Levoboček
Cynthia Harrod-Eagles
Dynastie Morlandů série
< 21. díl >
Uplynulo hodně vody od slavného okamžiku, kdy král Richard Lví srdce daroval prvnímu z Morlandů kousek země a k tomu manželku. Bývalá dvorní dáma Elizabeth Morlandová se stala zakladatelkou rodu a první správkyní tradic… Osudy rozvětvené rodiny vstoupily do druhé půle 19. století a překročily Atlantský oceán. Tam se schyluje k občanské válce. Morlandovi stojí na straně aristokratického Jihu, všichni muži v rodině vstupují do armády Konfederace. Do Ameriky přijíždí i Benedict Morland a přivádí i nemanželského syna své první ženy… V Londýně zasedá parlament a mění rozvodový zákon. To je šance pro ubohou Fanny, která utekla před násilím manžela a kdesi se skrývá… ... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2003 , Knižní klubOriginální název:
The outcast, 1999
více info...
Přidat komentář
Jsem hrozně ráda za rozvoj postavy Benedicta, i když to neměl nejlepší start v životě. Jinak mě osobně hlavně zaujal začátek knihy, než válka, možná jsem moc pospíchala. A teď jdu odevzdat tu pokutu do knihovny, protože jsem musela tu knihu prostě dočíst do konce.
V tomto zdařilém pokračování jsme prožívali osudy rodiny Morlandů, sídlící v Americe. Paní autorka zajímavě pořešila nový pohled na válku Severu proti Jihu z úhlu jižanských otrokářů a plantážníků a jejich žen. Většina nevzdělaných ušlápnutých jižanských žen věřila v nadřazenost a neomylnost mužů, leč vzdělaná Mary zpočátku živě diskutovala, oponovala a vyjadřovala hlasitě nesouhlas. Okolí bylo jejím chováním šokováno a pohoršeno a po mnohém pokárání se Mary naučila přizpůsobit se okolnostem, leč přestala si vážit manžela. Otrokářství a mlčení žen podporovaly způsob života, který těšil muže. Zahálku a rozkoše, biliár, karty a doutníky, pánské kluby, karban, brandy, rychlé koně a lehké ženy. Ženy patřily mužům stejně jako otroci. Neměly moc cokoliv změnit a neměly možnost uniknout. Bylo mi jí líto, takové mladé, vzdělané a inteligentní dívky, nucené žít v takovéto společnosti...
Na příběh Morlandů odehrávající se v Americe jsem se těšila a vůbec mě nezklamal. Bylo to oživení oproti příběhům z Anglie, které mi už přišly trochu na jedno brdo. V knize je ukázán nádherný přerod mezi nadšenými mladíky toužícími bojovat za svou zemi a muži, kteří po hrůzách války rychle vystřízlíví.
Konec byl možná až moc romantický, ale čas od času to neuškodí.
Autorka zajímavě vylíčila průběh Americké občanské války. Při výčtu ztrát v různých bitvách jsem si furt říkala "ty bláho, dyk voni tam všichni vymřou." No a ono tam padlo asi šest set tisíc lidí. A krví nasáklá země pak dala úrodu na další rok... Nakonec ale všechny dnešní společnosti vzešly z prolité krve, jenom se o tom moc nepřemýšlí.
Příběhem se táhl problém otroctví a pohledu některých otroků na myšlenku osvobození (v knize místy vtipné, ve skutečnosti asi tolik ne).
Dočkala jsem se linie Maryina bráchy.
Osudy americké větve rodiny byly vylíčeny poměrně překotně, byť přehledně, jakož i třeba vliv, jaký měla válka v Americe a špatné dodávky bavlny do Evropy na prosté obyvatelstvo. Moc rychlé všechno tohle důležité a hromada cukru kolem dokola.
Vím, že to má uspokojit převážně romantické duše, ale...
Válka Severu proti Jihu byla již zpracována mnohokráte - v poslední době se mi moc líbila série Kronika Nathaniela Starbucka od Bernarda Cornwella. Zde se ovšem autorce velmi povedl trochu nový pohled z ženského hlediska a hlediska obyvatel Jihu. Po fangličkovém křepčení Jižanů očekávajících snadné vítězství nastává, jako již tolikrát v historii, po první bitvě rychlé vystřízlivění a nakonec hrůza z následků. Druhou myšlenkovou linkou je emancipace žen jak v Anglii, tak v Americe, kde před válkou byla žena tlačena"pěstovat si svou slabost, vrhat na muže magické kouzlo a tak strávit zbytek života v podřízenosti nadřazenému tvorovi, který jim zajistí dokonalé štěstí". Velmi podařené pokračování.
Další povedený díl. Jsem ráda, že autorka navázala na příběh Mary a dostala se tak dějem do Ameriky. Byla to příjemná obměna místa. V průběhu kniha přeskakovala z Anglie do Ameriky a zpátky s takovou lehkostí, že se člověk ani nepozastavil.
Litovala jsem Mary, která byla na špatné straně během války Severu x Jihu.
Už se ale nemůžu dočkat dalšího dílů, ve kterém budou započaté osudy rodiny pokračovat...
Kromě četby o lidských osudech, jak jmse z této ságy zvyklí, jsem se dozvěděla více o občanské válce v Americe. Že původně nebylo důvodem otrokářství, to jsem netušila. :-)
Když jsem běžně listovala knihou, tak se mi do čtení moc nechtělo. Útržky jmén mi totiž říkaly, že se většina knihy bude odehrávat v USA, jehož dějiny ani postavy mě moc nezajímalo. No..., nakonec je to jeden z dílů, které jsem přečetla jedním dechem, jak mě příběh zaujal. Oblíbila jsem si i americkou větev Morlandů. Jediné, co mě zklamalo byla linie příběhu Fanny. Na ten jsem se hrozně těšila, ale jeho konec mi přišel trochu ošizený. Všichni nemohou mít sice šťastné konce, ale trochu prostoru pro Fanny a Petera by nezaškodilo. .
Autorovy další knížky
1998 | Zakladatelka rodu |
2022 | Tajemství zámku Ashmore |
2016 | Za války, 1914: Sbohem, Piccadilly |
2004 | Anna |
1998 | Dvorní dáma |
Tento díl se převážně odehrává v Americe v době války Severu proti Jihu. Mary, která žije v Jižní Americe si s obtížemi zvyká nejen na všudypřítomné černochy, ale také na to, že se v Americe dívají na ženu jako osobu, která nemá projevovat nahlas svou vůli a ukazovat vědomosti, ale naopak má být ve všem podřízena rozhodnutí manžela, což Mary těžce nese, neboť z Anglie byla zvyklá na jiný způsob života.
V Anglii je schválen tzv. Rozvodový zákon, který umožní, že Fany opět získá ztracený majetek. Opět zajímavým způsobem přiblíženy dějiny Anglie a Ameriky.