Dvojité sklo
Halldóra K. Thoroddsen
City, které v rámci společenských stereotypů spojujeme převážně s mladými lidmi, se nevyhýbají ani seniorům. Toto je love story a intimní sonda do života stále vitální, skoro osmdesátileté ženy, která ztratila manžela a postupně přichází i o další blízké. Přestože dychtí po životě, spíš ho jen pozoruje, jak ubíhá za oknem jejího bytu. Pak se objeví šarmantní Sverrir a ona se zamiluje. Zároveň ji někde uvnitř hlodá pochybnost a obava. Nebude směšná, neodsoudí ji okolí? Má se i v tak pokročilém věku oddat nečekanému citu? Novela Dvojité sklo ohledává motiv osamělého stáří i blízké smrti a zároveň se dotýká emocí, které v člověku zůstávají i v pokročilém věku, přestože se s tím už moc nepočítá. Avšak je to tak, ani stáří se nevyhýbá láska a vášeň. Islandská spisovatelka Halldóra Thoroddsen (1950–2020) za knihu obdržela náruč ocenění po celém světě, mj. Cenu Evropské unie za literaturu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Větrné mlýnyOriginální název:
Tvöfalt gler, 2016
více info...
Přidat komentář


Novela islandské autorky popisuje poslední životní fázi téměř osmdesátileté ženy. Ta se stále snaží prožívat svůj život tak, aby jí tolik neutíkal mezi prsty, aby úplně nerezignovala, i když je to těžké, protože zdraví už jí neslouží tak jako kdysi, její vrstevníci postupně umírají a ona sama moc nerozumí světu, v němž žije a na nějž se stále častěji dívá z okna svého bytu přes dvojité sklo. Přes pokročilý věk se seznámí s mužem, s nímž se chystá přestěhovat do společného bytu v pečovatelském domě, ale osud rozhodne jinak.
Dvojité sklo zpracovává téma, které se mě osobně v posledních letech dotýká stále více a více téma stáří. Bohužel, bilance není příliš optimistická: ačkoli se snažíte sebevíc, na některé věci už zkrátka nestačíte a nakonec stejně zůstáváte se svými problémy a neduhy hlavně sami. A v tom pro mě tkví důležité sdělení připravme se na to, že stáří nebude lehké, že budeme osamělí, často i někomu na obtíž, a snažme se to pak všechno snášet s co největší grácií.
Hodnocení: 4* z 5*


Autorka nás nechá nahlížet do stavu duše, mysli a pocitů téměř osmdesátileté ženy. Jsem trapná svými myšlenkami (na muže, na sex, na domácnost, na současný svět)? Mají to tak i ostatní v mém věku? Nejsem divná? Zdánlivě stručné, přesto výstižné, pravdivé, až smutné. Mladé možná tato knížka moc neosloví, ale čím je člověk starší, tím více chápe, vnímá a vše přijímá. ("... stanu se vším zároveň")


Dvojité sklo je příběh vyprávěný ovdovělou ženou, která prožívá své stáří v Reykjavíku a přihlíží tomu, jak její přátelé a známí postupně umírají. Jednoho dne potká sympatického sedmdesátníka Sverrira...
Kniha se skládá z krátkých odstavců: útržků vzpomínek, zamyšlení, vjemů okolního světa a také pozorování života, který se odehrává za oknem.
Autorce bylo 66 let, když napsala tuto krásnou a otevřenou knihu o stáří, o lásce, o lásce ve stáří a také o osamělosti, která některé z nás provází celým životem.
Je dobré se čtením nespěchat a nechat pěkně vyznít krásný jazyk a hluboké myšlenky této originální love story.
„Vsichni tam venku mění svět. Ona sedí u okna a přihlíží. (...) Existuje bezpočet vzrušujících zážitků, které má v podstatě na dosah ruky, ale nejspíš si je nechá ujít. Rozptýlení. Nezní to vůbec radostně, nechat se rozptýlit.“

Na knihu jsem se těšila,nemám sice ještě tak vysoký věk jako hlavní postava,ale život seniorů mě zajímá. Bohužel způsob vyprávění mne nezaujal,nedočetla jsem...


Myslím, že je to velice výstižný popis stavu mysli a vnímání starého člověka. Je to krásné, dojemné a pravdivé a smutné.

Novela je pro mě představitelkou jakéhosi hodně abstraktního umění.
Je psaná “er” formou a děj se posouvá přískoky pomocí náhodných krátkých myšlenkových pochodů: od kocoura k horám, od hor k rodičům potom k drinku, dál k popisu osob v klubu…
Zkoušela jsem audioknihu.
Neoslovilo mě to.

Můžeme na konci života poznat lásku? A máme právo ji prožít? Jaké to je, když z našeho života odchází jeden důležitý člověk za druhým? Novela o konci, který není koncem tragickým… jen je to vyústění cesty… všichni tam dojdeme.
Knížka pro pomalé čtení. I když má tahle krásná islandská novela jen 91 stran (včetně prázdných), četla jsem ji více než týden a doslova si šetřila stránky.
Velmi poetický text o osmdesátileté ženě, žijící v Reykjavíku, která rekapituluje svůj život. V dnešní době se cítí jako "dinosaurus ve vesmírné lodi" a bojí se, že bude senilní. Zároveň dumá nad tím, zda se v tomto věku ještě otevřít nové lásce a vztahu.
"Jakmile dosáhneme dokonalého rozhledu, růžici na vyhlídce někdo přesune. Čas protéká mezi prsty, chce, aby stejné věci byly neustále nové."
"Ačkoliv má spojení s celým širým světem, potřebuje klid, aby se dokázala soustředit, aby zachytila podstatu."
"Svět se kdysi zasmál její nevinnosti a podal jí úlomek zrcadla."