Dva týdny s královnou
Morris Gleitzman
Colinovi je dvanáct a láká ho všechno, co se dá vědecky prozkoumat a objasnit. Také má mladšího bratra Luka a má ho moc rád, i když ho pěkně štve, jak mu rodiče pořád nadržují. Jednoho dne - zrovna o Vánocích - postihne Luka uprostřed hraní podivná nevolnost. Výsledek vyšetření je bohužel nepříznivý. Colin, kterého rodiče pošlou na nějaký čas k příbuzným do Londýna, ale nehodlá trpně čekat. Píše kvůli Lukovi i samotné královně a dokonce se pokusí k ní vloupat, jen aby pro brášku získal toho nejlepšího doktora na světě. Při shánění pomoci se také seznámí s mladíkem Tedem, který denně navštěvuje svěho nevyléčitelně nemocného přítele. A právě toto setkání mu otevře oči - pochopí, že jeho místo je vedle Luka, a vymůže si návrat domů, do Sydney. Kniha o smíření se s nevyléčitelnou nemocí člena rodiny, o ujasnění vztahu mezi sourozenci a nalezení místa v rodině, o pochopení, že někdy ani snaha a pevná vůle nemůže nic změnit.... celý text
Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , Albatros (ČR)Originální název:
Two Weeks With The Queen, 1990
více info...
Přidat komentář
Spousta čtenářů zná válečnou sérii Morrise Gleitzmana, která je úchvatná. Ale mě vůbec nenapadlo, že tento australský autor už vytvořil i jiná, podobně vydařená díla. Díky jednomu podzimnímu semináři a díky lektorce z knihovny Jiřího Mahena jsem se dozvěděla o knize Dva týdny s královnou.
Nelenila jsem, sehnala jsem ji v antikvariátu (rok vydání 1999) a teprve teď jsem se k ní dostala. Přečetla jsem ji na jeden zátah a tleskám: je podobně skvělá jako Kdysi, a i když nepojednává o časech válečných, přesto je tuze smutná. Jenže to je právě ta záhada - netuším, jak to M.G. dokáže, ale ta kniha je současně úsměvná, milá, tolerantní, lidská, naučná, prostě bych mohla uvést spoustu adjektiv, které z ní dělají úžasný zážitek, a to nejen pro dětského čtenáře.
Takže určitě doporučuju: jestli na ni někde narazíte, neváhejte! Postavy Colina či Alistaira budou patřit k nezapomenutelným, alespoň pro mne.
Pro čtenáře od 10 let.
Colinovi je 12 let a těžce mu onemocněl mladší bratr. Rodiče se rozhodnou poslat Colina do Londýna, ten se brání a pak si uvědomí že v Londýně žije královna a ta určitě zná nejlepšího doktora na světě. Příběh je tzv přitažený za vlasy, je psán nevěrohodně, no taky je určen dětem, přesto na mě velmi zapůsobil. Je to křehké, dojemné a velmi láskyplné.
Cekala jsem od knihy daleko víc.
To co autor chtěl říct jsem asi pochopila.
Četlo se dobře.
Nádherné. Přečetla jsem za jediný večer. Doufám, že přemluvím syny, aby se zkusili začíst. Toto téma je smutné, ale je mezi námi, mnoho lidí jej prožívá. Sice Colinova alotria v Londýně mi přišla místy přitažená za vlasy, ale styl, hlavní téma, myšlenkový a emocionální svět hl. hrdiny a závěr, to vše mě drželo u knihy, dokud jsem se slzami nedočetla. Co hledáme my dospělí v knihách? Nejen zábavu a relax, ale také konfrontaci s příběhy, které jsme mohli prožít nebo jsme i prožili nebo někdy prožijeme my sami. A děti to mají zrovna tak. A spousta z nich se svými blízkými v rodině nebo s kamarády prožívala těžkou nemoc. Chránit je před tím tak, že se budeme tvářit, že tato věc neexistuje, je nesmysl. Smysl mají takto citlivě napsané knihy s krásným poselstvím.
Smutná kniha, která mě neoslovila. Přišlo mi toho nějak moc, splácané dohromady. Nebavilo mě to :/
Tuhle knihu jsem četla někdy ve čtvrté třídě na základce, kdy mě rozbrečela snad hned třetí stránka. To, že jsem si ji po deseti letech přečetla znovu na množství probrečených kapesníků moc nezměnilo. Je to kniha pro děti, ale fakt, že jsem ji i v mém věku stále propadla buď něco svědčí o mé osobnosti (jo, jsem trochu citlivka) nebo na té knize opravdu něco bude. A kdyby ne, tak kniha pro děti je to skvělá, i když se zaobírá až moc smutným tématem.
Štítky knihy
pro děti sourozenci pro mládež příběhy pro děti
Hluboké, vážné téma, uchopeno bezbřehou fantazií dvanáctiletého australského kluka. Příběh fiktivní, hodně nadnesený, neskutečný. Vzhledem k tématu a protože je určen hlavně dětským čtenářům, je napsán citlivě, vtipně, zábavně.
Příběh hodně emocionální. Pro mě velké překvapení, i když nevím, zda bych já četla ve svých dvanácti letech. A nevím, zda bych dala číst svým dětem. Opravdu nevím, i když na téma umírání by neměl být nikdo sám. Bohužel vím, jak lze lehce zatížit křehkou dětskou duši.
Já preferuji svobodu a tím dar volby. A svoboda rozhodnutí byla v tomto příběhu velmi dobře prezentována.
Tleskám...