Dynamika kapitalismu

21.07.2024

Krátká esej představuje stručné představení myšlenek, které autor rozvinul ve svých dvou slavných knihách, s nimiž se ovšem český čtenář nemůže v češtině blíže seznámit.
V každém případě společně s krátkou studií Dlouhé trvání může případný zájemce poznat, jakým způsobem Braudel uvažoval o historických procesech a jakým způsobem se snažil o obrodu studia dějin ve světle metod a předmětů zájmu jiných společenských věd.
Braudelovo dílo umožnilo mnoha jeho následovníkům pohlížet na dějiny z mnohem širší perspektivy. Nicméně je nutné mít na paměti, že v souladu se slovy samotného Braudela, musí historická věda neustále začínat stále znovu a znovu se utvářet. Moderní historiografie již zastává trochu jiné pozice než Fernand Braudel, zejména v případě významu politických dějin.

03.07.2023

Zajímavá odborná kniha věnující se otázkám o hospodářských dějinách, zejména tedy o dynamice kapitalismu. Kniha nastiňuje mnoho zajímavých tvrzení, které zde byly již zmíněny. Velká pozornost je věnována dějinám každodennosti. Tato kniha de facto vznikla z přednášek Ferdinanda Braudela na toto téma, které byly poté zapsány.

20.07.2020

Kniha má jak velmi zajímavé, tak i velmi nudné části (po první kapitole, která tvoří třetinu knihy, jsem uvažoval, zda vůbec má cenu číst dál). Zaujali mě například následující myšlenky: Kapitalismus má tendenci dělit svůj svět na centra a periferie. Centra jsou bohatá a mají technologie a možnosti se rozvíjet, což jim umožňuje určovat pravidla, zatímco v periferiích je svobody daleko méně a musí pracovat na tom, aby si centrum mohlo udržet svoje postavení a životní úroveň. Bez podřízených periferií by kapitalismus nejspíše vůbec nevyrostl. Zajímavé bylo také srovnání s jinými částmi světa, kde kapitalismus (podle autora) nevznikl, protože tam byly konkurenční systémy, které umožňovali sociální propustnost – v Číně se jednalo o to, že existovaly zkoušky, které když člověk složil, měl přístup k dobrému postavení bez ohledu na to, z jaké třídy pocházel, v islámských zemích se jednalo o to, že půda se nedědila, ale byla přidělována „pouze“ doživotně za zásluhy. Zajímavý byl také rozbor důvodů toho, že od jisté velikosti se podnikatelé obvykle přestávají specializovat a přesunují kapitál podle toho, kde je to výhodnější (což je u malého kapitálu nesporně těžší).

29.01.2020

Jestli by mě někdo naučil milovat historii, byl by to Fernand Braudel. Podotýkám, že jsem v tomto oboru opravdový diletant (například až tato kniha mi osvětlila postavení buržoazie ve společenském žebříčku) a i ekonomie je mi na hony vzdálená.
Tohoto génia jsem objevil díky Montanariho Hladu a hojnosti, kde se o něm autor mnohokrát obdivně zmiňuje. Proto lituji, že doposavad vyšla v českém překladu, pokud jsem dobře hledal, jen tato Dynamika kapitalismu a krátká studie Dlouhé trvání (La longue durée).
Výklad a souvislosti tohoto mistra každodennosti jsou naprosto fascinující.
Díky doslovu Martina Nodla jsem pochopil i souvislosti významové a pustil se do četby znovu. Opět stejně fascinován.
Volám bravo a nastupuji do rychlokurzu francouzštiny, abych si mohl přečíst ono Braudelovo veledílo Středozemí v originále:)

01.10.2019

Tyto přednášky vyšly knižně v roce 1999. Proběhly chvíli před vydáním Braudelova díla o historii a vývoji kapitalismu, to až za těch 20 let v Česku stále nevyšlo. Velká škoda, přednášky totiž naznačují zajímavé myšlenky.

Nejvíc mě zaujal, jaký je vztah kapitalismu k otroctví a nevolnictví a Braudelova myšlenka, že kapitalismus těží z toho, pokud je v určité části práce extrémně levná nebo nucená. Že by to byla nutnost, aby takový systém fungoval? Že by prodražení práce vedlo k přeměně tržního hospodářství k novému -ismu?

Po přečtení útlé knihy mi zůstává spousta podnětů a otázek. A snad někdy Braudelovo dílo vyjde i u nás.