Dvanáct usmívajících se ježibab
Alois Mikulka
Obrázky, pohádky, básničky a vyprávění pro malé i velké o ježibabách, zvířatech a jiných, velmi podivných věcech.
Přidat komentář
Skvělá knížka. V dětství jsem ji půjčila spolužačce a tímto způsobem jsem o knihu přišla a do dnešních dnů ji nemohu nikde sehnat. Nebyla zatím znovu vydána a v antikvariátech se ani neohřeje. Kdo byste měl a nechtěl - koupím.
Mikulka- genius "detskeho"zanru. Svijim se smichy a bouram zidle pri vsech tech pitominach.
Ježibaby - ty má Alois mikulka obzvláště rád. má řadu jejich charakteristik, a podle nich pak píše po svém pohádky. Ty pohádky jsou spíše pro dospělé než pro děti, nebo - přesněji - i děti si v tom něco najjdu, ale dospělí víc.
Autorovy další knížky
1987 | Houpací pohádky |
1974 | Dvanáct usmívajících se ježibab |
2003 | Karkulka v maskáčích |
1987 | Hořící kámen |
1961 | Aby se děti divily |
Mikulkovy pohádky ukazují svět barevný a s humorem. Lepší je se smát, než plakat. Nečekejte klasiku, ale i "mrňousové" nad poťouchlostma zuby cení a žádají nášup. Učí se zbavovat napětí smíchem.
Každá doba si žádá to své. Co je pravda a co lež? Je relativní... a platnost od kdy je to pravda a to samé od kdy je to lež? To informují média, aby i soudci věděli, co je většinově uznávaný názor... Máme vychovávat tak nebo jinak? Někdy se nám žije až moc pohádkově.
Citace: "Krásní lidé jsou úspěšní a ti co kradou taky."
Kdo má zálibu v procentech doporučuji 58:42.