Dýchej za mě
Eva Střihavková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521038/bmid_dychej-za-me-S5B-521038.jpg
4
243
243
Podle skutečného příběhu české malířky, jejíž talent byl zastíněn válkou . „Následník trůnu je mrtev!“ křičí kameloti v ulicích. Začala první světová válka. Mnozí si myslí, že bude rychlá a krátká. Ani sestry Nekolovy si nepřipouštějí, že by se jejich životy mohly změnit. Milada si v salonu Arnoštky Roubíčkové přebírá šaty ušité na míru a Gusta maluje obraz na výstavu v Obecním domě, kde jako žena může vystavit jen jedno plátno. Její vyvolený Jareš má na téže výstavě obrazů několik, pro Gustu se však nevzdá jediného hřebíku. Přitom ví, že maluje lépe než on, lépe než všichni muži v ateliéru. Augusta Nekolová, jedna z nejnadanějších malířek své doby, má vše, co její mladší sestře Miladě chybí: energii, krásu, talent, odhodlání i úspěch. Pro Miladu je však přesto tím nejbližším člověkem, pro něhož by – když bude nejhůř – sama i dýchala. V románu Dýchej za mě, inspirovaném neobyčejným sesterským poutem, ožívá intimní portrét dvou žen na pozadí Velké války. Evě Střihavkové se podařilo zachytit působivé svědectví nejen o nelehké době, ale i o nerovnoprávném postavení žen, odvaze a lidské sounáležitosti. Autorka zároveň po desítkách let naplňuje přání Milady, aby se na její sestru nezapomnělo.... celý text
Přidat komentář
Příběh malířky Augusty Nekolové (1890-1919) vyprávěný její mladší sestrou Miladou čtenáře přenáší do válečných let, kdy lidé v zázemí trpěli hladem a nedostatkem všeho, ale přesto se pokoušeli splnit si své sny. Augusta se chce stát uznávanou malířkou a Milada učitelkou. Sestry zažívají samozřejmě i milostné románky i zklamání. Závěr Gustina života byl dost smutný, umírá vyčerpaná porodem na tuberkulózu. Autorka si dala záležet s vykreslením dobových reálií a popisem válečných útrap. Při psaní vycházela z dochovaných Gustiných dopisů a ze vzpomínek Milady, které sepsala před svou smrtí.
Kniha "Dýchej za mňa" je inšpirovaná životom a dielom Augusty Nekolovej, jednej z najtalentovanejších českých maliarok začiatku 20. storočia.
Román sa zameriava na vzťah medzi Augustou Nekolovou a jej mladšou sestrou Miladou. Prostredníctvom ich príbehu autorka vykresľuje nielen život umelkýň v turbulentnej dobe prvej svetovej vojny, ale tiež témy ako silné sesterské púto, zložité rodinné vzťahy, ženská emancipácia a umelecká tvorba.
Střihavková sa snaží v knihe poskytnúť autentický pohľad na život žien v tej dobe, keď boli ich možnosti značne obmedzené.
Veľmi oceňujem, že autorka sa pri písaní knihy opírala o historické pramene, aby čo najvernejšie ztvárnila dobu a prostredie, v ktorom Augusta Nekolová žila a tvorila.
Knihu odporúčam čitateľom, ktorí hľadajú inšpiratívne príbehy o silných ženách.
Kniha vypráví o vztahu dvou sester v období první světové války, ale nejen o nich. Jsou zde i precizně vykresleny povahy jednotlivých aktérů. Nahlížíme do období těsně před válkou, do myslí lidí, kteří věřili, že válka bude krátká, vidíme také jak se někteří dokázali mít dobře a jiní trpěli hladem a nemocemi. Jak i v tak těžké době Gusta malovala a žila pro druhé a její sestra si snažila splnit svůj sen stát se učitelkou, i když se jí do cesty stavěla spousta překážek. Četlo se mi velmi dobře a dílo mě zase o kousek otevřelo oči, dozvěděla jsem se i pár nových informací z války a hlavně jsem poznala Gustu a její díla, protože mě kniha nutila dohledávat obrazy a odkazy, které tu po ní zbyly.
Slova, která se jako sekera zatnou přesně tam kam mají a vykoupou vás v bezmoci, cílevědomosti, hloubce a lásce a taky smrti. Jemnost s jakou je text napsaný a zároveň jazyková nekompromisnost, která příběh uzemňuje a drží přesně tam, kde má být, mě zaujaly. Byl to zážitek.
Kniha mě chytla a nepustila.Konec mě rozplakal i když jsem věděla, že to tak dopadne. Autorka čerpala z dochovaného archivu Augusty Nekolové a pár věcí záměrně v knize změnila. V recenzích často čtu že jim Milada byla nesympatická a naplánovat ale většinu života mládí se staral o nemocnou sestru. Jsem ráda,že jeden z obrazů Gusty je u nás v Liberci v galerii.
"Nedostatek jídla, nedostatek tepla, nedostatek spánku, obyčejných radostí, lásky. Kdo vyhraje? Ten, jehož charakter nepodlehne nepohodlí nebo ten, kdo zavře oči, dokud všechno neskončí?"
Příběh dvou sester, kdy každá je jiná, ale k sobě je pojí velké pouto. Z počátku mi příběh vůbec nepasoval do doby, ve které se udál. Postupem času už, ale válka začala prosakovat do všeho kolem. Možná někdy zbytečně dlouhé a neuškodilo by příběh lehce zkrátit. Konec od začátku tušíte, ale i tak velice zajímavý příběh, díky kterému jsem poznala českou malířku, která kdyby se narodila v jiné době, by dobyla svět umění.
Kniha je o malířce Augustě Nekolové a její sestře Miladě, která je zde vypravěčkou. Příběh ukazuje život sester v průběhu první světové války a je to velmi zajímavý pohled na život obyčejných lidí, kteří často za války doslova živořili. I když je příběh smutný, kniha se četla dobře, jen bych občas něco zkrátila. Dávám čtyři hvězdičky.
Dojemný a těžký příběh. Dobře zpracovaný, plný informací o době i emocí. Oceňuji vykreslení pouta dvou odlišných sester. Krásné.
Vhled do historie chudoby perfektní. Vhled do vztahy dvou sester, odlišných bytostí je v této knize víc než perfektní. Je to hluboké a opravdové.
Musím se přiznat, že do té doby než jsem knihu začala číst nevěděla jsem že nějaká Augusta Nekolová existovala.
Taky mě tedy nenapadlo cokoliv o ni během čtení hledat.
Kniha se mi četla skvěle, fakt jsem byla ráda, že jsem se dozvěděla něco o první světové válce. Jak moc to vlastně bylo špatné. Dozvěděla jsem se i to jak na tom byly v té době malíři.
Co mi, ale vadilo byla Milada. Vlastně jsem si k ní vůbec nenašla cestu, i když to ze sestrou myslela dobře někdy se chovala fakt děsně.
Nebo to také možná bylo tím jak ji popsala prostě autorka. To samé s Petrem, který se tam objevil.. furt jsem nevěděla co si o něm myslet. Nakonec za mě byl fajn, je Milada prostě fakt nevěděla co chce!
Ale autorka často něco vytáhla a pak to moc neobjasnila nebo to radši rychle nějak utla.
To nemluvím o Jarešovi, za mě to byl sobec. Vůbec mi nepřijde že by Augustu miloval.
Musím říct, že i když jsem věděla jak Augusta skončí, stejně mě to dost zasáhlo. Bylo mi to líto.
Některé věci si opravdu zasloužili více rozepsaní nebo vysvětlení. Ale kniha se četla dobře.
Navíc fakt skvěle byla popsána ta doba. I když těžko říct jestli se učitelky opravdu měly tak dobře!
Já jsem teda úplně paf.
Fakt hodně dobrý.
(a to navzdory bílým místům, které si čtenář musí domyslet, ač by to v daných místech neměl být jeho úkol)
Dýchej za mě je...taková krása. Fakt! Totálně mě ten příběh odrovnal, dojal a vtáhnul hned od prvních řádků. Možná pro tu intenzivitu příběhu, možná pro to umělecko-intelektuální prostředí, možná díky hlavní hrdince/hrdinkám, který byly ve své době silnějšími, než si možná sami uvědomovaly. Každá jinak, protože má každá jiný životní směr, vidí jeho smysl v různých aktivitách, sama sebe vnímá odlišně. O to víc však vyniká kontrast povah dvou sester, které se mají k smrti rády. Eva Střihavková dokázala ze střípků a fragmentů života Augusty Nekolové, české malířky, které doba příliš nepřála - za jedno byla ženou, za druhé byla poměrně silná a emancipovaná a za třetí...za třetí začíná první světová válka - poskládat velmi emotivní příběh těch, kterých se Gusta nějak dotkla. Kéž by se narodila dnes. Určitě by měla víc možností k tvorbě, k seberealizaci, k tomu aby mohla lépe dýchat.
Takhle za ní ve vzpomínkách, dopisech a historkách vzpomíná její sestra Milada a promlouvá k nám ústy pravě Evinými ústy. Škoda, že po Gustě zbylo jen to a pár obrazů, které ovšem berou dech.
Nic vic, nez to, ze se neco dozvim o pro me nezname malirce, jsem neocekavala. A dostala jse neuveritelnou davku informaci o zivote za velke valky, nejen o zivote maliru, ale o zivote ucitelu, o bide, o koloniích, o lehkosti byti pred valkou, o beznadeji za valky a o bezmezne sesterske lasce.
Doporucuji.
Moc krásná a smutná kniha. Mám ráda příběhy, které jsou založeny na skutečných postavách. Je pravda, že o Augustě Nekolové jsem nic nevěděla, ale mladá autorka to napsala bravurně. Smekám. Dost mi to připomnělo tvorbu Františka Kožíka, ten styl, jazyk. Kniha krásně zpracovaná a obálku člověk pochopí až při čtení.
Neměla jsem od této knihy žádná očekávání a o to víc jsem mile překvapena.
Pro mě dosud neznámá, mladá a nadaná česká autorka Eva napsala krásně ucelený příběh o silné sesterské lásce z období 1. světové války.
Stránky mi mizely pod rukama, děj ubíhal a i přes to, že mi se mi zastesklo po absenci dopisů od Milady se mi kniha moc líbila.
Před závěrem knihy mi vyvstala v hlavě myšlenka, jak moc jsme schopní uvěřit vlastní domněnce a nechat si kvůli ní ovlivnit naši budoucnost? Co kdyby bez té domněnky dopadlo všechno jinak?
Počítala jsem s tím, že mi závěr knihy opět zlomí srdce, mám na takové knihy šťastnou ruku, tentokrát mě ale u srdce i zahřál...
Doporučuji!
Doba vykreslená tak, že jsem měla husí kůži. Sestry, které se chovaly tak lidsky, že na ně pořád myslím. Napsáno moderně a svižně, střídá se tam tíha s lehkostí.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) české malířství česká literatura životopisné, biografické romány sestry podle skutečných událostí malířkyAutorovy další knížky
| 2023 |  Dýchej za mě |
| 2020 |  Můj grónský rok |
| 2021 | Opička na gumě |
| 2020 | Vzácná návštěva |
| 2024 | Seznam Evelíny B. |
Malířku jsem neznala, její příběh je strhující, vztahy s muži i okolím pro konvenční typy lidí těžko stravitelné. Čtivé, hltala jsem každou stránku.