Dvě vraždy v mém dvojím životě

29.11.2023

Dějová linie, ve které Josef Škvorecký hájí svou manželku před nuzným nařčením z udavačství, je na celé knize nejzajímavější. Především motiv, kdy dobří mohou být často stejně zaslepeni, jako ti zlí, proti kterým bojují, protože zaslepenost nezná mezí. Škoda, že autor popisuje problematiku jen ze své pozice, třebaže před čtenářem nijak netají, kdo co vlastně způsobil. Ovšem ta černobílost kladné a záporné strany trochu zkresluje realitu, protože život takhle jednoduchý naneštěstí častokrát nebývá.
Naopak zápletka s vraždou profesora mi přišla zbytečně navíc. Nejen, že řešení je takřka vycucané z prstu, ale tím, jak je to celé přitažené za vlasy, se bezděčně shazuje síla tvrdého zápasu, který vede hrdinova žena. Navíc jsem se doslova ztrácel v postavách a jejich motivacích, jak mi splývaly v jedno.
Mám-li tedy knihu soudit jako tvůrčí experiment, příliš u mě nevyhrála. To, co mě pro mrazivou autenticitu zajímalo, bylo příliš v pozadí a naopak hrálo prim to, co mě pro průměrnost nebavilo.

01.04.2021

Na poměry Škvoreckého poměrně slabá kniha. Je zřejmé, s čím se snaží účtovat a že se to snaží odlehčit linií, ve které se míhá mnoho krásných dívek, aby to bylo trochu feel good. Ze začátku je sosákování prakticky všech postav možná vtipné, ale brzy se vyčerpá. Občas se čtenář pobaví tím, kdo zasahuje do děje, ať už je to Mrkvička (Cibulka), světoznámý spisovatel a někdejší učitel na FAMU (Kundera) nebo filmař ověnčený Oscary (Forman). Ten převod reality do jinotajné (ale ne dostatečně) prózy ovšem dost skřípe a je dost matoucí. Celkově je to takový kočkopes, odvar ze Škvoreckého. Chápu jistý terapeutický rozměr, leč s uplatněním sebekritiky by to bývalo asi ani nemělo jít ven.

20.05.2018

K této knížce mám trochu ambivalentní vztah. Příklon k vyššímu počtu hvězdiček je dán formou detektivky (mám na mysli tu pravou, kanadskou) a postavou Dannyho Smiřického, jehož mám prostě ráda; jeho vtipnost, nadhled a schopnost glosovat situace: "I já jsem dostal čestný doktorát. Snad za detektivky. Většina profesorů trpí tou neřestí, že je čte, i když v kurzech vykládají o Shakespearovi."
Na druhou stranu je zde právě z toho nadhledu ukousnuto druhou linií: "vraždou" manželky Sidonie, ženy chytré, krásné, morální a tolerantní, jíž zabil duši (a v románu i tělo) tehdejší démonický prosazovatel demokracie Mrkvička (nyní komik známý svými televizními scénkami se siderickým kyvadlem; a samozřejmě neustále hledač - pomocí kyvadla - všech, kteří demokracii znemožňují).
V tom je vždycky problém: jakmile chce autor do umění dostat realitu, pro něho bolestnou, chce o ní INFORMOVAT, aniž by ji umělecky přetvořil více, než že jen změní jména, působivost jeho výpovědi paradoxně ztrácí svou hodnotu.
JŠ to myslel dobře a já ho mám pořád ráda. Ostatní knížky s Dannym jsou skvělé.