Friedrich Nietzsche

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1844 - 1900

Populární knihy

/ všech 44 knih
Tak pravil Zarathustra
Tak pravil Zarathustra
Zrození tragédie z ducha hudby
Zrození tragédie z ducha hudby
Mimo dobro a zlo
Mimo dobro a zlo
Antikrist
Antikrist

Nové komentáře u knih Friedrich Nietzsche

Zrození tragédie čili Hellénství a pesimismus Zrození tragédie čili Hellénství a pesimismus

„Nebylo to úplně nejsnazší čtení… ale vlastně to byl můj první Nietzsche, kterého jsem přečetl. Asi dva roky zpátky jsem si začal pořizovat celého Nietzscheho, tak jak ho vydává oikomenh a teď jsem se do něj pustil. A přestože to nebylo nejsnazší čtení, tak mě musím říci dost bavilo a bylo značně inspirativní. Ne že bych se vším souhlasil, ale prostě Dionyský princip (přesto Ničeho příliš - nebo snad Nietzscheho příliš?) - se svým prožitím, dotknutím si dna, šílenstvím, enormním zážitkem, za kterým lze hledat sebe sama (Apollinské poznej sám sebe) - shledat se sám se sebou, to je prostě inspirativní a vybízí to k dalšímu zkoumání a tak tedy na mě již! Čekají Nečasové úvahy….“... celý text
— blackholesun32

Soumrak model čili Jak se filosofuje kladivem Soumrak model čili Jak se filosofuje kladivem

„Nietzsche měl skvělou mysl a mnohdy i velmi kontroverzní názory, které podle mě byly jenom špatně pochopeny nebo překrouceny. Jeho filosofie může být i pro pokročilejší trochu oříškem. Twilight of the Idols je dobrým začátkem pro pochopení Nietzscheových ostatních děl i jeho názorů a smýšlení o světě. Přijde mi bláhové tvrdit, že Nietzsche byl fašista (ten přišel až 30 let po něm jen tak mimochodem), antisemitista (narozdíl od jeho sestry, která upravovala jeho texty podle svých přesvědčení) nebo dokonce misogynní (spisovatelka Lou Andreas-Salomé byla jedna z jeho velmi blízkých přátel). Nietzsche byl opravdu mnoho, ale ani jedno z výše zmíněných věcí. Právě v těchto tématech je N i do dneška mnohými nenáviděn a nepochopen. Na začátku komentáře jsem psala, že N měl skvělou mysl - k tomu patří i ironie a sarkasmus, která není vždy očividná napříč jeho texty. Když čtenář Nietzscheho tak trochu pozná, nakonec si řekne, že je to vlastně docela vtipálek.“... celý text
— beaneater

Zrození tragédie čili Helénství a pesimismus Zrození tragédie čili Helénství a pesimismus

„Absolutně geniální dílo o velmi hluboké metafyzice! O Dionýsovi, který reprezentuje ono šílené boží vytržení, ono existenciální zakoušení, umírání doslova, to nepochopitelné, co námi pohybuje; a Apollónovi, který zastupuje to, jak mi to zakoušíme ,naši iluzi, kterou potřebujeme, abychom mohli naopak vůbec přežít. Taková iluze může být umělecká nebo teoretická, či jakákoli jiná. Skutečnost je pak naprosto vždy syntézou těchto dvou principů: toho, co se nám jeví, a jak mi to zakoušíme (což nutně neznamená nutnost věci o sobě!). Řecká tragedie je nejgeniálnější syntézou těchto principu. U Sokrata, který jí zničil, je možno konečně pochopit proč naš dnešní svět vypadá tak, jak vypadá; protože jsme právě podlehli této sokrátovské teoretické iluzi a zavrhli Dionýsa, který však právě tak jistě nás svou zdánlivou prohrou dostihuje a jako vždy, sám jsa trhán a pokořen, vítězí.“... celý text
— Afareus

Mimo dobro a zlo Mimo dobro a zlo

„"Kdo nechce vidět človeka, čím je vysoký, pátrá tím bedlivěji po tom, čím je nízký a povrchní - a prozrazuje tím sám sebe." FN pátra a kritizuje starostlivo všetko, čo je podľa neho nízke a povrchné. Nechutí mu dokonca Mozart, budhizmus, pohreb Victora Huga, veda, súcit, francúzska revolúcia, Kant, Schopenhauer, ľudské "stádo", ba dokonca je znechutený varením žien a vlastne ženská kuchyňa môže za spomalený vývoj ľudstva. Nechýba jeho oprávnený strach z konkurencie žien, ktoré by sa opovážili vzdelávať sa v jeho dobe a stratili by podľa jeho slov "vkus" a "ženskosť" (t.j. nejakú divokosť a živočíšnosť... boooože, chlape!). Ak vás baví takéto čítať, proti gustu žiaden dišputát! Už teraz verím, že pre Yaloma muselo byť náročné aplikovať filozofiu FN v rámci psychoterapie. Tieto "kritické" náreky filozofa môžu byť viac atraktívne pre mladšie skupiny ľudí, ktorí sa hľadajú. Mňa si ale touto knižkou nezískal, "filozofia má pôsobiť ako liek", v prípade FN by mohlo ísť iba o placebo efekt. Som za, že v človeku je prirodzené zlo a nie dobro, nie najpozitívnejšie názory a postoje sa však dajú spísať aj menej "ippolitsky". Ippolit je jedna z najotravnejších literárnych postáv, aké som kedy musela zniesť počas čítania, večne nariekajúci "mysliteľ" zo slávneho diela Idiot. Tak FN mi príde ako ten Dostojevského Ippolit. Na svete je dosť zla aj bez podobných pokusov ešte viac znechutiť život ľuďom, ako to asi robí v tejto knihe FN.“... celý text
— zipporah

Antikrist Antikrist

„Keďže napríklad Gorgoroth majú čo viem tri albumy pomenované po knihách filozofa, a je aj v black metalových kruhoch trocha povinným čítaním, tak som to skúsil. Už kedysi mi kamarát požičal Zarathustru a moc som to nedával. Teraz mi v knižnici padla do oka kniha Antikrist. Keďže ide o filozofiu a ja som kultúrny barbar, tak komentár spíšem čisto laicky, ba až sedliackym a primitívnym spôsobom. Čistý opak filozofie. Ale asi môžem, keďže „filozofia“ je vlastne ľúbiť múdrosť, akým spôsobom, to sa dnes asi ešte nepodarilo vypátrať. Ide o jeho neskoršie dielo a očividne ho písal riadne nahnevaný. Aj keby som to nevedel, tu už z toho diela cítiť jeho duševný nepokoj. Nejako som tu nezachytil nejaké náznaky pozitívnej sily a nových výhľadov vpred, ale iba pokus o kritiku kresťanstva. Príliš tomu nerozumiem, prečo sa do toho pustil, keďže tá teória o nadčloveku môže fungovať aj na samostatnej báze a nepotrebuje rásť z ruín kresťanskej viery. Navyše táto kritika je silno subjektívna a autor si jednoducho svoje dojmy berie ako nevyvrátiteľné fakty. Posledné, o čo by som sa pokúšal je pokus o obhajobu kresťanstva, ale čokoľvek tu napíšem, asi ani inak nevyznie. Napríklad „kresťania nenávidia zmysly, radosti zmyslov, radosť vôbec...“, práveže tí úprimní sú plní radosti. Na druhej strane „Kresťanstvo, alkohol – oba veľké prostriedky korupcie...“ nemožno nesúhlasiť. Čiže nájdu sa tu aj veci, ktoré zaujali a vnútorne sa človek s nimi stotožní. Ťažko povedať, čo vlastne týmto dielom autor sledoval, pretože kresťanstvo už v tej dobe bolo kritike podrobené dosť. Je to iba hrubo dochovaný fragment, takže ktovie ako by to celé vyzeralo ako celok. Ja som si však odniesol aj z neho spomienky na neskutočne drvivú kritiku Kanta, kňazov či Luthera. Fakt nemám dobrý pocit z toho Nietzscheho hnevu.“... celý text
— pistikpistik

Přejít na knížky autora