíte si představit, jak nepraktická taková situace je), dívka Bouře, před kterou neobstojí žádná lež bez boláků v obličeji, nebo milovník komiksů Jimmy Natradž. A celé to trvalo symbolicky a šeherezádsky tisíc a jednu noc a málem tolik mikropříběhů se také Rushdiemu podařilo do té knížky vnést.
Je to zvláštní knížka psaná v podstatě volným tokem myšlenek, v nichž se čtenář místy ztrácí, a to zejména ten, který nepochází ze stejného historického a kulturního prostředí jako autor, protože, přiznejme si, kdo z nás toho o džinech před přečtením věděl víc než to, že obvykle poněkud zpruzeně žijí nacpaní v lampách a čekají, až je někdo pustí, aby mu mohli splnit tři přání. Na druhou stranu chápu, čím autor své odpůrce tak dráždí. Ono totiž prakticky z každého jeho slova čiší, jak je vzdělaný, a to nejen v historii, filozofii a religionistice, ale má značné znalosti například i o fungování vesmíru, o psychologii, sociologii a to ani nemluvím o hudbě, kultuře (a to všetně sci-fi a fantasy). A také jak odporný je mu rasismus, násilí, porušování lidských práv a snaha dělat z žen podřadné a muži zcela ovládané subjekty. Takový člověk si totiž stěží nechá vymýt mozek, on naopak dospěje k názoru, že dost možná jen strach žene lidstvo do boží náruče a neváhá ho šířit. I když věk rozumu možná bude znamenat konec lidských snů.

21.02.2021

Magická kronika počínající se v dávné minulosti a sporu dvou filozofů (pokračujícího i po jejich smrti, kdy se tisíce let pře prach jejich mrtvých těl), ale ještě více v prostoupení našeho světa a světa džinů - mytických bytostí, zde nejvíc inspirovaných islámskou tradicí. Příběh vyvěrá ze založení rodu, vzešlého z lidského muže a džinovské ženy. A táhne se do blíže neurčené budoucnosti, prostupují ho otázky náboženství, historie, filozofie a taky různých mýtů a magie, k tomu o nic méně (k mytologii kontrastní) popkultury. Zvlášť v momentu, kdy se (vinou narušení hranice obou světů) začnou dít podivné věci - od vznášejícího se zahradníka až k dívce, před kterou nelze lhát, nebo vám vyskáčou po celém těle boláky. Román je zároveň parafrází Tisíce a jedné noci, filozoficko moralistním spisem s antirasistickou pointou, i hravým magickým realismem, někdy bohužel trošku přetíženým (zejména ve chvíli, kdy vypukne válka mezi džiny a naším světem, a zároveň mezi džiny o náš svět). Nelehké čtení, ale silné, doslova nacpané různými narážkami napříč spektrem lidského vedení, a to zejména ze zmíněných oblastí religionistiky, filozofie, historie, popkultury, ale i umění. Občas se v tom všem bohužel ztrácí příběh, leč to je jen malá vada na kráse. Podle některých reakcí a recenzí tahle kniha patří k těm Rushdieho slabším. Pokud je tomu skutečně tak, nemůžu se dočkat těch lepších, protože už tohle je síla.

08.10.2019

Od Rushdieho jsem očekával něco velkého, ale ona je to taková spíš fantastická hříčka až splácanina jednoho nápadu a všelijakých starých pověstí a pohádek. Nebýt audioverze interpretované Hanou Maciuchovou, která tomu pomáhá ze všech sil, asi bych to odložil před koncem.

20.04.2019

Kniha plná tajomných inotajov a metafor, na čo nemohol stačiť matroš v bežnom ShishaBare. Knihe sa nevyhýba jeho povestný stred moslimskej mystiky a západného racionalizmu ale na moje prekvapenie vo veľmi decentnej forme. Do "svojich" ryje statočne, ale skôr ako Ezop.

22.02.2019

Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí. Tisíc a jedna noc. Šeherezáda na sebe vzala podobu Rushdieho, jeho pohádky však dosti potemněly a zavedly nás do doby podivna, doby chaosu. Za všechny lidské nepravosti, nemravnosti, špatnosti, kanibalismus, terorismus, války, korupci... můžou zlí džinové. Nikdy jsem o džinech nečetla ucelenější pojednání. A o džinologii jsem taky ještě neslyšela... :-) Aspoň už tuším, kdo jsou vlastně džinové mezi námi. Tedy ti zlí. Ona to totiž není jen tak lecjaká pohádka. Je to mj. taky sarkastická obžaloba režimu a jeho ohlupujících praktik a zákazů zbavujících občany vlastního myšlení, názoru, akce, radosti i naděje; a taky kritika tradičních patriarchálních postojů. A jejich zastánců. Rushdieho styl někdy oplývá až přílišnou opisností téhož a leckde spíše podružnými detaily. Jako kdyby při zmínce o pianu v koncertním sále cítil potřebu popsat každou jeho jednotlivou klávesu a pedál. Na druhou stranu, taková četba mě přiměje zpomalit, soustředit se. Nemohu taky neocenit vytříbený jazyk a nápadité metaforické vyjadřování... Objevila jsem hluboký literární, obrazný, myšlenkový, filozofický svět Salmana Rushdieho.

20.07.2018

Skvělá kniha nastavující zrcadlo lidským dějinám i jednotlivci. Svět polopohádkových polomýtických bytostí zasahuje do našeho světa, veškerá pravidla pomalu přestávají platit, zvyšuje se všeobecný chaos, ve kterém dochází k neuvěřitelným situacím a událostem, a samozřejmě se stupňuje násilí všeho druhu. Obstojí ten, kdo navzdory nadpřirozeným schopnostem, třebaže mu leckdy pomáhají, obhájí v sobě své lidství.
Kniha je psána "po Rushdieovsku", tedy i s jeho typickým ironickým podtónem, paradoxním humorem a ostrovtipem.
I závěrečná část vyznívá dvojsečně, happyend je současně katastrofou.

Krásná interpretace Hany Maciuchové, ale jedna z mála knih kterou jsem nedoposlouchala.. tak nějak zvláštní....

10.11.2017

Pro mě první setkání s autorem a je z toho láska jako trám! Nádherné vyprávění, velká sága, úplný tolkienovský příběh! Lidstvo se octne v úzkých-trochu dílem vlastní iniciativy, trochu dílem sil,na které nemá vliv. A je mu tedy nutně nějaký čas úzko - násilí, šílenství, zkáza a zmar a chaos….Mocní se tlučou mezi sebou a lidé zrovna tak. Inu a někteří jsou holt předurčení k tomu, aby na sebe vzali břemeno spásy…Příběh je strhující a závěrečné napětí mohutné. Nádherné vyprávění!!! Dočíst a dát si to ještě jednou zrovna dokola!