Dvořiště

05.08.2022

tak na této jednohubce jsem si moc nepochutnal. s prominutím, tolik prdelí, kund a dalších součástí lidského těla na tak malém prostoru udělalo z tohohle kusu spíš nečitelný guláš, navíc slabě dochucený a poněkud přeslazený.
nevěřím, že opravdu existuje větší skupina lidí, která si za svůj bere slovník vozků a libuje si v neustálých vulgarismech. i bez nich by byl slovník postav docela šťavnatý. co je ale horší, všichni myslí jedním směrem - co jeden nakousne, druhý dopoví úplně stejným výrazivem. jo, kdybych bral v úvahu, že to jsou vlastně sotva odrostlí puerťáci, kteří toho ještě moc nezažili... ale z knížky plyne, že tomu tak není, že už to jsou, nebo měli by být, dospělí lidé...
kdybych to nečet jako e-knížku zdarma, asi bych si nakopal, že jsem za to vyhodil peníze.
prostě ne. zabitý čas.

07.04.2022

Nic moc, vzpominam si, ze jsem ji precetla rychle, ale pomalu uz ani nevim o cem kniha byla.

21.06.2021

Po Nebožtíku druhá kniha od autora a podruhé jsem nějak zklamán. Jsem rád, že žiju v jiných "bublinách". Takže opouštím tento svět, nic mi nedává a nic mi neříká.

Velmi krátká kniha, ale ani přesto jsem se nedokázala přimět knihu dočíst. Absolutně se mi to nelíbilo. Špatně se to četlo, jazyk mi nesedl (v životě jsem nepotkala nikoho, kdo by mluvil takovým stylem, jako postavy v knize) a ač jsem se snažila ve čtení pokračovat, po několika stranách jsem knihu odložila. Anotace zněla slibně, ale to je tak jediné pozitivum, které jsem na tomto díle našla.

Slibovali román. Prý mnou citově otřese. Když jsem po sedmé četla, že „Adamovi se udělalo smutno“, měla jsem chuť Adama nakopnout. Že ošukal, na co přišel? Vždyť jeho volba, co pak má smutnit nad prázdnotou života, když se u něj dívky střídají jako účesy Lucie Bílé. Každé pro má své proti. A pointa prozrazená hned na začátku. Postavy nevykreslené, plavou po povrchu, že jim nevěřím a Adamovi, že nakonec provedl to, co provedl už vůbec ne. Tenké, plytké, povrchní. Kdyby aspoň legrace to byla. Vtip. Erotika. Nic nic. Co víc, ani smutek na mě nepřišel z toho. Čím tak převratné? Vždyť autoři šikovnější už kdys dávno zvládli a dnes zvládají literárně lépe zpracovat pravdy, že život vlastně prázdný, my jen replikační stroječky, a že post coitus omne animal triste. Přečteno na cestě Praha- Kolín. Prý román. Mám lepší tipy ohledně zpracování stejného tématu. Nejméně dva. A s překvapivějšími pointami. Jednoznačně Snaživky a pak Prvok, Šampón, Tečka a Karel.