Ecce homo
Friedrich Nietzsche
Znám poněkud své výsady spisovatelské; v jednotlivých případech také mám dosvědčeno, jak přivyknutí mým spisům „kazí“ vkus. Nelze pak už prostě snésti jiné knihy, ze všech nejméně knihy filosofické. Je to vyznamenání, jemuž není rovno, vstoupiti do tohoto vyššího a delikátního světa – člověk nesmí k tomu nikterak být Němcem; je to na konec vyznamenání, kterého je třeba si zasloužiti. Ale kdo je se mnou spřízněn výší chtění, prožije přitom pravé ekstase učení: neboť přicházím z výší, jichž nikdy nedoletěl pták, znám propasti do nichž ještě ničí noha nezbloudila. Bylo mi řečeno, že není možné, odložit moji knihu – že prý ruším i noční klid…... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1993 , Naše vojskoOriginální název:
Ecce homo, 1908
více info...
Přidat komentář
Autobiografické dílo, které shrnuje Nietzscheho dosavadní tvorbu a některé části těchto děl dovysvětluje. Dílo bylo vydáno krátce před tím, než u něj naplno propukla psychická choroba a celkem krátce před jeho smrtí, ale už zde vidíme místy jeho megalomanství, zbožšťování vlastní osoby, uctívání fyzického zdraví (které mu nakonec pak selhalo - líbí se mi, jak překladatel Josef Fischer nazval toto dílo “Nietzscheho epilogem”). Už jen k milému pobavení jsou kapitoly “Proč jsem tak chytrý,” “Proč jsem tak moudrý” a “Proč píši tak dobré knihy.” :D
Pokud se chcete s Nietzschem seznámit blíže, tak tuto knihu bych nepovažovala za tak zásadní - moc převratného v ní nezjistíte (nakládá zde zejména křesťanství - “Dionysos proti křesťanství” - Nietzsche doufal, že sám se stane mezníkem dějin, který křesťanství vystřídá). Dílo je ale poměrně krátké, tak jako doplňující četba při studování Nietzscheho by chybět nemusela.
Doteraz som vzdy cital o Nietzschem a nie priamo nieco od neho. Ako prvy Nietzsche sa mi to celkom pacilo, navyse mi to pripadalo take celkom dobre zhrnutie jeho filozofickeho odkazu. Myslienky su to naozaj zaujimave, hoci rokmi mnohe zovsedneli a v dobe pisania museli byt ovela silnejsie. Citit aj jeho vynikajuci psychologicky vhlad. Ocakaval som sebavedomi styl, ale ze to bude az take narcisticke, to ma trochu prekvapilo. No ked si predstavim, v akom psychickom rozpolozeni to asi pisal, do akych podrobnosti domyslel dosledky neexistencie Boha a ze z jeho pohladu prezentuje mozno najdolezitejsiu myslienku dejin, nie je sa mu ani co cudovat.
Kto očakával profánnu autobiografiu, nepochopil bojovný odkaz proti konformite Friedricha Nietzscheho. Ironicky mi napadá obsah zhrnúť do slov "Óda na pokoru". Nemyslím, že vrchol splynutia s Ideálnym JA je u Nietzscheho názov kapitoly - Prečo som taký múdry, ešte viac ma totiž pobavil úsek, kde polemizuje nad tým, že budúce generácie pravdepodobne založia dokonca katedry, ktoré sa budú venovať analýze jeho magnum opus - Tak vravel Zarathustra - tu už cítiť progresívnu paralýzu snáď aj na mozgu.
Neřekl bych, že byla tahle kniha vysloveně zklamáním, ovšem viditelně se na ní podepisuje Nietzscheho rostoucí megalomanie a také zhoršující se duševní stav. Tohle dílo má pár světlých momentů, hlavně co se týče vracení a dovysvětlení některých pasáží z jeho předešlé tvorby a také ujištění, že Nietzsche nebyl žádný nacista a neměl s nimi nic společného (čím se i dnes ohání většina jeho odpůrců) - hezky to je vidět když mluví o hymnusu Deutschland, Deutschland über alles :) Jo, jako nietzscheovec musím in memoriam poděkovat panu Gastovi :) Ovšem, co se mi zas tak moc nelíbilo: Nietzsche se tady staví do pozice spasitele a evangelisty nejvyšší pravdy. No, on se vlastně do této pozice tak nějak potají stavěl již od Nečasových úvah, ale tady to bylo hodně přes čáru. Pár věcí si vymýšlí, pár přikrášlí, občas použije nesprávné slovo. Jeho nejhorší dílo? Hmm, těžko říct, spíš nejvíc narcistické a poznačené duševními problémy - jestli je tohle kriteriem špatného textu... tak jo, v tom případě je nejhorší. Mám Nietzscheho velice rád, s mnoha jeho názory souhlasím, ale v jednom se asi shodneme všichni, tohle nedosahuje kvalit Antikrista, Soumraku model, nebo Zarathustry... měl bych udělit horší hodnocení. Ale já věřím v nadčlověka a dám 4 hvězdy.
Asi najslabšia Nietzscheho práca, ktorá čitateľovi, ktorý už pozná pár jeho kníh, neponúkne viac než trpké sklamanie. Možno je to dôsledok nepriaznivého počasia a syfilisu. Okrem narcistických kapitol, v ktorých píše o tom, aký je on sam úžasný, sa nestretneme s ničím novým. Vracia sa opäť k témam, ktoré už dostatočne rozoberal v prechádzajúcich knihách, hlavne teda nadčlovekovi. Neprináša však mnoho popudov k zamysleniu. Chýba mu tradičný nadhľad a celistvosť myšlienok, kvôli čomu kniha pôsobí strojene a nedôveryhodne.
Kdo jiný by měl mít právo pojmenovat kapitoly své knihy "Proč jsem tak chytrý", "Proč píšu tak dobré knihy" nebo "Proč jsem osudem" než Nietzsche?:)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Antikrist |
1996 | Mimo dobro a zlo |
2019 | Tak pravil Zarathustra |
2002 | Genealogie morálky: polemika |
2010 | O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním |
Nietzsche vysvětluje, proč je tak dokonalý. A sice by to někdo jiný vysvětlil asi lépe než on, na významu tohoto dílka to nic neubírá. U Nietzscheho hodnotím všechno 5/5; každopádně tato kniha vrcholem jeho tvorby není, to se poohlédněte raději po "Tak pravil Zarathustra".