Džihád
Anna Erelle
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318239/bmid_dzihad-jtp-318239.jpg
4
22
22
Skutečný příběh francouzské novinářky rozkrývající síť radikálních islamistů. Internet a sociální sítě, to je loviště náborových specialistů z Islámského státu, kteří přesvědčují mladé lidi ze západní Evropy, aby konvertovali k islámu, opustili své domovy a připojili se ke „svaté válce“ proti nevěřícím. Anna Erelle, respektive její fiktivní internetová identita jménem Mélodie, se rozhodne pátrat v hlubinách kyberprostoru za účelem rozkrytí této mašinerie. Záhy je oslovena mužem jménem Bilel, jenž se jí snaží přesvědčit k odjezdu do syrského města Rakká. Začíná kolotoč psychologických triků, manipulací i výhružek. Zpočátku rutinní novinářská práce se mění v noční můru - zvláště poté, co vyjde najevo, že Bilel je pravou rukou nejhledanějšího muže světa, Abú Bakr al Bagdádího.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Knihu jsem si přečetla na základě zhlédnutí filmu PROFIL, jemuž byla předlohou. Bylo zajímavé sledovat, v čem se navzájem předloha a její filmové zpracování liší. Doporučuji obě díla a film brát trochu s rezervou (oproti knižní předloze jsou některé situace významně dramatizovány, až vyhroceny. Krátce po něm jsme si pročítali rozhovor s autorkou a bylo jasné, že tvůrci filmu se v řadě případů významně odchýlili).
Docela jiný pohled, než který mě doposud jako čtenářka potkal. Vždy to bylo...zamilovala se, odešla, trpěla a chtěla utéct. Nyní je to pohled, vlastně práce, zanícené žurnalistky, které se život "virtuálně vzniklé" Melodie dostane pod kůži.....
Příběh mě neskutečně vtáhl. Spousta zajímavých (a celkem hrozivých) informací o tom, jak probíhá nábor oveček do řad ISIS po internetu. Kniha kombinuje vyprávění a fakta, autorka je žurnalistka. Má to spád. Čekala jsem, jak to její pátrání celé dopadne se zatajeným dechem.
Psané je to jednodušeji, řekla bych novinářským stylem, což ale tady není na škodu. Téma je zvláštním způsobem přitažlivé.
Kniha má vlastně dvě roviny, kromě rozhovorů s náborářem je dost zajímavé sledovat, jak Anně její posedlost přijít s nějakou peckou a odkrýt, jak to chodí, slušně rozhazuje nejen osobnost, ale i schopnost uvažovat (nechci spoilovat, ale v několika okamžicích jsem si říkala, jak může žurnalistika, která se údajně této problematice věnuje delší dobu, dělat tak pitomé chyby).
Knížka rozhodně stojí za přečtení.
Co si budeme povídat, není to nějaký literární skvost. Ocenit je třeba především nápad a velmi rizikovou novinářskou práci s výsledky, ze kterých mrazí. Zejména pokud jde o počty těch, kteří se nechají zlákat k "hiždře" a opuštění všeho a všech, aby mohli odejít a žít v radikalizované islámské zemi a bojovat za nastolení islámu na celém světě. Kniha velmi připomíná příběh pražského imáma Shehadeda a jeho švagrové, který je aktuálně řešen i u našich soudů. Určitě stojí za přečtení, knížka se čte lehce a rychle.
Doporučuju ! Velmi napínavý a emotivně psaný děj jako dokument mladé americké novinářky, která svou odvážnou akcí chtěla ukázat na stále skryté nebezpečí skryté na soc.sítích islámských bojovníků a naivních žen ...
Kniha je označována jako literatura faktu, ale nemůžu říct, že bych všemu tak úplně věřila. Každopádně to, že internet může být náborářským místem IS, je skutečnost. Nevím, jestli s ní něco naděláme. Je to stále o tomtéž - osvěta, prevence, bezpečnost. Ale s pochýlenou myslí člověk nic nenadělá...
Na tuto knihu jsem narazila náhodou a musím říct, že byla naprosto úžasná. Hned jsem se začetla a dala jsem ji během večera. Autorku velmi obdivuji za to, do čeho se pustila.
Výborná sonda do propagandy ISIS, člověk naplno pozná styl práce ISIS, který je založen na lži a klamu. Skvěle napsáno.
Sňatkoví e-podvodníci islámu...člověk ještě chápe, když u nás verbujou lidi, aby tu mohli zakládat teroristické buňky, ale konvertovat přes net mladý naivní holky, aby přijeli k nim a...co vlastně? To nemaj na poušti dost sex-botů/hospodyň/inkubátorů? A i kdyby, tak kolik jich tímhle postupem získají? Jednotky, desítky ročně? Jediné co se mi cca k době vydání knihy (2015) povedlo dohledat je, že se v Belgii od 2001 do 2016 povedlo zrekrutovat celkem 380 "zahraničních bojovníků" tj. všech pomatenců, nejen wannabe šeherezád, co opustili domovinu a odjeli na blízký východ (mimochodem jde o největší poměr na počet obyvatel ze všech států EU - 33.9/1000000 - viz. https://www.ict.org.il/UserFiles/ICT-IRI-Belgium-Teich-Feb-16.pdf ...v tomhle smyslu autorka účelově mlží a strategickým rozmisťováním náznaků a nedořeků se snaží navodit dojem podstatně větší plošnosti; závěrečná čísla pak vůbec nezohledňují fakt, že drtivá většina zahraničních bojovníků nepochází z Evropy, ale z podobně beznadějných děr, jako je ta syrská) což je i na poměry hadrových hlav dost vypatlaný byznys model. Nebo je to věc mezinárodní prestiže? Podívejte, jaká exotická zvířátka jsme si ochočili. Snad jde i o rozkoš z psycho-hry, kdy někomu rozvrátíte vnitřní svět a naplníte ho duchem svatým. Anebo jim na srdci fakt leží spása džaurských duší? Snad od všeho trošku.
Nicméně co se "svádění" žen týče, tak jde spíš o ojedinělé iniciativy osobního charakteru související hlavně s citovou vyprahlostí a nechtěně přiznanou nadřazeností liberální kultury...jež prochází ložnicí; jak praví náš skypeový Al Juan "západní ženy jsou otevřenější, ne jako ty naše." Dojemné. A za mě v jistém smyslu ještě o chlup zlovolnější, než někomu do hlavy valit klíny o zdravotních benefitech nošení výbušné vesty. Trochu mi to připomnělo dokument "V síti", kde rozkrývaj síť pedofilních predátorů, což je zde násobeno religiózně-ideologickým podložím, nějakou tou uřízlou hlavou apod...hádám, že moderační algorismus právě zkolaboval; tolik klíčových výrazů na tak malé ploše nemohl unést.
Je fascinující, že i když autorka celý proces "náboru" podstupuje vědomě a z profesionálních důvodů, tak se skrz své alter ego solidnímu mindfu*ku nevyhne ani ona. Sám jsem někde kolem půlky začal propadat blbé náladě. Co musí zažívat upřímně přesvědčení lidé? Připoutání, nátlak, pochyby, strach, odhodlání, naději...a lásku? Ta poslední hory přenáší; a když nemůže Mohamed k hoře, čeká horu moře hoře...nebo rozbije prasátko (když se islámské narážky daří, tak se daří) a vydá se na cestu:/
Hádám chválihodně preventivní jednohubka do škol, z níž ale cítím rozpaky; nemůžu setřást dojem reportážní inscenace (navíc neumělé); spousta dojmů, až divadelní dramatizace, nevím no. Šlo by o dobrý byznys model...Jestli to ale pravda je, tak tipuju, že při její četbě Abú Bilel nejedním vybraným slůvkem zhřešil.
3 rozladěné ***
Ad.: Uf, jsem zkusil shlédnout snímek Profile(2018) a přísámbůch, že na mě po půloďce multitaskingu, co během ní londýnská novinářka spáchala, pad takový stres, že zvažuju lázeňskou kůru v poklidné Sýrii.